Velké plány na posílení pozice Čepra se zasekly

Stát stále nerozhodl, zda svou firmu propojí s některou rafinerií. Ministr Kuba preferuje spojení s provozovatelem ropovodů MERO.

Bezradnost. Žádné jiné slovo nevystihuje přesněji pohled státu na budoucí vývoj státních petrolejářských společností Čepro a MERO. Meziresortní komise, která funguje od loňska a na jaře měla vybrat konzultační firmu k realizaci projektu na propojení distribuční společnosti Čepro s některou z privátních rafinerií, dosud žádného konzultanta nevybrala. A Nejen to. Měsíce se už ani nesešla. Zástupci ministerstev financí a průmyslu a obchodu přiznávají, že není dosud jasno a čeká se na jakési vyjádření "shora". Jenže žádný takový strategický plán vláda nemá. I když už se prý na něm pracuje.
Intenzivní práce bez výsledku
Vedení Čepra přitom už před rokem a půl po konzultaci se svým akcionářem předložilo projekt několika variant budoucího vývoje této společnosti. Preferuje majetkové propojení s některou z rafinerií. V tomto smyslu začala jednat i meziresortní komise zástupců Čepra a obou ministerstev.
"Komise intenzivně na splnění svého úkolu pracovala, avšak analýzou všech souvislostí bylo zjištěno, že na řešení, která by byla z hlediska budoucnosti odvětví nejefektivnější, je nutno rozšířit stávající zmocnění meziresortní komise," reagoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Paták.
Mezitím už ale projevili předběžný zájem jednat o určité výměně akcií vlastníci největších rafinerií - Unipetrol i slovenský Slovnaft. Nedávno však ministr průmyslu Martin Kuba couvl. Lepší by podle něj prý bylo spojit stoprocentně státní Čepro, které se zabývá distribucí, skladováním a prodejem pohonných hmot, se stoprocentně státní firmou MERO, která provozuje v Česku ropovody.
To se líbí šéfům MERO, které vlivem klesající poptávky po benzinu přichází o příjmy z dopravy ropy do Česka. "Spojení obou společností by mohlo být výhodné," uvedl už před časem generální ředitel Jaroslav Pantůček. Do toho se v médiích objevily zmínky, že MPO není cizí ani myšlenka vzniku jakési obdoby Aeroholdingu nebo státního gigantu podobného holdingu ČEZ - v tomto případě spojení Čepra a MERO se Správou státních hmotných rezerv, která spravuje krizové zásoby státu - ze všeho nejvíc právě pohonných hmot a ropy.
"Každá varianta má svá pro a proti a je potřeba o nich vést diskusi s kolegy ve vládě, kterou ovšem nevedeme přes média," odpověděl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob na otázky, jakou variantu fungování Čepra a MERO resort do budoucna preferuje a zda chce na současném stavu vůbec něco měnit.

Chybějící část řetězce

Petrolejářský řetězec od obchodu s ropou po prodej benzinu na pumpách je v Česku roztříštěný. Na rozdíl od zemí, kde privátní firmy vlastní kromě rafinerií i ropovody. Do Česka proudí ropa ropovody, které přes společnost MERO vlastní a provozuje stát. Ropu však nakupují a zpracovávají rafinerie privátních firem, a o využití českého ropovodu tak rozhodují zahraniční centrály koncernů, jako je PKN Orlen (přes český Unipetrol majoritní vlastník České rafinérské), Shell a ENI (Agip).
Vyrobená paliva pak částečně distribuují a prodávají rafinerie, ale velkým podílem i Čepro, jehož státní potrubí propojuje soukromé rafinerie v Česku i na Slovensku a kterému patří i početná síť čerpacích stanic Euro Oil.
Představitelé Čepra tvrdí, že by bylo výhodné, kdyby stát pustil menšinovým podílem do této státní firmy některou ze soukromých rafinerií výměnou za podíl Čepra ve zpracování ropy.
Čepro je vysoce ziskový gigant, loni vydělalo 826 milionů hrubého při tržbách necelých 52 miliard korun. Profit je přitom o 14 procent nižší než v roce 2010, který byl z hlediska firmy rekordní. Prudce ale klesá spotřeba pohonných hmot, Čepro bylo už podle generálního ředitele Čepra Jiřího Borovce na vrcholu a k většímu růstu by pomohl jen přístup k dosud chybějící části byznysového řetězce - výrobě paliv prostřednictvím účasti v některé z rafinerií.
I pro rafinerie, jejichž produkce i zisky klesají, je podíl v Čepru lákavý. Dostaly by se tak k lepšímu odbytu paliv prostřednictvím dosud státní sítě pump, lacinější přepravě podzemními rourami Čepra i jeho rozsáhlým skladům paliv.
"Je pravda, že při jednání meziresortní komise převládl názor, že by bylo vhodné se zabývat analýzou celého odvětví, neřešit jen projekt Čepra. To podporuji. Věřím, že to ale nebude trvat dlouho," říká šéf Čepra Borovec.

52 miliard korun utržilo loni státní Čepro. Hrubý zisk dosáhl 826 milionů korun (pokles o 14 procent oproti rekordnímu roku 2010).
1133 kilometrů měří síť podzemních produktovodů, kterými Čepro přepravuje po Česku benzin a naftu. Roury spojují sklady s rafineriemi v Litvínově, Kralupech i v bratislavském Slovnaftu.
650 nádrží na skladování pohonných hmot patří v Česku Čepru. Má v této oblasti dominantní postavení. Ve velkoobchodním prodeji pohonných hmot firmám patří Čepru zhruba čtvrtinový podíl (za lídrem Unipetrolem). Síť 192 pump Čepra (Euro Oil) je třetí nejpočetnější v Česku.