Marže čerpacích stanic v ČR

Ruská okupace Ukrajiny odstartovala největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války a definitivně zařadila ruského prezidenta Vladimíra Putina ke světovým strůjcům válečných zločinů. Ale mimo jiné také vyhrotila už tak vysoké ceny energií. A dramaticky eskalovala cenu ropy a následně ropných produktů.

Ceny vylétly nahoru, co s tím?
V Česku to však vedlo i k nebývalé aktivitě ministerstva financí a ojedinělému projektu kontroly marží. Stát se rozhodl ohlídat, zda si pumpaři nepřiměřeně nemastí kapsy. Po třech měsících se potvrdilo to, co odborníci věděli předem - za vysoké ceny může v první řadě ruské válečné tažení, respektive i chystané protiruské sankce Evropy a obavy obchodníků na burze z další eskalace konfliktu, a tedy i uzavření proudu ropy a paliv z Ruska. Marže pumpařů, byť zejména v březnu o poznání vyšší, tak zásadní roli nehrají.   

Faktem je, že ceny u pump vylétly zejména v první půlce března k hodnotám, jaké Česko nikdy nezažilo. Průměrná cena benzinu podle společnosti CCS dosáhla historického rekordu přes 47 korun za litr, v případě nafty téměř 50 korun. A na řadě pump cenovky převyšovaly i hranici 52 korun. Pro řidiče to byl šok a nic na tom nemění ani to, že v přepočtu na kupní sílu, tedy vztaženo k vytrvale rostoucí průměrné mzdě se pořád jednalo o nejnižší cenu od roku 1990.

Zastropování výše marží? Nikoliv…
Nominálně extrémní ceny vyvolaly bouři nevole mezi řidiči a ministerstvo financí se okamžitě rozhodlo, že v rámci ochrany spotřebitele bude prověřovat nákupní a prodejní ceny většiny pump na českém trhu. A pokud se prokáže neúměrné zvyšování marží, přistoupí k jejich regulaci - k jakémusi v historii ojedinělému zastropování marží. 

Výsledky resort prezentoval od března třikrát. Nejprve - už ve druhé polovině března - ministerstvo oznámilo, že březnový extrémní nárůst cen - až na výjimky - kopíroval růst vstupů, tedy extrémní zdražení na evropské burze. A že kontroly prodejních cen čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. Do kontroly marží se v té době zapojili provozovatelé 2400 veřejných čerpacích stanic. Ministerstvo tvrdí, že ke 20. březnu disponovalo kompletními cenovými informacemi od více než 90 procent trhu.

Následně však 6. dubna ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání vlády oznámil, že "velmi vážně" regulaci marží, tedy stanovení jejich maximální hranice zvažuje. Důvodem byly podle něj výsledky kontrol, se kterými ministr náhle projevil nespokojenost. "S těmi výsledky nejsem spokojený a budu o tom jednat. Jednou z dalších možností je, a velmi vážně to zvažujeme, stanovení maximálních marží. Máme totiž k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů," uvedl tehdy ministr.

Průměrná marže u litru nafty v únoru podle něj činila 3,03 koruny a v březnu byla 4,91 koruny, rozdíl tak činil 1,88 Kč. U litru benzinu ve druhém měsíci roku dosahovala 2,29 koruny a o měsíc později 4,39 koruny, rozdíl tedy činil 2,1 Kč na litru.

Následovala jednání se zástupci profesních organizací petrolejářů a výsledkem bylo, že k žádné regulaci nedošlo. Bylo evidentní, že k ní ani nebyl důvod. Marže distributorů a pump nebyly natolik extrémní, mnohem razantněji po celou dobu ukrajinské krize rostou marže rafinérií, které však stát regulovat neumí. A strašení regulací pumpařů tak působilo spíš dojmem, že se stát snaží veřejnosti ukázat, že něco dělá.

Vyšší marže než loni
Do třetice pak, 12. května, ministerstvo uvedlo, že marže prodejců pohonných hmot klesají, v dubnu se snížily oproti březnu o 65 haléřů u nafty a o 59 haléřů u benzinu Natural 95. Stále ale byly vyšší, než kolik činil průměr za loňský rok. U benzinu byly vyšší o 1,19 koruny, u nafty o 83 haléřů. Podle mluvčího ministerstva Tomáše Weisse došlo ke snížení marží právě díky povinnosti hlásit ceny.

Mluvčí vysvětlil, že cena na totemech pump se kromě daní skládá z ceny ropy na burze, respektive z individuálních kontraktů, rafinérské marže a hrubé marže obchodníků, kterou právě ministerstvo sleduje. Ministerstvo také připustilo, že důvodem meziročně vyšších marží jsou zvýšené marže některých distributorů na úrovni velkoobchodu, vysoká nejistota nad vývojem cen ropy na burze a kurzová rizika. A že současné ceny pohonných hmot ovlivňuje především vysoká cena suroviny na burze v Rotterdamu.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v té souvislosti upozornil, že marže rostou především rafinériím. "Například rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Rafinační marže společnosti MOL podle Kovandy vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. "Zcela mimořádné navýšení hodnoty rafinační marže společností Orlen i MOL dává alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v České republice během letošního března upozorňovali na to, že je v podstatné míře výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic," uvedl Kovanda.

Výrazně vzrostla i spotřeba PHM
Letošní extrémně drahý březen se každopádně zapsal u prodejců pohonných hmot jako jeden z nejúspěšnějších měsíců. Nejen proto, že ceny benzinu a nafty vylétly kvůli válce na Ukrajině k historicky rekordním hodnotám přes 50 korun za litr, ale zároveň i díky velkému odbytu. Řidiči totiž sice nadávali na nevídanou drahotu, ale jak se ukazuje, své tankování ani jízdy neomezili. Spotřeba pohonných hmot rostla jak oproti únoru, tak i meziročně. A nezmenšenou aktivitu řidičů v březnu potvrdilo i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které sleduje dopravní pohyb na nejfrekventovanějších komunikacích v Česku. Data ŘSD ukazují, že v souvislosti se zdražením pohonných hmot k žádnému poklesu automobilové dopravy nedošlo.