Rafinerie a stát se přou o poplatky za dopravu ropy

Provozovatel ropovodů, státem ovládaná společnost MERO, a vlastníci největších rafinerií v Česku finišují s přípravou nového kontraktu na přepravu ropy. Letos - po 15 letech - původní smlouva končí, jenže nová je v nedohlednu. Rafinerie tvrdě tlačí na zlevnění příliš drahého tarifu, a to MERO stejně vehementně odmítá.
MERO si podle informací HN účtuje za přepravu v ropovodech Družba a IKL z německého Ingolstadtu sumu, která je nad průměrem podobných poplatků v Evropě. A na tom nechce nic měnit. Rafinerie přitom nemají jinou alternativu a loni zaplatily za dopravu své suroviny do Česka víc než miliardu korun.
Státní společnost argumentuje dohodou, kterou uzavřela v roce 1996 s vlastníky České rafinérské (Unipetrol, Shell, ENI a tehdy ještě také ConocoPhillips). Vyšší poplatky mají zčásti kompenzovat náklady na stavbu ropovodu IKL, který se stal rezervou pro případ nejistých dodávek ruské ropy z Východu ropovodem Družba. Na zprovoznění IKL měli vlastníci České rafinérské sami zájem.
Podle nich už ale není dnes k navyšování tarifů důvod a Česká rafinérská s předstihem v roce 2009 smlouvu vypověděla. Rafinerie (v Litvínově a Kralupech) samy o sobě netrpí vysokými poplatky za dopravu ropy ani její vysokou cenou - Česká rafinérská funguje v takzvaném přepracovacím systému, kdy dostává od vlastníků stabilní poplatky za zpracované tuny ropy.
"Důvody, které vedly k vypovězení smlouvy, trvají," uvedl mluvčí České rafinérské Aleš Soukup. Vzhledem k důvěrnému charakteru vyjednávání nelze podle něj poskytnout další informace.
Ekonomické ztráty kvůli vysokým nákladům jdou ale především na vrub akcionářů, kteří sami ropu nakupují a obchodují pak s produkty. Finanční potíže vlastníků - především majoritního akcionáře Unipetrolu - zvyšuje drahá ropa a na druhé straně dramatický propad spotřeby výrobků z ropy, hlavně pohonných hmot, které vytlačují stále víc nejrůznější alternativní paliva.
Za loňský rok se Unipetrol s ročním obratem 97 miliard korun, ovládaný polským koncernem PKN Orlen, propadl do ztráty 2,8 miliardy korun. O to víc se snaží ušetřit na jiných nákladech. "V současné ekonomické situaci a snižující se poptávce ovlivňují vysoké tarify společnosti MERO schopnost společnosti Unipetrol vytvářet zisk," vysvětluje snahu o co největší snížení přepravních poplatků mluvčí Unipetrolu Martin Pavlíček.
Podle generálního ředitele MERO Jaroslava Pantůčka není ke snížení důvod. Také on ale odmítl s odkazem na obchodní tajemství případ dál komentovat. MERO však na rozdíl od Unipetrolu vykazuje stamilionové zisky.
Příjmy z poplatků za přepravu ropy tvoří ale až dvě třetiny celkových tržeb a jejich výrazné snížení by vedlo i k poklesu zisku. Loni o deset procent klesla přeprava ropy do Česka na sedm milionů tun a letos tento trend pokračuje. MERO i při zachování nynějších poplatků vydělá méně.
Ministerstvo financí, které je akcionářem MERO, pečlivě podle mluvčího Ondřeje Jakoba celé dohadování o ceně sleduje. "Předpokládáme, že obě strany naleznou vzájemně přijatelné řešení," říká Jakob. Do doby než se MERO a vlastníci České rafinérské nějak dohodnou, bude podle něj platit současná, tedy pro stát výhodná, smlouva.
Stejně jak zástupci firem tají okolnosti celého sporu, tají i částku, za jakou MERO ropu přepravuje. Tarify se v Evropě pohybují v rozmezí od 3,5 do 10 eur za tunu přepravené ropy. Český tarif se podle zjištění HN pohybuje kolem sedmi až osmi eur. Například v roce 2010 utržilo MERO za přepravu 7,8 milionu tun ropy necelých 1,5 miliardy korun.