Rafinerie a státní MERO prodloužily pakt o ropě

Rafinerie budou dalších šest měsíců platit státnímu přepravci ropy, firmě MERO vysoký tarif za dopravu ropy ropovody IKL a Družba. Zástupci MERO a Unipetrolem ovládané České rafinérské se v posledních prosincových dnech dohodli na tomto částečném prodloužení původního patnáctiletého kontraktu, jehož platnost skončila k poslednímu dni roku.

Centrální tanoviště ropy společnosti MERO u Nelahozevci

Na nových podmínkách se obě firmy marně domlouvají už od roku 2009, kdy Česká rafinérská smlouvu vypověděla. Rafinerie odmítají dál platit dosavadní cenu, která je nad průměrem tarifů na ropovodech v Evropě, trvají na jejím snížení. MERO zas tvrdí, že cena odpovídá nákladům a částečně pak vyšší tarif také kompenzuje dvanáctimiliardovou státní investici do výstavby ropovodu IKL - Ingolstadt a Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi v roce 1996.
Šestiměsíční prodloužení dosavadních podmínek má poskytnout čas k dalšímu vyjednávání. "Přivítali jsme možnost najít prostor pro další jednání. Půlroční lhůta je kompromisem, my původně navrhovali roční prodloužení, ale chápeme snahu České rafinérské jednání urychlit," uvedl bez dalších podrobností generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má dohled nad státními petrolejářskými společnostmi, podle mluvčího Tomáše Patáka nevstupuje do obchodních jednání. "Uvítali jsme ale prolongování stávající smlouvy o šest měsíců, neboť naším zájmem bylo předejít situaci, kdy by mezi oběma subjekty neexistoval smluvní stav," říká Paták.
Obě firmy tají technické i finanční podmínky, za jakých státní MERO přepravuje ropu pro rafinerie.
Podle informací HN ale zaplatí Česká rafinérská ročně za přepravu ropy do svých rafinerií v Kralupech a Litvínově až dvě miliardy korun. V tom je cena přepravy ropovody Družba, IKL z bavorského Ingolstadtu (za oba ropovody inkasuje MERO), ale i transalpinským ropovodem TAL, který dopravuje ropu nakoupenou českými rafineriemi z italského Terstu do Ingolstadtu.
MERO a Česká rafinérská tají i výši přepravního tarifu, o kterém jednají. Podle informací HN se tarif u ropovodů v Evropě pohybuje v rozmezí 3,5 až deset eur za tunu přepravené ropy. V Česku rafinerie platí podle některých informací částku kolem sedmi až osmi eur.
Vysoký přepravní tarif, případně i vysoká cena samotné ropy, tuzemským rafineriím tolik neškodí - Česká rafinérská funguje v takzvaném přepracovacím systému, kdy dostává od vlastníků stabilní poplatky za zpracované tuny ropy. Ekonomické ztráty kvůli vysokým nákladům jdou ale především na vrub akcionářů, kteří sami ropu nakupují a obchodují pak s produkty. Zatímco MERO i přes klesající objem přepravy ropy stále vykazuje zisk v řádu několika set milionů, Unipetrol jako majoritní akcionář České rafinérské byl loni ve ztrátě. A musí šetřit, kde se dá.
"V současné ekonomické situaci a snižující se poptávce ovlivňují vysoké tarify společnosti MERO schopnost společnosti Unipetrol vytvářet zisk," vysvětluje snahu o co největší snížení přepravních poplatků mluvčí Unipetrolu Martin Pavlíček.
K akcionářům České rafinérské patří kromě Unipetrolu ještě Shell a italský koncern ENI.