Kam s ním

Společnost Orlen Unipetrol spustila na čerpacích stanicích Orlen Benzina pilotní projekt sběru upotřebeného kuchyňského oleje. Lidé ho mohou odevzdávat na šesti pumpách v Ústí nad Labem, Teplicích, Chomutově, Litvínově a Mostu. Cílem projektu, který Orlen Unipetrol realizuje ve spolupráci s výzkumně vzdělávacím centrem Orlen UniCRE, Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVÚT) a Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), je zkoumání možností využití tohoto odpadu a jeho efektivní přeměny v biopalivo a petrochemikálie.

Projekt je spolufinancovaný Technologickou agenturou České republiky v rámci programu Trend a zároveň je plně v souladu se strategií skupiny Orlen Unipetrol rozšiřovat výrobu energie a produktů z obnovitelných zdrojů, neboť celá skupina chce být nejpozději do roku 2050 uhlíkově neutrální.

Stará myšlenka v nové formě

"Problematice efektivní přeměny odpadních materiálů v surovinu, kterou lze využít jako kvalitní zdroj uhlíku pro výrobu pohonných hmot či plastů, se zabýváme dlouhodobě. Myšlenka sběru kuchyňského oleje není nová," říká Jiří Hájek, generální ředitel a předseda představenstva Orlen UniCRE. Současně s tím ale dodává, že se jedná o úplně nový, bezpečnější a ekologicky šetrnější způsob, jak je možné s tímto odpadem manipulovat a jak jej upravovat. "Existuje mnoho firem, které se specializují na sběr kuchyňského oleje především z restauračních zařízení. My se ale chceme soustředit především na domácnosti a nabídnout jim bezpečný a bezodpadový sběr této látky."

V současnosti je sebraný upotřebený kuchyňský olej neboli UCO (Used Cooking Oil) přečisťován a prodáván dál k výrobě takzvaného UCOME neboli methylesterů upotřebených kuchyňských olejů. Společnost Orlen Unipetrol je ale již dnes připravena využít přečištěné odpadní oleje k výrobě bezkyslíkatého vysokocetanového biopaliva HVO. "Takto vzniklé biopalivo má lepší stabilitu než klasické MEŘO a vyšší cetanové číslo než motorová nafta. V rámci celkového životního cyklu hydrodeoxygenovaných rostlinných olejů vzniká méně emisí oxidu uhličitého ve srovnání s tradičními fosilními nebo tzv. prvogeneračními palivy," vysvětluje Jiří Hájek.

HVO v motorové naftě není žádnou novinkou. Běžně je nakupováno HVO ze zahraničí a přimícháváno do motorové nafty jako biosložka. Vyrobené HVO se chemicky neliší od standardní "fosilní" nafty. Na rozdíl od tzv. "bionafty", jak bývají označovány methylestery mastných kyselin (FAME) ať už ve formě MEŘO (vyrobené z řepkového oleje), nebo UCOME (vyrobené z UCO), lze HVO za předpokladu splnění všech kvalitativních parametrů definovaných normou ČSN EN 590 využívat v libovolné příměsi s konvenční motorovou naftou až do 35 % (dle ročního období - letní a zimní motorová nafta). Pokud technické parametry vozu umožňují používat syntetická paliva XTL, lze dokonce jezdit na čisté HVO.

Pro výrobu HVO v rafinérii je nutné získat olej splňující určité kvalitativní parametry. Chrání se tak nejen hydrorafinační technologie (např. z pohledu koroze), ale především používaný heterogenní katalyzátor. Vysbírané oleje je tak nutné nejdříve přečistit. Oleje se musí zbavit pevných nečistot, zbytků potravin, koření a strouhanky, následně se propírají vodou k odstranění solí a dalších ve vodě rozpustných látek. Silně znečištěné oleje a oleje s vyšší příměsí živočišných tuků je nutné přečistit pomocí sorbentů, na kterých jsou zachycovány další nežádoucí látky. Oleje zbavené všech nežádoucích látek, pevných nečistot a vody lze následně zpracovat rafinérskými procesy na HVO.

Zatím pro výzkumné účely

Projekt, který je oficiálně pojmenován "Výzkum a vývoj technologie čistění a recyklace kuchyňských olejů včetně systému jejich sběru (Eucotech)", byl spuštěn v roce 2021 a potrvá až do roku 2024. Je zaměřen na návrh systému decentralizovaného a automatizovaného sběru upotřebeného kuchyňského oleje z domácností s následným výzkumem a vývojem vhodných separačních a rafinačních procesů pro jeho úpravu na HVO, který již bude možno začlenit do procesu rafinérské a petrochemické výroby.

"Současné iniciativy v Česku zaměřené na komunální sběr kuchyňského oleje spojuje několik faktorů. V prvé řadě má většina iniciativ pouze lokální působnost - většinou se jedná o spolupráci obce a lokální odpadové společnosti, aby tak byla splněna zákonná povinnost zajištění třídění komunálního kuchyňského oleje. Obecně disponují omezeným počtem sběrných míst. Dalším společným rysem je sběr použitého oleje v plastových nádobách, např. PET lahvích, které občané vhazují do označených plastových popelnic, ve většině případů umístěných v prostorách sběrných dvorů," vysvětluje Vladimír Hönig, zástupce vedoucího katedry chemie ČZU a dodává: "V rámci projektu Eucotech jsme společně vytvořili dostupnou síť sběrných míst v Ústeckém kraji, naší společnou ambicí je rozšíření sběrných boxů po celém Česku. Chceme změnit přístup široké veřejnosti a přimět ji tak k dalšímu, systematickému sběru odpadu."

Během pilotního sběru se veškerý vysbíraný materiál spotřebuje pro výzkumně vývojové účely - analytické hodnocení, laboratorní a poloprovozní přečišťování olejů a experimentální zpracování na pilotních hydrorafinačních jednotkách Orlen UniCRE. V rámci návrhu vhodných čisticích procesů by měla mít pilotní jednotka na přečišťování kapacitu přibližně tři tuny surového UCO týdně.

Třiďte odpadky, odevzdávejte olej

Již nyní se mohou lidé v Ústeckém kraji zapojit do sběru upotřebeného kuchyňského oleje na šesti místních čerpacích stanicích Orlen Benzina. Bližší informace jsou dostupné na internetové stránce sbirejolej.cz nebo v aplikaci Orlen Benzina. "V rámci projektu jsme nyní vstoupili do fáze, kdy chceme pilotně ověřit vyvinutou technologii čištění a úpravy použitého oleje na produkty vhodné pro další zpracování v rafinérských a petrochemických procesech a připravit dokumentaci pro automatizovaný sběr a zpracování oleje ve velkém měřítku. Dovolujeme si oslovit širokou veřejnost, aby se do tohoto vědeckého projektu zapojila a pomohla tak životnímu prostředí. Předpokládáme, že do konce roku 2024 takto získáme pro výzkumné účely až 20 tun upotřebeného kuchyňského oleje," dodává Jiří Hájek.

Zapojení do projektu je snadné. Po registraci v aplikaci Orlen Benzina si zájemci vyzvednou standardizovanou nádobu určenou pro skladování použitého oleje v domácnostech. Po naplnění ji mohou odevzdat 24 hodin denně sedm dnů v týdnu na jedné ze šesti čerpacích stanic Orlen Benzina do poloautomatického sběrného boxu a samozřejmě ji zároveň vyměnit za prázdnou nádobu. "Speciální sběrné nádoby umožňují opakovatelné použití a snižují hygienická rizika spojená s nakládáním s odpady jak v domácnostech, tak i pro pracovníky zajišťující přepravu a finální zpracování. Nevznikají také žádné pevné plastové odpady znečištěné oleji, které by bylo nutno likvidovat skládkováním nebo spalováním," uzavírá Jiří Hájek.

Hlavní výhodou projektu je především související vývoj procesu čištění na reálném odpadním materiálu z českých domácností, který může být přepracován na HVO a použit jako biosložka motorových a dalších udržitelných rafinérských a petrochemických produktů. Projekt tak nabízí kompletní řešení recyklace odpadu přímo od jeho původců až po výrobu nového produktu, z kterého mohou občané i životní prostředí benefitovat.