17. 12. 2012
Zajištění ropné bezpečnosti se prodraží. Aby Česko
dodrželo směrnici Evropské unie o povinných minimálně
devadesátidenních zásobách ropy a pohonných hmot, bude muset v
příštím roce přikoupit zhruba sto tisíc tun ropy. Což v současných
cenách znamená zhruba 1,5 miliardy korun.
Česko dodržuje - a v poslední době i výrazně překračuje -
limit devadesáti dnů od roku 2005. V současnosti má tak stát k
dispozici pro stavy nouze zhruba 1,8 milionu tun ropy a ropných
produktů. Dosud se v Evropě při kalkulaci délky zásob vycházelo z
údajů denní spotřeby. A tím, jak spotřeba ropy, benzinu a nafty
klesá, stačil stejný objem zásob na stále delší období. Mezinárodní
energetická agentura však nyní stanovila jiný způsob kalkulace -
takzvaný čistý dovoz, tedy bilanci celkového dovozu minus celkový
export ropných paliv. Změnu kalkulace už od příštího roku zavádí i
v Česku novela zákona o nouzových zásobách ropy. A Česko má v tomto
ukazateli smůlu - současné zásoby náhle po novém přepočtu vycházejí
jen na zhruba 86 dnů.
Ropa a pohonné hmoty tvoří naprostou většinu z komodit, které
schraňuje vládě podřízená Správa státních hmotných rezerv.
"Minimální limit je jednou legislativou daný, a tak nelze jinak než
zásoby doplnit do těch minimálně 90 dnů," říká Milan Buriánek,
který má v SSHR na starosti ropné rezervy.
Náklady bude platit zřejmě správa ze svého - z prodejů
nepotřebných komodit. Stát ročně dává správě na dvě miliardy korun,
ze kterých se hradí náklady na pořízení, skladování a ochraňování
hmotných rezerv - kromě ropných paliv jde v menší míře také o
potraviny a další věci, potřebné při různých živelních pohromách a
případných katastrofách. Náklady na udržování zásob ropy a paliv
spotřebují většinu rozpočtu správy. Kromě toho však hospodaří s
prostředky, získanými prodejem už nepotřebných komodit.
"Za zvýšenými náklady na dodržení minimálního limitu devadesáti
dnů je výhradně změna přepočtu. Pokud by se zásoby kalkulovaly
podle původního způsobu denní spotřeby, měli bychom zásoby na
mnohem delší dobu, než je limit," komentuje situaci Ivan Ottis z
Unipetrolu a zároveň předseda České asociace petrolejářského
průmyslu a obchodu, sdružující největší petrolejářské firmy u
nás.
Ještě donedávna přitom stát chystal zvýšení zásob až na 120 dnů, s
tím, že náklady na pořízení a skladování dalších zhruba 560 tisíc
tun dosáhnou 13 miliard korun. A tuto částku měly platit soukromé
firmy a především vlastníci rafinerií - v Česku tedy Unipetrol,
Shell a ENI (Agip). Ti tehdy prohlásili, že část těchto nákladů
přenesou do cen u čerpacích stanic - litr benzinu by to zdražilo o
přibližně 40 haléřů. Vláda ale nakonec od záměru zvýšit zásoby až
na 120 dnů upustila. A stejně tak padl plán, aby navýšení zásob
platili ze svého petrolejáři. Zvýšení ropných rezerv však znamená
pro SSHR vyšší náklady nejen za nakoupenou ropu, ale kromě toho i
vyšší náklady na její skladování. Stát má jen malé množství skladů,
a tak za skladování své ropy a pohonných hmot platí firmám MERO a
Čepro.
Obě - také státem vlastněné společnosti - investovaly v minulých
letech stamiliony do rozšíření nádrží. "Máme nyní dostatečnou
kapacitu i pro případ, kdyby stát jednou zvýšil zásoby až na těch
120 dnů," říká šéf Čepra Jiří Borovec. Většinu tržeb (loni téměř 52
miliard) má Čepro z distribuce pohonných hmot. Příjem od SSHR činí
zhruba procento tržeb, což ale znamená sumu půl miliardy
korun.
Ropná rezerva
1,8 mil. tun ropy, benzinu a nafty skladuje stát po celém Česku
pro případ nenadálých katastrof, krize v zásobování palivy nebo
dlouhodobých výpadků v dodávkách ropy. Zásoby vystačí podle
propočtu IEA na necelých 90 dnů, ve skutečnosti však na zhruba 102
dnů.
Autor: Miroslav Petr, Zdroj: Economia