Terminál v Eemshavenu

Česká republika udělala významný krok směrem k nezávislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. V rekordním čase několika měsíců se totiž díky společnosti ČEZ podařilo spustit a zprovoznit první LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, který umožní dodat až osm miliard kubíků plynu ročně.

Tři miliardy kubíků ročně

Z tohoto objemu jsou tři miliardy určeny pro Českou republiku. Plyn z Eemshavenu putuje do Česka potrubím přes Německo. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely nám tyto kapacity pomohou zvládnout nadcházející zimu, jde až o třetinu roční spotřeby ČR.

Terminál tvoří dvě plavidla umožňující skladování a zpětné zplyňování. Vedle ČEZ si jeho kapacity pronajaly další dvě energetické společnosti, nizozemsko-britský Shell a francouzská Engie. Pronájem terminálu vyjde na vyšší desítky milionů eur ročně. Terminál v Eemshavenu na severu Nizozemska patří společnosti Gasunie, která je mimo jiné provozovatelem nizozemské plynárenské soustavy.

Od poloviny září je terminál v plném provozu. Po slavnostním otevření 8. září a příjezdu tankeru Murex s takzvaným zahajovacím cargem dorazila v druhé polovině září do Eemshavenu také první loď s nákladem zkapalněného plynu pro ČEZ. 170 tisíc metrů krychlových LNG, což odpovídá sto milionům kubických metrů v plynném skupenství, vyplulo 23. srpna z amerického Mexického zálivu.

Dvě až tři lodi měsíčně

Zásoby pro Česko pocházejí z jedné z největších amerických společností Cheniere. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše představují společně s dalšími smluvenými dodávkami významný krok směrem k energetické bezpečnosti České republiky. Během října dorazí další dva tankery, následující tempo budou dvě až tři lodě měsíčně. Každé z osmi plavidel, která v terminálu zakotví do konce letošního roku, má přivézt 100 milionů metrů krychlových plynu.

"Jsme připraveni udělat vše, co je v našich silách, abychom Evropě pomohli s dodávkami energie teď i v budoucnu. Tento milník nastává v současné kritické době, ale je zároveň výsledkem dlouhodobé spolupráce vlád Spojených států amerických a České republiky stejně jako vztahu, který Cheniere navázala s ČEZ a českými ministerstvy průmyslu a zahraničních věcí," uvedl výkonný viceprezident a obchodní ředitel společnosti Cheniere Anatol Feygin.

Česká republika má v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových, potřeba tak bude celkem 30 tankerů ročně. Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové ceny, tedy k okamžitému dodání suroviny. Za každou dodávku tak zaplatí jinou částku. Samotný pronájem terminálu vyjde na vyšší desítky milionů eur ročně.

ČEZ plyn prodává obchodníkům

ČEZ má kapacitu v terminálu nakoupenou na pět let až do podzimu 2027. Veškerý nákup plynu, pronájem kapacity v terminálu i jeho přepravu do Česka zajišťuje i financuje společnost ČEZ, která pak bude tento plyn prodávat obchodníkům s plynem. ČEZ kupuje i dva obří tankery na přepravu LNG, takže se stává vlastně i rejdařem. Stát se zavázal podpořit tento projekt v případě, že by přestal být ziskový. Jde tedy o jakýsi contract for difference.

Jak terminál funguje

Běžný terminál na zkapalněný zemní plyn má čtyři funkce. Zvládá zakotvení tankerů LNG a vykládku nebo překládku nákladu, skladování LNG v nádržích, opětovné zplynování LNG a odesílání plynu do distribuční sítě. Často také terminály umí zemní plyn přicházející v plynné formě naopak zkapalnit a natankovat surovinu do přistaveného tankeru.

Terminál v Eemshavenu tvoří dvě obří lodě zakotvené v ústí řeky Emže do Severního moře. Jeho součástí je například jednotka zpětného zplynování. U těchto lodí budou v následujících měsících přistávat tankery se zkapalněným zemním plynem zchlazeným na -162° C. LNG se zde následně využitím tepla mořské vody promění zpět na plyn a vtlačí do plynovodů.

Plyn je zkapalňován hned po vytěžení, aby mohl být díky až 600krát menšímu objemu snadněji dopravován pomocí tankerů. Protože se zkapalněný zemní plyn zmenší svůj objem šestsetkrát, dokáže i jedna loď přepravit velké množství suroviny. Například tanker Murex, který v Eemshavenu přistál s první dodávkou technologického plynu od firmy Cheniere z USA, má kapacitu 173 400 kubických metrů LNG, což ve výsledku znamená přes 103 milionů krychlových metrů plynu.

V případě nizozemského terminálu je používáno označení "plovoucí". Plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotka (FSRU - Floating Storage and Regasification Unit) je terminál v podobě speciální lodě zakotvené v blízkosti přístavu. S tímto typem terminálů se můžeme setkat například v Brazílii, Argentině, Kuvajtu, Izraeli, Spojených arabských emirátech, Itálii, Indonésii, Číně, Turecku, Litvě a nově též v Nizozemsku.

Zkapalněný zemní plyn proudí potrubím, které spojuje nakládací ramena na molu se skladovacími nádržemi. Nádrže mají obvykle dvojitou stěnu, přičemž vnitřní nádrž je vyrobena ze slitiny schopné odolat teplotám hluboko pod bodem mrazu. Bývá obklopena izolací pro snížení tepelných zisků a vnější nádrží z běžné oceli nebo předpjatého železobetonu. LNG se poté skladuje v kryogenních nádržích. Navzdory kvalitní izolaci proniká do nádrží malé množství tepla, jež způsobuje mírné odpařování. Odpařený plyn se zachycuje a vrací zpět pomocí kompresoru a rekuperačních systémů. Tento proces zabraňuje tomu, aby za běžných provozních podmínek docházelo k úniku plynu. Pokud například z důvodu údržby nelze odpařený plyn vrátit zpět, je spálen ve spalovacím komíně. Je totiž výhodnější metan spálit než jej vypouštět do atmosféry.

LNG se pak z nádrží odebírá, stlačuje a opětovně zplyňuje pomocí výměníků tepla. Každá nádrž je vybavena ponornými čerpadly, jež přečerpávají LNG do vysokotlakých čerpadel. Stlačený LNG se při přibližně osmdesátinásobku atmosférického tlaku ve výparnících mění zpět na plynné skupenství. V případě nizozemského terminálu jde o odpařovače s otevřeným zásobníkem, které využívají teplotu mořské vody.