Servisní centrum Marina Hluboká nad Vltavou

V polovině června bylo v říčním přístavu Hluboká nad Vltavou uvedeno do provozu veřejné servisní centrum, kde mohou kapitáni rekreačních lodí na horním toku Vltavy natankovat bezpečně benzín nebo naftu z nové čerpací stanice. Významně se tak zvyšuje bezpečnost a minimalizuje riziko znečištění vody při doplňování pohonných hmot pro plavbu na vodní cestě v oblíbené rekreační oblasti. Byli jsme se tam podívat.

Počet lodí na Vltavě roste

Popularita rekreačních lodí v ČR rok od roku roste o desítky procent. Například plavební komorou Hluboká nad Vltavou v roce 2020 proplulo 3242 lodí, což bylo o 17,6 procenta více než o rok dříve. Bohužel služeb na našich tocích a kanálech je zatím pomálu, a tak je každá aktivita vítána. Problém je v tom, že čerpací stanice na vodních tocích jsou sezonní záležitostí a pro soukromého podnikatele to není z hlediska návratnosti příliš atraktivní investice. Jediné dvě možnosti doplnit pohonné hmoty na Vltavě představovalo dosud servisní plavidlo u nábřeží Edvarda Beneše v Praze, které slouží hlavně pro velké výletní parníky, a soukromá čerpací stanice na Slapech, která poskytuje své služby od roku 2012. "Na problém nedostatečných služeb na naších tocích upozorňovala řada lidí dlouhodobě, ale dlouho trvalo, než byl navrhovaný projekt schválen, a ještě déle pak trvalo, než jsme dosáhli potřebných povolení," říká Jan Bukovský z ŘVC, který projekt čerpací stanice na Hluboké zajišťoval.

Nově nyní kapitáni rekreačních lodí na Vltavě mohou natankovat také v Hluboké nad Vltavou. Servisní centrum stojí v přístavu, který byl otevřen teprve v roce 2015 a s kapacitou 74 rekreačních plavidel se jedná o největší přístav svého druhu v České republice. Zřizovatelem, investorem i provozovatelem centra je státní organizace Ředitelství vodních cest České republiky. "Poté, co jsme v roce 2017 uvedli do provozu poslední plavební komoru Hněvkovice a nových 33 km vodní cesty do jihočeské metropole se otevřelo plavbě, zkompletovali jsme tak sadu moderních služeb pro provoz vodní dopravy, kterou vůdci plavidel postrádali," vysvětluje poslední aktivitu ŘVC ČR ředitel Lubomír Fojtů a dodává, že servisní centrum v Hluboké nad Vltavou je po Veselí na Moravě druhou takovou aktivitou na našich tocích, která pomůže obsluhovat plavidla šetrně k životnímu prostředí. Dosud museli provozovatelé lodí složitě dovážet nádoby s pohonnými hmotami od standardních čerpací stanic, což se občas neobešlo bez drobných havárií.

Unikátní mobilní kontejner

Původně se uvažovalo o tom, že se čerpací stanice zřídí v přístavu České Vrbné, ale nakonec volba padla na větší přístav na Hluboké. Problém byl, že přístav Hluboká je v záplavovém pásmu a jeho uzavírací systém je schopný zastavit nejvýše 20letou vodu. To se nakonec podařilo vyřešit tím, že čerpací stanice bude umístěna v mobilním kontejneru, který se v případě potřeby převeze na bezpečné místo. Stanice byla designově opláštěna, aby citlivě zapadla do pohledově exponovaného prostoru přímo pod zámkem Hluboká. Celkové investiční náklady dosáhly částky 5 milionů korun a byly financovány z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Dodavatelem zařízení byla česká firma Petrocard z Ostravy, která postavila unikátní kontejner se dvěma tankovacími stojany Adast na klasický benzín a motorovou naftu. Zákazníci při tankování využívají 12 m dlouhé hadice s bezúkapovou pistolí. V kontejneru jsou pak integrovány dvě nádrže o celkovém objemu 25 tisíc m³. Kvůli snížení provozních nákladů je čerpací stanice bezobslužná a platba je možná pouze prostřednictvím platebních karet.

Nabídku služeb pro rekreační plavbu po Vltavě doplňuje v servisním centru zařízení pro odčerpávání odpadních vod z nádrží lodí do kanalizace a také důležité odčerpávání nádních vod ze strojoven a dna plavidel, jež mohou být kontaminované ropnými látkami. Nádrž na nádní vody v přístavu Hluboká má kapacitu 5 tisíc m³ a musí být po naplnění vyčerpána. Provozovatelé lodí pak samozřejmě mohou v přístavu Hluboká doplnit pitnou vodu a na jednotlivých stáních případně dobít baterie.

Jaká bude poptávka

Právě potřebná kapacita nádrží se nedala dopředu přesně odhadnout, protože se vůbec netušilo, jaká bude po pohonných hmotách z hlediska provozovatelů rekreačních lodí poptávka. Zřizovatel se totiž mohl orientovat pouze podle množství lodí, které využívají plavební komoru na Hluboké. Hrubý odhad byl cca 10 tisíc litrů pro benzín a to samé pro naftu, přičemž doplnění nádrží by probíhalo jednou měsíčně, aby se splnila norma s ohledem na absenci zabezpečené plochy pro stáčení pohonných hmot. "A ukázalo se, že náš odhad byl správný. Za červenec bylo totiž vyčerpáno přibližně 5300 litrů benzínu a 658 litrů nafty," říká Jan Bukovský. Důvodem malé výtoče nafty je samozřejmě skutečnost, že většina menších lodí má zážehový motor. 

Zákazníci mají k dispozici standardní benzín s oktanovým číslem 95 (E5) a motorovou naftu (B7) s biosložkou. "Problém s biosložkou jsme neřešili, museli bychom žádat o výjimku na ministerstvu průmyslu a obchodu, což jsme zatím neudělali. Vycházíme z toho, že majitelé plavidel dosud využívali standardní paliva na běžných čerpacích stanicích, která rovněž obsahují biosložku, a neměli s tím problém," vysvětluje Jan Bukovský.

Dodavatelem pohonných hmot na čerpací stanici na Hluboké se stala pro letošní rok státní společnost Čepro, která tuto zakázku vyhrála ve veřejném výběrovém řízení. "Zájemců nebylo mnoho, tato zakázka není zas tak moc atraktivní," vysvětluje Jan Bukovský. Velkoobchodní cena se řídí standardně podle rotterdamské burzy, koncové ceny pro zákazníky jsou stanoveny tak, aby se alespoň částečně vrátily vložené náklady a provozovatelům lodí se nevyplatilo tankovat do kanystrů u standardních čerpacích stanic jako dříve.

Další pumpa bude v Týně

Ředitelství vodních cest pracuje na projektu další čerpací stanice se servisním centrem v Týně nad Vltavou, která by měla být uvedena do provozu asi za tři roky. Vedle absence čerpacích stanic má vodní cesta na horní Vltavě i další dlouhodobě neřešené problémy, které se ŘVC snaží odstranit. Jedná se o malou hloubku pod plavební komorou Kořenská a nízký most v Týně. V prvním případě se dno prohlubuje, most by měl být zdvihací. Uvažuje se i o plavební komoře na Jiráskově jezu v Českých Budějovicích, která by vpustila lodě do historického centra města.