Rychlá a přísná opatření proti černému trhu požadují i pumpaři

Obchodníci a prodejci pohonných hmot vyzvali ve středu vládu a příslušné úřady ke stejně razantnímu přístupu proti černému trhu, jaký dnes vidíme v případě nezdaněného a pančovaného lihu. Důsledkem daňových podvodů s benzinem a naftou nejsou sice smrtelné otravy, ale dlouho neřešené praktiky mafiánských struktur s nezdaněnými palivy připravují stát i poctivě podnikající firmy ročně až o 10 miliard korun. To je téměř šestinásobek daňových ztrát z lihu.

Petrolejáři už několik let bez úspěchu jednají s úřady a ministerstvy o zpřísnění podmínek pro obchodování a prodej paliv. Do zákonů se dostalo jen několik změn, které ale na černý trh, který v případě pohonných hmot dosahuje zhruba 15 procent celkové spotřeby, neměly prakticky žádný vliv. Daňové podvody (především neodvedená DPH) s palivy představují největší daňovou "díru" ve státním rozpočtu. A legální prodejce připravují o miliony - nedokážou totiž konkurovat nízkým cenám čerpacích stanic, které prodávají nezdaněný benzin od podvodníků. Výjimkou není ani prodej paliv pančovaných různými průmyslovými oleji.
"Ani v nejmenším případě nechceme zlehčovat tragické případy otrav a úmrtí na následky požití metanolu. Celý tento případ však ukazuje, že stát ve vážné situaci dokáže razantně zasáhnout. Stejný postup bychom uvítali i u podvodů s palivy a vůbec všemi komoditami, postiženými zločineckými aktivitami," říká šéf Společenství čerpacích stanic v ČR Ivan Indráček.
Společenství, které zastupuje menší obchodníky a prodejce paliv, vyzvalo vládu, aby přestala šetřit při kontrolách, posílila pravomoci celníků a urychleně připravila legislativní změny, které mohou účinně snížit šance nelegálních dovozců a daňových podvodníků.
Stát by tak měl například znovu zařadit mezi trestné činy pokus o podvod a přípravu podvodu a zavést striktní pravidla, jejichž splnění by bylo podmínkou k povolení obchodů s pohonnými hmotami (dosud jde o volnou živnost bez jakéhokoliv omezení). Petrolejáři navrhují také zavedení licencí pro obchodníky a odpovědnosti odběratelů za daň v případě, že ji nezaplatí dodavatel. "Některá opatření už v zákonech jsou, ale nikdo je nedokáže rázně vymáhat. Kontroly ministerstva financí jsou nedostatečné, Česká obchodní inspekce nemá dost peněz na zvýšení počtu kontrol, podvodníci a bílí koně často unikají trestu," vypočítává Indráček.
Za pravdu mu dávají i velké petrolejářské firmy jako Benzina, Čepro nebo Shell, sdružené v České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu. "Naše požadavky jsou v mnohém shodné s tím, co požadují výrobci lihovin. Černý trh s pohonnými hmotami je ale finančně mnohem závažnější, i když nemá tak tragické dopady na životy a zdraví lidí," říká předseda asociace Ivan Ottis.
Úspěšněji funguje státní regulace v případě výroby a prodeje tabákových výrobků. Výrobci cigaret například platí - na rozdíl od lihovarů - spotřební daň už v ceně kolku (takže platí kolem 50 korun za kolek místo 30 haléřů u likérek) a stánkový prodej cigaret je už několik let zakázaný. "Zlepšení, která navrhují petrolejáři, by přesto pomohla i nám. Nechápu, proč příprava podvodu byla vyjmuta z trestných činů. Posílení pravomoci celníků by také bylo potřebné," říká Kamil Provazník, jednatel společnosti Imperial Tobacco.

Černý trh v Česku

7-10 MILIARD KORUN O tolik podle odhadu firem a ministerstva financí přichází stát ročně na dani z pohonných hmot.
2 MILIARDY KORUN Na tolik se odhaduje daňová ztráta z černého prodeje cigaret.
1,5 MILIARDY KORUN O tolik přichází stát podle odhadu likérek na dani z lihu.