Významné změny v užití biopaliv v dopravě

Návrh Evropské komise nezastavuje výrobu biopaliv I. generace, ale stanoví jasný cíl, že budoucí nárůst spotřeby biopaliv se musí týkat vyspělých biopaliv. Jiná řešení nejsou udržitelná.

Jiná řešení nejsou udržitelná

V poslední době se na stránkách odborného tisku objevila celá řada zpráv, která signalizovala přehodnocení pohledu na užití biopaliv I. generace vyrobených z potravinářských surovin. Byla především diskutována jejich dostatečnost a možný vliv na růst cen potravin, vliv na kvalitu a využívání zemědělské půdy a ekologický přínos ve snižování emisí skleníkových plynů. S tím je úzce spojená i diskuze o zavedení vyspělých biopaliv dnes shrnovaných pod pojem biopaliva II. a III. generace vyrobených z nepotravinářské biomasy a odpadů jednou z těchto technologií: biochemickými pochody, jako je fermentace a hydrolýza, a termochemickými cestami, jako je pyrolýza, zplyňování s využitím katalytických postupů nebo i bez nich. Tato odborná diskuze nakonec vyústila v iniciování činnosti Evropské komise, která nedávno zveřejnila finální návrh, kterým by se měla omezit globální přeměna půdy za účelem výroby biopaliv a zvýšil se přínos, který má používání biopaliv v EU pro klima. Ke změnám má dojít prostřednictvím novely směrnic Evropského parlamentu a Komise 2009/28/ES a 2009/30/ES. Návrh Evropské komise tedy nezastavuje výrobu biopaliv I. generace, ale stanoví jasný cíl, že budoucí nárůst spotřeby biopaliv se musí týkat vyspělých biopaliv. Jiná řešení nejsou udržitelná.
Pokud změny přijme Evropský parlament, bude to vyžadovat i transformaci do tuzemské legislativy. Bude především nutné novelizovat zákon o ochraně ovzduší, zákon o pohonných hmotách, zákon o spotřebních daních a nařízení vlády o kriteriích udržitelnosti biopaliv. To však není vše. Bude nutné přehodnotit Víceletý program podpory uplatnění biopaliv, Národní akční plán pro biomasu a Národní akční plán  pro energii z obnovitelných zdrojů, a to proto, že navrhované změny se významně dotknou zemědělců, výrobců biopaliv a petrolejářského průmyslu. Změny se dotknou i Státní energetické koncepce. Považujeme proto za účelné o podstatě změn informovat dotčenou odbornou veřejnost.

Cíle revize užití biopaliv

limitovat užití biopaliv I. generace, tj. biopaliv vyrobených z potravinářských surovin v motorových palivech. Dnes to je u nás převážně bioethanol a methyl estery řepkového oleje a v dovozním benzinu i methyltercbutylether; využívání těchto biopaliv má být omezeno na 5 % energetického obsahu v motorových palivech zajistit podmínky pro rozvoj trhu "vyspělých" biopaliv, vyráběných z nepotravinářských rostlinných a živočišných surovin, řas a biologického odpadu. Jejich prostřednictvím by mělo být nahrazeno do roku 2020 dalších 5 % e/e fosilní složky v palivech do hlášení výrobců a distributorů paliv o emisích skleníkových plynů informativně zahrnout emise z nepřímé změny využívání půdy (tzv. ILUC faktor) bez započítání do bilance, zajistit u nově budovaných zařízení na výrobu biopaliv zlepšení kriterií udržitelnosti na 60 %.

Co ze stávajících směrnic zůstává?

Garance současným biopalivům I. generace do úrovně podílu 5 % e/e spotřeby motorových paliv zachování cíle dosáhnout k roku 2020, aby alespoň 10 % energie pro dopravu pocházelo z obnovitelných zdrojů dosažení 6 % snížení emisí skleníkových plynů proti roku 2010 při spalování pohonných hmot zachování současných kriterií udržitelnosti biopaliv dvojnásobné  započítávání biopaliv vyrobených z odpadů jako je použitý rostlinný olej, lignocelulozový odpad, živočišné tuky apod.

Co návrh směrnic zavádí?

omezení použití biopaliv vyrobených z potravinářských surovin na 5 % e/e pro plnění cíle náhrady energií v dopravě obnovitelnými zdroji vytvoření tržního prostoru pro vyspělá biopaliva (tzv. II. a III.generace) na bázi nepotravinářských surovin a biologického odpadu zvýšení minimální úspory emisí skleníkových plynů u nově budovaných výroben biopaliv zvýšení úspory skleníkových plynů u stávajících zařízení na 50 % počínaje 1. 1. 2018 čtyřnásobné započítávání přínosů do náhrady energií v dopravě při použití biopaliv vyrobených z řas, komunálních, průmyslových a zemědělských odpadů.
Finální návrh Komise předložila k diskuzi 17. 10. 2012. Před schválením v Evropském parlamentu lze očekávat  ještě politickou a odbornou diskuzi. Jistě se ozvou zemědělci, výrobci biopaliv, petrolejářský průmysl a i současní spotřebitelé nepotravinářské biomasy.
V ČR je s ohledem na dnešní legislativní povinnost užívat biopaliva stanovenou zákonem u benzinu na 4,1 % objemových a motorové nafty 6,0 % objemových k limitu 5 % energetického obsahu již pro biopaliva I. generace jen malá rezerva v řádu  desetin %. Pak petrolejářský průmysl narazí na strop a další povinnost náhrady fosilní složky do celkem 10 % e/e bude muset řešit vyspělými biopalivy. A tady je zásadní problém, že v ČR až na malé zdroje biopaliv vyrobených z odpadů vyspělá biopaliva nejsou k dispozici a jejich výroba není ani připravována. Problém je, že ani v Evropě není situace dobrá, chybí dostatečné kapacity a přes určité dokončené vývojové práce je do realizace velkých jednotek daleko. Hrozí tudíž nebezpečí, že se nepodaří splnit cíl dosáhnout 10 % úspory energetického obsahu paliv. Vedle absence technologie vyspělých biopaliv je v ČR problém i v surovinové základně, která je podle dostupných pramenů určena do roku 2020 pro výrobu energie mimo dopravu.

Co tedy dělat?

Především je třeba dosáhnout na úrovni EU shody na obsahu změn a urychleně je transformovat do české legislativy a vytvořit stabilní podnikatelské prostředí ve výrobě energií z obnovitelných zdrojů. Prioritou je změna bilance biomasy a vytvoření ekonomického a technického prostoru pro řešení vývoje výroby vyspělých biopaliv. Naskýtá se forma vytvoření Centra kompetence pro výrobu vyspělých biopaliv v rámci Technologické agentury ČR. Funkci Centra může zajišťovat Výzkumné a vývojové vzdělávací centrum UNIPETROL (UniCRE) nebo Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
Významnou úlohu má i podnikatelská sféra a to jak petrolejáři, tak výrobci biopaliv. Prostřednictvím Mezirezortní skupiny pro biopaliva by měla být činnost těchto odvětví a příslušných ministerstev koordinována. Čas nestojí a je třeba hledat nová řešení splnění cíle náhrady fosilních paliv obnovitelnými zdroji.