Unipetrol strádá, vede si ale lépe než jiné rafinerie

Loni šestimiliardová ztráta, letošní druhé čtvrtletí 600 milionů v minusu, propouštění a konec rafinerské výroby v dceřiném Paramu. Holding Unipetrol se nemá v poslední době zrovna čím pochlubit. Přesto se ale paradoxně jeho akcie na pražské burze už skoro rok (od loňského září) drží beze změny na hodnotách kolem 170 korun. Unipetrol má zkrátka i přes své velké problémy dost příznivců, kteří věří, že jednou bude lépe.

Holding, který od roku 2005 ovládá polský petrochemický koncern PKN Orlen, zklamal při prezentaci svých výsledků už několikrát. Naposledy ve druhém letošním čtvrtletí. Místo očekávané čisté ztráty 490 milionů korun oznámil Unipetrol ztrátu 600 milionů. Podobně trhy očekávaly provozní ztrátu 260 milionů korun, skutečnost byla ale o více než 200 milionů horší.
Unipetrol, jemuž patří většinový podíl v rafineriích v Litvínově a Kralupech a zisková síť čerpacích stanic Benzina, doplácí především na vnější ekonomické vlivy. K těm hlavním patří růst ceny ropy, krize rafinerského průmyslu v Evropě a všeobecný pokles spotřeby pohonných hmot a dalších ropných produktů.
"Řekl bych, že tak z 90 procent je Unipetrol obětí vnějších vlivů," soudí makléř České spořitelny Radim Kramule. "Na druhé straně ale firma není zadlužená a je relativně zdravá, přestože nyní s horšími výsledky," dodává. Na téma dlouhodobé stagnace akcií Unipetrolu se živě diskutuje i na odborných webech. "Nacpat peníze do slamníku je stejně efektivní jako investovat do akcií Unipetrolu," soudí jeden z investorů na webu kurzy.cz. Jiný investor mu oponuje: "Ve slamníku se na rozdíl od Unipetrolu prachy nejenže nerozmnoží, ale taky můžou shnít, kdežto v Unipetrolu jen čekají na znásobení, které ovšem jako vždy přijde ve chvíli, kdy to už nikdo nečeká."
Unipetrol především nemůže ovlivnit cenové výkyvy základní suroviny, tedy ropy. Ta loni i začátkem letošního roku prudce zdražila, což firmě způsobilo ztráty z přecenění zásob. Unipetrol nemůže spoléhat ani na nižší cenu nakupované ruské ropy, která je levnější než ropa Brent, od níž se v celé Evropě kalkulují ceny benzinu a nafty. Před šesti lety byl barel uralské ropy o pět dolarů levnější než barel Brentu. Letos rozdíl klesl na necelý dolar.
Dramaticky letos klesá spotřeba benzinu - u nás prozatím zhruba o deset procent z loňských 2,3 miliardy litrů. Rafinerie v Česku i v Evropě jsou přitom z minulých let technologicky orientované právě na produkci benzinu. Dnes ale převládá odbyt nafty, na jejíž výrobu ale rafinerie nemají dostatečné kapacity.
Tržby snižuje i povinné přimíchávání biosložek - lihu a řepkového oleje - do benzinu a nafty. "Jen pro představu, pětiprocentní podíl bioložky v palivech znamená pro Unipetrol výpadek kapacity na úrovni téměř celé produkce Parama," říká mluvčí holdingu Mikuláš Duda.
Ztrátovou rafinerskou a petrochemickou výrobu Unipetrolu tak už nemůže zachránit maloobchodní prodej sítě Benzina. Čerpacím stanicím klesají marže také, ale Benzina vykazuje dlouhodobě zisk v řádu desítek milionů korun.
Řada evropských rafinerií je na tom ale ještě hůř - podle zjištění petrolejářské asociace Europia se rafinerská marže leckde dostává do záporných hodnot. Od loňska se už šest rafinerií v Evropě ocitlo v insolvenci, včetně čtyř švýcarské společnosti Petroplus (jedna z nich je v nedalekém bavorském Ingolstadtu). Dalších 17 evropských rafinerií je na prodej.
V této situaci je podle analytika společnosti BH Securities Petra Hlinomaze téměř nemožné odhadovat budoucnost akcií Unipetrolu. "To by bylo věštění z křišťálové koule. Osobně bych ale jako investor v tuto chvíli Unipetrol příliš nevyhledával," říká Hlinomaz.