Ruští těžaři chtějí těžit ropu v Arktidě. Státní správa však o to nestojí

Tradiční ložiska ropy v Rusku se vyčerpávají. Ruští těžaři se proto snaží prozkoumávat nové oblasti. Krom východní Sibiře a Dálného východu jsou to šelfové oblasti Černého a Kaspického moře a zejména ruská část Arktidy, kde by se pod vrstvou ledu, studenou vodou a tunami hornin mohly skrývat miliardy barelů černého zlata.

V současné době má přístup do těchto oblastní jen státní firma Rosněfť a soukromí těžaři musí o svůj podíl tvrdě bojovat. Zástupci Rosněfťi v říjnu vládu požádali o povolení k průzkumným pracím v Arktidě, ale kabinet Dmitrije Medveděva rozhodnutí zatím odložil. V Rosněfti hodlají se zahraničními partnery na průzkumné vrty v následujících pěti letech vynaložit na vývoj až 10 mld. dolarů. 
Povolení na průzkum ropných malezišť se v Rusku získávají v aukcích, ale v případě arktického šelfu měly státní firmy Rosněfť a Gazprom značnou protekci. Mezi další arktická lákadla patří i Severo-Vrangelevský blok v Čukotském moři, kde se zásoby odhadují na slušné 2,5 mld. tun ropy. O ložisko se zde ale zajímají i soukromý Lukoil a Zaruběžněfť, kterou opět kontroluje stát. Podle současného zákona nárok na přístup k ložisku nemají, ale v minulosti se několikrát aktivně pokoušely získat podíl na účasti v jeho rozvoji. 
Lukoil poslal v říjnu na vládu dopis, podle něhož je připraven do průzkumu čtyř ložisek na šelfu investovat 2,7 mld. USD. Z toho na provedení 17 tisíc km2 seizmického 2D mapování, 3,4 tisíce km2 3D mapování a vyhloubení dvou pokusných vrtů na Severo-Vrangelevském bloku Lukoil navrhl vydat téměř 900 mil. USD. Zaruběžněfť ve vlastní žádosti navrhla provést zde kolem 4 tisíc km2 seizmiky a vyhloubit jeden vrt, dále projevila ochotu zkoumat další tři ložiska. I na ty má už ale políčeno Rosněfť. 
Až donedávna se pozice státního molocha, jemuž šéfuje "ropný car" Igor Sečin, blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina, zdály být neotřesitelné. V listopadu se ale z vlády začala ozývat kritika investičních plánů Rosněfti kvůli údajnému podfinancování průzkumu arktického šelfu. Vicepremiér Arkadij Dvorkovič, který patří do liberálnějšího tábora kolem premiéra Medveděva, nedávno otevřeně srovnal návrhy Lukoilu a Rosněfti s tím, že první jmenované kabinet považuje za lepší. 
Jelikož Rosněfť nemá k dispozici potřebnou technologii, uzavřela partnerství s americkým koncernem Exxon Mobil, norským Statoilem a italským ENI zaměřená právě na průzkum těžko přístupných podmořských ložisek v Karském, Čukotském či Laptěvově moři. Náklady na aktivity geologů a vrtných souprav mají v první fázi nést hlavně zahraniční těžaři. O dalším osudu arktického šelfu by se mohlo rozhodnout na speciálním zasedání vlády 18. prosince.