Český odborník vyzývá k omezení jízd do měst

Jaká je souvislost mezi šířením emisí prachových částic z motorů a šířením virů, konkrétně covidu? Podle analýzy, kterou zpracovala Harvardská univerzita pod názvem "Národní studie o dlouhodobém vystavení znečištění ovzduší a úmrtnosti na COVID-19 ve Spojených státech", je zde souvislost docela velká.

Šíření prostřednictvím prachových částic

Tým z Harvardu na základě vyhodnocení dat o šíření covidu a srovnání s emisemi z dopravy ve městech USA vyčíslil, že zvýšení výskytu prachových částic z motorů o 1 mikrogram v kubickém metru zvyšuje riziko onemocnění a úmrtnosti na Covid-19 o osm procent. V Evropě nebude situace příliš odlišná. Pro porovnání - v evropských městech se v kubíku ovzduší vyskytují desítky mikrogramů částic.

"Na rozdíl od elektráren a velkých kotlů jsou tyto částice vypouštěny přímo v ulicích, kde je dýchá velký počet lidí. Proti velmi malým částicím nemá organismus účinnou obranu," komentuje harvardskou studii přední český odborník na emise v dopravě profesor Michal Vojtíšek z pražské ČVUT a Technické univerzity v Liberci. Šíření viru prostřednictvím mikroskopických prachových částic by se podle něj snížilo, kdyby řidiči, kteří jezdí s odmontovanými nebo nefunkčními filtry pevných částic či katalyzátory, omezili jízdy do měst.

"Každé třetí auto, které jsme během studie pro pražský magistrát potkali na ulici, bylo z výroby vybaveno filtrem částic, ale u necelé desetiny z nich byl filtr nefunkční, a tato auta emitovala v průměrů více částic než starší vozy bez filtru," říká Vojtíšek. Technický stav 5 procent vozidel je podle něj tak bídný, že vyprodukují celou polovinu emisí částic všech automobilů.

Na ministerstvu neví

Ministerstvo dopravy však nad souvislostí mezi emisemi z aut a šířením covidu krčí rameny. Hypotézu z Harvardu nemůže potvrdit, protože studii nezná. Ani jinou podobnou. "Nedisponujeme žádnou studií o zvýšení nebo snížení prachových částic, které by měly mít nebo způsobit vyšší riziko šíření covidu-19 a o úmrtnosti vlivem tohoto viru," reaguje mluvčí ministerstva František Jemelka.

Omezení jízd vozidel, které vlivem nefunkčního filtru významně poškozují životní prostředí, je však každopádně žádoucí. Podle Jemelky k tomu může dojít i prostřednictvím technických silničních kontrol, které provádí policie s pomocí mobilní expertní jednotky Centra služeb pro silniční dopravu. Policie může při zjištěné závadě zakázat řidiči další jízdu.

Ani další z resortů, které mluví do vlivu dopravy na ekologii a zdraví, tedy ministerstvo životního prostředí, studii Harvardu nezná. Potvrzuje však, že už v minulosti byl opakovaně prokázán vliv znečištění ovzduší na šíření infekčních respiračních chorob. "Provoz vozidel s nefunkčním systémem čištění spalin je značným problémem a taková vozidla nejsou způsobilá k provozu na pozemních komunikacích," vyjádřil se náměstek ministra Vladislav Smrž.

Starších dieselů přibývá

Tuzemské řidiče neodradily od zájmu o osobní automobily se vznětovými motory ani mediální zprávy o aféře Dieselgate, o údajné hrozbě naftového paliva pro životní prostředí nebo o chystaném zákazu vjezdu starších aut s diesely do center některých měst. A tak podíl dieselů na celkovém vozovém parku u nás roste. Za letošní první půlrok o více než 34 tisíc na 2,36 milionu aut. Z celkového počtu více než 6 milionů všech registrovaných osobních vozidel u nás se podíl dieselů zvýšil na víc než 39 procent. Přitom podíl nově registrovaných dieselů, které mají kvalitní filtry pevných částic a také účinné katalyzátory SCR pro eliminaci emisí škodlivých oxidů dusíku, spíš klesá. Diesely tedy přibývají zejména kvůli dovozu těch starších ojetých.