Instalace se zrychluje, ale nestačí to…

V roce 2030 bude v Česku chybět až 20 tisíc dobíjecích stanic pro elektromobily. O pět let dříve bude deficit 3000 stanic. Na kolokviu zástupců automobilek a vlády to uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar. Jedna dobíjecí stanice by měla podle expertů obsluhovat zhruba deset elektromobilů.

Elektromobilita

V současnosti funguje v Česku kolem 400 dobíjecích stanic. Dotační program ministerstva dopravy počítal s 1300 dobíjecími místy v roce 2020, což podle sdružení k pokrytí deficitu počtu stanic stačit nebude. V oblasti elektromobility se tak Česko řadí k zemím s nejméně hustou dobíjecí sítí. Síť dobíjecích stanic bude přitom nutně potřeba, protože Evropský parlament rozhodl o snížení emisní limity do roku 2030 o 37,5 procenta. V návaznosti na to například německá vláda představila povinné prodejní kvóty pro elektromobily a hybridy, které budou muset od roku 2025 tvořit 25 % prodejů a od 2030 celých 50 %.

Ministerstvo dopravy České republiky proto podpoří výstavbu dalších dobíjecích stanic. Do poloviny roku 2022 by mělo vzniknout dalších 125 dobíjecích stanic pro elektromobily. Stát na jejich výstavbu poskytne zájemcům až 130 milionů korun z evropských fondů. O dotaci na vybudování dobíjecích stanic se mohou zájemci přihlásit do 31. července 2019. Šanci peníze získat ale bude mít pouze uchazeč, který již na území členských států EU provozuje alespoň deset veřejně přístupných dobíjecích stanic a který na základě programu vytvoří v Česku rovnoměrnou síť čítající zmíněných 125 dobíjecích stanic. Příspěvek ministerstva může tvořit až 70 procent celkových výdajů. Stát naopak neuvažuje o podpoře na nákup elektromobilů pro fyzické osoby, jen pro podnikatele a úřady.

Dobíjecí stanice pro elektromobily se stále častěji umísťují u klasických čerpacích stanic. Jaké podmínky musí tyto čerpací stanice splňovat, jsme se zeptali velkých firem, které dobíjecí stanice provozují.

ČEZ, mluvčí Martin Schereier:

Skupina ČEZ provozuje největší tuzemskou síť s více než 140 veřejnými dobíjecími stanicemi, z toho je přes osmdesát rychlodobíjecích zařízení. V průběhu loňského roku jsme uvedli do provozu téměř 50 stanic, většinou rychlodobíjecích. Výstavba sítě tak probíhala průměrným tempem jedné stanice za týden, které bychom letos rádi minimálně udrželi. Rychlý rozvoj elektromobility v České republice si v příštích letech vyžádá instalaci stovek dobíjecích bodů. Rychlodobíjecí stanice jsou dnes samozřejmostí na dálnicích D1 nebo D5, ale např. i v Písku, Českých Budějovicích, Ostravě, Třinci, Šternberku, Karviné nebo Valašském Meziříčí. Cílem pro konec roku 2019 je tedy síť čítající celkově zhruba 200 stanic, o rok později bychom rádi přidali dalších minimálně padesát. Investice do výstavby by se měly i nadále pohybovat v řádu desítek milionů korun ročně.

 ČEZ jednotně osazuje nové lokality rychlodobíjecími stanicemi ABB, k jejichž standardní výbavě patří zejména DC konektory s nabíjecími standardy CHAdeMO a CCS umožňující nabíjet s výkonem až 50 kW. Stanice jsou připojeny k platformě fungující na principu cloudu, která umožňuje monitorovat zařízení v reálném čase a provádět vzdálenou diagnostiku. Výstavba sítě dobíjecích stanic ČEZ je z části financovaná z dvojice grantů evropského programu CEF, pro oblast Doprava, v jehož výzvách ČEZ v uplynulých letech uspěl. Evropská komise touto cestou podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T.

 Výstavbu sítě stanic výrazně urychlilo uzavření rámcových kontraktů se sítěmi čerpacích stanic a obchodních nebo stravovacích řetězců jako např. Benzina, Kaufland nebo McDonald´s. V případě všech lokalit, kde je zvažována výstavba dobíjecích stanic, jsou nejdůležitějšími parametry:

1) dostatečná frekvence dopravy v lokalitě a dobrá dopravní dostupnost;

2) možnost přivedení dostatečného energetického výkonu (i s ohledem na možné budoucí rozšiřování počtu stojanů v lokalitě), který umožní např. provoz 1-3 rychlodobíjecích stojanů vedle sebe;

3) odpovídající zázemí (občerstvení, toalety atd.), které řidič elektromobilu může využít během doby, kdy jeho vůz doplňuje energii svého akumulátoru.

Petr Holubec, mluvčí PRE:

Technické parametry pro zbudování dobíjecí stanice jsou vlastně prosté, na čerpacích stanicích počítáme s výstavbou tzv. rychlodobíjecích stanic (DC 50kW-350kW…), kdy se auto dobíjí v řádech desítek minut. Toto nastavení nám rovnou říká, a možná je to úsměvné, že na čerpací stanici je třeba mít dostatek prostoru, nejméně tedy cca 2 parkovací stání a možná také rezervní prostor pro případnou technologii (např. trafostanice). Z pohledu regulace je dobíjecí stanice na čerpací stanici vlastně stavbou jako každá jiná, což v kontextu českého stavebního zákona již samo napovídá, že jde o komplikovaný proces. Co se liší, jsou požadavky na dostupnost elektrické sítě, a tedy dostupný příkon jako např. pro cca 6 domácností (jistič 3x100 - 125A), s čímž se mnohdy u čerpacích stanic nepočítalo. Dalším požadavkem je řada požárně bezpečnostních norem a také třeba interní předpisy jednotlivých provozovatelů. Dále je také třeba myslet na to, že bude stanice na stávající komunikaci, a tedy je třeba respektovat dopravně technické řešení v lokalitě.

 Na čerpacích stanicích našich partnerů (ČEPRO, OMV, Benzina) plánujeme letos jednotky kusů. Mimo to nás čeká něco přes desítku dobíjecích stanic na území hlavního města Prahy. Nejnověji to bude v dubnu rychlonabíjecí stanice u Penny Marketu v Uhříněvsi…

Martina Slavíková, mluvčí E.ON:

Na místě výstavby musí být dostatečná kapacita elektrického připojení - a to buď v trafostanici vlastníka pozemku, anebo v distribuční trafostanici lokálního distributora elektrické energie. Toto je jeden z významných faktorů, který rozhoduje o tom, zda u dané čerpací stanice můžeme dobíječku vybudovat. Samozřejmě též záleží na umístění dané čerpací stanice a zázemí, které je k dispozici.

Rychlonabíjecí stanice stavíme u hlavních silničních tahů, kde je uživatelé elektromobilů nejvíce potřebují, aby mohli překonávat větší vzdálenosti, a také u obchodních center, kde je to rovněž praktické, protože auto necháte dobíjet a v mezičase si vyřídíte potřebné nákupy. V tomto ohledu spolupracujeme se silnými partnery, jako je třeba Globus nebo MOL.

Zároveň víme, že lidé už teď nabíjejí své elektromobily přes noc doma a tento trend v budoucnu poroste. Naším cílem je na toto chování klientů začít připravovat distribuční síť už nyní - posilovat ji a zavádět chytré prvky, a to zejména ve městech, kde předpokládáme v následujících letech největší rozvoj elektromobility.

 V současné době provozujeme 31 dobíjecích stanic (21 rychlodobíjecích stanic, 6 pomaludobíjecích stanic a 4 wallboxy). Během letošního roku počítáme s výstavbou minimálně dalších 20 rychlodobíjecích stanic a jedné ultrarychlodobíjecí stanice s výkonem 150 kW (tzv. ultrafast charger). Plány ohledně výstavby pomaludobíjecích stanic máme prozatím otevřené.

Letos budeme pokračovat ve výstavbě rychlonabíjecích stanic u hypermarketů Globus, konkrétně to bude v Olomouci a Brně, kde budou stanice v provozu během dubna, dále pak v Pardubicích, Ostravě, Havířově, Plzni, Liberci, Chomutově a též v Karlových Varech.

Pavel Grochál, mluvčí innogy ČR:

Veřejně provozované dobíjecí stanice pro elektromobily instalujeme primárně podle komerční smysluplnosti. Tzn. u čerpacích stanic a jiných zařízení, kde se řidič dlouho nezdrží, instalujeme rychlé dobíjecí stanice (DC), u zařízení, kde řidič parkuje delší dobu v řádu několika hodin, volíme pomalé (AC) dobíjecí stanice.

Čerpací stanice volíme podle několik hlavních kritérií, samozřejmě je důležitá ochota partnera spolupracovat, ochota dedikovat jedno až dvě parkovací místa pouze pro dobíjení.

Z technického pohledu je to dostatečný elektrický příkon, případně náklady na jeho zvýšení (u velmi rychlých stanic se bavíme o výstavbě trafostanice).  

Ten absolutní základ je zhodnocení lokality podle intenzity dopravy. Snaha je stavět rychlé stanice u hlavních dopravních koridorů s vysokou intenzitou dopravy. Pokud je to blízko hlavních dopravních tahů, rozhoduje, jak se řidič z hlavního tahu ke stanici dostane, zda bude dostatečně motivován z hlavního tahu sjet a jaký komfort lokalita čekajícímu řidiči poskytne. 

V plánu máme pro roky 2019 a 2020 vybudovat více než 20 rychlých stanic po celé ČR.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2024/01 Téma číslaDistribuce pohonných hmot
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek