19. 10. 2022

(autor fotografie - Úřad vlády ČR)
Česko už není vůbec závislé na ruském plynu, žádný
k nám už totiž neteče. Ani ruskou ropu už brzy nebudeme
potřebovat. Energie ale asi již nikdy nebudou tak levné jako
v minulosti, současné ceny však půjdou dolů. Následující dvě
zimy bude situace složitá, pak dojde ke zklidnění, předpovídá
optimisticky v rozhovoru pro Petrol magazín náměstek ministra
pro evropské záležitosti a bezpečnostní a zahraničně-politický
poradce premiéra Petra Fialy Tomáš Pojar.
Můžeme si už dovolit "vypnout" ruský plyn, resp.
obejdeme se po otevření LNG terminálu v Eemshavenu bez
něj?
Do ČR žádný ruský plyn od chvíle, kdy byl vypnut Nord Stream 1,
neteče. Na ruském plynu jsou však stále částečně závislé Slovensko,
Rakousko a Maďarsko. Pro střední Evropu je proto žádoucí, aby plyn
přes Ukrajinu a přes plynovod Turkstream tekl i nadále. Nahradit
jej dostatečným množstvím plynu přes Německo a Českou republiku by
bylo dnes složité a mělo by to samozřejmě i dopady na nás.
Odkud nyní odebíráme zemní plyn?
Každý obchodník má jiný kontrakt, ale odhaduji, že většina plynu
dnes pochází z Norska a z LNG terminálů v Holandsku
a Belgii.
Pokládáte nákup podílu v nizozemském LNG
terminálu za velký úspěch? Nakolik se na tom podílela česká vláda,
nakolik to byla práce lidí z ČEZ?
Je to nepochybně společný úspěch vlády a ČEZu.
Jedná se i o otevření dalších LNG terminálů
s Německem či s Polskem? Jak jsou ta jednání
daleko?
Čilá výměna probíhá zejména s Německem, s Polskem
vedeme jednání o propojení našich soustav plynovodem Stork.
V našem prioritním zájmu je, aby byla vybudována dostatečná
kapacita LNG terminálu v severovýchodním Německu v místě,
kde ústí na pevninu plynovody Nord Stream. Takový terminál by bylo
možné přímo napojit na již existující robustní pozemní kapacitu
zásobující východní Německo a Česko a přes nás dále i Bavorsko a
Slovensko.
Dokáže se Česká republika brzy obejít i bez ruské
ropy? Za jak dlouho je reálné zvýšit kapacitu ropovodu TAL? Jsou i
jiné možnosti?
K prvnímu navýšení již došlo, k tomu druhému a
finálnímu dojde zhruba do poloviny roku 2024.
Jak hodnotíte výsledky schůzky ministrů energetiky
EU? Která přijatá patření oceňujete, která méně?
Z našeho pohledu bylo dosaženo maxima možného. Teď je to
opět zejména na Komisi, aby připravila patřičná nařízení. Nejedná
se o triviální problémy, které mají jednoduchá řešení, a jak známo,
ďábel je v detailu. Takže na celkové hodnocení je ještě
brzy.
Proč ministři EU odmítají tzv. pyrenejský model, tj.
vyjmutí plynových elektráren z tvorby cen
elektřiny?
Jádro sporu leží v tom, kdo by doplácel rozdíl mezi
zastropovanou a tržní cenou. Každá země je jinak na plynu závislá,
některé exportují, jiné více dovážejí a každý se na to proto dívá
jinak.
Existuje společná evropská energetická politika?
Třeba společný nákup surovin? Nakolik reálné je vytvoření
evropských surovinových rezerv? Jak by to mohlo
fungovat?
Existuje určitá míra společné energetické politiky, ta je však
zároveň velmi závislá a provázaná s národními energetickými
politikami. Surovinovým rezervám je možné dát stejná pravidla,
zajištění samotných rezerv však bude na jednotlivých státech. U
ropy to tak již funguje, u plynu je to však daleko složitější,
protože spotřeba plynu je daleko závislejší na sezónních výkyvech a
momentálním počasí.
Pomohlo by, kdyby Česká republika odešla
z burzy v Lipsku, tvořila by si ceny sama, podobně jako
třeba Polsko? Bylo by k tomu nutné odkoupit 30 % akcií ČEZ,
které jsou v soukromých rukou?
Systém fungování energetických burz se musí změnit, izolovat
Českou republiku však reálné není. Polsko je větší ekonomikou a má
moře, není reálné, abychom my byli nějakým svébytným energetickým
ostrovem uprostřed Evropy.
Kdyby Česká republika přestala obchodovat přes burzu,
nevyvolalo by to problémy v zásobování plynem a ropou
z Německa, což je pro nás neméně důležité?
Jsme závislí na obchodování se sousedy. V něčem jsme
čistými vývozci, jinde stoprocentními dovozci, to je třeba mít na
paměti.
Měla by proběhnout reforma obchodu s emisními
povolenkami?
Určitě. Většina států Evropské unie si to však rozhodně
nemyslí.
Máte nějaký odhad, jak se budou v nejbližší
době vyvíjet ceny plynu, ropy a elektřiny?
Následující dvě zimy bude situace složitá, pak dojde ke
zklidnění. Energie asi již nikdy nebudou tak levné, jako
v minulosti, současné ceny však půjdou dolů.
Mají lidé důvod obávat se letošní
zimy?
Pro mnohé to nebude jednoduché, to je fakt. Český sociální
systém však funguje a dá se na něj spolehnout. Budeme-li se navíc
všichni v rámci možností snažit šetřit, bude situace pro
všechny jednodušší.
Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín č.5/2022