Pumpařky od Šafránky

Historie čerpací stanice Šafránka je pozoruhodná především ve spojení s působením žen, které zde "vládnou" od jejího uvedení do provozu v roce 1994. Její majitelka Anna Bílková po osmnácti letech provozování předala vedení dceři Petře a užívá si zaslouženého důchodu. Také v personálu čerpací stanice na Šafráncesilně převládajíženy.

Čerpací stanice Šafránka dostala jméno podle starobylé usedlosti, kdysi nedaleko Prahy. Dnes se Šafránka ocitla v sevření obrovitého sídliště Stodůlky hluboko v centru městské části Praha 13 a území usedlosti protíná čtyřproudový obchvat. I zde proběhly po roce 1990 restituce a tak se k pozemkům dostala rodina paní Anny Bílkové. Obnovit v cípu frekventované křižovatky tradici zemědělské činnosti nepřipadalo v úvahu, ale záhy přišla velice lukrativní nabídka od společnosti Aral, která zde chtěla vystavět čerpací stanici. A protože německá společnost na majitele pozemku vehementně tlačila, padlo nakonec rozhodnutí pozemek neprodávat a zkusit zde postavit a provozovat čerpací stanici vlastní.
Bílkovi si i díky akvizitorům Aralu uvědomili vysoký marketingový potenciál lokality a pustili se do ambiciózního plánu vystavět zde komplex pro motoristy. Jeho dominantou je čerpací stanice ve stejných barvách jako Aral. Pod rozměrným přestřešením se nachází čtyři oboustranné výdejní stojany. Dostatečně rozlehlou výdejní plochu lemují provozní budovy, v čele s prostorným a moderně zařízeným shopem. Ten byl v rámci nedávného remodelingu rozšířen na úkor místností v zázemí. Čerpací stanice Šafránka od svého spuštění v roce 1994 proslula mezi motoristy především unikátní bezdotykovou myčkou americké firmy Laser Wash. Když před pár lety dosluhovala, neváhala majitelka čerpací stanice, vzhledem k velkému zájmu stálých zákazníků, objednat znovu modernizovaný typ mycí linky Vector Rapid z Ameriky, přestože v Česku neexistuje žádná servisní firma. Servis myčky si zajišťují svépomocí, podpora amerického výrobce je na vysoké úrovni a dodávka náhradních dílů je rychlá a spolehlivá. Mycí kapacita je posílena ještě dvěma boxy samoobslužného ručního tlakového mytí. Svažující se pozemek umožnil pod čerpací stanicí vybudování poměrně velikého a dobře vybaveného autoservisu, který dnes provozuje v nájmu specializovaná autoopravárenská firma. Postupem času byl zrušen provoz samostatného bistra, když se část gastroslužeb přesunula do prostoru prodejny. Dnes je tento prostor součástí kanceláře vedení společnosti, kterou tvoří dvě majitelky: maminka Anna Bílková a její dcera Petra Bílková. Dlužno doplnit, že Bílkovi postavili a stejně úspěšně provozují další čerpací stanici v nedaleké Rudné u Prahy, kterou vede druhá dcera Kateřina.
Historie čerpací stanice Šafránka je ale pozoruhodná především ve spojení s působením žen, které zde "vládnou". Ing. Bílková jako její majitelka po osmnácti letech provozování předala vedení stanice své dceři a užívá si zaslouženého důchodu. Také v personálu čerpací stanice na Šafránce je silná nadvláda žen. Jediní dva muži se starají o provoz a servis mycí linky a mají na starosti další typicky mužské technické činnosti.
Prakticky výhradně "ženská benzinová pumpa" je jakýmsi ostrovem v moři tradičně mužského světa motorismu, pohonných hmot a olejů. Jaké přináší provoz čerpací stanice potěšení, starosti a problémy jejím pumpařkám - majitelkám a jejich pumpařkám v obsluze?

Po celou dobu provozu čerpací stanice ji vedete vy, ženy. Je nějaký podstatný rozdíl ve vaší práci oproti mužům? Myslíte si, že to máte těžší?
Anna:Ne, nemyslím si to, ale když k tomu přidáme, že se žena pak ještě musí postarat o domácnost, o rodinu, tak to má těžší. Jinak velký rozdíl není. V práci vždy záleží na schopnostech člověka. Lidé jsou schopnější a neschopní, jiný rozdíl v tom nebude. Žena toho má daleko víc s rodinnými povinnostmi a na rozdíl od většiny mužů je zvyklá zvládnout víc činností najednou.
Petra:Dřív jste na pumpě musel být, dělat ručně objednávky a vše řešit s jednotlivými dodavateli. Nyní díky internetu a moderním technologiím já sama mám svou práci, tj. objednávky, zadávání zboží a další hotové asi za hodinu. Potom si připravuji podklady pro účetní a další věci, řeším problémy na čerpací stanici, pokud jsou.

Necítili jste, že vás nebo vaše zaměstnankyně muži a hlavně zákazníci podcenili nebo zaskočili v typicky mužských komoditách, nebo se vůči slabší části pokolení chovali nevhodně?
Anna:V pozici majitele a vedoucí ani ne, spíš se to řeší na pokladnách, kde jsou k pokladním nepříjemní zákazníci. Petra pracuje na pokladně, když je potřeba náhrady, tak se s tím setkala.
Petra: Myslím si, že to je o typu člověka. Pokud je hulvát a vulgární, tak se pohádá s ženou i mužem. Pro nás to není až takový problém.

Byli více nepříjemní muži,nebo ženy?
Anna:To je tak 50 na 50. Někteří zákazníci jsou arogantní, sprostí a hysteričtí.

Dáváte při výběru lidído pracovního týmu přednost ženám,nebo mužům?
Anna:U nás je to víceméně dané. Za pokladnou dáváme přednost jednoznačně ženám, jednak protože komunikace zákazníků se ženou je příjemnější zvláště pro tu mužskou část a také protože k jejich povinnostem patří úklid, což muži nezvládají a nechtějí zvládat. Naproti tomu obsluha myčky, to je zase práce jedině pro muže. Čistí se čističky, rozebírají se čerpadla… Jejich práce je někdy doplněna o údržbu aut zákazníků.

V jakém poměru ženy - muži je personál vaší stanice?
Petra: Poměr je 8:2. Zaměstnáváme osm žen, na pokladně jsme jeden čas měli také chlapce, ale více se nám osvědčily ženy. Dáváme přednost těm ve středním věku.

Proč starším? Většinou chtějí všude mladá děvčata.
Anna:My bereme někdy ženy kolem padesátky i starší. Mladá děvčata mají často jiné zájmy než práci, jsou nezodpovědná. Ráno třeba zavolá, že zaspala a že nepřijde do práce. To jsou dívky po škole a ty trošku starší zase mají malé děti a to je také problém. Vezme si paragraf na 10 dní a v non-stop provozu se to těžko nahrazuje.
Petra:Je to hlavně v chování. Do práce chodí, protože musí, protože si potřebují vydělat nebo je nutí rodiče. Mladé dívky zajímá, kam se večer půjdou pobavit a nezajímá je vztah k práci. Často nemají jinou náplň života, nejsou ambiciózní a profesní budoucnost neřeší. Pár dobrých výjimek se i dnes najde, ale vzhledem ke zkušenostem, jací lidé nám tu prošli, tak i já dávám přednost starším paním. I ten vztah je pak úplně jiný. Se 40letou, která má zkušenosti, se hovoří podstatně lépe, i k zákazníkům se lépe chová. Ale dívka, která vyšla školu, případně udělala maturitu, tak si myslí, že je mistr světa, že na ni čekají všichni s otevřenou náručí. Ale pracovní výsledky nejsou na potřebné úrovni.
Anna:Jsme v Praze, tady není taková bída o práci, takže když taková pokladní udělá průšvih a skončí u nás z hodiny na hodinu, může jít jinam, což jí vůbec nevadí.

Směnový provoz je pro ženy značně náročný, zvláště pak noční služby.
Anna:Pokladní si přály, aby neměly směny pravidelné, tj. dlouhý a krátký týden, kdy se střídaly denní služby, noční a volno. Zavedly jsme tedy 14 dní s přestávkami jenom noční a dalších 14 dní jenom denní.

Není na zaměstnávání žen výhodnější to, že mají nižší platové nároky než muži?
Anna:Myslím si, že na republikový průměr zde mají platy slušné. Když jsme zde měly zaměstnané mladé chlapce, tak jim ten plat vyhovoval, ale domnívám se, že pro tátu od rodiny s dětmi by ten plat byl nezajímavý.

Jak je to možné, že ženám ten plat stačí a mužům ne?
Anna:U nás je pořád historicky zavedeno, že muž živí rodinu a žena přivydělává, pokud je ta rodina úplná. V případě, že je žena samoživitelka, tak je to o něčem jiném. To je tak asi všude, téměř ve všech oborech mají ženy nižší platy.

Neuvažovaly jste o tom, že by celý ten váš podnik vedl napříkladnějaký manažer a vy z pozice majitelekjejpouze kontrolovaly?
Anna:Vyzkoušely jsme už různé alternativy. Například jsme po vzoru velkých společností dvakrát uzavřely smlouvu s nájemci. Výsledek byl takový, že nájemci prodali naše zboží, které jsme jim předaly v začátku, peníze utratili a pak už neměli na koupi dalšího zboží. První nájemci a vlastně i ti druzí nám do dneška dluží, ty peníze už neuvidíme. Oni si najednou nakoupili auto, byt, zlato… Tak tím skončila naše snaha o to, zbavit se starostí s podnikem. Ale já mám obrovské štěstí s dcerami, které tu se mnou byly od začátku. Petra je na pumpě od svých 15 let, Kateřina dala napřed přednost pobytu v cizině a cestování, po návratu pak převzala pumpu v Rudné. Obě dvě svou práci dělají velice dobře a úspěšně, takže manažera nepotřebují.

S čím se potýkáte, drásá vás vůbec něco?
Petra:Dnes je to cena benzinu, která je vysoká, výtoče jdou prudce dolů, je to boj o udržení zákazníka, musíme přilákat shopem nebo jinými nabídkami. Ale jinak výrazné problémy nejsou.

Nevyužily jste některou z lukrativních nabídek na dodávku pohonných hmot, které se v posledních letech v Česku doslova vyrojily?
Petra:Takové nabídky neřeším, my jsme partnerská čerpací stanice Unipetrolu. U nás je to především o kvalitě. Od roku 1994 máme teprve druhého dodavatele. Nikdy bych nedovolila, aby k nám přijela cisterna, my elektronicky odeslaly peníze a přitom oni nám tady něco stočí, aniž bychom věděly, jakou kvalitu ve skutečnosti máme v nádrži.

Zákazníci si ale pak mohou zajet někam natankovat o 2 koruny levněji.
Petra:Myslím si, že na kvalitu si už dávají pozor, těch afér levných pump s nekvalitním benzínem bylo až až… I my jsme tady měly dvakrát stížnost zákazníka na kvalitu. Poslali na nás ČOI a vždycky vzorky vyhověly. Reklamace jsme řešily s manažerem Unipetrolu. Ani v letošní zimě nebyl jediný případ, že by někomu zmrzla nafta.

Všiml jsem si vkusně, přehledně a profesionálně uspořádané nabídky zboží v prodejně. Vedete zaměstnance k pravidelnému doplňování a dorovnávání zboží, absolvovaly jste nějaké merchandisingové vzdělávání?
Petra:Ne. Je to o zkušenostech, vyskládat zboží do regálu tak, aby to bylo správně, dá hodně přemýšlení a práce. Důležitá je hlavně trvanlivost zboží. Musíte se snažit to včas prodat. Naše pokladní mají vnitropodnikové předpisy, každá si hlídá sekci, svůj úsek, kde zodpovídají za uspořádání zboží, jeho trvanlivost a za správné označení cenami.
Anna:Jsou také motivovány finančně, pokud se zboží neprodá a projde lhůta trvanlivosti anebo není-li doplněný regál, pocítí to na svých odměnách.

Co plánujete do budoucna? Máte dvě fungující pumpy?
Anna:Dcery se výborně starají, pumpy fungují. V roce 2008 jsme založily dvě akciové společnosti, každá dcera je předseda představenstva, pumpy jsou víceméně jejich. Kateřina v Rudné si udělala vysokou školu, Petra studuje nyní a já doufám, že s vysokoškolským vzděláním mi neodejdou za něčím jiným. Máme ještě s Petrou další společnost, pustily jsme se do realit, na Rudné zase v další společnosti, kterou má Kateřina s manželem, je předmětem činnosti vypůjčování vysokozdvižných plošin. Rozšiřujeme naše podnikání tak, aby se to dalo všechno zvládnout. Jinak vnučce je 12 let a už před pěti lety prohlásila, že by také chtěla být ředitelkou na pumpě.

Jak vůbec zvládáte rodinu, domácnost, studium, školní dítě?
Petra:Nemám problém. Víte, teď je díky technice všechno daleko snazší. Připojím se přes internet z domova, odtud také mohu měnit ceny zboží, dělat objednávky. Nemusím řešit zaměstnance. Ti tu jsou všichni dlouho, rozumíme si, vyjdeme si vstříc. Klidně bych sem mohla jet tak dvakrát za týden. Ale je to o kontaktu s lidmi, nesmíte být dlouho mimo, aby pak nezačali lajdačit. Vzhledem k tomu, že tady máme kamery, mohu si z domova dělat kontrolu přes notebook, a když vidím, že pokladní má na kase počítač a dívá se na filmy, mohu hned zjednat nápravu. Pak jsou překvapené, když dostanou zprávu, že mají počítač vypnout a věnovat se svým povinnostem. Technika a její možnosti v dnešní době nám ušetří moc práce.

Co chystáte do budoucnosti?
Petra:Do budoucna plánujeme nakoupit nové stojany. Máme pořád ty původní, stále ještě fungují.

Zbude vám čas ještě na nějaké záliby?
Petra:Vždycky se najde něco, co mě baví. V současné době s manželem stavíme, takže teď je to zrovna stavba.
Anna:Musím Petru pochválit - práci zvládne rychle, má čas i na učení, hodně zkoušek dělá v předtermínu. Máme velkou zahradu, obě své domy, kde pracujeme rády, čas od času jezdí na kole, baví ji ruční práce… Kateřina se nyní věnuje především svému ročnímu synovi.