Covidová lekce může nastartovat změnu v myšlení

Společnost ADAM & PARTNER působí na českém trhu od poloviny 90. let. Od svého vzniku se zabývá distribucí chemikálií a aditiv především pro stavební, potravinářský, kosmetický a automobilový průmysl. Významnou součást sortimentu tvoří kapalina AdBlue, která je dnes důležitou součástí nabídky čerpacích stanic. Majitelem i jednatelem v jedné osobě je Daniel Adam. 

Jak jste se vlastně stali distributory kapaliny AdBlue?

Od začátku fungování naší společnosti jsme se zabývali distribucí produktů na chemické bázi. V době, kdy se začala prodávat na českém trhu první vozidla s SCR katalyzátory, jsme uzavřeli partnerství se společností Kruse KG o společné distribuci kapaliny AdBlue. To bylo před 17 lety, kdy vstoupila v platnost emisní norma Euro 4 a na trhu se objevily první kamiony s SCR katalyzátorem. Po celou dobu si udržujeme pozici lídra trhu.

Kdo jsou vaši největší konkurenti na českém trhu?

Největším je GreenChem z koncernu Agrofert, což je dceřiná společnost chemičky Duslo Šaľa, a ještě zde fungují někteří menší lokální distributoři.

Od koho nakupujete AdBlue?

Máme uzavřena partnerství prakticky se všemi výrobci v regionu střední Evropy. Pro náš úspěch a spokojenost našich zákazníků je důležitá diverzifikace zdrojů. To nám zajišťuje stabilitu dodávek v případě potenciální odstávky některého z výrobních závodů a pomáhá nám to i optimalizovat logistické náklady.

V čem je distribuce AdBlue specifická?

AdBlue jako produkt je chemicky velmi jednoduchá látka. Jedná se vlastně o vodný roztok močoviny. Tato organická chemikálie, správně diamid kyseliny uhličité, byla první organickou sloučeninou vyrobenou čistě z anorganických látek. Dnes se syntetická močovina používá v řadě odvětví, nejvíce pro výrobu hnojiv a krmiv, v plastikářském průmyslu, pro rozmrazování povrchů v zimním provozu, ale i v kosmetice nebo farmacii. Specifickou vlastností AdBlue je chemická čistota tohoto roztoku. Tato vlastnost je důležitá pro správnou funkci a dlouhou životnost SCR katalyzátoru. AdBlue musí splňovat kvalitativní normu ISO 22241. Tato norma nestanoví jen závaznou kvalitu AdBlue, ale stanovuje i způsob jeho skladování a manipulace s ním.

Z tohoto důvodu je AdBlue přepravováno pouze v dedikovaných nerezových cisternách, které nemohou být použity pro jiný produkt. V menších obalech je AdBlue distribuováno v IBC kontejnerech s CDS konektorem, aby při jejich vyprazdňování nemusely, nebo přesněji nemohly být otevřeny a eliminovala se případná kontaminace. AdBlue může být skladováno jen v nerezových obalech nebo obalech z plastů specifikovaných normou ISO 22241. Kontakt s materiály, jako je ocel, hliník, měď AdBlue kontaminuje ionty, které mají za následek zkrácení životnosti katalyzátoru.

AdBlue není kompatibilní s ostatními kapalinami používanými pro provoz aut. Není možné použít obal po jiné kapalině, nebo dokonce PHM nebo oleji pro skladování AdBlue, nebo i jen trychtýř pro naplnění do nádrže auta. Tento postup je jistou cestou do servisu s nefunkčním katalyzátorem SCR. Cena takové opravy pak rozhodně není marginální.

Je potřeba AdBlue nějak speciálně skladovat?

Kromě omezení, která jsem uvedl v odpovědi na předešlou otázku, je kapalina AdBlue dobře distribuovatelná a relativně bezpečná. Tuhne při -11 °C, a když rozmrzne, nedochází u ní k žádné degradaci. Pouze je třeba vyhnout se teplotám nad 40 °C a vystavovat kapalinu přímému slunci. Při teplotách nad 40 °C se začne močovina rozpadat na amoniak (NH₃) a potom klesá podíl aktivní látky, která způsobuje reakci v SCR katalyzátoru. Proto se AdBlue běžně skladuje ve venkovních dvouplášťových plastových nádržích, které jsou opatřeny izolací a ventilací.

V jakých baleních se AdBlue prodává?

Nabízíme řešení pro všechny od plastové láhve o objemu 1,89 litru s patentovaných adaptérem pro doplňování AdBlue do osobních aut přes pěti- a desetilitrové kanystry, plastové sudy o objemech od 60 do 220 litrů, IBC kontejnery s CDS adaptérem o objemu 1000 litrů až po dodávky dedikovanými cisternami s ověřeným měřením pro doplňování výdejních systémů  a zásobníků, které používají někteří dopravci, servisy a čerpací stanice. Našim zákazníkům nabízíme i službu dodávek kapaliny včetně zapůjčení stacionárního výdejního systému, případně pronájmu výdejního systému. Naše systémy jsou standardně osazeny telemetrií, která informuje zákazníka i nás (distributora) o stavu kapaliny v nádrži a my poté zavážíme nádrž podle těchto hodnot automaticky, bez nutnosti jednotlivých objednávek ze strany zákazníka.

Jak vlastně vznikla krize okolo AdBlue?

To, co jsme všichni zažili na podzim loňského roku, souvisí s tím, jak a z čeho se AdBlue vyrábí. Jak už jsem uvedl, AdBlue je vodný roztok chemicky čisté močoviny. Tato sloučenina se vyrábí z amoniaku a oxidu uhličitého, a právě amoniak se vyrábí z metanu, tedy ze zemního plynu. Ceny zemního plynu byly řadu posledních let velmi stabilní a z dnešního pohledu mohu říct i nízké. Průměrná cena zemního plynu se pohybovala mezi 10-20 Euro za MWh. V září a říjnu loňského roku se cena plynu v Evropě dostala na hodnoty okolo 80 Euro za MWh a na těchto hodnotách se drží doteď. Další vývoj ceny zemního plynu je těžké predikovat.

Druhým faktorem krize okolo AdBlue je fakt, že většina výrobců močoviny vyrábí zároveň chemicky čistou močovinu i technickou a zemědělskou. Většina výrobců není schopna vyrábět jen chemicky čistou močovinu. Skokový nárůst nákladů vyvolal šok na největším trhu s močovinou, a to je močovina pro zemědělství. Tento sektor však močovinu nepoužívá denně tak, jak se používá např. AdBlue v autě. Zemědělci hnojí na začátku jara, a proto existovala obava výrobců, že tento enormní nárůst ceny bude mít jepičí život a močovina vyrobená na sklad pro zemědělce bude neprodejná a výrobci utrží extrémní ztráty. To byl i důvod, proč několik evropských výrobců výrobní závody dočasně odstavilo.     

Třetím faktorem pak byl vliv médií a typického lidského chování. Poté, co Duslo Šaľa, jakožto regionální výrobce, uspořádal tiskovou konferenci, kde nastínil pravděpodobné zastavení výroby a tím dočasné ukončení dodávek kapaliny AdBlue na trh, a poté, co médii rezonovala informace, že bez AdBlue auto nenastartujete, začala panika.

Spousta lidí a firem začala nakupovat a objednávat několikanásobky svých běžných potřeb. Tento tlak na trh způsobil, že AdBlue skutečně začalo na některých čerpacích stanicích docházet. Aby tomu čerpací stanice předešly, začaly některé omezovat počet litrů na jedno tankování a další šly cestou zvýšení ceny na totemu na extrémní hodnoty. Místo uklidnění situace i tato snaha jen dále roztočila paniku a lidé měli pocit, že musí nakoupit, než to bude ještě dražší.

Tato panika se uklidnila po pěti až šesti týdnech, kdy lidé pochopili, že AdBlue je, a budou-li ho kupovat jen tolik, kolik potřebují, tak i bude. To však nic nemění na faktu, že ceny AdBlue jsou jinde, než jsme byli řadu let zvyklí.

Postihla tahle krize pouze Českou republiku, nebo s tím mají problémy i další evropské státy?

My zásobujeme nejen český ale také slovenský a maďarský trh a všude je situace podobná. Stejné je to i v Rakousku, kam sice AdBlue sami nedodáváme, ale kde kapalinu nakupujeme. Jsou sice regiony, kde je tohoto produktu více, ale existují jiné, kde je ho naopak kriticky málo.

Zdražil nejen zemní plyn nebo AdBlue. Mně se zdá, že zdražuje úplně všechno…

To, co dnes sleduji na trhu, se mi vůbec nelíbí. Nejen ceny močoviny totiž stouply trojnásobně. Podobně vystřelily třeba  u fosforečných hnojiv. A teď si k tomu připočtěte, že zemědělec musí také platit dražší naftu, dnes už se hovoří o 100 dolarech za barel, takže litr nafty bude brzy stát okolo 40 korun za litr. Zemědělec proto zdraží obilí, ze kterého pak pekárna upeče rohlíky na drahém plynu… Jaká pak bude koncová cena? Už dnes pozoruji u řady produktů nárust o 50 až 100 procent. Kvůli pandemii jsou dnes navíc potrhané dodavatelské řetězce, ekonomika se na mnoha místech zadrhává, některé věci nemají návaznost. Uvedu příklad: kromě distribuce chemikálií se zabýváme i výrobou plastových obalů a některé součástky - například pumpičky nebo rozprašovače - nakupujeme v Asii,potažmo v Číně. Dříve doprava kontejneru z Činy stála okolo 50 tisíc korun, dnes je to 400 tisíc, a to ještě musíte čekat klidně i měsíc, až bude místo na lodi. Problémy se kumulují a tohle klubko se stále více zamotává. Myslím si navíc, že všechno nezpůsobil jenom covid. Ten spíše nastartoval a zviditelnil procesy, které tu už nějakou dobu bublaly pod povrchem.

Myslíte, že je na vině až příliš velká závislost na Číně?

To si začíná uvědomovat čím dál více firem. Posledních dvacet let před covidem stačilo pro ořezání nákladů přesouvat výrobu nebo nakupovat komponenty v Číně. Zbavovali jsme se na lidskou práci nákladných nebo ekologicky nešetrných výrob. Kupovali jsme levně a do bohatnoucí země středu jsme vyváželi značkové a high-techvýrobky. Teď se tato praxe začíná zle nevyplácet. 

Čína se rychle vyvíjí, mnoho věcí zkopírovali a mnohé se naučili sami. Dnes už umí vyrábět stejně kvalitní věci jako v Evropě a v řadě oborů začínají být i napřed. My jsme zpohodlněli v tom, že mnoho věcí je pro nás jednodušší koupit než vyrobit. A navíc, pokud dnes chcete postavit výrobní podnik, narazíte na obrovskou byrokracii. A vůbec, nikdo přece nechce mít továrnu za humny… Už naše babičky věděly, že bez práce nejsou koláče. Doufám, že tato covidová lekce pomůže nastartovat změnu v myšlení.

Jako distributora AdBlue se vás časem určitě dotkne plánovaný zákaz spalovacích motorů…

Z toho nemám strach, dokonce i Elon Musk tvrdí, že spalovací motory tu budou ještě 40 let. Mně se na tom ale nelíbí, že podle proklamací politiků je jediná reálná cesta bateriový automobil. A přitom bateriové vozy nemají mnoho věcí dořešených a jejich slogan "bezemisních aut" je dost zavádějící. Uvítal bych méně striktní regulaci jedním směrem, jsou tu další technologie, které by měly dostat šanci. Současně s tím si také myslím, že spalovací motory ještě nedosáhly konečného vývoje a omezování jejich výroby není otázkou deseti, možná ani dvaceti let.

Jak vlastně vaši firmu postihla pandemie covidu?

Nepatřili jsme k firmám, které by byly postiženy. Počty pozitivních nebo nemocných lidí nikdy nezpůsobily ochromení firmy. Nemuseli jsme zavírat žádné provozy. Z hlediska podnikání naše branže nebyla paralyzována, spíše jsme řešili opačné problémy, např. skokový nárůst poptávky po biocidních tenzidech, které se používají pro výrobu dezinfekce, paniku na trhu s AdBlue na podzim loňského roku.

Každopádně žijeme v období plném výzev. Dnes je už jasné, že svět se po covidu do reality roku 2019 nevrátí, posune se jinam.

Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: PETROLmagazín číslo 1 /2022