17. 6. 2020

Právě v době hospodářské krize vyvolané pandemií
koronaviru by se mělo masivně investovat do nových technologických
celků, které se pak využijí v době konjunktury k růstu a
zkvalitnění produkce, říká v rozhovoru pro Petrol magazín
předseda představenstva společnosti ČEPS Martin
Durčák.
Jak moc poznamenala činnost vaší firmy pandemie, která z
omezení vlády se nejvíce dotkla vaší činnosti?
ČEPS má velkou výhodu v tom, že je na mimořádné situace
připravena. Jsme součástí kritické infrastruktury státu, máme
krizové plány a postupy, jak podobné situace řešit. Při nástupu
pandemie jsme řešili dva klíčové úkoly - zabezpečit provoz soustavy
a dodávky elektřiny a zároveň ochránit zdraví našich zaměstnanců.
De facto ze dne na den byla realizována speciální režimová
opatření, která pokrývala veškerý chod firmy. Zaměstnanci, kteří
mohli vykonávat práci z domova, přešli na home office. Ostatní
pracovníci, jako třeba dispečeři, pracovali ve speciálním režimu
tak, aby byla maximálně omezena možnost jejich nákazy. Veškeré
aktivity však probíhaly dál. Pandemie běžný chod firmy nezastavila,
pouze jsme se přesunuli do online prostředí. Nebylo to
bezproblémové období, ale zvládli jsme ho velice dobře.
Které největší problémy jste během nouzového stavu museli řešit?
Museli jste třeba řešit problémy se snížením odběru elektřiny?
Pandemie s sebou přinesla změny provozních ukazatelů
elektrizační soustavy ČR. Došlo ke snížení spotřeby, výroby i cen
elektřiny na trhu, na tyto změny jsme museli reagovat v rámci
dispečerského řízení. Setrvalý pokles spotřeby jsme evidovali od 9.
března. Omezení výroby ve velkých továrnách se naplno projevilo
v období kolem velikonočních svátků, kdy pokles spotřeby
dosáhl v pracovních dnech 15 procent. Pokles ceny elektrické
energie, který souvisel s převisem nabídky nad poptávkou, také
vedl k tomu, že někteří výrobci na tento faktor trhu
zareagovali utlumením výroby, protože se jim nevyplatilo vyrábět.
V několika případech se Česká republika stala importní
zemí.
Zapojila se Vaše firma do pomoci státu či občanům?
Jak?
ČEPS v rámci svého Dárcovského programu dlouhodobě pomáhá
tam, kde je potřeba. V souvislosti s pandemií jsme
věnovali téměř 15 miliónů korun na projekty spojené s bojem
proti onemocnění COVID-19. Nabídli jsme finanční pomoc všem krajům,
konkrétně na nákup ochranných pomůcek pro lékaře a zdravotníky a na
nákup počítačů pro vzdálenou výuku dětí. Podpořili jsme také
projekt CovMask, který realizuje ČVUT společně s pracovní
skupinou covid19cz.
Museli jste omezit práci, snížit platy, popřípadě
propustit zaměstnance?
Jak už jsem zmiňoval, běžný chod firmy se nezastavil. Práci jsme
určitě neomezovali, pandemie nám naopak přinesla řadu nových výzev
a úkolů. Zaměstnance jsme nepropouštěli ani nesnižovali platy. To u
firmy náležející ke kritické infrastruktuře v podobné situaci
ani není na místě.
Žádali jste nějakou pomoc od státu v rámci různých
programů?
Nežádali.
Jak hodnotíte chování vlády v době nouzového stavu
a pomoc firmám a podnikatelům?
ČEPS byla od začátku členem pracovní skupiny firem náležejících
ke kritické infrastruktuře státu, kterou vedlo MPO. V rámci
této skupiny se intenzivně řešila koordinace aktivit a postupů tak,
aby pandemie měla co nejmenší dopad na chod energetiky a dalších
klíčových oblastí. Byl zde odveden velký kus práce.
Přinesla pandemie i něco dobrého? Máte například pocit
zlepšení mezilidských vztahů nebo jste třeba díky omezením
vypustili věci, které se nyní ukázaly jako zbytečné?
Jednoznačně ukázala, že Češi jsou extrémně schopný národ, který
se v době krize dokáže stmelit. Vlna solidarity a ochoty
pomoci byla nevídaná. Z provozního pohledu firmy nám pandemie
přinesla dvě věci: ověřili jsme si "životnost" našich krizových
postupů a zrychlili jsme proces digitalizace ve firmě.
Jak dlouho Vám bude trvat návrat do "normálního"
stavu?
Z pohledu provozu soustavy se situace již postupně vrací do
normálu. Přibližně 20. dubna se relativní snižování spotřeby
zastavilo a na konci dubna a po většinu května se pohybovalo kolem
12 procent. V posledním květnovém jsme se dostali na úroveň zhruba
9 procent, nyní spotřeba odpovídá zhruba letním měsícům.
Zaměstnanci se již vrátili do kanceláří, chod firmy se i
v tomto ohledu vrací do stavu před vypuknutím pandemie. Jsou
samozřejmě dodržována přísná bezpečnostní opatření - firemní
prostory jsou pravidelně dezinfikovány, zaměstnanci používají
ochranné prostředky apod.
Která průmyslová odvětví byla podle Vašeho názoru
nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru?
Restaurační provozy, cestovní ruch, doprava, automobilový
průmysl, hotelnictví, ti, kdo měli své dodavatelské řetězce mimo
Evropu. Stavebnictví zasaženo nebylo, hlavně to infrastrukturální,
tj. dálnice, železnice. Ani výstavba přenosové soustavy zasažena
nebyla.
Nakolik hluboká bude ekonomická krize, jak dlouho podle
Vás bude trvat?
Doufám, že bude kratší než v letech 2009 a 2012, kdy jsme
se z pohledu HDP dostali dvakrát do mínusu kvůli přílišnému
přiškrcení ekonomiky. Tehdy se zastavily velké infrastrukturální
stavby a následně se utlumila spotřeba domácností namísto toho, aby
stát masivně investoval do infrastruktury. Doufám, že jsme se
z těchto chyb poučili, navíc nyní běží daleko více staveb než
tehdy.
Kolik firem podle Vás krizi nepřežije?
Nebudu hádat, nedokážu to odhadnout.
Co by měly firmy žádat od státu?
Stát toho dnes dělá pro firmy poměrně dost, podpora je podle mě
cílena do všech nejvíce zasažených oblastí. Každý podnikatel si
podle mého názoru může najít formu pomoci, která mu vyhovuje,
protože je dostatečně široká. Určitě by se ale měla zvýšit mobilita
obyvatelstva díky infrastrukturálním investicím, aby se předešlo
růstu nezaměstnanosti.
Souhlasíte s tím, aby část nákladů na pomoc
živnostníkům nesla města a obce, které vláda připravila o část
příjmů?
Nejsem to schopen posoudit, protože neznám aktuální možný
kompenzační mechanismus, který vláda avizuje.
Co byste poradil petrochemickým firmám, kterým během
nouzového stavu citelně klesly tržby?
Mělo by se investovat do nových technologických celků, aby po
krizi firmy mohly zvýšit výrobu. Nyní je vhodná doba na investice,
když je část kapacit odstavena, a je na to tudíž čas. Je totiž
dobré jít proti trendu hospodářského cyklu, investovat v době
krize a v době konjunktury pak naplno vyrábět. Je samozřejmě
nutné mít na investice finanční zdroje a zde se nabízí prostor pro
vládní podporu formou garancí nebo přímých účelových půjček.
Jak by se měly firmy z krize dostat, jak firmu
znovu nastartovat? Do čeho by měly přednostně
investovat?
Jednoznačně do moderních technologií a do obnovení a zkrácení
dodavatelských řetězců. Dodavatelské řetězce, které vozí polotovary
a suroviny just in-time, bez meziskladů, často přes půl světa, jsou
totiž dnes často přerušené a některé firmy kvůli tomu dosud nemohou
vyrábět. Některé řetězce by se proto měly zkrátit, řada výrob
(např. hutní výroba), které byly kvůli ekologické zátěži vytěsněny
mimo Evropu, nejčastěji do Asie, by se měla vrátit do Evropy, i
když jsou "emisní." A tady by se pak měly pod jasnou kontrolou
ekologizovat.
V zahraničí je tato výroba sice levnější, ale vyrábí se
mnohdy neekologicky. Umisťovat ji mimo Evropu je určité
pokrytectví, emise jsou přece celosvětový problém. Podmínky
evropských i mimoevropských firem by se proto měly srovnat, měly by
být stejné pro všechny. Veškeré dovezené zboží by mělo mít
certifikát, že bylo vyrobeno v souladu s ekologickou
legislativou, která platí v Evropě.
Jak dlouho podle Vás potrvá krize petrochemického oboru
a jaké má toto odvětví perspektivy?
Jeho perspektivy jsou podle mě dobré, věřím, že krize snad
nebude trvat dlouho.
Jak by mělo Česko využít unijní fond obnovy? Souhlasíte
se způsobem jeho rozdělení, nebo zastáváte názor premiéra Babiše,
že více by měly dostat chudší státy EU na úkor států nejvíce
postižených pandemií koronaviru?
Souhlasím s názorem premiéra. My jsme reagovali
s předstihem, za to se nám mnozí vysmívali, ale pandemii jsme
zvládli dobře na rozdíl od některých zemí, které zaspaly. Určitý
princip solidarity s nejvíc postiženými zeměmi, jako je Itálie
nebo Španělsko, by měl být dodržen, ale mělo by být zohledněno i
to, jak kdo krizi zvládl a kdo reagoval s předstihem. My jako
tranzitní země jsme zavedenými opatřeními, jako bylo například
uzavření hranic, výrazně pomohli ke zpomalení šíření viru.
Investice by pak měly směřovat hlavně do infrastruktury,
liniových staveb včetně přenosové soustavy, distribučních sítí,
které jsou nutné pro budování tzv. nové energetiky. Kdy jindy
s tím začít, když ne teď.
Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín