Podvodníci mají 15procentní podíl na trhu

Dlouhodobě neřešená situace okolo extrémně levných čerpacích stanic v ČR vyvolala v některých lokalitách u maloobchodního prodeje pohonných hmot cenovou válku.

Klesá marže, snižuje se počet zákazníků

Ceny pohonných hmot neustále rostou, spolu s tím však klesá jejich odbyt, lidé se snaží šetřit, firmy krachují. Obchodníky tato situace nutí snížit vlastní marže. Nemalým dílem však k tomu přispívají i podvodníci, kteří ve velkém prodávají prostřednictvím některých čerpacích stanic pohonné hmoty, které nebyly řádně nebo dokonce vůbec zdaněny. Díky tomu ovšem poctiví obchodníci nemají šanci na prodeji pohonných hmot vydělat. I když motoristé jsou s nízkou cenou spokojeni a nepoctiví prodejci si mnou ruce, ti poctiví buď balancují na hraně zákona, nebo rovnou krachují. A prodělává na tom i stát. Odhaduje se, že ročně přichází státní rozpočet na ošizené dani z přidané hodnoty i spotřební dani z pohonných hmot o 5 miliard korun, podle odhadu petrolejářů to dělá dokonce 8 miliard.
Dnešní standardní marže na litru paliva je při ceně okolo 35,50 Kč asi 1,50 Kč, Přitom před lety byla běžná marže dvě koruny a více. Jestliže průměrná pumpa prodá ročně okolo 150-200 tisíc litrů paliva. Když v blízkosti stojí některá z extrémně laciných pump, seriozní prodejci jsou nuceni kvůli odlivu zákazníků snížit marži až o korunu a celková částka jejich ztrát se odhaduje na desítky milionů korun. "I tohle je klidně možné nazvat cenovou válkou: "Pochybní dodavatelé a jejich prodejci tím ovlivňují konkurenci na celém trhu," říká Jan Duspěva, obchodní ředitel státní distribuční firmy Čepro."

Velcí se brání, malí krachují

Jestliže opatření státu jsou neúčinná, zkusili vzít petrolejáři spravedlnost do vlastních rukou. Velké firmy sdružené v ČAPPO pověřily své právníky analýzou, z níž by vyplynuly možnosti, jak se proti takové "konkurenci" a daňovým únikům obecně bránit. Z těchto analýz by pak měly vzniknout návrhy zákonů, které by s větší účinností a pod hrozbou vyšších trestů nepoctivé obchodníky postihovaly. Petrolejáři již nyní například požadují, aby prodej paliv nebyl volnou živností, ale aby každý obchodník musel splnit určité profesní předpoklady a také by měly být pro obchodníky zavedeny vysoké, mnohamilionové kauce, z nichž by se případně hradily způsobené škody včetně nezaplacených daní.
Současně s tím začaly velké firmy s extrémně levnou konkurencí bojovat po svém. Společnost Shell, se rozhodla u svých čerpacích stanic, které se nacházejí v blízkosti pump Tank ONO, zlevnit na jejich úroveň. To samozřejmě přilákalo na "shellky" zákazníky, kteří sem předtím kvůli nejvyšším cenám v lokalitě vůbec nejezdili. Jenže okolní prodejci na to doplácí. Pokud chtějí svou pumpu udržet při životě, musí na vzniklou situaci rovněž reagovat snížením cen, jenže v tom případě se dostanou na nulovou marži a peníze na provoz pumpy i výplaty zaměstnanců není z čeho brát. "Tohle je poprava slušných podnikatelů. Cenám, za které zde v místě prodává Shell, se bez ztrát nedá konkurovat," nechala se slyšet majitelka tří menších čerpacích stanic na Táborsku Drahomíra Wágnerová. Shell s více než 100 čerpacích stanic v ČR, si takový krok pochopitelně na čas dovolit může, protože v dosahu stanic Tank ONO stojí jen zlomek jejich čerpacích stanic. Shell ztráty bez problémů sanuje ze zisku ostatních pump ve své síti.
Provozovatelé menších čerpacích stanic v okolí pump Shell a Tank ONO se do cenové války původně vůbec míchat nechtěli, ale na vzniklou situaci pochopitelně musejí reagovat. Na jejich ochranu ostatně podalo Společenství čerpacích stanic podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který se nyní bude aktivitami firmy Shell ohledně marží na zmíněných čerpacích stanicích zabývat.

Dílčí úspěchy státu, ale…

Začátkem roku byl v Pardubicích zadržen vlak s dvaceti vagóny, v nichž bylo celkem 1,4 milionu litrů nafty, v červnu letošního roku se daňové správě společně s celníky podařilo zabavit skupině obchodníků 1,5 milionu litrů příměsi do bionafty a téměř 200 milionů korun na bankovních účtech. I když se jedná o historický úspěch ohledně množství zajištěného zboží i peněz, stále je to jen zlomek celkové částky, o kterou stát přichází. Černý trh údajně tvoří celkem 15 procent reálné spotřeby pohonných hmot v ČR a dílčí úspěchy celníků, finančních úřadů či policie jsou zatím jenom kapkou v moři. "Stát sice umí podvody dobře odhalovat, ale daňové úniky se tím nezmenšují. Chybí účinnější legislativa," myslí si Jiří Borovec, generální ředitel státního Čepra.
Součástí podvodného podnikání v prodeji a distribuci pohonných hmot je také pančování paliva. Zde stát chrání spotřebitele i poctivé obchodníky prostřednictvím zvýšené aktivity pracovníků České obchodní inspekce (ČOI), která v loňském roce zvýšila odběry vzorků. Přesto to nestačí, počet kontrol je totiž s ohledem na počet čerpacích stanic stále spíše namátkový. Například v období od ledna do června 2012 zkontrolovala ČOI jakost celkem 1377 odebraných vzorků paliv. Podíváme-li se na počet veřejných čerpacích stanic (3702 na konci prvního pololetí 2012) a aktuální kapacity ČOI (na jedné pumpě se odebírají minimálně dva vzorky), nelze očekávat, že se to v dohledné době nějak zázračně zlepší.
Cenová válka v jiných oborech většinou vedla k tomu, že na tom vydělal především zákazník, neboť celoplošně snížila úroveň cen a všichni se museli přizpůsobit. Jenže tahle "cenová válka" se bohužel neodehrává v rovnocenném konkurenčním prostředí. Pokud se zde stát účinnější legislativou a tvrdšími postihy nepostará o to, aby tržní mechanismy nenarušovali podvodní podnikatelé, budou ti menší krachovat a ti větší následně vytvoří monopol. A z toho již běžný motorista určitě radost mít nebude.