10. 1. 2020
Schvalování zásadních změn zákona o pohonných hmotách se
vleče. Vláda novelu předložila poslancům už loni a dodnes nedošlo k
projednání. Podle Pavla Šenycha z odboru plynárenství a kapalných
paliv na ministerstvu průmyslu a obchodu je přitom změna
legislativy potřebná pro celý obor, včetně rychle se rozvíjející
elektromobility.
Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo na přípravě
novely zákona pracovat už před lety. A dodnes není celý ten soubor
důležitých paragrafů, které reagují na aktuální situaci palivářů,
ale i alternativních pohonů, přijatý. Kde to podle vás vázne? Co je
důvodem takového zdržení?
Příprava novely, na kterou se ptáte, začala na přelomu roku 2017
a 2018. Návrh vláda v roce 2018 schválila a postoupila ho do
Poslanecké sněmovny. Projednal ho poslanecký hospodářský výbor a
zatím došlo jen ke druhému čtení (pozn. - předložení
případných pozměňovacích návrhů). Novela se několikrát objevila na
programu jednání Poslanecké sněmovny, dosud se na něj ale
nedostalo. Program jednání poslanců je však v gesci Poslanecké
sněmovny. Na to my už nemáme vliv.
Ze strany ministerstva tedy ke zdržení
nedošlo?
Nedošlo. Jak říkám, celé je to už od loňského roku v moci
Poslanecké sněmovny.
V čem tak pomalý postup schvalování komplikuje
život firmám na trhu a třeba také státu?
Novela má mimo jiné zpřesnit definici distributorů pohonných
hmot, upřesnit elektromobilitu a podobně.
A můžete odhadnout nebo si tipnout, kdy by mohla projít
sněmovnou, pak Senátem a začít platit?
To se těžko odhaduje. Je na Poslanecké sněmovně a poté na
Senátu, jak se k novele postaví. A pokud právní předpis projde
touto částí legislativního procesu, záleží pak na podpisu
prezidenta a na tom, kdy novela vyjde ve Sbírce zákonů. Aktuální
výhled je druhý kvartál příštího roku.
Co nového novela zavádí konkrétně třeba v oblasti
evidence čerpacích, plnicích a dobíjecích stanic? Tedy spíš zavede,
až bude schválena? Je třeba doplnit údaje u stávajících benzinek? A
bude mít stát konečně přehled v počtu a umístění plniček CNG a
dobíjecích stanic pro elektroauta?
Navrhuje se mimo jiné precizovat výjimky z definice distributora
pohonných hmot a s tím spojené omezení povinností podnikatelů. Dále
nově vymezit to, co vše se zahrnuje do výdeje pohonných hmot.
Zavádí se také evidence výdejních jednotek, kterou povede
ministerstvo průmyslu a obchodu, a stanoví se povinnosti s tím
spojené pro vlastníky výdejních jednotek a rozšíří se o další údaje
pro potřeby evidence a výkaznictví, zejména objem dodané elektrické
energie pro elektromobily.
Novela má také upřesnit, že zemním plynem pro použití
v dopravě se rozumí mimo stlačeného zemního plynu (CNG) i
zkapalněný zemní plyn (LNG) a rovněž biometan, což bude
důležité pro hodnocení budoucích plnění úspor emisí a náhrady
fosilních paliv těmi z obnovitelných zdrojů. Ale je tam i řada
dalších novinek.
Právě na segment elektroaut v poslední době stát hodně
spoléhá při plnění emisních cílů EU. Co vše ještě novela zákona
upravuje ohledně "aut na baterky"?
Elektromobilita vyžaduje regulatorní prostředí. To je užitečné i
pro motoristy. Předpokládá se tak mimo jiné větší informovanost
například o umístění dobíjecích stanic a budou rovněž dynamická
data o tom, zda je místo pro nabíjení aktuálně volné a podobně.
Velký chaos oproti situaci v zahraničí panuje
v rozdělení stanic na veřejné, s vymezeným přístupem a
neveřejné, i když naše současná legislativa nezná pojem "neveřejná"
pumpa nebo dobíjecí stanice. Udělá novela zákona pořádek i
v tomhle?
Ona už transpozice směrnice 2014/94/EU o podpoře vzniku
infrastruktury pro alternativní paliva zavedla pojem "veřejné", aby
pro tyto stanice stanovila některá pravidla, jako jsou například
technologická minima pro dobíjecí stanice, typy konektorů, kterými
musí být stanice vybaveny, nebo povinnost umožnit dobíjení bez
předchozího uzavírání smluv, tedy rovnocenný přístup komukoli
k dobíjecí stanici provozované jako veřejná. Pojem "neveřejné"
u nás nadále neexistuje, směrnice ho nijak nespecifikovala. Proto
je vhodná lepší definice výdejních míst pohonných hmot.
Znamená to, že budou jiná pravidla fungování a
provozování klasických čerpacích stanic a na druhé straně
"výdejen"? Jinými slovy, bude mít stát konečně lepší přehled o
všech místech, kde se v Česku prodávají a vydávají pohonné
hmoty? Tedy i o dnešních různých nádvorních stanicích
v různých areálech zemědělců nebo dopravců, které semtam
umožňují prodej i třeba osobákům?
Zásadní určení by i s novelou mělo zůstat. Veřejné čerpací
stanice prodávají paliva konečným uživatelům, motoristům. Výdejní
zařízení smějí pouze nakládat s pohonnými hmotami v rámci
vlastního vozového parku či parku spřízněných subjektů podle
daňových zákonů. Jakýkoli prodej, byť jediného litru komukoli
jinému je trestný a sankce za to citelné. Jak to skutečně bude, se
ale odvíjí od toho, zda a v jaké podobě dojde
k legislativní úpravě.
Pomůže tedy novela zákona o pohonných hmotách i
k lepšímu dohledu nad dodržováním všech parametrů, norem,
bezpečnosti a kvality pohonných hmot v různých zastrčených
výdejnách, prodejnách a poloveřejných prodejnách? Bude mít o všech
přehled Česká obchodní inspekce a bude je důsledně kontrolovat, což
se dnes moc často neděje?
Tohle je spíš otázka na samotnou ČOI. My jako ministerstvo
průmyslu nemáme oprávnění regulovat činnost České obchodní
inspekce.
Co dalšího důležitého obsahuje novela zákona o pohonných
hmotách?
Je toho víc. Například zákon o pohonných hmotách by se novelou
měl mimo jiné dát do souladu s novou úpravou přestupkového
práva.
Trh alternativních paliv se rychle mění. Nehrozí tedy,
že až se poslanci a senátoři dostanou ke schválení, řada věcí a
nových paragrafů už bude pomalu opět zastaralá a bude vyžadovat
znovu změnu zákona?
Snad ne. Vzhledem k dynamickému vývoji všech průmyslových
oblastí včetně už zmiňované elektromobility je ale jasné, že i
v budoucnu bude třeba legislativu, a to nejen zákon o
pohonných hmotách, přizpůsobovat aktuálnímu dění a potřebám.
V souvislosti s plněním emisních cílů EU se už
několik let diskutuje o zavedení benzinu E10 v Česku. Od nového
roku ho na základě zákona zavádí Slovensko. U nás k tomu změna
zákona není potřeba, záleží jen na dohodě petrolejářů. Jenže ti se
nějak nemohou dohodnout, zda ano, či ne, případně odkdy. Nebylo by
podle vás i u nás lepší, kdyby zavedení E10 prostě všem nařídil
zákon?
Ministerstvo průmyslu a obchodu otevřelo cestu využitelnosti
benzinu s vyšším obsahem kyslíku už dřív, a to ve vztahu
k novelám evropské, tedy i národní normy ČSN EN 228. Benzín
s vyšším obsahem kyslíku (do 3,7 %) lze na tuzemském trhu
používat od roku 2013, od 1. ledna 2018 pak bez jakéhokoliv
omezení. Je tedy na podnikatelské veřejnosti, jak tuto možnost
využije. Pokud neplnění emisních limitů bude pod stávajícími
sankcemi, dá se důvodně předpokládat, že nařízení zákonem nebude
mít dopad. Bude třeba víc cest současně.
Jakých? Je vůbec E10 nutné ke splnění emisních cílů
evropské směrnice RED I? Nebo si dodavatelé pohonných hmot pomohou
do konce 2020 nějak jinak, třeba drahými biopalivy, a E10 přijde na
trh až v souvislosti s přísnější RED II, tedy nejdřív
v roce 2021?
To se ukáže. Palivům s vyšším obsahem biosložek, případně
čistým biopalivům není české prostředí cizí. Na trhu bývala nafta
B30 i stoprocentní FAME, více se uplatňovalo i palivo E85.
S omezením daňového zvýhodnění však z trhu tahle zmizela.
Nicméně pravidla platná v současné evropské legislativě pro
započítávání biopaliv a jejich vliv na úspory emisí v dopravě
znamenají, že cíle v dané oblasti bez razantnějšího nasazení
nenaplní.
Považujete vy sám plnění emisních cílů CO2 za
nejpalčivější problém v oblasti ochrany životního prostředí na
planetě? Neměl by autoprůmysl a petrolejáři řešit závažnější
problémy?
V kontextu s plněním emisních cílů CO2 je třeba
se obrátit na ministerstvo životního prostředí, v jehož gesci
je tahle oblast.
Autor: Miroslav Petr, Zdroj: PETROLmagazín