Stát vykoupil za 300 milionů benzinku. A pak ji nechal zbourat

Malá ukázka, jak stát stavěl Pražský okruh, nejdražší dálnici v dějinách Česka: v roce 2007 si úředníci nechali schválit napojení na dálnici D1. Tak aby stavba co nejméně zasáhla do benzinové pumpy, která stála poblíž. O rok později se náhle projekt silničního nadjezdu mění - a čerpací stanici je nutné zbourat.
A loni v létě se Ředitelství silnic a dálnic po vleklých sporech usmiřuje s majiteli stanice a okolních pozemků: vyplácí jim 300milionové odškodné. "To je 30 876 korun za metr," podivili se rekordní sumě auditoři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Včera kontroloři NKÚ zveřejnili výsledky pátrání, jak a za co se při budování Pražského okruhu utrácely desítky státních i evropských miliard. Pro Ředitelství silnic a dálnic, organizaci spojovanou s předraženými tendry a neprůhlednými zakázkami, je zpráva zdrcující. Auditoři našli miliardové vícepráce odvedené bez smluv i zbytečné a drahé nadjezdy a přechody pro zvířata.
Kontroloři už vše předali policii. Mají podezření na plýtvání i na úmyslné podvody. "Ředitelství silnic a dálnic nemělo vůbec žádnou motivaci šetřit peníze," řekl HN Jiří Adámek, který kontrolu vedl.

Bývalí ředitelé mlčí, nevysvětlují
Benzinovou stanici Shell s pozemky, přes něž mají vést dvě větve nájezdu na dálnici D1, chtělo Ředitelství silnic původně vykoupit za 43 milionů - takovou částku ostatně doporučoval i znalec. Navíc už v roce 2008 začalo na pozemcích stavět, aniž mu pozemky patřily. Jejich majitel - firma Greyhound - se tvrdě bránil a požadoval podle vlastního posudku skoro 400 milionů. Nakonec se s firmou Ředitelství silnic dohodlo na 300 milionech.
Proč se projekt nadjezdu změnil tak, že stát musel benzinku draze vykoupit a zbourat, je složité zjistit. Tehdejší ředitelé Petr Laušman (vyšetřovaný nyní pro korupci) ani Alfred Brunclík včera nebrali mobily. A nedávno odvolaný ředitel René Poruba, který problém s benzinkou zdědil, se už dříve bránil: hrozilo, že se nestihne stavba zkolaudovat, takže by propadly dotace od Evropské unie.
Ředitelství silnic se oficiálně ke zjištění NKÚ včera nechtělo vyjadřovat. "Zatím nemáme oficiální výsledky," prohlásila mluvčí Nina Ledvinová.

Most pro srnce, kteří nejsou
Kontroloři, kteří účty a další dokumenty prověřovali půl roku, přišli na miliardové nesrovnalosti. Některé části okruhu, jenž má propojit všechny dopravní tepny vedoucí do Prahy a odlehčit tak centru, se podle nich výrazně prodražily. Zčásti zřejmě i proto, že byly nedbale naplánované.
To navíc nahrávalo tomu, aby se při stavbě okruhu s rozpočtem 1,2 miliardy na kilometr podvádělo. Na silnici R1 mezi Vestcem a Lahovicemi, jednom z devíti prověřovaných úseků, se náklady vyšplhaly o čtyři miliardy navíc - přitom na tyto práce neexistuje žádný doklad.
Ve smlouvách sice Ředitelství silnic a dálnic počítalo se zlevňováním, ale efekt byl zvláštní. Když navrhla firma změny, které by ušetřily peníze, měla dostat polovinu z uspořených financí. Pokud by s nimi přišlo ŘSD, snížil by se o tuto částku rozpočet celé stavby. Jenže šetření navrhovaly jen firmy - a dostaly tak 51 milionů. Kdyby na totéž včas upozornili experti Ředitelství silnic, mohl stát ušetřit 99 milionů.
A nešlo jen o velké projekty. Ani k malým zakázkám do půl milionu kontroloři nenašli patřičné doklady. "Podle sdělení ŘSD byli dodavatelé vybíráni na základě telefonických konzultací," napsali do své zprávy. Její závěry také naznačují, že Pražský okruh, který má být zcela dokončen v roce 2020, je stavbou zbytečně rozmáchlou. Hlavně pokud jde o drahé nadjezdy, které stojí v průměru 300 milionů. Třeba mezi Běchovicemi a dálnicí D1 jsou čtyři nadjezdy, vzdálené od sebe jen půl kilometru - přitom český průměr je 5,3 kilometru, německý 6,4.
U Vestce se zase rozšiřoval šestadvacetimetrový přechod pro zvířata na 40 metrů. Prý kvůli migrujícím srncům - ti však na tomhle území nežijí.