Povinný počet žen ve vedení? Češi říkají ne!

Více než polovina Čechů nesouhlasí se zavedením genderových kvót, přestože EU zvažuje zavést povinnost třicetiprocentního podílu žen v řídících orgánech. Vyplývá to z červnové studie společnosti KPMG Česká republika, jejíž součástí byl i výzkum veřejného mínění agentury Ipsos.

Výsledky šetření jasně dokazují, že dosáhnout požadovaného podílu žen ve vedení tuzemských podniků by bylo problematické - v představenstvech firem žebříčku Czech Top 100 totiž figurují ženy jen z osmi procent. Ve vrcholovém managementu evropských podniků jich nalezneme 12 %. Většina příznivců zavedení kvót prosazuje minimálně rovné zastoupení mužů a žen.
V každém dvanáctém křesle v rámci top managementu nejvýznamnějších českých firem dnes sedí žena, v Evropě pak v každém osmém. Tradiční doménou něžného pohlaví je zdravotnictví, kde se v České republice daří mezi muži prosadit více než čtvrtině. Hranici deseti procent překročily ženy překvapivě také v odvětví IT a technologií. Naopak nejhůře si vedou technické obory jako doprava či  petrochemie, kde je žen jen okolo čtyř procent.

Češi o kvóty nestojí
Evropská unie v čele s eurokomisařkou Viviane Redingovou považuje aktuální účast žen na rozhodování ve firmách za nedostatečnou. Zvažuje proto zavést povinnou 30% kvótu na zastoupení žen ve vrcholovém managementu podniků. S tímto krokem by podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro KPMG ČR souhlasilo jen 19 % Čechů. Naopak 56 % populace by u nás kvóty stanovující počty žen v řídících funkcích nezavádělo. Téměř čtvrtina pak na tuto otázku nemá vyhraněný názor nebo je problematika nezajímá. Dotazované ženy se k názoru zavedení genderových kvót stavěly pozitivněji - souhlasilo by s nimi 23 %. Mezi muži by zavedení kvót podpořilo jen 14 %. "Průzkum jasně potvrzuje vžitou nedůvěru Čechů k uměle zaváděným pravidlům, která by zvýhodňovala určitou skupinu obyvatel před jinou," konstatuje Blanka Dvořáková, Partner KPMG Česká republika.
Příznivci zavedení kvót se spíše kloní k názoru, že by počet mužů a žen v řídících funkcích měl být vyrovnaný. Více než polovina respondentů (54 %), kteří se vyslovili pro zavedení kvót, se vyjádřila pro minimálně 50% účast žen v managementech, ženy to podpořily dokonce v 60 %. Se zavedením pravidla nejvíce souhlasili lidé ve věku 45 až 54 let (23 %), nejméně mladí do 24 let (10 %). Respondenti z Moravy (23 %) by ženy mezi lídry firem viděli raději než Češi (17 %).

Pomohou kvóty ženám do vedení?
České manažerky nepovažují návrh EU za nejšťastnější. "Zavádění kvót bez dalších podpůrných opatření je nešťastné řešení", říká Michaela Chaloupková, ředitelka divize nákup a členka představenstva ČEZ. Podniky by se podle ní měly v první řadě zaměřit na srovnání platů mužů a žen na stejných pozicích a podporovat ženy jiným způsobem - zavést pružnou pracovní dobu, práci z domova, částečné úvazky, firemní jesle a školku.
"Vyvážené týmy složené z mužů i žen jsou přitom mnohem výkonnější než třeba výhradně mužské týmy," říká Chaloupková. Právě ženský element podle ní hraje významnou roli v komunikaci týmu a sdílení zkušeností. Ženy nejsou tak individualisticky založeny, dokážou tedy více spolupracovat, což může potlačit soutěživost a naopak podpořit tým.

Kvóty v byznysu již existují
Některé evropské země již předpisy podporující ženy v řídících funkcích využívají a zdá se, že fungují. Jako první s nápadem přišlo v roce 2003 Norsko, které zavedlo 40% kvótu. Příští rok by chtěl stejného poměru mužů a žen dosáhnout Island, v roce 2015 Španělsko a za další dva roky Francie. V Austrálii je kvóta nastavena na 20 %."Genderové kvóty nejsou žádnou novinkou, roky jsou známy z politické a veřejné sféry. Opatření na podporu rovného zastoupení mužů a žen ve veřejných výborech uplatňují zejména skandinávské země, kde je také tradičně vysoké zastoupení žen v politice," uvádí Blanka Dvořá-ková. Rovnost pohlaví podporují například i Belgie, Německo, Řecko a Izrael.