Biometan

Náhrada za plyn z Ruska? Jen částečně

Jednou z možností, jak se zbavit závislosti na ruském plynu, by se mohl stát biometan. K náhradě zemního plynu ale může přispět podle expertů jen částečně. Už nyní je Evropa světovým lídrem ve výrobě biometanu, k hlavním tahounům patří zejména Německo, Itálie a Francie. Teď chce Evropská komise jeho výrobu zásadně navýšit, a to dokonce dvojnásobně. Do roku 2030 by tak roční produkce biometanu měla podle plánů Komise vzrůst na 35 miliard kubíků a nahradit zhruba pětinu zemního plynu z východu.

Neradostná situace v Česku

V ČR se dnes nachází zhruba 450 bioplynových stanic, které již delší dobu vyrábí elektřinu a teplo. Většina vznikla zhruba dekádu zpátky, mezi lety 2005 a 2012. A jen jediná, v Rapotíně, umí vtlačovat biometan do plynárenské sítě, tedy nabízet jej k využití v infrastruktuře zemního plynu. Příčinou, proč se biometan v tuzemsku vyrábí jen pomálu, je právě to, že ještě donedávna nepatřil mezi podporované zdroje. A bez podpory nebyl vůči zemnímu plynu cenově konkurenceschopný. Většina bioplynek tak zůstává "pouze" u bioplynu.

Aby mohl bioplyn hrát významnější roli, musela by ČR také vyčlenit více zemědělské půdy pro pěstování vstupních plodin. To je však podle energetického experta Karla Polaneckého z Hnutí Duha omezeno nutností využívat půdu k potravinářské produkci a potřebou udržitelného hospodaření. "Transformace části bioplynových stanic na výrobu biometanu je možná a může částečně eliminovat problém s využitím produkovaného tepla," řekl mimo jiné serveru Euroactiv. Zemědělské bioplynové stanice jsou však většinou moc daleko od míst, kde by se dalo teplo z kogeneračních jednotek využít pro vytápění.

Blýská se na lepší časy?

V dohledné době nás však možná čeká boom biometanu, i když potenciál jeho výroby je omezen množstvím potřebné suroviny. Jako první distributor v ČR ho začala do své sítě vtláčet na konci roku 2019 společnost GasNet. Biometan v tomto případě vyrábí bioplynová stanice v Rapotíně na severní Moravě. Ta je napojena přímo na distribuční síť. "V současnosti máme smlouvy o budoucím připojení s dalšími stanicemi. V tuzemsku je přes 550 bioplynových stanic. Kromě toho se plánuje mnoho nových projektů. Biometan má tak u nás velký potenciál. Do roku 2030 by mohl nahradit 10 až 15 % tuzemské spotřeby zemního plynu pro potřeby vytápění i silniční dopravy," vysvětluje Ivo Jirovský ze společnosti GasNet. Zároveň zdůrazňuje, že se současně jedná o nejrychlejší možné řešení, které s ohledem na aktuální situaci plní oba požadované cíle - nižší emise a snížení závislosti na jednom zdroji. Firma Energy financial group (EFG), provozovatel bioplynky v Rapotíně, plánuje v příštím roce zahájení výroby biometanu i ve své druhé bioplynové stanici ve Vyškově.

"Biometan má nesporné výhody, protože je nízkoemisní, je vyráběný lokálně a z politického hlediska je bezpečný. Teoreticky v ČR vyprodukujeme 2 miliony tun odpadu ročně, z něhož by se uživilo cca 66 bioplynek. Ty by byly schopny vyrobit 1 terrawatthodinu biometanu ročně, tj. 90-100 milionu m³. Jenže celková roční spotřeba Česka je asi 90 terrawatthodin. Výroba biometanu je správná cesta, ale není schopen pokrýt příliš velké procento spotřeby. Dále určitě nastoupí vodík, zbytek plynu se bude muset i nadále dovážet," uvádí k potenciálu biometanu v Česku Tomáš Voltr, výkonný ředitel firmy EFG.

Další výrobna biometanu by měla do konce roku vzniknout v Litomyšli. Projekt biometanové stanice v místním zemědělském družstvu by měl ukázat nejen veřejnosti, ale i politikům, že technologie pro energetickou soběstačnost v Česku existují. "Jen je potřeba jít jim více naproti," říká Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas, která se na technologii čištění bioplynu na "zelený" zemní plyn a jeho následné využití zaměřuje.

Za projektem v Litomyšli stojí tamní Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů. I nadále z něj budou vyrábět elektřinu, vedle toho jej však chtějí čistit na biometan, který bude následně vtlačován do rozvodné sítě. V plánu je i stavba plnicí stanice na stlačený zemní plyn. Investice by měla dosáhnout 50 milionů korun. Z velké části ji pokryjí dotace Evropské unie a ministerstva průmyslu a obchodu.

Podpora hned z několika programů

Doposud byla u bioplynových stanic podporována výroba elektřiny a tepla, nyní by to měla být i výroba biometanu. "Elektřina a teplo z bioplynových stanic jsou podporovány provozní podporou ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu," uvedl za ministerstvo zemědělství Vojtěch Bílý a dodal, že nově bude stejným způsobem podporován i biometan. V tomto světle se cíl Evropské komise nahradit do roku 2030 až 20 % zemního plynu z Ruska biometanem jeví jako velmi ambiciózní. Znamená to zvýšit výrobu v EU na téměř jedenáctinásobek produkce roku 2020.

Česká republika to ale bude podporovat. Na rozvoj a využití biometanu existuje celá řada dotačních programů, které společně nabízejí podporu zařízení na přepracování biologicky rozložitelných odpadů na bioplyn v rámci Národního plánu obnovy, ale například i podporu komunitní energetiky v rámci Modernizačního fondu. K dalším programům patří Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo Operační program Životní prostředí.

Biometan primárně pro dopravu

Nastartovat výrobu biometanu by měla i novela zákona o podporovaných zdrojích energie ze začátku roku 2022. Nově zavádí podporu výroby v biometanových stanicích prostřednictvím zeleného bonusu. Počítá se s tím, že vzniknou nové biometanové stanice a že některé stávající bioplynové stanice projdou konverzí na biometanovou stanici.

Způsob podpory biometanu se v principu neliší od systému podpory elektřiny z OZE. Podpora bude poskytována formou zeleného bonusu na biometan v ročním režimu a při měsíčním zúčtování. Jeho výši bude stanovovat ERÚ v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo za dobu životnosti biometanové stanice dosaženo diskontované doby návratnosti. Dobu životnosti výrobny určí vyhláška. Zákon dále stanoví strop výše podpory.

"Na rozdíl od původní verze novely, kdy byl strop určen arbitrárně na 1 700 Kč za megawatthodinu, je ve schváleném textu novely zvolen flexibilnější přístup," vysvětluje právní kancelář Doucha Šikola advokáti s. r. o. "Maximální podpora v době uvedení biometanové stanice do provozu tak může činit pětinásobek průměrné ceny plynu na vnitrodenním trhu OTE," doplňuje.

Výrobce ale váže řada podmínek, které musí splňovat, aby na podporu dosáhli. K těm patří mimo jiné provoz biometanové stanice na základě licence pro výrobu plynu. Biometan musí také splnit požadavky na kvalitu a odorizaci, kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspory skleníkových plynů a využívat biomasu vyhrazeného druhu a parametrů. Konkretizaci těchto podmínek provedou vyhlášky.

Zároveň platí povinnost dodavatelů plynu uplatnit biometan primárně v dopravě pro naplnění klimatických cílů. Právě doprava je hlavním sektorem, který biometan odebírá a spotřebovává. Teprve až jeho produkce převýší potřeby dopravy, bude možné jej využívat i pro jiné účely, jak popsal David Hluštík z tiskového odboru MPO.

V případě, že chce výrobce biometanu vtláčet biometan do plynárenské soustavy, má provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy povinnost přednostně výrobnu připojit v nejbližším místě připojení. Další možností distribuce vyrobeného biometanu je dodávka do čerpací stanice nebo výdejní jednotky přímo připojené k výrobně. Ve všech případech je předpokladem pro uplatnění zeleného bonusu na biometan zajištění měření a předání úplných a pravdivých naměřených hodnot operátorovi trhu elektronickou formou.

Biometan je nezbytné vyrábět ze surovin vymezujících pokročilý biometan. Podíl těchto surovin musí být alespoň 45 %. V případě konverze z bioplynové stanice činí podíl těchto surovin minimálně 35 %. Podrobnosti opět určí prováděcí vyhláška. Surovinami pro pokročilý biometan jsou v zásadě odpady - gastroodpady, odpadní vody nebo statková hnojiva.

Biometanu jde naproti i ministerstvo pro místní rozvoj. To by v budoucnu mělo podporovat pouze nákup autobusů na biometan.

Změny ve využívání OZE v dopravě

Od 1. ledna 2023 budou dodavatelé paliv povinni zajistit minimální podíl energie z OZE v pohonných hmotách a elektřině dodávané pro dopravní účely.

Znamená to, že dodavatel plynu do dopravy musí za kalendářní rok dodat pokročilý biometan v podílu 0,5 % energie  z celkového množství energie v zemním plynu dodaném do čerpacích stanic a výdejních jednotek. Od roku 2025 se podíl energie z pokročilého biometanu zvyšuje na 2 % a od roku 2030 už podíl energie z pokročilého biometanu musí činit 40 %.

U dobíječek pro elektromobily činí podíl OZE elektřiny od roku 2023 9 % z celkového množství spotřebované elektřiny pro dobíjení. Dále se podíl zvyšuje od roku 2025 na 11 % a od roku 2030 na 15 %.

Memorandum o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom - Českým sdružením pro biomasu

Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG - to jsou hlavní cíle loni v prosinci podepsaného Memoranda.

"Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě, a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila," konstatovala tehdy Lenka Kovačovská, bývalá ředitelka ČPS.

Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních automobilů o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem.

"S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že také v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy," sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom.   

Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. "Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj," připomněla Kovačovská.