Kde hledat náhradu za ruský plyn

Evropská unie hledá cesty, jak se vymanit ze závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska. Ten se na celkové spotřebě EU podílí asi 40 procenty, což představuje přibližně 150 miliard kubíků plynu ročně. Kvůli nejistotě dodávek i tomu, že Rusko chce od dubna za plyn platit v rublech, se nyní Unie snaží navýšit dovoz z jiných zdrojů, hlavně prostřednictvím zkapalněného zemního plynu (LNG) zejména ze Spojených států amerických, ale i z Blízkého východu, například z Ománu, a dalších zemí.

Společný nákup plynu

Náměstci ministrů EU jednali o tom, jak technicky vyřešit zásobování EU zemním plynem v případě, že by do Evropy přestal proudit plyn z Ruska. Jednou z cest, jak se připravit na možné zastavení dodávek z Ruska, je společný nákup plynu.

Střední Evropa má podle náměstka ministra průmyslu a obchodu René Neděly složitější úlohu v diverzifikaci tras, kterými                      k nám může plyn proudit. "Je tak třeba, aby byly okolní státy solidární, a pokud například disponují terminály na LNG, které my nemáme, aby přenechali plyn putující plynovodem nám," řekl Neděla. "My, stejně jako i většina ostatních států, LNG podporujeme, ale je zapotřebí mít i navazující infrastrukturu a spojení mezi jednotlivými členskými zeměmi," uvedl Neděla.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) se v Evropské unii řeší společné nákupy plynu. "My jsme v tuto chvíli asi nejblíže tomu, abychom sem dostali norský plyn přes plynovod Netra. Ten by byl podle našich propočtů v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou až třetinou potřeby ČR v zimní topné sezoně," uvedl Síkela. Plyn vedený  ze[U1]  Severního moře přes severoněmecký plynovod Netra a navazující propojení existuje od května 1997.

V roce 2018 vláda zvažovala připojení k projektu plynovodu Baci, který měl umožnit napojení české sítě na Rakousko. Podle deníku E15 ale byl proti slovenský přepravce plynu, v němž má podíl firma EPH miliardáře Daniela Křetínského. "Projekt Baci už je překonaný, ale v současné době společnost Net4Gas připravuje napojení na rakouskou soustavu, ke kterému by mělo do roku 2028 dojít," řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Energetický průmyslový holding (EPH) ale upozornil na to, že Rakousko je na ruském plynu také závislé ze 100 procent. "Do Rakouska plyn teče z Německa a Slovenska. Na tyto země společně má ČR připojení kapacitně 16krát větší, než měla být kapacita plynovodu Baci," uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Tři scénáře, jak dopadne koncovka boje o ruský plyn

Analytici evropského ekonomického think-tanku Bruegel připravili tři scénáře dalšího vývoje:

1. Rusko přestane plyn dodávat úplně: I v případě rekordně vysokých dodávek plynu jinými zeměmi, než je Rusko, by se před začátkem zimy nestihly dostatečně doplnit potřebné zásobníky. Evropa by tak musela snížit spotřebu plynu alespoň o 10 až 15 procent roční spotřeby, což je možné. Portfolio výjimečných obchodovatelných smluvních kontraktů na plyn (opcí) by bylo možné v krajním případě snížit až o 30 procent roční spotřeby.

2. Z Ruska bude proudit pouze limitované množství: Plynovody Nord Stream 1 a TurkStream by byly v provozu, zatímco plynovody vedené přes Ukrajinu, Jamal vedoucí přes Bělorusko a dodávky na Balkán by byly pozastaveny. Gazprom by                         v takovém případě stále profitoval z vysoké ceny a udržel by si kontrolu nad dodávkami plynu do Evropy, zatímco ta by trpěla vlivem vysoké nejistoty obklopující trh s plynem.

3. Standardní dodávky plynu z Ruska: Ruské dodávky by objemem připomínaly situaci v roce 2021, která podle analytiků zhruba odpovídá i dlouhodobým závazkům vyplývajícím ze smluv mezi Gazpromem a jeho zákazníky. Bez energetických sankcí jak ze Západu, tak z Ruska to bude pravděpodobně převládající scénář. Standardní dodávky by umožnily snadné doplňování skladů a vedly by k celkovému snížení cen.

Pokud by došlo na scénář 1, musela by Evropská unie pravděpodobně přistoupit k regulacím spotřeby, protože by suroviny zkrátka nebylo dost pro všechny. Ze zemí EU totiž pochází sotva desetina evropské spotřeby. Česko je na tom s výhledem ještě o něco hůř - nemá přístup k moři, nemá dostatečnou kapacitu zásobníků a nemá ani vlastní těžbu, o kterou by se mohlo zásadně opřít.

Tuzemské zásobníky plynu by při aktuální spotřebě vydržely necelý měsíc. A na rozdíl od ropy, kterou na tři měsíce schraňuje Správa státních hmotných rezerv (SSHR), žádné "státní" plynové úložiště neexistuje. České zásoby plynu obhospodařují soukromé společnosti, mezi nimiž jsou například RWE, innogy Energie, Pražská plynárenská, E.ON Energie, ČEZ Prodej či MND.

Vývoj cen LNG

Zatímco ještě nedávno byla cena LNG výrazně vyšší než cena plynu proudícího do Evropy plynovody, teď se kvůli válce situace obrátila, protože zemní plyn z Ruska násobně zdražil. Loni touto dobou se podle analytika Jiřího Gavora ceny plynu v Evropě pohybovaly mezi 20 až 30 eury za MWh, v současnosti stojí dodávka na příští rok kolem 80 eur. "Takže ceny jsou asi třikrát vyšší," dodal.

"Domnívám se, že cena LNG by vyšším dovozem výrazně klesla. Ve světě můžete koupit výrazně levnější zemní plyn než  v Evropě. Průměrná únorová cena na americkém trhu byla 15 eur za MWh, a v Evropě to bylo kolem 80 eur. Pokud tento plyn dokážete zkapalnit, nasmlouváte si přepravu a dopravíte jej do Evropy, lze jej zde se ziskem prodat za cenu kolem 30 až 35 eur," řekl odborník na elektroenergetiku Petr Čambala z EGÚ Brno.

CNG vystřelilo na stovku za kilogram

Ruský útok na Ukrajinu vyprovokoval prudký růst cen pohonných hmot. Ještě více ale roste cena CNG. Průměrná cena CNG vzrostla k 10. dubnu na 60,18 haléřů za kilogram a podle webu CNG.cz jsou v Česku i plničky, které kilo prodávají za stokorunu.

Šéfredaktor webu fDrive.cz Marek Tomíšek jezdí Škodou Octavia na stlačený zemní plyn a vzpomíná na doby, kdy tankoval kilogram CNG za 23,90 Kč a delší trasy zvládal za osmdesát haléřů za kilometr. "V téhle nejisté době bych si auto na plyn již nekoupil," tvrdí.

"Když stojí litr benzinu 45 korun, mám spočítáno, že by kilo CNG muselo stát 63 korun, aby bylo levnější do Octavie tankovat benzin," propočítává.

V Česku jsou přitom již dnes plnicí stanice, u nichž se tankovat nevyplatí. Například v Benešově chtějí za kilogram stlačeného zemního plynu 97 korun, ceny blížící se šedesáti nebo sedmdesáti korunám také nejsou výjimečné. Podle informací Aktuálně.cz zdražují především ti provozovatelé stanic, kteří neměli zafixované ceny plynu, případně jim fixace skončila.

Cena LPG se relativně drží. Na rozdíl od benzinu a nafty, které za poslední tři měsíce zdražily o třetinu, se cena LPG vyšplhala jen asi o 8 %. Jeho cena sice už také začíná stoupat, ale tempo je o poznání pomalejší. V současné chvíli je to ale stále zdaleka nejlevnější způsob dopravy.