Podle společnosti Total je těžba ropy v Arktidě příliš nebezpečná

Těžba ropy v drsných vodách arktických oblastí je příliš nebezpečná na to, aby se vyplatila, oznámila společnost Total. Státem kontrolovaný francouzský koncern se tak stal prvním velkým ropným těžařem, který podpořil tvrzení environmentalistů, podle nichž mohou průzkumné vrtné práce v Arktidě napáchat nenávratné škody a zničit místní citlivé ekosystémy. 

Rizika spojená s podmořskou těžbou v regionu jsou podle výkonného ředitele Totalu Christopha de Margerie jednoduše příliš vysoká. "Ropa v Grónsku by byla katastrofou. Únik by značně poškodil image společnosti," uvedl de Margerie v rozhovoru pro Financial Times. 
Podle propočtů amerických geologů by se v Arktidě mohla nacházet pětina dosud neobjevených zásob ropy a plynu. Průzkumné vrty v polárních oblastech Grónska, Aljašky a Ruska zatím hloubí společnosti Royal Dutch Shell, Cairn Energy nebo Gazprom. 
V Rusku mají plány na rozvoj potenciálních ložisek stání koncerny Gazprom a Rosněfť, často s partnery z řad velkých západních těžařů typu norského Statoilu či amerického Exxon Mobilu. Těžební a průzkumnou aktivitu brzdí protesty ekologických hnutí. 
Environmentalisté viní například Shell z toho, že nesplnil závazky dané ve svých vrtných plánech v Čukotském moři, a proto by neměl v průzkumných pracích pokračovat. "Ministerstvo vnitra se může přetrhnout, aby vyhovělo nadnárodní korporaci, která není schopná se pořádně připravit," kritizoval postup amerických úřadů Mike Levine z hnutí Oceana, které bojuje za čistotu oceánů. Shell získal licenci k těžbě v Čukotském moři už v roce 2005, ale protesty ochránců životního prostředí a místních obyvatel předchozí těžební plány zhatily. Nyní oznámil, že začátek vrtání opět odloží. 
S protesty se v srpnu setkali i těžaři v Rusku, konkrétné pracovníci arktické ropné plošiny Prirazlomnaja patřící společnosti Gazprom. Na gigantickou plošinu, která má jako první na světě začít s komerční těžbou v extrémních podmínkách Severního ledového oceánu, vylezli přes kotevní lana členové hnutí Greenpeace. Šest aktivistů pak plošinu obsadilo, načež přerušili její provoz. 
Podle výkonného ředitele Greenpeace Kumi Naidooa nese těžba v arktických vodách vysoké riziko pro znečištění regionu a také ohrožuje původní obyvatele Arktidy. Ti podepsali společné prohlášení deklarující jejich odpor k těžbě ve vodách v blízkosti jejich tradičního území. "Stejně jako v případě bezohledných těžebních plánů Shellu na Aljašce není otázkou, zda k ropné havárii v Arktidě dojde, ale kdy k ní dojde. Jediný způsob jak katastrofálnímu úniku ropy v této unikátní oblasti zabránit, je trvalý zákaz veškeré těžby, a to s okamžitou platností," uvedl Naido. Gazprom odložil plánovaný začátek produkce o rok.
Total má v Arktidě rozpracováno několik projektů na těžbu zemního plynu, včetně obřího Štokmanova pole v Barentsově moři. De Margerie zdůraznil, že není principiálním odpůrcem těžby v Arktidě a že s únikem plynu si lze poradit mnohem snadněji než s ropnými skvrnami. 
Francouzská justice tento týden uznala Total vinným z katastrofálního úniku ropy na francouzském pobřeží v roce 1999. Pařížský kasační soud potvrdil čtyři roky starý rozsudek, podle něhož společnost nese trestní odpovědnost únik 20 000 barelů ropy, k němuž došlo při rozlomení tankeru Erika, který se dostal do prudké bouře. Rozsudek ustanovuje precedent, jelikož ropné koncerny činí zodpovědnými za odolnost lodí na moři, i když jsou plavidla vlastněna a provozována třetí stranou.