Zákaz spalovacích motorů bez alternativ nedává logiku

míní generální ředitel společnosti MOL Česká republika Richard Austen. V exkluzivním rozhovoru pro Petrol magazín jsme si povídali nejen o tomto diskutovaném problému a dalších alternativních energiích v dopravě, ale také o budoucnosti ropných koncernů, o důsledcích pandemie koronaviru na celou společnost MOL v souvislosti s dokončením rekonstrukce sítě čerpacích stanic v Česku i o úspěšném konceptu FreshCorner.

V rozhovoru pro Petrol magazín v roce 2017 jste říkal, že je to mise na dva roky…

…a už jsem tu skoro pátý rok. Ještě mám kontrakt na 1,5 roku. To se samozřejmě může změnit ze dne na den.

To znamená, že jste velmi úspěšný ředitel?

To nevím, to musí zhodnotit někdo jiný. Buď jste úspěšný,nebo jinde pro vás není vhodné místo. Samozřejmě doufám, že první hypotéza je ta správná.

Jaký dopad zatím měla pandemie covid-19 na hospodaření celé skupiny MOL v roce 2020 a jak na to doplatila její česká odnož? Kromě hospodářských výsledků mám na mysli také pracovní výkony pražské centrály stejně jako provoz a probíhající rekonstrukce čerpacích stanic.

Společnost MOL má tři základní byznysové linie. Jednak je to těžba ropy, potom zpracovatelská výroba atřetí je divize zákaznických služeb. Dvě divize to postihlo výrazně. Těžba ropy se vloni dostala na historická minima, a také rafinerské marže výrazně poklesly. Ale naopak divize zákaznických služeb rostla. Retail a ostatní služby šly nad očekávání dobře a my jsme splnili byznys plán. Nakonec Skupina MOL skončila vloni se ziskem 2 miliardy dolarů, což je méně, než se plánovalo, a znamená to meziroční pokles o 10 procent. Nástup pandemie byl dost nepříjemný, nikdo nevěděl, co se bude dít a jaké to bude mít dopady. Na chvíli se úplně zastavil průmysl, takže celkový výsledek je nakonec docela solidní. Skupina musela přijmout opatření, která se samozřejmě dotkla i nás. Velmi výrazně byly omezeny kapitálové náklady v celé Skupině a investovalo se jen do projektů, které byly rozdělané a ve kterých se očekávala rychlá návratnost.

Co se týče České republiky, opíráme se zde o dvě nohy. Jedna je velkoobchodní a druhá retailová. Retailová šla v souladu se skupinovým trendem a výsledky byly velmi dobré. Celý MOLostatně dosáhl lepšího výsledku než rok předtím. Operativní zisk byl přes miliardu korun, což je o 10 % více než předchozí rok. Byznys plán pro rok 2020 byl samozřejmě ještě ambicióznější a fantastický nástup do roku to potvrzoval. Jenže pandemie promíchala a rozdala karty úplně jinak.

Kromě věcí, které jsme museli přijmout v rámci protiepidemických opatření, jsme také museli omezit některéinvestice. Hlavně ze začátku jsme nevěděli, zda to nebude znamenat větší změnu paradigmatu, co týče našeho byznysu v Česku. Na nějakou dobu jsme proto omezovali pracovní úkony, začali jsme chodit na dva, tři dni do práce. Myslím, že to trvalo dva měsíce, ale kvůli pandemii jsme nepropustili nikoho. Až když se situace znormalizovala, začali jsme znovu chodit do kanceláří Jenže to trvalo jen tři měsíce v létě a na podzim v souladu s ostatními firmami v České republice jsme znovu prakticky všichni skončili na homeoffice. Teď řešíme, kdy a v jakém formátu se budeme vracet.

Předpokládám, že se omezily výtoče?

Ano. Tím, že byla omezena mobilita. Byly prakticky zavřené hranice, mnoho lidí bylo na homeoffice a nikam nejezdilo. Pak dokonce byla i doba, že se nemohlo jezdit přes okres. To bylo viditelné, výtoče nám jednoznačně klesly.

Stoply se kvůli tomu nějaké investice v rámci dokončení rekonstrukce sítě?

Také byly zastavené. Máme ještě v plánu rekonstruovat okolo padesáti stanic PapOil. Mělo to užbýt hotovo, ale podle nových plánů bychom měli rekonstrukce dokončit až v roce 2022.

Budete v rámci optimalizace sítě přemýšlet o tom, že se některých čerpacích stanic zbavíte?

Už jsme několik stanic prodali a je možné, že dojde i na další. Lze je ale spočítat na prstech jedné ruky a jedná se převážně o stanice PapOilu. Stále sledujeme čísla a řešíme, zda má smysl do některých z nich investovat.

Pandemie ještě neskončila, ale už nyní jistě očekáváte oživení podnikání a pomalý návrat k normálu. Myslíte si, že letošní léto bude s ohledem na provoz čerpacích stanic MOL stejně úspěšné jako to loňské? Připravují se nějaké aktivity, které by to podpořily v podobě marketingových kampaní, nabídky nových služeb nebo rozšíření sortimentu?

Léto očekáváme s nadějí. Hodně bude záležet na tom, jak to bude vypadat na hranicích. Pro nás je přeshraniční turistika velmi důležitá. Pokud se otevře, tak to bude lepší než minulý rok. Shopy nám jdou ale výborně, jen výtoče jsou pod tím, co jsme očekávali. Bude hodně záležet na tom, zda se úplně pustí mobilita.

A aktivity na léto? Chystáme velkou marketingovou kampaň, která bude navíc podpořena zajímavými cenami a nebude se to týkat jen majitelů věrnostních karet, ale bude to pro všechny.

S ohledem na ceny ropy se mi zdá, že kvůli ztrátám z pandemie se nyní snažíte držet vyšší marže než v loňském roce?

Naopak, marže jsou výrazně nižší než minulý rok. Ropa nyní dosahuje jedné z nejvyšších úrovní za posledních pět let. Mimochodem, ceny v České republice jsou zajímavý fenomén. Konkurence je zde nesrovnatelná s jinými zeměmi. Tolik čerpacích stanic na obyvatele nikde jinde v Evropě není. A to samozřejmě neumožňuje nikomu z velkých i malých hráčů s cenami nějak uletět, zákazník vám to dá okamžitě vědět.

Jaký bude podle vás vývoj cen ropy a ropných produktů v letošním roce?

Cena ropy je aktuálně okolo 70 dolarů a těžaři mají nyní relativně dobré období. Pokud byste se mě zeptal před rokem, zda může ropa dosáhnout této hranice, řekl bych v žádném případě. I když se zdá, že 70 dolarůpředstavuje nějakou psychologickou hranici a dále to nepůjde, uvidíme. Ceny ropy nás překvapují z měsíce na měsíc a ne vždy se řídí nějakými jasnými fundamenty. Kdybych věděl, jak se budou vyvíjet ceny ropy, tak bych asi seděl na jiné židli…

V poslední době se diskutuje v souvislosti s politickou situací o možném omezení dodávek ruské ropy a plynu. Nakolik je Skupina MOL a její česká odnož závislá na dodávkách ropy ropovodem Družba?

Kdyby to úplně vyschlo, asi by to nebylo příjemné. I když například Slovnaft už 30 procent dodávek ropy dokáže saturovat z jiných zdrojů a kapacitně by se dalo i více. Slovnaft je vedle Družby napojený také na ropovod Adria a v největší krizi by dokázal dovézt ropu do Bratislavy také z Chorvatska. A pravděpodobně by zůstalo i něco pro české rafinérie, kdyby byl zájem. Tyto rafinerie jsou sice optimalizované na ruskou ropu a není úplně jednoduchéje přestavět na jiný druh ropy. Ale toto je strategická věc, která se už začala řešitpřed 15 roky, protože závislost na Družbě nemůže být stoprocentní. Kdyby k něčemu opravdu došlo, celý tok suroviny by se pravděpodobně dokázal přesunout.

Jaké budou další investice do stávající sítě čerpacích stanic v Česku. Plánujete její další rozšíření nebo bude ještě třeba investovat do modernizace technologií?

Investice, které teď realizujeme, jsou rozděleny na několik druhů. Jak už jsem říkal, velká část investic půjde do PapOilu, a další pak do technologií. To je další postupný cíl, abychom na většinu sítě dostali všechny prémiové produkty. Navíc připravujeme menší investici, která bude tak trochu ekologického zaměření. Jedná seo čerpání kapaliny do ostřikovačů ze stojanů. Zatím máme tři pilotní čerpací stanice a plánujeme rozšíření na dalších 20.

Co se týče moderních technologií, například ve spojení s aplikacemi pro mobilní telefony, považujeme to za absolutní základ. Generace budoucích spotřebitelů už nebude chtít řešit, zda to někdo má, nebo ne. Kdo chce být na trhu relevantní hráč, musí takové věci mít. Proto už příští rok plánujeme investice do plateb mobilním telefonem u stojanů a na myčkách. Kdo tohle nebude mít, nebude moci hrát první ligu.

Jak se rozvíjí projekt MOL Partner?

MOL Partner je staronový projekt. Předtím byl Slovnaft Partner, který jsme trochu oprášili. Aktuálně máme 55 partnerských čerpacích stanic a chtěli bychom dosáhnout minimálně stovky. Naše ambice je, abychom s programem rostli. Když se bavím s lidmi, kteří jsou v tomto programu, vidím v tom smysl a oni také. Je to taková oboustranně prospěšná spolupráce, kterou samozřejmě chceme dále rozvíjet.

MOL koncem února zveřejnil svou aktualizovanou strategii - ShapeTomorrow 2030+, která cílí na rok 2050. Znamená to, mimo jiné, i přistoupení na New Green Deal, který vyhlásila Evropská unie v podobě razantního snižování uhlíkové stopy evropského průmyslu a hlavně dopravy. Jak může společnost, která založila své podnikání na zpracování ropy a prodeji ropných produktů, vyhlásit cíl v podobě nulových emisí CO₂ v roce 2050?

Evropské emise nepředstavujív kontextu s celou zeměkoulí takovou zátěž. Je to jen nějakých 10 procent a to samozřejmě neznamená, že když Evropa dosáhne uhlíkové neutrality, že se tohoto problému zbavíme. Ale Skupina MOL se prostě postavila k tomu, že existuje nějaký enviromentální problém a ten je třeba řešit. Já vím, uhlíková neutralita pro ropný průmysl se zdá být trochu přitažená za vlasy. Ale Evropa chce jít tímto směrem a my nemůžeme stát stranou. Bude to samozřejmě znamenat obrovské investice. Existují plány až do roku 2050, jenže my dnes ani nevíme, jak bude svět za 30 let vypadat. I proto všichni v MOLu o tom přemýšlí stejně jako prakticky každý v tomto byznysu. Navíc se očekává, že poptávka po fosilních palivech bude klesat. Skupina se na to musí připravit, aby dokázala přežít.

Naše společnost vidí budoucnost v několika streamech. Prvním je, že se změní využití fosilních paliv a budou se z nich vyrábět především plasty, kterédnes nelze ničímnahradit. Když se z ropy vyrobí benzin nebo nafta a pak se spálí v motoru, unikne CO₂. Když to dáte do plastů, uhlík se schová a neunikne do atmosféry. Další stream bude technologie, která stáhne uhlíkz atmosféry a následně se z něj vyrobí e-palivo. Dnes jsou tyto technologie drahé, ale za 20 let může být všechno úplně jinak.

Jedním z vedlejších produktů rafinace je také vodík. Připravuje se v MOLu nějaký projekt vodíkových stojanů na čerpací stanici?

Zatím na českých čerpacích stanicích MOL nic takového neplánujeme. Ale vodík je druh energie, který vypadá velmi nadějně. Očekávám, že někdy koncem dekády by se vodík mohl v dopravě využívat ve větší mířehlavně v nákladní dopravě. My na tom samozřejmě pracujeme, abychom jej v určitém momentě uměli vyrábět a prodávat.

Jak se díváte na zavedení benzinu E10?

E10 je zavedený na Slovensku i v Maďarsku, takže s tím máme zkušenosti. Technologicky to funguje a je to nejlevnější z těch alternativ, které firmy umí využívat, aby splnily své enviromentální cíle. Z tohoto pohledu si myslíme, že to nebude ani technologický, ani jiný problém a jsme na jeho zavedení připraveni. Naším záměrem je prodávat E10 a současně s tím prémiová paliva, která budou mít nižší obsah etanolu.

Jak zatím hodnotíte nástup elektromobility s ohledem na vaši síť čerpacích stanic?

Máme 24 čerpacích stanic, na kterých máme 26 nabíječek. Zhruba rok jsme elektřinu nabízeli zadarmo, aby si na to zákazníci zvykli, nyní jedeme v určitém startovacím režimu, kdy za nabíjení již zákazníci platí. Standartní proces by pak měl nastoupit začátkem léta.

Když bylo nabíjení zadarmo, tak si nějaké zákazníky našlo, i když jich nebylo moc. Nyní, když jsme službu zpoplatnili, zákazníci odešli… Byznys model to zatím není s ohledem na relativně vysoké fixní náklady. Elektromobilů je zatím málo, kupují je jen majetnější fajnšmekři, kteří sivšak bateriedobíjejí hlavně doma. Naši síť tak využívají jen ti, kteří by kvůli vybité baterii do svého cíle nedojeli.

Myslím si, že elektromobilita není jediná cesta, a možná je to dokonce slepá ulička. To zatím nikdo neví. Možná to bude přechodné období, pak se přejde na vodík nebo k jiným technologiím. Ale potřeba mobility tu bude s velkou pravděpodobností stále, pokud nevznikne celospolečenský konsenzus, že si sami dobrovolně snížíme kvalitu života.A my proto budeme muset hledat řešení. Bude to pravděpodobně nějaký mix energetických zdrojů, který bude mobilitu zabezpečovat.

Co říkáte na zákaz spalovacích motorů, který chtějí některé evropské státy zavést ještě v tomto desetiletí?

Já si myslím, že je to v tomto momentě nereálné. V Norsku počet elektrických aut převyšuje počet automobilů se spalovacím motorem, ale je to stále jenom proto, že je tyto státy výrazně dotují. Pokud to dotovat nebudou, lidé to prostě kupovat nebudou. Zákaz spalovacích motorů bez jasné alternativy postrádá logiku.

V roce 2017 se vytvořila divize MOL ConsumerServises, která měla pomoci zvětšit nabídku služeb sítě MOL a významně rozšířit podnikatelské aktivity celé Skupiny. Co se do současnosti podařilo zrealizovat?

Divize ConsumerServises měla skvělý rok, vydělala asi 500 milionů dolarů. Byla jediná, která překročila byznys plán a má velký apetit i nadále. Stala se z ní velmi silná retailová noha. Úspěšný projekt je například Fleetservices, což je servis více než 4000 aut, která operují v maďarských městech. Tato divize zahrnuje i autobusy a obhospodařuje také veřejnou dopravu. Další důležitou součástí je elektrická divize, která se stará o nabíjecí stanice. Těch je nyní zhruba 200 v celém MOLu.

Před pár lety se hodně hovořilo o carsharingu…

Ano, v Budapešti funguje a před pandemií jsme o něm uvažovali i v Praze. Nakonec jsme usoudili, že riziko návratnosti peněz je velmi vysoké. Ale myslím si, že v budoucnosti se zde v nějaké formě objeví. Aby to mělo budoucnost, musí to mít podporu a Praha se k tomu stavěla velice vstřícně. Lidé ostatně používají automobil pět až šest procent z reálného času, a to je na vlastnictví tak drahé věci velmi málo. Proto má carsharing budoucnost.

Co si mám představit pod pojmem nejlepší digitalizovaný prodejce, jak se uvádí v aktuální Strategii 2030?

Jak jsem říkal, jedná se o moderní formy komunikace, které by vám mělyzjednodušitvyužívání našich služeb na čerpacích stanicích jak s palivovou, tak nepalivovou částí. Velký krok určitě uděláme příští rok, kdy bychom chtěli zákazníkům nabídnout digitální transakce prostřednictvím určitým platforem. Všechny tyto digitální transakce navíc umíme velmi dobře analyzovat. Máme na to velký tým, který se zabývá zpracováním a vyhodnocováním dat, abychom věděli přesně, co, kdea kdy je třeba zákazníkovi nabídnout, aby to bylo výhodné pro obě strany.

Na Slovensku nyní MOL koupil síť restaurací Marché. Neplánuje se něco podobného také v České republice? A jak vlastně dopadl projekt rozšíření občerstvení FreshCorner mimo čerpací stanice?

Udělali jsme tu pokus s kioskem FreshCorner v nákupní galerii Arkády, který však byznysově nebyl úspěšný. Provozovali jsme ho zhruba rok, ale nepřineslo nám to nějaký zásadní profit ani návratnost. Na druhé straně jsme se z toho hodně naučili a uvědomili si, jaký rozdíl je mezí tím dělat byznys na čerpací stanici a mimo ni. Mimochodem, Česká republika je z hlediska konceptu FreshCorner nejúspěšnějším projektem celé Skupiny MOL. To, jak to provozujeme tady, vidí i v Budapešti a právě před hodinou jsem měl virtuální meeting s kolegy  na centrále. Představili nám pilotní restauraci, kterou tam právě otevírají. A potvrdili jsme si, že pokud se tento koncept bude realizovat v nějaké jiné zemi, bude to určitě Česká republika. Mělo by to být něco jako FreshCorner kavárna, ale taková trochu jiná kavárna, než jakou znáte z našich čerpacích stanic.

Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: PETROLmagazín