Polsko zdaní těžbu ropy a plynu maximálně 45 %. Chce pomoci břidlicové naději

Celkové daňové břemeno, včetně daně z příjmů, nemovitostí, těžby a zvláštních odvětvových poplatků, uvalené na těžbu uhlovodíků v Polsku by nemělo přesáhnout 45 % tvrdí deník Rzeczpospolita.

Nový daňový režim by se měl týkat těžby z konvenčních i nekonvenčních ložisek, jako jsou například rozsáhlé břidlicové formace skrývající zásoby zemního plynu. V platnost by však legislativa měla vstoupit až od roku 2015, nebo s liberalizací polského plynárenského trhu. Vláda bude o návrhu daňového zákona jednat. 
"Diskuze na vládě by mohla ukončit roční bitvu mezi čtyřmi polskými ministerstvy (životního prostředí, financí, státního pokladu a zahraničí). Celkové zatížení na úrovni 45 % (o 26 % výš nad současnou korporátní sazbou) zdaleka nedosahuje světového průměru 65-70 %, a představovalo by tak velmi liberální a atraktivní fiskální režim," napsal v komentáři ke zprávě Petr Csaszar z KBC Securities. 
Umírněná verze by ale podle něj mohla pouze odrážet nedávné neúspěchy několika testovacích vrtů na nekonvenčních ložiscích, a lze ji tak považovat za stimulaci k oživení uvadající břidlicové mánie. 
Konsorcium polských státem kontrolovaných společností KGHM, PGNiG, PGE a dalších mělo původně v plánu investovat do průzkumu a těžby břidlicového plynu v zemi do roku 2015 asi 1,7 mld. PLN  čili zhruba deset miliard korun. Varšava však rozhodla, že je zvažované prostředky třeba navýšit a přilákat do země další těžaře. Ministr financí Mikolaj Budzanowski o víkendu prohlásil, že do roku 2020 by do břidlic mělo být vloženo 50 mld. PLN, čili kolem 300 mld. Kč. Jen za nadcházející dva roky by investice měly dosáhnout 5 mld. PLN.
Polsko si od rozvoje nového zdroje plynu, který pomohl Spojeným státům k soběstačnosti, slibuje snížení závislosti na plynu z Ruska. Varšava se břidlicového plynu nevzdává ani poté, když zpráva geologů prokázala, že využitelné rezervy jsou zřejmě proti původním odhadům mnohem nižší a dosahují maximálně 768 miliard metrů krychlových. 
"Jelikož smlouva o dodávkách ruského plynu končí v roce 2022, musíme být připraveni na výrazné zvýšení vlastní produkce už o tři roky dřív," oznámil Budzanowski s tím, že počítá s účastí státu i soukromého sektoru. Dvě třetiny polské roční spotřeby (kolem 14 mld. m3 plynu) připadají na dovoz od ruského Gazpromu. 
V červnu ukončil průzkum těžby plynu z břidlic v Polsku americký energetický gigant Exxon  Mobil. Ten po dvou průzkumných vrtech na východě země usoudil, že naleziště nemají dostatek plynu pro komerční využití. 
Varšava zatím udělila 112 licencí pro průzkum možností těžby břidlicového plynu. Země očekává, že by se s těžbou mohlo začít na přelomu let 2014 a 2015.
Co se dopadů na stávající byznys polských těžařů týče (PGNiG a Lotos), domnívají se analytici KBC, že trh je musí do svých kalkulací ještě započítat. "Víc jak 25% dodatečná sazba na konvenční těžbu ropy by umazala asi 0,38 PLN (9,6 %) z hodnoty akcií PGNiG. V případě Lotosu by nová daň znamenala snížení našeho odhadu férové hodnoty o 0,95 PLN na akcii (4,2 %)," stojí ve zprávě KBC pro investory. 
(Zdroj: Rzeczpospolita, AFP, KBC Securities)