23. 9. 2021

MERO je připraveno plnit roli logistického operátora i
po změně energetického mixu 21. století bude stoletím vodíku, ale
bez ropy se ani nadále neobejdeme,říká v rozhovoru pro Petrol
magazín Jaroslav Kocián, předseda představenstva společnosti MERO,
a.s.
Jak dnes vypadá mezinárodní přeprava ropy a změnila se v
posledních měsících stabilita a bezpečnost jejích
dodávek?
Mezinárodní přeprava do České republiky ze západního i
východního směru je poměrně stabilní. Samozřejmě, že dopadem
pandemie COVID-19 došlo k poklesům objemů přepravy. Je to
logické vyústění snížené spotřeby pohonných hmot firem a
domácností, a také poklesu výroby téměř ve všech odvětvích
průmyslu. Například na ropovodu TAL bylo první pololetí roku 2021
stále ještě znatelně ovlivněno velice nízkým zpracováním
v rafinériích v Německu a Rakousku, do kterých TAL dodává
ropu.Na obou ropovodech Družba i IKL se zvýšila bezpečnostní
opatření vyvolaná především kybernetickými útoky na produktovody
v zámoří. Právě posílení bezpečnosti průmyslových a
provozních systémů je jednou z priorit naší společnosti
Dotkla se pandemie coronaviru firmy MERO i
jinak?
V období pandemické situace byla ve společnosti MERO
prioritou především ochrana zdraví zaměstnanců a zajištění
kontinuálního provozu ropovodů a centrálního tankoviště ropy bez
jakýchkoli omezení. Zpracovali jsme pandemický plán, který byl
průběžně aktualizován a doplňován v závislosti na získaných
průběžných poznatcích tak, abychom byli připraveni na možné další
scénáře šíření nebezpečných nemocí. Přijímaná opatření byla
samozřejmě vždy v souladu s nařízeními ministerstva
zdravotnictví a usneseními Vlády ČR.
Odrazila se pandemická situace i na ekonomických
výsledcích Vaší firmy? Jak by se měl v příštích letech vyvíjet
objem přepravy ropy?
Ekonomické výsledky měřené výnosy a ziskem naší společnosti jsou
poměrně stabilní. V průběhu pandemie jsme přistoupili
k optimalizaci provozních nákladů a jejich efektivnímu řízení
a připravili se tak na možné kolísání ekonomiky, které postihlo
v určité míře veškeré obory ekonomické činnosti, dočasně i
poptávku po ropných produktech. V blízké budoucnosti však
očekáváme zájem o ropné produkty minimálně stejný, spíše však
vyšší, jak dokazuje oživení ekonomiky téměř ve všech oborech.
Kolik ropy přichází ropovodem Družba a kolik ropovodem
IKL? Mění se to v čase ve prospěch IKL?
Podíl dodávek ropovodem Družba a IKL je zhruba 1:1. V podobném
poměru očekáváme i přepravu v druhé polovině roku 2021.
Ropovod Družba zásobuje výhradně litvínovskou rafinérii, dodávky
ropovodem IKL jsou přepravovány z větší části do kralupské
rafinérie, která je konfigurována na zpracování tzv. sladké,
bezsirné ropy.
Už několik let se mluví o to, že dodávky Družbou nejsou
zcela bezpečné.Jak to vypadá se zvýšením kapacity ropovodu TAL,
které by Českou republiku učinilo víceméně nezávislou na dodávkách
z Ruska?
K projektu navýšení kapacity ropovodu TAL, který je na
seznamu tzv. Projektů společného zájmu EU, byla zpracována studie
proveditelnosti a průběžně realizovány dílčí fáze projektu. O
dokončení projektu ale zatím není rozhodnuto, k realizaci je
nutný souhlas ostatních akcionářů.
Další možností diverzifikace dodávek ropy je napojení na
německé ropovody. Jaký je stav projektu propojení s rafinerií
Leuna?
Tento projekt je jedním z takzvaných Projektů společného
zájmu EU. Případná výstavba a investice s projektem spojené by
probíhaly jak na území České republiky, tak z větší části i na
území Německa. Na české straně je odsouhlasena trasa potenciálního
ropovodu, o jeho případné realizaci se však z důvodu nezájmu
protistrany v tuto chvíli neuvažuje.
Na Slovensku se uvažovalo o diverzifikaci dodávek ropy
prostřednictvím projektu BSP - propojení rafinerie Slovnaft
s rakouským Schwechatem.
Jedná se o společný projekt Transpetrolu a rakouského OMV, který
byl pozastaven. Z důvodu ochrany vodních zdrojů v oblasti
Žitného ostrova na území Slovenska nebyl z 11 diskutovaných tras
schválen žádný koridor, kudy by mohl ropovod vést.
Připravují se tedy v Evropě vůbec nějaké nové ropné
projekty?
Na seznamu Evropské komise je celkem pět ropných tzv. Projektů
společného zájmu, z nichž dva projekty jsou již zmíněné
projekty MERO. Celkově je ale možno říci, že je snahou EU fosilní
projekty přehodnocovat a spíše pozastavovat.
Jsou ropné projekty v útlumu v souvislosti
s tím, že řada zemí EU plánuje konec automobilů se spalovacími
motory po roce 2035, který by radikálně snížil poptávku po ropě?
Připravuje se na to Vaše firma? Jak?
Rozhodnutí o realizaci nebo zastavení či zrušení projektů
v oblasti přepravy a skladování ropy je výsadním právem
jednotlivých přepravců ropy.
V současnosti probíhá intenzivní posuzování
potenciálního nástupu modernějších technologií.
MERO trvale monitoruje současnou situaci zahrnutou v tzv.
Green Deal 2050, tj. zvýšení podílu elektromobility, realizaci
vodíkové strategie ČR, snižování energetické náročnosti, emisí
CO2 a využívání vlastních zelených obnovitelných zdrojů
energie. I přes aplikaci těchto nových technologií, zejména využití
vodíku, bude ropa nadále tvořit klíčovou vstupní surovinu pro
transformovaný petrochemický a chemický průmysl. Očekáváme, že MERO
bude klíčovým logistickým operátorem i v budoucím energetickém
mixu ČR.
Jaké ambice má IAOT (International Association of Oil
Transporters)?
IAOT je nevládní neziskovou organizací, která byla založena
v v roce 2013 v Praze a aktivně začala fungovat
v roce 2015. Jejím hlavním cílem a posláním je koordinace
společných kroků souvisejících s přepravou ropy, zejména pak
ropovodem Družba, ale nejen jím. Vzájemně sdílíme informace
v oblasti provozování ropovodů, skladování ropy nebo ropných
produktů, popřípadě společně diskutujeme možné krizové situace
v oblasti dodávek ropy. V současné době má asociace devět
členů, kromě MERO to je ruská společnost Transněfť, slovenský
Transpetrol, Gomeltransneft z Běloruska, maďarský MOL, kazašský
KazTransOil, China National Petroleum Corporation z Číny,
Ukrtransnafta z Ukrajiny a chorvatský Janaf.
Můžete odhadnout vývoj cen ropy?
Vývoj ceny ropy je dán poptávkou po daném typu této komodity na
světovém trhu. MERO je transportní a logistickou společností, která
s ropou neobchoduje. Ropu přepravujeme pro našeho zákazníka,
neurčujeme objemy potřebné pro další zpracování na ropné produkty,
ani nedisponujeme plány prodejů ropných produktů.
Jaké má Vaše společnost dnes vztahy s firmami ČEPRO
a Unipetrol?
Se společností ČEPRO úzce spolupracujeme a tato kooperace
vychází ze synergických efektů v rámci sdílení dat,
služeb, a především ze skutečnosti, že máme společného akcionáře.
Společnost ORLEN Unipetrol je naším klíčovým zákazníkem a jako
vlastník obou rafinérií v České republice jednoznačně udává
objemy ropy přepravené našimi oběma ropovody. ORLENu Unipetrol
poskytujeme i služby v oblasti operativního skladování ropy a
jsme připraveni tyto služby v případě zájmu dále rozšířit.
Jaká je dnes struktura skladování v Evropě a měla by se
změnit kupříkladu velikost nouzových zásob ropy?
Struktura skladování ropy v Evropě je mírně nad úrovní
skladování České republiky. Nicméně Česká republika
prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv své kvóty pro
skladování plní. Stav nouzových zásob ropy a ropných produktů
v ČR k 1. 7. 2021 činila 94,43 dnů průměrného denního
čistého dovozu. Společnost MERO zajišťuje kvalitní, bezpečné a
plynulé skladování ropy pro potřeby SSHR.
Připravujete i projekty na zvyšování skladovacích
kapacit anebo očekáváte útlum poptávky po ropě?
MERO má zájem poskytovat kvalitní služby spojené se skladováním
ropy pro SSHR, ale také pro jiné subjekty. Pro naše partnery
máme k dispozici nejmodernější skladovací kapacity a
v případě zájmu jsme otevřeni jejich dalšímu rozšíření. Vše
závisí na poptávce a vůli našich obchodních partnerů.
Co vnímáte jako hlavní rizika pro přepravu a skladování
ropy?
Kromě stability a bezpečnosti přepravy a skladování se
zaměřujeme na možné kybernetické útoky. Vážně se zabýváme možným
napadením našich průmyslových i provozních systémů. K ochraně
kritické infrastruktury provádíme pravidelná cvičení se všemi
složkami integrovaného záchranného systému a v letošním roce
proběhne komplexní cvičení SAFEGUARD.
Dále pravidelně monitorujeme a kontrolujeme koridory ropovodů,
abychom předešli riziku poškození ropovodů např. při neohlášených
stavebních činnostech.
Co se týká skladování ropy, jsou zde vysoká bezpečnostní rizika,
která má naše společnost plně analyzována a velmi dobře pokryta
akčními plány. Veškerá rizika jsou pravidelně aktualizována
včetně následných opatření. Samozřejmě provádíme nezbytnou osvětu
našich zaměstnanců i dodavatelů, abychom eliminovali možné selhání
lidského faktoru. V neposlední řadě se zaměřujeme také na
environmentální rizika spojená s možnými ekologickými dopady,
kde je naše společnost velmi úspěšná.
Společnost MERO zvítězila v soutěži pořádané Mezinárodní
asociací přepravců ropy (IAOT) v oblasti efektivity spotřeby
elektrické energie při přepravě za rok 2019. Jak toho
docílila?
V rámci jedné z pracovních skupin IAOT, která je
zaměřena na energetickou efektivitu, probíhá pravidelný
benchmarking mezi členskými společnostmi. MERO dosahuje ve srovnání
s ostatními společnostmi dlouhodobě výborných výsledků. Je to
dáno trvalým důrazem na technologickou, procesní a logistickou
efektivitu. Díky modernizaci našich čerpacích stanic jsme schopni
za pomoci řídících systémů provozovat naše ropovody z hlediska
energetické náročnosti velmi efektivně.
MERO chce zdigitalizovat provoz ropovodů. Co to
znamená?
V červenci 2021 jsme dokončili studii digitalizace procesů
v rámci průmyslových i provozních systémů. V roce 2022 a
2023 dojde k obnově řídicího systému na ropovodu IKL a upgrade
systému na ropovodu Družba. Následně bychom rádi připravili
tří až pětiletý plán postupné digitalizace veškerých procesů
s unifikací a propojením našich systémů a datových úložišť.
Vše s propojením na fyzickou a systémovou bezpečnost našich
objektů.
Jak hodlá MERO naplňovat klimatické cíle EU? Máte plán,
jak dosáhnout klimatické neutrality?
MERO pečlivě monitoruje cíle stanovené EU, tzv. Green Deal, a
nové technologické alternativy. Plánujeme snížení energetické
náročnosti našich administrativních budov a připravujeme projekt
výstavby fotovoltaické elektrárny na centrálním tankovišti ropy.
Nad rámec legislativních požadavků eliminujeme únik skleníkových
plynů při odstávkách a čištění nádrží.
Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín číslo 4/2021