Polský orel nad českým ropným trhem

Nechceme z Unipetrolu odejít, a už vůbec z něj nevysáváme peníze - ale požadujeme na českém trhu rovné podmínky, zdůrazňuje v exkluzivním rozhovoru Jacek Krawiec, šéf firmy PKN Orlen.

Největší středoevropská firma, polský petrochemický gigant PKN Orlen, vede boj s českým státem. Přesněji se státními firmami Mero a Čepro, které provozují ropovody, resp. distribuci pohonných hmot. Za potížemi Orlenem ovládané společnosti Unipetrol, jež loni propadla do rekordní ztráty 5,9 miliardy korun, jsou podle šéfa polského "orla" Jacka Krawiece přehnaně vysoké poplatky, které jim musí Unipetrol platit.
V polsko-českém souboji přitom už pořádně přituhuje. V kuloárech rovnou padají slova o tom, že prodej Unipetrolu Polákům byla chyba, a že dokonce Orlen firmu už jen tuneluje, neinvestuje a chystá se provozy uzavřít. "Žádný takový scénář dnes na stole nemáme, jsou to klepy," prohlašuje ovšem Jacek Krawiec v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Ekonom a Hospodářské noviny.

Pětina rafinerií končí

Šéf Orlenu nesvaluje vinu jen na české poměry. Upozorňuje, že rafinerská a petrochemická branže je v krizi už několik let v celé Evropě. V Česku v roce 2011 poklesla spotřeba pohonných hmot o šest procent. Od roku 2009 zůstalo 20 procent evropských rafinerských kapacit uzavřeno. To představuje snížení zpracování ropy na úroveň 2,5 milionu barelů denně. Pro srovnání - Orlen, který je rafinerskou pětkou v Evropě, má výrobu 300 tisíc barelů denně.
"To vše má vliv na to, že marže rafinerií jsou na velmi nízké úrovni. Loni jsme měli nejnižší marže za posledních sedm let ve výši 2,10 dolaru za barel. Kvůli tomu všemu je rentabilita rafinerských a petrochemických firem mnohem menší než v minulosti. Nedávno zkrachovala švýcarská firma Petroplus - dala se koupit doslova za jedno euro. Trendy, které se nyní ukazují, tedy hovoří buď o integraci s logistikou, nebo s těžebními společnostmi. V těchto těžkých podmínkách musí Orlen působit na čtyřech trzích - v Polsku, České republice, Německu a Litvě," zdůrazňuje generální ředitel Orlenu.
V každé zemi je přitom situace specifická. Co je těžké v Česku? "Hlavní potíž je to, že chybějí podmínky pro konkurenci. Víme, že loni spotřeba pohonných hmot poklesla a Unipetrol už dva roky do výsledků Orlenu kladně nepřispívá. Ale příjmy Čepra mezi lety 2009 až 2011 vzrostly o 25 procent a provozní zisk v letech 2007 až 2011 byl vyšší o 20 procent. Mero má marže před zdaněním 17 až 20 procent. O tom se může v době krize jiným odvětvím v oboru jen zdát. Je to proto, že poplatky za přenos jsou u těchto firem zhruba dvakrát až dvaapůlkrát vyšší, než je evropský průměr. Právě proto jsme požádali o prověření český antimonopolní úřad. Žádost byla odmítnuta, ale je zajímavé, že například argumentace antimonopolního úřadu je zcela stejná jako argumentace Mera vůči nám," upozorňuje Jacek Krawiec a dodává, že aktivity Unipetrolu také výrazně ovlivňuje šedá ekonomika.
"Podle odhadů jde 15 až 20 procent pohonných hmot na českém trhu mimo oficiální ekonomiku, aniž by se dodržovaly daňové předpisy. Pokud je to pravda, tak český rozpočet přichází ročně o zhruba osm miliard korun. To má negativní vliv i na Unipetrol - je přece těžké konkurovat někomu, kdo neplatí daně," zdůrazňuje. Připouští, že šedá ekonomika je jistě problém také v Polsku, ale v Česku je bohužel mnohem výraznější. "Jsme připraveni se s českou vládou podělit o naše zkušenosti z boje proti tomuto jevu. Doufáme, že se to bude skutečně mnohem důrazněji řešit než doposud," říká vrcholný polský manažer.

Kralupy: O nás bez nás

Přesto všechno v Česku mezi částí podnikatelů koluje spekulace, že problémy Unipetrolu s Merem jsou spíše záminkou, aby PKN Orlen mohl vycouvat ze svého českého byznysu. Například v Paramu, jež je také součástí Unipetrolu, už rafinerii zavřel. Nechce tedy Orlen do Unipetrolu už investovat právě proto, že se chystá odejít?
"Od prosince 2004, kdy jsme Unipetrol koupili, jsme investovali přes 25 miliard korun. Takže není pravda, že se do něj neinvestuje. Druhá věc je, že když poslední dva roky Unipetrol nepřispívá k zisku skupiny, není žádná dividenda - takže o jakém transferu peněz z Unipetrolu byste chtěli mluvit?" namítá Jacek Krawiec.
Orlen podle něho právě pracuje na pětileté strategii, která se týká také Unipetrolu. "Ještě nemohu říci přesné číslo, kolik budeme investovat. Musíme si ale také položit otázku, zda naši akcionáři budou akceptovat investice do firmy, která produkuje ztráty," připomíná varovně.
Označuje přitom zároveň Unipetrol za jedno z nejdůležitějších aktiv Orlenu, které představuje zhruba třetinu petrochemické výroby celé skupiny. "Jsme si také vědomi úlohy, jakou plní Unipetrol v energetické bezpečnosti Česka, a působení na zaměstnanost. Ujišťuji, že v současné chvíli nemáme na stole žádné scénáře ukončení investice do Unipetrolu," dodává.
Nejožehavější kuloární diskuse se nyní vede kolem kralupské České rafinérské, spekuluje se například o dlouhodobé odstávce. "Ne, nechceme uzavřít rafinerii v Kralupech. Je to další nepravdivá zpráva na tohle téma. Ovšem i pro Českou rafinérskou platí, že může dosahovat dobrých výsledků při omezení šedé ekonomiky a narovnání vztahů se společnostmi Mero a Čepro čili při snížení nákladů na přepravu," prohlašuje šéf PKN Orlen.
Nejednoznačně reaguje na otázku, zda je ve sporu s Merem přece jen optimistou. "Těžko být optimistou, když jednání trvají už dva roky a zároveň naše žádost antimonopolnímu úřadu o nápravu byla odmítnuta. Ale když na druhé straně vezmeme v úvahu, že v Česku zaměstnáváme přes čtyři tisíce lidí a že Mero a Čepro jsou státní společnosti - a tak by mělo i státu záležet na vyřešení situace - tak to zase nevidím úplně černě," říká.
V Česku se přitom nyní diskutují dva hlavní scénáře, jak stát může jít dál v otázce ropy a jejího zpracování. Jedním je vytvoření velké státní skupiny, spojení Mera, Čepra, třeba i Správy státních hmotných rezerv - a pak by byla na místě snaha do takového uskupení získat i Českou rafinérskou. Jiná cesta by byla naopak privatizace Čepra nebo Mera. Zúčastnil by se Orlen případné privatizace českých státních firem, nebo naopak nějaké formy spolupráce se vzniklým českým státním "velkopodnikem"?
"Tento koncept známe pouze z médií. Bohužel nikdo z přímo zodpovědných lidí se nás neptá na názor - i když Česká rafinérská je přece jedním z našich aktiv," reaguje Jacek Krawiec s úsměvem. "Světové trendy ale jsou skutečně takové, že by se měla propojit logistika i výroba, mělo by to tedy smysl. Když se před několika měsíci mluvilo o možné privatizaci Čepra, prohlásili jsme, že jsme připraveni o tom diskutovat a rádi bychom se toho zúčastnili," dodává.

Dnes by Poláci Unipetrol nekoupili

Zajímavá je reakce Jacka Krawiece na hypotetickou otázku - kdyby se znova mohl rozhodovat, zda jít do privatizace Unipetrolu jako před lety, šel by po dosavadních zkušenostech do toho?
"S ohledem na probíhající snižování zpracovatelských kapacit v celé Evropě by to asi nebylo téma pro mě... Zlatá doba pro tuto branži už je pryč. Takže já bych se spíše soustředil na získání přístupu k ropě, na budování segmentu upstream. Dřívější představenstva Orlenu ovšem takové rozhodnutí učinila a my jsme od toho, abychom nyní věci řešili. Myslím také, že investice v cizích státech, na cizím území, zvláště do strategických branží, mohou vyvolávat určitá napětí. Obdobná situace byla v Litvě, po investici do rafinerie v Mažeikiu. Ale daří se nám se s nimi vyrovnat - vyjednali jsme snížení sazeb za přepravu v terminálu v přístavu Klajpeda a v současné době projednáváme sazby za železniční dopravu s litevskými státními drahami," vysvětluje své pojetí šéf Orlenu.
Budoucí strategii PKN Orlen v Česku hodlá proto zaměřit spíše na "modernizaci a optimalizaci", nikoli na zvyšování objemu výroby. "Jak už jsem řekl, zvyšování kapacity rafinerií se v dnešní době nevyplatí. Kdyby se zároveň objevila příležitost účastnit se případné privatizace Čepra nebo Mera a konsolidace branže, tak určitě takové návrhy zvážíme," podotýká.
Připouští, že zvažuje i možnost posílení dosavadní sítě čerpacích stanic Benziny. "Pokud uvidíme, že boj se šedou ekonomikou v Česku bude stále úspěšnější, tak budeme připraveni na to, abychom uvažovali o zvětšování svého podílu v oblasti maloobchodu. Sledujeme trh, ale konkrétní jednání s nějakou sítí stanic zatím nevedeme," říká.
O problémech Orlenu v Česku hovořili údajně představitelé polské společnosti i s členy své vlády a požádali ji, aby s řešením pomohla. Jacek Krawiec ovšem tvrdí, že z obchodního sporu se politický problém nevytváří.
"O jednáních politiků vůbec nevím. Vím ale, že zástupci Unipetrolu se stále setkávají s českou vládou. Podotýkám mimochodem, že polská státní pokladna vlastní jen 27 procent akcií Orlenu, takže je to menšinový akcionář. Pro nás je spor s Merem pouze obchodní záležitost, nikoli politická," říká.
Připouští ovšem, že by se česko-polské obchodní vztahy měly výrazně zlepšit. V čem konkrétně?
"Soustředím se na to, čemu rozumím, tedy na branži pohonných hmot a energetiku. V Česku je největší energetická společnost ČEZ, kdežto Orlen je největší firma ve střední Evropě, počítáno podle tržeb. Vidím právě oblasti, kde bychom mohli začít se spoluprací výhodnou pro obě strany. Zatím mohu mluvit jen obecně, protože konkrétní obchodní jednání se nevedou prostřednictvím médií. Ale když se ptáte, tak se stačí podívat na oblasti působení ČEZ a Orlenu. Jsme nejen zpracovatelem ropy, ale máme také koncese na vyhledávání břidličného plynu. Chceme ho do budoucna využívat v oblasti energetiky. Například tady jsou styčné plochy," naznačuje možnosti spolupráce.
Před časem se dokonce už mluvilo o vytvoření jakéhosi středoevropského energetického gigantu a objevila se jména firem ČEZ, Orlen a maďarského MOL. Je dnes, po několika letech, tato myšlenka definitivně mrtvá, nebo přece jen ožívá?
"Nyní je vytváření takových regionálních nadnárodních holdingů mnohem těžší než před 10 lety. Důvodem je, že vlády od doby vypuknutí krize chtějí mít spíše větší než menší kontrolu nad svými národními energetickými společnostmi," mírní šéf Orlenu přílišný optimismus.
Nicméně za první stupeň případného rozšíření polsko-české spolupráce považuje vyřešení současných sporů Unipet-rolu s distributory. Bude tedy ještě Orlen vůbec v Česku za dva roky, kdy Jackovi Krawiecovi vyprší už druhé funkční období v čele firmy? "Opakuji, že v současné chvíli žádný jiný scénář, než že budeme stále přítomni v České republice, nepřichází v úvahu. Důležité ale je, jak stále zdůrazňuji, aby ti, kteří rozhodují, byli otevřenější vůči konstruktivnímu dialogu. Unipetrol je přece důležitou součástí české ekonomiky."

Dariusz Jacek Krawiec (45)
Vzdělání: Absolvent Ekonomické univerzity v Poznani.
Kariéra: V letech 1992 až 1997 působil ve společnostech Ernst & Young a Price Waterhouse.
V roce 1998 měl na starost polský trh ve službách londýnské pobočky japonské společnosti Nomura. Pak řídil např. firmy Impexmetal či Elektrim. Od roku 2008 působí v čele PKN Orlen, loni byl opětovně jmenován šéfem firmy na další tříleté období. Zasedá i v dozorčí radě Unipetrolu ovládaného PKN Orlen.

PKN Orlen
- Největší firma ve středoevropském regionu podle tržeb, loni dosáhly 35,9 miliardy dolarů.
- Zabývá se petrochemií a retailem - provozováním čerpacích stanic.
- V Německu vlastní síť čerpacích stanic Star, v Litvě ovládá stoprocentně rafinerii Orlen Lituva (dříve AB Mažeikiu Nafta), v Česku je majoritním vlastníkem společnosti Unipetrol.
- Polský stát drží v PKN Orlen sice jen 28 procent akcií, ale zákonem je upraveno, že může do vedení firmy jmenovat tolik svých zástupců, že podnik de facto ovládá. Po pěti procentech akcií pak vlastní fondy Aviva OFE a ING OFE, zbylých 62 procent akcií je na volném trhu.

Unipetrol
- Majoritním vlastníkem petrochemické společnosti v Česku je PKN Orlen s 63 procenty akcií, zbytek mají drobní akcionáři. Polská firma získala Unipetrol v roce 2004 za zhruba 13 miliard korun.
- Do Unipetrolu patří například společnosti Chemopetrol (petrochemie), Paramo (asfalty, topné oleje) nebo největší síť čerpacích stanic v Česku Benzina. Ve společnosti Česká rafinérská má Unipetrol podíl 51,2 procenta, dalšími vlastníky jsou Eni (32,4 %) a Shell (16,4 %).
- Společnost zaměstnává celkem na 4 tisíce lidí.
- Unipetrol se loni propadl do rekordní ztráty 5,9 miliardy korun. Majitel PKN Orlen z toho viní také české státní firmy Mero a Čepro, které údajně počítají Unipetrolu neúměrně vysoké poplatky za dopravu a distribuci ropy a pohonných hmot.