Ropa nikdy nedojde

Kovanda

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se zamýšlí nad zdaněním pohonných hmot, konkurencí na českém trhu a nejistým osudem alternativních paliv. "Až bude ropy zbývat jen kriticky malé množství, její cena vylétne natolik, že ji nikdo neprodá - a tedy ani nikdo nevytěží," říká Kovanda v rozhovoru pro Petrol magazín.

V parlamentu se zrovna řeší návrh na snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu z dnešních 9,95 korun za litr. Má to pomoci domácím dopravcům vůči levné konkurenci firem z Polska, Bulharska,… Má to pro dopravce význam? Pomůže jim to?  

Ano, pomůže. Snížení spotřební daně z nafty je krokem, který dokonce pomůže ekonomice jako celku. V této náročné době je třeba vítat stimuly, jejichž pozitivní důsledek převýší ten negativní. I po snížení daně se vejdeme do limitu EU, takže proč právě v této době nepodpořit hospodářský růst i takto. Byť se ministerstvo zaklíná, že opatření se nevztahuje jen ke koronavirové krizi, lze je chápat jako přechodné. S tím, že v čase ekonomické prosperity, až se zase takový čas vrátí, lze zauvažovat zase o navrácení úrovně zdanění na nynější úroveň, a to zejména s ohledem na plnění závazků plynoucích z cíle dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Očekáváte, že pumpaři tu korunu promítnou v celé výši i do cen pro řidiče? 

Zřejmě minimálně po nějakou dobu budou usilovat o vyšší úroveň svých marží, nicméně nakonec je zřejmě intenzivní konkurenční boj čerpacích stanic v České republice přiměje k tomu, aby snížení daně do konečné ceny promítli zcela. 

A pomůže případně ta korunová úspora v něčem i řadovým řidičům? Budou třeba tankovat víc než dosud? To by v takovém případě mohlo pomoci i státní kase.

Ta úspora uleví hlavně dopravcům. Individuální řidiči možná v některých případech navýší svoji spotřebu nafty, avšak toto navýšení nebude nijak zásadní. Státní kase to tak pomůže jen omezeně. I proto je příhodné pojmout snížení daně spíše jen jako dočasné opatření, které má dopravcům ulevit v probíhajícím ekonomickém útlumu.

U pohonných hmot, a nejen u nich, jsou letité diskuse - kde je hranice snížení sazby daně, aby zvýšené tankování, tedy spotřeba, vykompenzovalo pokles sazby a státní kasa neprodělala. Jak z tohoto "balancování" podle vás vyjde snížení daně o korunu? Prodělá na tom stát?

Čistě účetně stát bezprostředně prodělá. Je to podobné jako se zrušením superhrubé mzdy. Výpadek z tohoto zrušení navýšená spotřeba a daňové inkaso z ní prostě nepokryje. Střednědobě se však v případě snížení daně z nafty projeví zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských dopravců a jejích vyšší odolnost vůči ekonomickému útlumu. A tedy i vyšší schopnost udržet ziskovost a zaměstnanost. Udržení zaměstnanosti i vyšší konkurenceschopnost dopravců se následně projeví příznivě i ve veřejných financích státu, tudíž z tohoto pohledu už na tom stát prodělat nemusí.

Na finální cenu má podobně velký vliv jako spotřební daň i cena suroviny, ropy. V jarní fázi koronakrize jsme viděli pokles ceny ropy. Jak je to teď a jaký vývoj u ceny ropy čekáte v příštím roce?

Globální poptávka zůstane utlumena, a to i v případě, že se hned v prvním čtvrtletí roku 2021 celkem široce aplikuje některá či některé z těch nejúčinnějších koronavirových vakcín. Nelze předpokládat, že by průměrná cena ropy Brent stoupla nad 50 dolarů. Spíše se bude pohybovat v pásmu od 45 do 50 dolarů za barel. Bude tedy sice o něco výše než letos, kdy průměrně vyjde lehce nad 40 dolarů, ale i motoristé u nás se mohou těšit na poměrně levný rok 2021. A majitelé "dieselů" tím více, že jim palivo díky snížení daně zlevní.

Jak moc nebo málo to ovlivní cenu u českých benzinek?

Cena benzinu by se měla v příštím roce v průměru pohybovat kolem 28 korun za litr a cena nafty pak kolem 27 korun za litr. Ve prospěch spíše nižších cen pohonných hmot tak bude kromě poměrně levné ropy působit relativně silná úroveň koruny vůči dolaru. Česká měna by mohla vůči té americké udržovat v průměru kurs pod 22,00. Pokud by však díky rychlejšímu rozšíření vakcín došlo také k rychlejšímu ekonomickému zotavení, ropa celosvětově zdraží výrazněji. Pak budou i vyšší ceny pohonných hmot u nás. Jestliže naopak udeří třetí, čtvrtá, pátá vlna pandemie, a vakcína nikde, pohonné hmoty budou levnější. Tyto dva následně jmenované představují ty méně pravděpodobné scénáře. 

Hraje v těchto úvahách roli i silná konkurence? Máme možná nejhustější síť čerpacích stanic v Evropě.

Roli jistě hraje, a to z hlediska koncového zákazníka příznivou. I tak bývá při výraznějších pohybech cen ropy - zejména při pohybech cen ropy směrem dolů - či při výraznějších pohybech kurzu koruny k dolaru patrná poměrně plošná snaha čerpacích stanic navýšit si alespoň po nějakou přechodnou dobu své marže. Dlouhodobě se do ceny v mezinárodním srovnání výrazněji promítají aplikované daňové sazby. V roce 2019 byly pohonné hmoty v Česku vzhledem k průměrné mzdě nejdostupnější minimálně od konce druhé světové války.

Takže naše hustá síť pump v Česku je výhoda? Pro trh, pro provozovatele, pro řidiče?

Konkurence funguje. I díky ní jsou letos pohonné hmoty v České republice tak dostupné. Vždyť když byl v roce 1953 v návaznosti na měnovou reformu zrušen přídělový systém, prodejní cena tehdejšího benzinu Normal byla stanovena na čtyři koruny za litr, zatímco litr nafty se prodával za dvě koruny. Jenže průměrná měsíční mzda přitom v témže roce činila 1097 korun. Motorista tedy za částku odpovídající hrubé měsíční mzdě pořídil zhruba 274 litrů Normalu a necelých 549 litrů nafty. Pak se situace postupně zlepšovala, takže v roce 1964 si řidič za průměrnou mzdu koupil 693 litrů Normalu. Po První ropné krizi roku 1973 už ovšem zase koupil jen 578 litrů. V roce 1980 pořídil 1328 litrů nafty, ale jen 409 litrů Specialu, který nahradil benzin Normal.

A letos?

Letos začátkem května ovšem pořídil řidič za průměrnou mzdu 1347 litrů Naturalu 95 a 1335 litrů nafty. Pořídí tedy výrazně vyšší objem paliva, které je přitom podstatně kvalitnější. Provozovatelé se z ostré konkurence už pochopitelně tak neradují. Vede je však k větší invenčnosti a rozšiřování svého prodejního sortimentu o potraviny, tisk, čisticí a chemické prostředky. Na tomto doplňkovém prodeji dnes mají zpravidla výrazně vyšší marže než na samotných pohonných hmotách. Řidič je jistě rád, že na benzince pořídí nejen pohonné hmoty. Tedy i v tomto smyslu zostřená konkurence svědčí.  

Jenže během koronakrize, zejména té jarní, řada benzinek úplně zastavila provoz. Hlavně u hranic. Dá se čekat, že některé, například menší soukromé pumpy vlivem covidu úplně zkrachují?

Pokud se během roku 2021 dostaneme definitivně z koronavirové krize - a případné další vlny pandemie buď vůbec nebudou, nebo budou citelně slabší než zejména vlna první - pak žádnou vlnu krachů nečekejme. Ojediněle může dojít k uzavření té či oné čerpací stanice, avšak plošněji k jejich úbytku nedojde. Pomůže i zmíněné snížení spotřební daně z nafty.

Česko je unikátní i tím, že má velký podíl malých nepočetných a soukromých sítí, často má jeden vlastník jen jednu pumpu. Je to pozitivní stav a vydrží dlouho?

I toto je z hlediska koncového zákazníka příznivé, jelikož roztříštěná struktura tuzemského trhu činí kartelové jednání obtížnějším. Na druhou stranu zákazník musí být obezřetnější při čerpání na benzince méně známého jména, protože leckdy právě i jméno a značka benzinky je určitou zárukou kvality prodávaných pohonných hmot. Trendem příštích let bude postupná konsolidace trhu. Jeho roztříštěnost se bude spíše snižovat.

Ještě k ceně ropy. Byli jsme v minulosti svědky dost velkých cenových skoků. Dají se očekávat i nadále? V posledních měsících to spíš vypadá na umírněný vývoj….

Skoky nastaly i letos. Vždyť americká lehká ropa se prodávala v důsledku koronavirové krize na jistých kontraktech dokonce za zápornou cenu. Takže opatrně sázím na to, že rok 2021 bude klidnější než rok letošní. Klíčové slovo bude mít kartel OPEC a jeho klíčoví spojenci v čele s Ruskem. Také uvidíme, jak se k těžbě ropy - a nejen z břidlic - postaví nová americká administrativa prezidenta Bidena. Roli bude hrát i to, zda demokraté většinově ovládnou i Senát amerického Kongresu, což se ale dozvíme až začátkem ledna 2021. Pokud Senát skutečně ovládnou, je to pro fosilní energetiku v USA spíše negativní zpráva.

Uspíšilo by to stav, kdy dojde ropa? A stane se to vůbec někdy? 

Ropa nikdy nedojde. Až už jí bude zbývat jen kriticky malé množství, její cena vylétne natolik, že ji nikdo neprodá - a tedy ani nikdo nevytěží. Tou dobou navíc nepochybně budou alternativní zdroje pohonu ještě mnohem cenově atraktivnější než dnes.

Auta na benzin a naftu dnes stále výrazně dominují v celkovém vozovém parku. Očekáváte, že v následujících letech nebo třeba 10 až 20 letech převládnou alternativní pohony?

Alternativní pohony jistě jednou převládnou. Otázkou je, kdy se tak stane. A o jaký alternativní pohon - či jejich mix - půjde. Tlak Evropské komise, ale i Evropského parlamentu a dalších institucí EU je a bude enormní a bude sílit. Pochopitelně tlak na ústup od fosilních paliv. Zcela zásadní je, aby tento tlak příliš nerozkymácel ekonomiku EU, která už je tak jako tak oslabená, co se její konkurenceschopnosti týká, a to kvůli předlužení, přebujelému přerozdělování či své demografické přestárlosti. Evropa už zkrátka ekonomicky kulhá, hrozí jí výrazné zaostávání za Asií i Amerikou. Teď ještě hrozí, že se v tomto svém pokulhávání do nohy přímo střelí.

Bude ta noha elektrická? Když je teď v módě elektropohon? Je podle vás řešením problému s ekologií a požadovanou náhradou fosilních paliv?

Potíž s elektromobily vězí v tom, že jejich výroba a provoz jsou stále poměrně nákladné a nepříliš uživatelsky přívětivé. Žádný div, že elektromobil je pořád spíše určitá "snobárna", nikoli běžný dopravní prostředek řidiče z maloměsta. Je tedy třeba zavádět pobídky - čili dotace - jak na nákup, tak na provoz elektromobilů. To znamená, že třeba lidé cestující výhradně hromadnou dopravou budou spoluobčanům přispívat na nový vůz, elektrovůz. Rýsuje se tedy další velký příběh plný nového přerozdělování, snad i nových daní a černých děr na veřejné peníze. Jeden takový příběh, v jehož důsledku na úkor zbytku společnosti majetkově povstali takzvaní solární baroni, máme ještě v živé paměti.

A co z hlediska ekonomiky? Je nynější boom elektromobilů z hlediska hospodáře dobré, nebo špatné řešení? Kdo na tom prodělá a kdo vydělá?

To se uvidí. Klíčovým argumentem zastánců ještě masivnějšího přerozdělování za účelem rozšíření elektromobility pochopitelně je a bude poukaz na stav životního prostředí, a zejména probíhající klimatickou změnu. Jenže když nakrásně své emise drakonicky redukuje pouze Evropa, tedy jen poměrně malá část světa, je to, jako bychom v misce několika shnilých jablek jedno prohnilé nahradili jablkem čerstvým, neshnilým. Nakonec v misce hniloby neubude, spíše přibude. Své síly musí vstříc udržitelnějšímu životnímu prostředí prostě napřít celý svět. Pokud tak učiní pouze jeden jeho kontinent, a to ještě prostřednictvím masivního přerozdělování a dotací, výsledkem bude jen relativní chudnutí tohoto jednoho kontinentu.  A časem i frustrace jeho obyvatel, kteří budou sahat hlouběji do kapsy, ale přitom stále - tak jako ostatní ve světě - čelit důsledkům klimatické změny.

A pokud by přechod k elektromobilitě uspíšil celý svět?

Ani tak by se zdaleka nedalo hovořit o úspěchu. Elektrická auta jsou totiž vždy jen tak šetrná k životnímu prostředí, jak šetrný je zdroj elektřiny, která je pohání. Jestliže třeba BMW prodává své elektrovozy, model i3, jako "bezemisní" nebo "environmentálně zcela udržitelné", jedná se hlavně o marketing. V sousedním Německu totiž stále více než čtyřicet procent elektřiny vzniká v uhelných elektrárnách spalováním uhlí. V České republice je to zhruba padesát procent. Emise uhelných elektráren jsou přitom mnohem škodlivější než zplodiny dieselových motorů, o jejichž vymýcení nyní instituce EU v čele s Evropskou komisí tak vehementně usilují. Německý nebo český řidič elektromobilu BMV i3 tedy stále čelí zhruba padesátiprocentní pravděpodobnosti, že svou jízdou znečistil životní prostředí více, než kdyby řídil vůz s běžným naftovým motorem.

Je tedy možné, že se elektromobilita za nějaký čas ukáže jako slepá cesta?

Vyloučit to rozhodně nelze.

Autor: Miroslav Petr, Zdroj: PETROLmagazín

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2021/03 Téma číslaČerpací stanice jako oáza na cestách
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek