Novela bude za půl roku

Schvalování zásadních změn zákona o pohonných hmotách se vleče. Vláda novelu předložila poslancům už loni a dodnes nedošlo k projednání. Podle Pavla Šenycha z odboru plynárenství a kapalných paliv na ministerstvu průmyslu a obchodu je přitom změna legislativy potřebná pro celý obor, včetně rychle se rozvíjející elektromobility.

Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo na přípravě novely zákona pracovat už před lety. A dodnes není celý ten soubor důležitých paragrafů, které reagují na aktuální situaci palivářů, ale i alternativních pohonů, přijatý. Kde to podle vás vázne? Co je důvodem takového zdržení?

Příprava novely, na kterou se ptáte, začala na přelomu roku 2017 a 2018. Návrh vláda v roce 2018 schválila a postoupila ho do Poslanecké sněmovny. Projednal ho poslanecký hospodářský výbor a zatím došlo jen ke druhému čtení (pozn. -   předložení případných pozměňovacích návrhů). Novela se několikrát objevila na programu jednání Poslanecké sněmovny, dosud se na něj ale nedostalo. Program jednání poslanců je však v gesci Poslanecké sněmovny. Na to my už nemáme vliv.

Ze strany ministerstva tedy ke zdržení nedošlo?

Nedošlo. Jak říkám, celé je to už od loňského roku v moci Poslanecké sněmovny.

V čem tak pomalý postup schvalování komplikuje život firmám na trhu a třeba také státu?

Novela má mimo jiné zpřesnit definici distributorů pohonných hmot, upřesnit elektromobilitu a podobně.

A můžete odhadnout nebo si tipnout, kdy by mohla projít sněmovnou, pak Senátem a začít platit?

To se těžko odhaduje. Je na Poslanecké sněmovně a poté na Senátu, jak se k novele postaví. A pokud právní předpis projde touto částí legislativního procesu, záleží pak na podpisu prezidenta a na tom, kdy novela vyjde ve Sbírce zákonů. Aktuální výhled je druhý kvartál příštího roku.

Co nového novela zavádí konkrétně třeba v oblasti evidence čerpacích, plnicích a dobíjecích stanic? Tedy spíš zavede, až bude schválena? Je třeba doplnit údaje u stávajících benzinek? A bude mít stát konečně přehled v počtu a umístění plniček CNG a dobíjecích stanic pro elektroauta?

Navrhuje se mimo jiné precizovat výjimky z definice distributora pohonných hmot a s tím spojené omezení povinností podnikatelů. Dále nově vymezit to, co vše se zahrnuje do výdeje pohonných hmot. Zavádí se také evidence výdejních jednotek, kterou povede ministerstvo průmyslu a obchodu, a stanoví se povinnosti s tím spojené pro vlastníky výdejních jednotek a rozšíří se o další údaje pro potřeby evidence a výkaznictví, zejména objem dodané elektrické energie pro elektromobily.

Novela má také upřesnit, že zemním plynem pro použití v dopravě se rozumí mimo stlačeného zemního plynu (CNG) i zkapalněný zemní plyn (LNG) a rovněž biometan, což bude důležité pro hodnocení budoucích plnění úspor emisí a náhrady fosilních paliv těmi z obnovitelných zdrojů. Ale je tam i řada dalších novinek.

Právě na segment elektroaut v poslední době stát hodně spoléhá při plnění emisních cílů EU. Co vše ještě novela zákona upravuje ohledně "aut na baterky"?

Elektromobilita vyžaduje regulatorní prostředí. To je užitečné i pro motoristy. Předpokládá se tak mimo jiné větší informovanost například o umístění dobíjecích stanic a budou rovněž dynamická data o tom, zda je místo pro nabíjení aktuálně volné a podobně.

Velký chaos oproti situaci v zahraničí panuje v rozdělení stanic na veřejné, s vymezeným přístupem a neveřejné, i když naše současná legislativa nezná pojem "neveřejná" pumpa nebo dobíjecí stanice. Udělá novela zákona pořádek i v tomhle?

Ona už transpozice směrnice 2014/94/EU o podpoře vzniku infrastruktury pro alternativní paliva zavedla pojem "veřejné", aby pro tyto stanice stanovila některá pravidla, jako jsou například technologická minima pro dobíjecí stanice, typy konektorů, kterými musí být stanice vybaveny, nebo povinnost umožnit dobíjení bez předchozího uzavírání smluv, tedy rovnocenný přístup komukoli k dobíjecí stanici provozované jako veřejná. Pojem "neveřejné" u nás nadále neexistuje, směrnice ho nijak nespecifikovala. Proto  je vhodná lepší definice výdejních míst pohonných hmot.

Znamená to, že budou jiná pravidla fungování a provozování klasických čerpacích stanic a na druhé straně "výdejen"? Jinými slovy, bude mít stát konečně lepší přehled o všech místech, kde se v Česku prodávají a vydávají pohonné hmoty? Tedy i o dnešních různých nádvorních stanicích v různých areálech zemědělců nebo dopravců, které semtam umožňují prodej i třeba osobákům?

Zásadní určení by i s novelou mělo zůstat. Veřejné čerpací stanice prodávají paliva konečným uživatelům, motoristům. Výdejní zařízení smějí pouze nakládat s pohonnými hmotami v rámci vlastního vozového parku či parku spřízněných subjektů podle daňových zákonů. Jakýkoli prodej, byť jediného litru komukoli jinému je trestný a sankce za to citelné. Jak to skutečně bude, se ale odvíjí od toho, zda a v jaké podobě dojde k legislativní úpravě.

Pomůže tedy novela zákona o pohonných hmotách i k lepšímu dohledu nad dodržováním všech parametrů, norem, bezpečnosti a kvality pohonných hmot v různých zastrčených výdejnách, prodejnách a poloveřejných prodejnách? Bude mít o všech přehled Česká obchodní inspekce a bude je důsledně kontrolovat, což se dnes moc často neděje?

Tohle je spíš otázka na samotnou ČOI. My jako ministerstvo průmyslu nemáme oprávnění regulovat činnost České obchodní inspekce.

Co dalšího důležitého obsahuje novela zákona o pohonných hmotách?

Je toho víc. Například zákon o pohonných hmotách by se novelou měl mimo jiné dát do souladu s novou úpravou přestupkového práva.

Trh alternativních paliv se rychle mění. Nehrozí tedy, že až se poslanci a senátoři dostanou ke schválení, řada věcí a nových paragrafů už bude pomalu opět zastaralá a bude vyžadovat znovu změnu zákona?

Snad ne. Vzhledem k dynamickému vývoji všech průmyslových oblastí včetně už zmiňované elektromobility je ale jasné, že i v budoucnu bude třeba legislativu, a to nejen zákon o pohonných hmotách, přizpůsobovat aktuálnímu dění a potřebám.

V souvislosti s plněním emisních cílů EU se už několik let diskutuje o zavedení benzinu E10 v Česku. Od nového roku ho na základě zákona zavádí Slovensko. U nás k tomu změna zákona není potřeba, záleží jen na dohodě petrolejářů. Jenže ti se nějak nemohou dohodnout, zda ano, či ne, případně odkdy. Nebylo by podle vás i u nás lepší, kdyby zavedení E10 prostě všem nařídil zákon?

Ministerstvo průmyslu a obchodu otevřelo cestu využitelnosti benzinu s vyšším obsahem kyslíku už dřív, a to ve vztahu k novelám evropské, tedy i národní normy ČSN EN 228. Benzín s vyšším obsahem kyslíku (do 3,7 %) lze na tuzemském trhu používat od roku 2013, od 1. ledna 2018 pak bez jakéhokoliv omezení. Je tedy na podnikatelské veřejnosti, jak tuto možnost využije. Pokud neplnění emisních limitů bude pod stávajícími sankcemi, dá se důvodně předpokládat, že nařízení zákonem nebude mít dopad. Bude třeba víc cest současně.

Jakých? Je vůbec E10 nutné ke splnění emisních cílů evropské směrnice RED I? Nebo si dodavatelé pohonných hmot pomohou do konce 2020 nějak jinak, třeba drahými biopalivy, a E10 přijde na trh až v souvislosti s přísnější RED II, tedy nejdřív v roce 2021?

To se ukáže. Palivům s vyšším obsahem biosložek, případně čistým biopalivům není české prostředí cizí. Na trhu bývala nafta B30 i stoprocentní FAME, více se uplatňovalo i palivo E85. S omezením daňového zvýhodnění však z trhu tahle zmizela. Nicméně pravidla platná v současné evropské legislativě pro započítávání biopaliv a jejich vliv na úspory emisí v dopravě znamenají, že cíle v dané oblasti bez razantnějšího nasazení nenaplní.

Považujete vy sám plnění emisních cílů CO₂ za nejpalčivější problém v oblasti ochrany životního prostředí na planetě? Neměl by autoprůmysl a petrolejáři řešit závažnější problémy? 

V kontextu s plněním emisních cílů CO₂ je třeba se obrátit na ministerstvo životního prostředí, v jehož gesci je tahle oblast.