Spousta nezodpovězených otázek

e-mobilita

Existuje rozšířený názor, že pro splnění cílů Evropské unie v oblasti klimatu musí být téměř veškerá lehká silniční doprava elektrifikována a s ní mnoho dalších dopravních odvětví. Proti tomu roste přesvědčení, že taková elektrifikace bude celospolečensky náročná a že existují i jiné alternativy pro zabezpečení nízkouhlíkového energetického řetězce pro dopravu.

Zásoby ropy na 100 let?

Těžba a zpracování ropy navíc představují strategický obor, který jednoznačně patří do kritické infrastruktury. Ostatní produkty z ropy (plasty, agrochemikálie, mazací oleje) používané v řadě odvětví dnes nejsou nahraditelné. Zatím nikdo z vrcholových politiků neřekl, že vyřadí ropu ze strategických rezerv, a neexistuje vyspělý stát, který by se o to snažil. Prokázané zásoby přitom určitě vystačí na dalších 40 let, odhadované na 100 let.

Přesto populističtí politici ve svých vizionářských prohlášeních oznamují zákaz spalovacích motorů již na konec tohoto desetiletí. Jenže zákaz spalovacích motorů vyžaduje rozebrat situaci z celé řady aspektů (technických, sociálních, ekonomických, ekologických) a navíc v mnoha souvislostech. Evropská unie dnes vidí cestu k uhlíkové neutralitě přes elektromobilitu. Ale to by mělo kýžený efekt pouze za předpokladu, že veškerou energii budeme zajišťovat ze vzduchu, vody nebo slunce. Můžeme tomu fandit, jak chceme, ale to se nestane!   

Pokud by se totiž elektřina i nadále vyráběla ve stejném podílu produkce uhelných a jaderných elektráren i elektřiny z OZE, nemělo by to z hlediska emisí CO2 žádný smyl. 1 kWh vyrobené elektřiny dnes znamená vypuštění 430 gramů CO2 do vzduchu. Spotřeba elektromobilu velikosti Škody Octavia je 25 kWh na 100 km, což představuje druhotné emise ve výši 10 750 gramů na 100 km neboli 107,5 gramu na jeden kilometr. S podobnými emisemi dnes jezdí celá řada automobilů se spalovacími motory na naftu, u těch spalujících CNG je to ještě méně.

Kde získávat elektrickou energii?

Odborná diskuse, která tady bude i nadále probíhat ohledně zákazu spalovacích motorů, nebude jednoduchá, ale měla by dát odpovědi na řadu otázek a naznačit ekonomicky efektivní cesty bez politických ambicí. Můžeme začít třeba tím, jak to bude u obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické energie v dopravě z pohledu bezpečnosti dodávek, její ceny, ale i nepředvídatelné nestability použitých zdrojů. Mementem by mohl být třeba nedávný Blackout v Rakousku, který znovu nastolil otázku, zda je rozumné rušit výroby elektrické energie z jádra a uhlí.

Co se vlastně stalo? 8. ledna byl zaznamenán dočasný pokles frekvence o 250 mHz a na více než hodinu mezi druhou a třetí hodinou byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Aby byl problém eliminován, musely napojené elektrárny okamžitě zvýšit výkon. Například elektrárna Chvaletice přidávala na všech výrobních blocích asi deset megawattů.

Podle ředitele energetické společnosti Wien Energie Michaela Strebla může za pokles frekvence rozvoj obnovitelné energie. S tím souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či větru. "Počet takových nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě nejvýše patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát," tvrdí Strebl. Pro stabilizaci jsou zásadní elektrárny na zemní plyn, zatímco solární, větrné a vodní elektrárny nejsou schopny elektrickou energii dodat do sítě dostatečně rychle. Podle mluvčího společnosti EVN, dolnorakouského dodavatele el. energie, Stefana Zacha by Rakousko situaci samo nezvládlo: "Naše země v energetické bezpečnosti stále více spoléhá na jaderné a uhelné elektrárny v okolních zemích."

Další příklad lze uvést na případu Velké Británie. Zde chtějí zakázat prodej automobilů se spalovacími motory do roku 2040. Odhaduje se, že provoz elektromobilů zvýší spotřebu elektrické energie o 30 gigawattů, což představuje bezmála 50procentní nárůst oproti současné spotřebě (61 GW). Aby Spojené království dosáhlo splnění požadavků na elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, bude muset postavit 10 000 větrných turbín nebo devět jaderných, popřípadě 400 solárních elektráren velikosti Chapel Lane v Parley, která má rozlohu 175 fotbalových hřišť (125 ha). Pokryjeme zemědělskou půdu solárními elektrárnami? Mají takové elektrárny efekt třeba ve střední a severní Evropě? Viděli jste lesy větrných turbínu Berlína nebo Vídně? A bude to na vzrůstající požadavky stačit?

Diskutabilní využití elektromobilů

Další nezodpovězené otázky nastoluje samotné využívání elektromobilů. Co budeme třeba dělat s akumulátory po skončení jejich životnosti, která se odhaduje na sedm let? Lze nahradit spalovací motory na dlouhých trasách s ohledem na jejich omezený akční rádius a dlouhý čas dobíjení? A jen tak mimochodem, investice za nabíjení a síťovou infrastrukturu elektromobilů do roku 2050 se odhaduje na částku mezi 630 a 830 miliardami EUR.

Také se odhaduje, že pro potřeby elektromobility by mělo vzniknout až 15 obrovských továren na výrobu baterií jen pro evropský trh. Přitom je třeba vzít v úvahu požadavky na zdroje surovin, jako je kobalt, nikl nebo lithium. Jejich spotřeba by se totiž do roku 2050 podstatně zvýšila, což by představovalo potenciální riziko dostupnosti a vytvořilo novou dovozní závislost zemí EU.

Spalovací motory jsou zatím jednoznačně dominantní u nákladního vozového parku, vojenské techniky, zemědělské techniky na polích, autobusů, leteckých motorů i lodní dopravy. Mohly by elektromobily využívat například vozidla Integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech v terénu, třeba při plošném výpadku elektrického proudu?

Biopaliva a syntetická paliva

Mnozí evropští politici bohužel ve svém úzkém vidění světla úplně ignorují, že existují i jiné zdroje energie z obnovitelných zdrojů. V současné době se například ekologizují pohony na LPG a CNG do variant bioLPG a bioCNG z obnovitelných zdrojů s výrazným snížením emisí CO2 pro spalovací motory. Investice do obnovitelných zdrojů v podobě biosložky přidávané do kapalných paliv by mohly být úplně zmařené. A zapomenout nesmíme ani na výzkum a výrobu syntetických paliv zachytávání CO2 ze vzduchu. I to je jedna z cest, jak zachovat stávající existenci spalovacích motorů.

Ostatně scénář kapalných paliv s nízkým obsahem uhlíku může přinést i výhody, jako například udržitelnou alternativu pro další segmenty dopravy, jako je letecká, námořní a nákladní silniční. Je to také příležitost udržet a obnovovat stávající infrastrukturu založenou na spalovacích motorech. Tato alternativa vyžaduje řádově nižší investice do vývoje (326 až 390 miliard EUR) ve srovnání se strukturálními náklady scénáře elektromobility (630 a 830 mld EUR). Scénář využití kapalných paliv s nízkými emisemi uhlíku odhaduje, že množství potřebných biopaliv pro lehkou přepravu bude kolem 35 % současného objemu (benzinových a naftových) paliv. Vyplývá to z významného zvýšení účinnosti spalovacích motorů (ICE), což snižuje celkovou poptávku po zdvihových objemech motorů o 60 % ve srovnání s dnešním poptávkou.

Populismus nebo utopie?

Politici ohlašují konec spalovacích motorů nejpozději do dvaceti let. K tomu ovšem neříkají, kolik to bude stát daňové poplatníky neboli nás všechny. Čím se nahradí příjmy států ze spotřebních daní na pohonné hmoty z fosilních paliv, které by mohly vyšplhat až k částce 66 miliard Euro? I politikům přece musí být jasné, že současná pandemie a její ekonomické dopady nevytvoří finanční prostor a rezervy pro naplnění náročných cílů ve snižování emisí ve jménu nízkouhlíkaté Evropy. Navíc rozpoutávají proces, za který stejně nebudou zodpovědní, protože na jejich místech bude za pár let sedět někdo jiný.

Podle lobbistické organizace Transport & Environment, která má své spojence na nejvyšších místech Evropské komise, je třeba poskytnout cílenou podporu regionům, jejichž hospodářský rozvoj je stále ještě závislý na fosilních palivech. Doslova se v jejich dokumentu tvrdí: "To vyžaduje přeměnu k takovému průmyslu, který je schopen obstát i v budoucnu, rekvalifikaci pracovních sil a s tím spojené aktualizované vzdělávací programy. Aby se to stalo skutečností, měl by nový balíček obnovy EU nové generace umožňovat pouze řešení s nulovými emisemi a nedovolit ani penny vynaloženou na fosilní paliva včetně zemního plynu…" Kolik to bude stát a o kolik přijdou státní kasy členských zemí, pokud se do takového experimentu pustí, však představitelé této organizace neříkají.

Podívejte se v naší tabulce na přehled zemí, které připravují zákony na zákaz prodeje spalovacích motorů. Mimochodem, vedle vyspělých zemí EU a Severní Ameriky a asijských "ekonomických" tygrů jsou mezi nimi i státy, které ve svých omezeních ještě zdaleka nedospěly ani do stadia emisní evropské normy Euro 6, jako například Indie nebo Egypt.

Státy, které plánují zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Země

Zákaz od roku

Rozsah

Norsko

2025

Nové automobily

Jižní Korea

2025

Nové automobily

Belgie

2026

Nové firemní automobily

Rakousko

2027

Taxi a sdílené automobily

Washington

2027

Vládní automobily

Slovinsko

2030

Nové automobily

Island

2030

Nové automobily

Nizozemí

2030

Nové automobily

Dánsko

2030

Nové automobily

Irsko

2030

Nové automobily

Izrael

2030

Nové automobily

Švédsko

2030

Nové automobily

Indie

2030

Nové automobily

Německo

2030

Nové automobily

Velká Británie

2030

Nové automobily

Skotsko

2032

Nové automobily

Japonsko

2035

Nové automobily

Kalifornie

2035

Nové automobily

Čína

2040

Nové automobily

Singapur

2040

Nové automobily

Srí Lanka

2040

Nové automobily

Tchaj-wan

2040

Nové automobily

Kanada

2040

Nové automobily

Francie

2040

Nové automobily

Španělsko

2040

Nové automobily

Portugalsko

2040

Nové automobily

Egypt

2040

Nové automobily

New Jersey

2040

Nové automobily

District od Columbia

2045

Vládní a firemní automobily

Kostarika

2050

Nové automobily

Colorado

2050

Nové automobily

ZDROJ: Ricardo PLC, Václav Loula, Charged Future, České noviny

Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: PETROLmagazín

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2021/04 Téma číslaČerpací stanice pro lodní dopravu
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek