6. 3. 2023

Významný německý výrobce mycích technologií pro
automobily letos slaví kulaté jubileum. V roce 2023 uplyne 60
let od chvíle, kdy se na trhu objevila první mycí linka značky
Christ. O dlouhé a bohaté historii rodinné firmy, aktuálních
problémech i výzvách do budoucnosti jsme si povídali se synovcem
zakladatele a současným předsedou představenstva společnosti Otto
Christem, který nám během firemní plzeňské konference poskytl
exkluzivní rozhovor.
Jste rodinná firma s dlouhou tradicí sahající až do
19. století. Můžete nějak osvětlit historii firmy a příbuzenské
vztahy mezi zakladatelem Antonem Christem, propagátorem mycích
technologií Franzem Christem a současným vedením?
Ano, jsme na trhu velmi dlouho. Já jsem už čtvrtá generace naší
rodiny, která podniká ve strojírenství. Začínali jsme už
v roce 1879, kdy se firma věnovala hlavně zámečnické práci a
výrobě pletiv, přežili jsme obě světové války a v roce 1963
jsme se díky mému strýci Franzi pustili do mycích technologií.
Významně tomu pomohl také můj otec a moji dva bratři. Už tehdy byl
záběr naší firmy docela široký, neustále jsme hledali další
možnosti a výrobu rozšiřovali o nové produkty. Mimo jiné jsme třeba
vyráběli i sněhové rolby, ale mycí linky nakonec převládly a
ukázaly největší potenciál. Dnes jsou v představenstvu firmy
tři rodinní příslušníci, ale věnujeme se i jiným oborům než mycím
technologiím. Převzali jsme například firmu na výrobu balících
linek pro léčiva, vyrábíme i průmyslovou elektroniku a displeje,
které nacházejí uplatnění i mimo firmu Christ.
Byli jste tehdy v 60. letech se strojním mytím
v Německu průkopníky?
Kdepak, tehdy v Německu existovalo okolo 170 výrobců mycích
technologií, konkurence tehdy byla obrovská. Dá se ale říci, že
firma Christ byla jednou z prvních, která se tomuto oboru
začala věnovat ve větším měřítku, a zároveň měla za sebou nějakou
historii. No, a vidíte, nakonec v tomto specifickém oboru
přežily v Německu pouze dvě společnosti. Christ a Washtec. Asi jsme
měli štěstí…
Určitě to nebylo jenom o štěstí…
Možná to bylo také o něčem jiném. Naší velkou výhodou totiž
bylo, že jsme díky svým výrobním možnostem pokrývali kompletní
nabídku mycích technologií. Hlavně proto jsme byli v každém
segmentu konkurenceschopní a dokázali uspokojit požadavky
zákazníků.
Společnost Christ je zavedená značka s dlouhou
tradicí a řadou spokojených zákazníků. Co dnes ale nejvíc ohrožuje
její existenci na německém a vlastně celém evropském
trhu?
My jsme za celou stopadesátiletou historii firmy už prožili
spoustu krizí. Ta dnešní není nijak výjimečná a jsme přesvědčeni o
tom, že i ji dokážeme překonat. Snažíme se o to třeba inovacemi,
které naši produkci zase posunout o kus dál před konkurenci. Vloni
jsme například představili novou ucelenou řadu mycích portálů a
dalšího příslušenství pro mycí centra. Už nyní víme, že o ně bude
zájem.
Jak složité je dnes v Německu a vlastně v celé
Evropě podnikat v segmentu automotive, na který neustále tlačí
ekologičtí aktivisté. K tomu se zvyšují náklady na energie a
po covidu je také akutní nedostatek materiálů pro kovovýrobu nebo
elektroniky a polovodičů. například čipy jsou u současných mycích
portálech nepostradatelné.
Předpokládám, že také elektromobil se bude muset mýt úplně
stejně jako automobil se spalovacím motorem, takže o budoucnost
firem, které vyrábí mycí technologie, nemám starost. Nicméně, i
v naší firmě samozřejmě dbáme na udržitelnost. U mycích
technologií se musíte snažit maximálně snižovat spotřebu vody a
zároveň minimálně zatěžovat životní prostředí mycí chemií. U
většiny našich produktů proto používáme vlastní čističky odpadních
vod, které zároveň slouží k tomu, aby se až 85 procent vody
vrátilo do mycího procesu a jen 15 procent odteklo do kanalizace
samozřejmě v čistém stavu. Navíc nabízíme i systémy, které
dokážou využívat třeba dešťovou vodu. Ta je ostatně na mytí svým
složením a vlastnostmi velmi vhodná.
Jak velký tlak je v Německu ze strany úřadů na to,
aby se právě dešťová voda maximálně využívala?
Nějaký velký tlak necítím, nicméně je u nás uzákoněno, že žádnou
novou portálovou nebo tunelovou myčku nelze používat bez čističky
odpadních vod. U mycích boxů je to samozřejmě trochu jinak, ale
v nich se vzhledem k bezkontaktní technologii využívá vysokých
tlaků a nespotřebuje se tolik vody jako v portálech.
Je pro vás téma využívání energie z obnovitelných
zdrojů?
Samozřejmě. Snažíme se využívat co nejvíc fotovoltaické panely
na střechách našich výrobních závodů. Už je máme nainstalované na
výrobních halách mateřského závodu v Benningenu a chceme to
rozšiřovat i do dalších zemí, kde máme výrobní podniky a dceřiné
společnosti.
Jak si vlastně vychováváte nové
zaměstnance?
To je docela důležitá činnost. Například v Německu máme
speciální vzdělávací oddělení, ze kterého se potom rekrutují naši
zaměstnanci. V současné době u nás pracuje celkem 140 lidí,
které jsme si takto sami vychovali. O to stejné se snažíme i
v zemích, kde máme pobočky. Například tady u vás v Plzni
spolupracujeme s učňovským střediskem. Právě takto vychování
zaměstnanci ostatně mají maximální motivaci se kontinuálně dále
vzdělávat a pracovat na vlastním rozvoji svých dovedností a
schopností.
Co vlastně vedlo firmu Christ k vybudování pobočky
právě v Plzni?
Vybrali jsme si Plzeň kvůli místní tradici strojírenské výroby.
Plzeňské Škodovy závody patřily ve své době mezi největší
průmyslové podniky v Evropě, takže jsme v Německu samozřejmě
věděli o tradici strojírenské výroby zde v Plzni. A předpokládali
jsme, že se zde najde dostatek lidí i pro naše potřeby. Nemýlili
jsme se. Je to jeden z našich nejdůležitějších závodů a hraje
velkou roli v produkci celé naší společnosti. Výrobní závod
v Plzni je navíc velmi blízko mateřskému závodu v Benningenu i
centrále společnosti.
Na jaké trhy se vlastně orientuje vaše
společnost?
Největší odbyt mycích technologií máme samozřejmě doma
v Německu. Ale své produkty nabízíme po celé Evropě. Po
Německu registrujeme nejvíce zákazníků především v Holandsku a
Francii. V těchto státech totiž nemají žádné vlastní výrobce
mycích technologií, a tak musí spoléhat na dovoz. Hodně instalací
Christ pak najdete také v Rakousku a ve Švýcarsku nebo Anglii.
I Velká Británie pro nás představuje velice důležitý trh.
A Itálie?
V Itálii je obrovská konkurence domácích firem, přesto jsme
se i tam dokázali prosadit především v oblasti prémiových
mycích center.
U nás je v současné době obrovský boom mycích boxů.
Děje se něco podobného i v Německu?
Ano, spousta společností i v Německu a dalších evropských
zemích rozšiřuje provozy mycích center o samoobslužné boxy. Zájem
motoristů o tyto služby stále roste. V současné době
registrujeme obrovský nárůst objednávek. takže jsme museli výrobu
mycích boxů výrazně rozšířit, abychom to všechno zvládli.
Také vás v současné době trápí rostoucí ceny
materiálů a energií? Museli jste kvůli tomu zvyšovat ceny u vašich
produktů?
Ceny šly samozřejmě podstatně nahoru v každém oboru, ani
mycím technologiím se to nevyhnulo. Ale protože jsme měli velké
rezervy díky nadstandardním skladovací prostorům, nemuseli jsme se
tomu nijak zásadně přizpůsobovat. A nyní ceny zase mírně klesají.
Tím pádem jsme zatím nemuseli nijak dramaticky měnit ani ceny
našich výrobků, což zákazníci samozřejmě uvítali.
V současném mycím tunelu Christ lze automobil umýt
téměř dokonale, ruční mytí však bude mít ve výsledku vždycky
navrch. Co nového se chystá ve společnost Christ v oblasti
mycích technologií, aby se strojové mytí ještě více přiblížilo tomu
ručnímu?
Víte, já si úplně nemyslím, že ruční mytí musí být nutně
kvalitnější. Pokud myjete ručně, můžete si vodu v kyblíku se
saponátem kontaminovat a nanesete si na auto nečistoty, které pak
poškrábou lak… To se vám v našich myčkách nestane. Ale jinak
nevím, jestli lze ještě někam posouvat kvalitu mycího procesu.
Největším trendem při vývoji mycích technologií jsou dnes hlavně
úspora vody a energií. O tom už jsme se bavili. Současně pak cílíme
na to, aby se strojové mytí v mycích centrech ale i na
čerpacích stanicích stalo pro zákazníky zážitkem, atrakcí nebo
show. Aby si mytí automobilu užila celá rodina včetně dětí.
K tomu používáme především pěnu a barevné světlené efekty.
Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: Petrol magazín č.1