3. 5. 2012
Tuzemský trh pohonných hmot patří k šampionům v Evropě - v
hustotě čerpacích stanic a výši daňových úniků. Z aktuálních údajů
asociací petrolejářů a prodejců paliv vyplývá, že jedna čerpací
stanice v Česku například ve srovnání s Německem prodává v průměru
méně než poloviční objem paliv. Přitom ale v přepočtu na obyvatele,
na plochu nebo počet aut je tuzemská síť pump výrazně větší.
V Česku se tak vede o každý litr benzinu a o každého řidiče
výrazně ostřejší konkurenční boj než za hranicemi. To spolu s
nynější vysokou cenou paliv nahrává daňovým podvodům. Respektive
zájmu o ty nejlacinější, často na dani ošizené, pohonné
hmoty.
"Dovozci a prodejci paliv, ze kterých nebyly zaplacené daně, mají
v této době velké sháňky po co nejlacinějším benzinu a naftě snadný
odbyt. Je to vidět i na hodně rostoucím počtu pump s vymezeným
přístupem a prodejem paliv u různých, kdysi jen nádvorních,
neveřejných pump, které ve velkém začínají prodávat i řidičům v
okolí," uvedl expert České asociace petrolejářského průmyslu a
obchodu Václav Loula.
Přes tyto pumpy, které nejsou na očích kontrolorů České obchodní
inspekce tolik jako velké značkové sítě, lze podle Louly prodat
během krátké doby vysoké množství pančovaných paliv. A snížit tak
riziko odhalení. Ale nejedná se jen o pančovaná paliva - jako je
třeba trend posledních měsíců - prodej různých nezdaněných olejů,
míchaných s naftou.
K rozsáhlým podvodům dochází často i způsobem, že jeden z mnoha
překupníků prodá palivo dál, ale pod falešnou záminkou zkrachuje
dřív, než zaplatí DPH. Okamžitě vznikne nová firma, která stejný
trik opakuje. Pumpy, které nakupují od těchto podvodníků, pak mohou
i při vlastních vysokých maržích nabízet řidičům palivo, které je
až o několik korun na litru lacinější, než je průměrná cena v
Česku. Ministerstvo financí odhaduje, že podobným způsobem přichází
stát na daních ročně o pět až osm miliard.
V Česku je aktuálně evidováno skoro 6700 čerpacích stanic, z toho
dva a půl tisíce vyloženě neveřejných, tedy těch v areálech
dopravců, zemědělců a dalších firem, které zásobují výhradně jen
svá vlastní vozidla. Pak je tu přes 3700 klasických veřejných pump
s různou nabídkou více paliv a dalších služeb. Největší růst v
evidenci zaznamenávají ale zmíněné pumpy s vymezeným, částečně
veřejným přístupem.
Před pěti lety jich oficiálně fungovalo u nás 92. Loni se jich do
tohoto režimu hlásilo už 397.
"Přibývají hlavně stanice privátních majitelů. Velké firmy, jako
je ta naše, už nevidí mnoho příležitostí k otevření nových pump.
Privátní vlastníci tu možnost vidí dál. A naskýtá se otázka -
proč?" reaguje za lídra trhu Benzinu Martin Durčák, který je v
mateřském Unipetrolu zodpovědný za oblast maloobchodního prodeje
paliv.
Podle Ivana Indráčka, šéfa Společenství čerpacích stanic v ČR,
které zastupuje menší privátní prodejce a obchodníky s benzinem,
nejde zjednodušeně tvrdit, že by se na prodeji daňově ošizených
paliv podíleli hlavně menší soukromí prodejci.
"Čerpacích stanic je u nás skutečně extrémně mnoho. Nedělím ale
pumpaře na malé a velké, ale na poctivé a nepoctivé. Pro ty
poctivé, kteří řádně platí daně, je opravdu složité vzhledem ke
skutečným nákladům rozšiřovat počty svých pump," míní
Indráček.
Autor: Miroslav Petr, Zdroj: HN