Privatizace ruských energetických gigantů se vzdaluje

Skoncujeme se závislostí ruského hospodářství na ropě a do roku 2016 snížíme státní podíly ve společnostech profitujících z přírodních zdrojů, sliboval Vladimir Putin před prezidentskými volbami. Jeho politika po nástupu do funkce ale naznačuje, že se splněním těchto prohlášení spěchat nebude.

V rámci přerozdělování funkcí získal místo šéfa největší ruské ropné společnosti Rosněfť jeden z Putinových nejbližších spolupracovníků, přezdívaný "energetický car" Igor Sečin.

Bývalý vicepremiér a zastánce silné centrální kontroly ekonomiky už ve firmě působil dřív, je spojován s jejím ziskem majetku Jukosu Michaila Chodorkovského. Loni ale musel odejít kvůli rozhodnutí tehdejšího prezidenta Dmitrije Medveděva zbavit představenstva velkých podniků vládních činitelů.

Jeho návrat tak vzbudil pochybnosti o dlouho diskutovaných plánech na privatizaci gigantu, který stát ovládá ze 75 procent. Komentátoři zdůrazňují, že by se kvůli tomu Sečin mohl dostat do konfliktu s některými poměrně liberálními představiteli nového Medveděvova kabinetu.

Jde především o Arkadije Dvorkoviče, kterého si premiér přivedl z Kremlu a po Sečinovi převzal post místopředsedy vlády pro průmysl a energetiku. Dvorkovič totiž nedávno kritizoval Sečinovy výroky o tom, že by privatizace státních společností měla být odložena. "Tahle válka může být celkem krutá a vyvolat nejednotu v ruské elitě," řekl listu Moscow Times Šamil Jenikejev z Oxford Institute for Energy Studies.

Putin navíc v pondělí Rosněfť a čtyři další velké energetické firmy zařadil na listinu strategických podniků, což v praxi znamená, že nemohou být zprivatizovány, pokud k tomu nedá souhlas. Rosněfť tam dříve byla, ale v roce 2004 byla ze seznamu vyňata.

Analytici jsou každopádně přesvědčeni, že Rusko bude muset provést reformy a vytvořit prostředí atraktivní pro investice, protože mu stejně nic jiného nezbude.

Někdejší dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin vládě v souvislosti s poklesem cen ropy vzkázal, že omezování závislosti na surovině musí být prioritou. "Jestli k tomu nedojde, budou naše výdobytky, sociální závazky a makroekonomika v ohrožení," varoval.