Strategický ropovod

Od poloviny července 2012 je v provozu nový ropovod na Středním východě, a to na území Spojených arabských emirátů. Poměrně malá publicita, jíž se této události s výjimkou zemí v daném regionu Asie dostalo, je v kontrastu s tím, jak dalekosáhlé hospodářské a geopolitické důsledky tento nový produktovod má a bude mít nejen pro tuto oblast bohatou na ropu, ale pro celkový světový obchod s ropou a její dopravu.

Ropovod pojmenovaný ADCOP (Abu Dhabi Crude Oil Popelíne) vede z těžební oblasti Habšán (Habshan) v západní části Spojených arabských emirátů (SAE) směrem na východ, překonává horské a pouštní terény na jih od měst Abú Zabí (Abu Dhabi) a Dubaj, prochází oblasti Šardža (Sharjah) a Ras al-Chajma (Khaimah), přes pohoří Hadžár (Hajar) a končí v přístavu Fudžajra (Fujairah) v Ománském zálivu Indického oceánu. Je dlouhý 380 km a jeho průměr činí 120 cm.
Stavbu, jež začala v roce 2008, realizovaly firmy China Petroleum and Construction Corporation a LF Consulting Engineers. Jejím investorem a nynějším provozovatelem ropovodu je organizace IPIC - International Petroleum Investment Company z Abú Zabí, finančního centra SAE. Stavba přišla celkem na 10 miliard dirhamů (tj. 4,2 mld. USD).

Až 1,8 milionu barelů denně

Ropovod má denně přepravit 1,5 až 1,8 milionu barelů ropy třídy Murban blend. Jeho kapacita je však ještě o něco vyšší a IPIC počítá s tím, že by se jím v brzké době mohly přepravovat až 2/3 objemu ropy těžené v zemi a určené pro vývoz.
Na konci ropovodu v přístavu Fudžajra stojí zatím jen zařízení pro přečerpávání surové ropy do tankerů, avšak IPIC už plánuje, že zde v krátké době postaví i rafinérii, což má stát 5 miliard dirhamů.

Hlavní důvod, proč se stavělo

Proč se SAE rozhodly postavit ropovod se značnými náklady, zvláště když jde o bohatého ropného producenta? Důvody byly: snaha urychlit a zlevnit dopravu ropy do expedičního místa na pobřeží, ale hlavně silné obavy ropných těžařů v SAE z dlouhodobě nejisté mezinárodní situace na Středním východě.
Největší pak byla obava z ekonomické, politické a vojenské politiky Íránu, země, s níž SAE sousedí přes vody úzkého Perského zálivu a která své sousedy už dlouhou dobu znepokojuje. Perským zálivem proplouvají cisternové lodě dopravující z těžebních zemí soustředěných kolem západní části zálivu do odběratelských zemí zhruba 20 % celkově spotřebovávané ropy na světě.
SAE se chtěly vyhnout nebezpečné situaci, kterou Írán udržuje v tomto zálivu a hlavně v jeho nejužším místě - Hormúzském průlivu. Íránské orgány zde již vícekrát omezovaly v plavbě lodě plovoucí pod vlajkami některých zemí a již dlouho trvá hrozba, se kterou se tato země netají a kterou občas otevřeně hlásá, že vojensky uzavře Hormúzský průliv. Ostatně íránské vojenské lodě hlídkují v úzkém průlivu soustavně už řadu měsíců. Tlak v tomto prostoru Írán využívá k mezinárodně-politickému nátlaku.
SAE v současnosti pro sebe eliminovaly toto riziko tak, že průliv novým suchozemským ropovodem prostě obešly, i když toto řešení bylo nákladné. Jsou schopny díky němu vyvážet svou ropu i v případě, že by byl průliv uzavřen.

Mapka s trasou ropovodu na území SAE obcházející Hormúzský průliv