Snížení spotřební daně: konec nadějí?

Přesunem tankování kamionů k lacinějším pumpám v zahraničí přichází ročně český stát o miliardy korun na daních z prodeje zhruba 800 milionů litrů nafty. Vládní argumentace slovenským příkladem snížení daně je zavádějící.

Přestože Česká republika patří mezi největší dopravní křižovatky v Evropě, tuzemští zahraniční dopravci přesunuli kvůli vysokým cenám tankování do sousedních států

Dopravci v Česku tankují už jen třetinu nafty

O miliardy korun na daních z prodeje zhruba 800 milionů litrů nafty (pětina celkové roční spotřeby!) přichází ročně český stát přesunem tankování kamionů k lacinějším pumpám v zahraničí. Z toho přibližně polovinu natankovali čeští dopravci v cizině a o druhou polovinu přišlo Česko tím, že zahraniční dopravci, a to především ti ze Slovenska, omezili u nás tankování na minimum.
Analýzy statistik tankování v síti více než 600 čerpacích stanic společnosti AS 24, kde nakupují autodopravci naftu po celé Evropě, popisují situaci za poslední tři roky. Zejména od roku 2010, kdy stát zvedl spotřební daň o deset procent a hodnotou necelých 11 korun z litru nafty převýšila průměr v Evropské unii. Úměrně tomu zdražilo i palivo a nafta je u nás nyní dražší než v okolních zemích s výjimkou Německa.
Odliv kamionů od českých pump dokládají i další čísla. V roce 2009 před zvýšením daně tankovali tuzemští dopravci v Česku 55 procent nafty a 45 procent nafty tankovali v cizině. Letos doma tankují pouze 37 procent své spotřeby nafty (v podstatě jen v rámci vnitrostátní přepravy) a větší část, tzn. 63 procent nafty tankují v cizině. Přestože stát daň z paliv zvýšil, kleslo její celkové inkaso od roku 2009 o 1,5 miliardy korun. Jde jednoznačně o důsledek vyšší daně a stát se tím výsledně připravil o miliardy.
Česko má přitom výhodné podmínky k tomu, aby dopravce ke zdejším pumpám lákalo. Praha patří mezi největší dopravní křižovatky v Evropě a republikou projíždí stále více kamionů (výběr mýtného vzrostl letos zatím o 400 milionů respektive 7 %).

Jednoduchý (?) slovenský příklad

Ministerstvo financí často argumentuje snížením spotřební daně na Slovensku. Přitom ale záměrně říká pouze to, že na Slovensku se propad výběru spotřební daně vyšším prodejem nenahradil. Ale bez uvádění dalších souvislostí a to vrhá celý problém do jiného světla. Slovenská vláda tehdy rozhodla pod nátlakem dopravců (kamionová blokáda Bratislavy) a bylo to výhradně politické rozhodnutí 6 měsíců před volbami - bez podrobné analýzy situace v okolních zemích. Snížení bylo ze 481 €/t na 368 €/t, což v přepočtu dělá 2,85 Kč. Toto snížení bylo příliš velké vzhledem ke struktuře spotřeby na slovenském trhu, kdy celkový podíl tankování dopravců je nižší než v Čechách (odhaduji pouze 40 % na celkové spotřebě nafty, zatímco v Čechách se odhaduje až 60% podíl z důvodu tranzitního charakteru České republiky). Slovensko však na rozdíl od Česka není tranzitní zemí na cestě přes celou Evropu, ale jen tranzitní zemí pro část dopravců jedoucích ze severu na jih (Poláci a Litevci) a pro opačný směr z jihu na sever (Bulhaři, Rumuni). V obou případech se jedná o přepravy přes země, kde je ještě nižší cena než na Slovensku, tzn. Polsko nahoře, případně Rumunsko a Bulharsko dole. Tento tranzit tedy na Slovensku netankoval ani před snížením, ani po snížení SPD. Tranzit ze západu jedoucí až na Slovensko je zcela marginální, stejně jako přepravy českých dopravců na Slovensku.

Z toho vyplývá, že předpokládaný nárůst prodeje nafty pro vykrytí vysokého propadu SPD při zvolené výši snížení 2,85 Kč nemohl pokrýt absolutní propad SPD. Vláda to ani nikdy nepředpokládala a netajila, původní výpočet byl, že by se prodeje nafty včetně osobních aut musely zvýšit o 31 %! To, že nakonec došlo k navýšení spotřeby nafty o 25 % z převážně "domácích" zdrojů včetně osobních aut, ukazuje, že to byl vlastně velký úspěch. Problém byl pouze v primárním nastavení výše snížené spotřební daně.

Paradoxy Kalouskova NE! snížení spotřební daně

Podle vyjádření ministerstva financí se tedy spotřební daň na naftu v Česku jen tak snižovat nebude. V úvahu by připadla pouze cenová regulace ze strany státu, ale i to jen v případě, pokud by se ceny benzinu nebo nafty dostaly v Česku vysoko nad 40 korun za litr. Vyplývá to z nově představené Analýzy nárůstu cen pohonných hmot, kterou si nechala vypracovat ministerstva financí a průmyslu a obchodu, a ministr financí Miroslav Kalousek se s ní ztotožňuje.
Analýza mimo jiné vypočítává dopad snížení spotřební daně na příjmy státního rozpočtu. Snížení ministerstvo financí ale považuje za příliš rizikové. Obává se výpadku příjmů ve státním rozpočtu a dalším argumentem je také to, že by snížení sazby mohli využít prodejci k navýšení marží. Pokud by tedy došlo ke snížení sazby spotřební daně například o 1 korunu na litr PHM, při nezměněné spotřebě by stát přišel o 4,4 miliardy korun. Do plusu by se dostal až při zvýšení poptávky o více než 10 %.
Problém snížení spotřební daně je v Čechách po celkem dlouhé a částečně již i odborné diskuzi (Liberální institut, data poskytovatelů karet atd.) překonán a také jsme se v této odborné diskuzi shodli na snížení SD mezi 1,40 a 1,70 Kč, což by neznamenalo zdaleka tak dramatický propad ve výběru spotřební daně jako na Slovensku. Naše čísla navíc dokazují, že předpokládané navýšení prodejů by činilo 20 % jenom u kamionů - tedy ještě nižší, než byl růst celého trhu na Slovensku! To by propad zcela nahradilo a výsledný efekt snížení a výběru daní by byl neutrální, případně pozitivní. Paradoxně k podobnému závěru konvergují i trendy uvedené v ministerské analýze. Uvidíme, jak silná bude argumentace vlády a ministra financí půl roku před volbami. Možná se do té doby ledy pohnou. Jako na Slovensku…

Ing. Josef Paumer je ředitelem české pobočky společnosti AS 24