Ropovod Adria se může stát třetím zdrojem ropy pro české rafinerie

Tuzemským rafineriím se nabízí další alternativní zdroj ropy. Maďarský petrolejářský koncern MOL s dceřinou společností Slovnaft zahájí modernizaci ropovodu Adria. A rozšíření jeho dosud nedostatečné kapacity má zajistit nejen kompletní zásobování Slovenska a Maďarska z chorvatského přístavu Omišalj, ale podle plánů investora zbude ročně k dispozici zhruba i 1,5 tuny ropy pro Česko.

Pro naše rafineriev Litvínově a Kralupech, které ročně spotřebují na sedm milionů tun ropy, by to byl alternativní zdroj pro případ omezených dodávek ruské ropyropovodem Družba nebo ze západu v případě zaplněné kapacity Transalpinského ropovoduTAL, na který se v Německu napojuje český ropovodIKL (Ingolstadt).
Právě takový souběh nepříznivých situací nastal v minulých měsících a provozovatel rafineriíČeská rafinérskáteď složitě hledá způsob, jak chybějící množství ropydo Česka dopravit. Slovnaftem nabízená alternativní doprava ropovodemAdria by měla Česku v podobných situacích pomoci - dokončení investice v hodnotě 60 až 80 milionů eur se předpokládá v létě 2014.
"Investice skupiny MOL do modernizace a rozšíření ropovodůna území Maďarska a Slovenské republiky umožní přepravit ropui pro potřeby České republiky, v případě potřeby dokonce i víc jak 1,5 milionu tun ročně," uvedl mluvčí Slovnaftu Anton Molnár.
České rafinerieto považují za zajímavou nabídku. "Jakýkoliv dodatečný zdroj dodávek ropypovažujeme za pozitivní příspěvek ke stabilitě a diverzifikaci závislosti," uvedl Martin Pavlíček, mluvčí společnosti Unipetrol, která je majoritním akcionářem České rafinérské. O tom, zda by Unipetrol ropupřes Adrii nakupoval, by podle něj však rozhodovaly konkrétní podrobnosti, například cena za dopravu.
RopovodAdria vznikl v sedmdesátých letech jako projekt tehdejšího Československa, Maďarska a Jugoslávie. Ropudopravují tankery z celého světa do chorvatského přístavu, odkud teče do rafineriív Chorvatsku, Slovinsku, Srbsku a Bosně a Hercegovině. Maďarská rafinerieSzázhalombatta, která propojuje Adrii úzkou rourou s Družbou u slovenského města Šahy, v posledních letech využívala tuto trasu kvůli omezené kapacitě minimálně. A je stále závislá na ruské ropě, která do Maďarska teče z druhé strany jižní větví Družby. Československo však nikdy Adrii (její napojení na Družbu) nevyužívalo a neměla o tento ropovodz jihu zájem ani Česká republika, která si v devadesátých letech vybudovala alternativní a dnes stále víc využívaný ropovodIKL.
Mezi českými petrolejářise objevují spekulace, že modernizace a zvýšení kapacity Adrie má posloužit Maďarům spíš jako argument především při vyjednávání o ceně ruské ropy, na které je MOL stále závislý. Vyloučit nelze ani snahu společnosti MOL o zvýšení vlivu v Česku, kde tento maďarský koncern nedávno koupil početnou síť čerpacíchstanic Pap Oil. "To vše je možné, ale nic to nemění na tom, že v Evropě obecně chybí větší propojení ropovodůa každé alternativní připojení ropyje pro nás výhodné," míní zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Podle Jaroslava Pantůčka, generálního ředitele společnosti MERO, která má na starosti provoz ropovodův Česku, však nabídka části kapacity Adrie nemá v podstatě velký význam. "Nemyslím si, že by to byla výrazná pomoc. Česko ropuz Adrie nezbytně nepotřebuje. Dlouhodobě usilujeme o koupi části akcií ropovoduTAL. To by nám v případě potřeby umožnilo čerpat přes IKL i zvýšené množství ropy," tvrdí Pantůček.

Zdroje ropy

RopovodAdria Česká republika dosud nevyužívá. Měří zhruba 600 km, vede z chorvatského přístavu Omišalj do Slovinska, Srbska, Bosny a Maďarska, odkud ho roura o průměru 40 cm spojuje s Družbou na Slovensku - přes Družbu by tak mohly kupovat ropuz Adrie i české rafinerie.

RopovodDružba je nejdelší ropovodna světě. Česko ho využívá hned od dokončení v šedesátých letech. Ze Sibiře měří celkem na 4 tisíce km, na našem území 500 km. Roura o průměru 50 cm může do ČR ročně dopravit až 9,5 milionu tun ropy.

RopovodIKL (zkratka Ingolstadt, Kralupy, Litvínov) byl zprovozněn v roce 1996, je v českém vlastnictví i na německém území, kde je u Ingolstadtu připojený na ropovodTAL vedoucí z přístavu v Terstu. IKL může ročně dopravit do ČR až 11,5 milionu tun ropy, celková délka rour o průměru 70 cm je 350 km.

7 mil. tun ropy je roční spotřeba českých rafinerií. Až do letoška větší část z toho tekla do ČR přes ropovodDružba. Letos poprvé nakoupily rafinerievíc ze západu (tankery do Terstu). RopovodIKL tak letos dopraví do ČR 4 miliony tun ropy, Družba 3 miliony tun ropy.