5. 9. 2023
Jak zajistit nezávislost na ruské ropě
Společnost Mero ČR začala navyšovat kapacity ropovodu TAL a
naplňovat tak projekt Tal-Plus. Jeho cílem je od roku 2025 navýšit
dodávky ropy z Terstu pro Česko o čtyři miliony tun ročně a
tím získat nezávislost na ruské ropě. Technologické práce budou
probíhat ve čtyřech zemích - v Itálii, Rakousku, Německu i
České republice.
Nekonečná jednání
Mero ČR pokračuje v posilování energetické bezpečnosti a
ropné soběstačnosti České republiky. Spočívá to v uskutečnění
projektu TAL-Plus, jehož cílem je navýšit dodávky ropy do Česka
ropovodem z italského Terstu tak, aby dokázal dodávat až 8
milionů tun ropy ročně, což by pokrylo potřeby českých rafinerií
Orlen Unipetrol v Litvínově a Kralupech. Díky tomu získá Česko
nezávislost na ruské ropě z ropovodu Družba, který bude možno v
budoucnu využít na dodávky jiných druhů rop nebo ho transformovat
na přepravu jiných energetických surovin. "Mero naplňuje své
závazky a pokračuje v posilování energetické bezpečnosti a
ropné nezávislosti České republiky. Jde o jeden
z nejvýznamnějších strategických projektů v historii Mera i
v oblasti energetické bezpečnosti Česka," říká generální
ředitel Mero ČR Jaroslav Pantůček.
Uskutečnění tohoto projektu předcházela nekonečná a náročná
jednání se všemi zbylými akcionáři ropovodu, kteří se samozřejmě
řídí vlastními zájmy. Jedná se o firmy OMV, Shell, Rosněfť, Eni,
C-Blue, Exxon Mobile, Conoco a Total Energies. Všichni mají větší
podíl než Mero a všem dosavadní kapacita postačovala. Představitelé
české firmy tak museli ostatní akcionáře přesvědčit o tom, že
zvýšením kapacity se například neprodlouží doba vykládky
v italském Terstu, protože čekající tankery budou platit
horentní sumy za "parkování" v okolí terminálu, což se
promítne do cen přepravované ropy. Ročně se v Terstu vyloží
okolo 400 tankerů a zvýšením kapacity ropovodu pro potřeby ČR se
tento počet zvýší ještě o dalších několik desítek. Jenže zvýšením
rychlosti průtoku ropy pomocí modernějších motorů se zase sníží
náklady na přepravu v samotném ropovodu, což by mělo náklady
na čekání tankerů kompenzovat.
"Všichni v určitou chvíli řekli ne, a my jsme je museli
přesvědčovat o důležitosti projektu," říká o náročném vyjednávání
provozně technický ředitel Mera Zdeněk Dundr, který vyjednávací tým
vedl. Přesvědčování akcionářů trvalo rok. Nakonec se to podařilo,
takže v květnu všichni smlouvu závazně podepsali s výjimkou
ruského Rosněfti. "Skupina TAL si je vědoma strategického významu
projektu TAL-Plus pro bezpečnost dodávek energie v České republice
a pevně se zavázala k jeho včasné realizaci do konce roku 2024, a
to díky pochopení a souhlasu všech akcionářů TAL, stejně jako díky
kompetenci a nasazení zaměstnanců TAL. Sestavili jsme tým pro
řízení projektu a zahájili práce na výměně a modernizaci čerpadel a
motorů," řekl na adresu projektu TAL-plus generální ředitel TAL
Alessio Lilli.
Místo rozšíření zvýšení průtoku
"Mero ČR zahájilo práce na technických úpravách a
modernizaci. Práce budou probíhat v celkem čtyřech zemích:
V Itálii, Rakousku, Německu a České republice. Po jejich
skončení bude dosaženo největší kapacity ropovodu TAL
v historii a tento ropovod se stane jedním
z nejvýkonnějších v rámci celé Evropy," říká Zdeněk Dundr
a dodává, že zatím byl dokončen výběr technologických komponentů,
které se budou do jednotlivých částí ropovodu instalovat: "Jde o
nejmodernější pumpy a čerpadla, jejichž výkony jsou srovnatelné
s elektrickými lokomotivami. Dokončujeme výběr dodavatele na
průtokoměry a spustili jsme projekční přípravu kompletních
potrubních úprav a stavebních činností." Nepočítá se s výměnou
potrubí, které má na takový objem přepravy dostatečnou kapacitu,
ale se zrychlením průtoku. Pracovníci Mera proto nainstalují od
Terstu až po začátek ropovodu IKL ve Vohburgu výkonnější čerpadla a
zajistí další technologické úpravy, které se zrychleným průtokem
souvisí.
Velké technické změny se připravují také v Centrálním tankovišti
ropy v Nelahozevsi, kde bude třeba připravit infrastrukturu na
daleko masivnější průtoky nových dávek ropy. Posuzují se skladovací
kapacity a také dojde k novým postupům v rámci míchání
ropy a jejího transferu do rafinerií. "Práce probíhají podle
přesného harmonogramu, k navýšení dodávek ropy pro Česko dojde od
začátku roku 2025, s dokončením všech prací včetně možných
stavebních a technologických úprav na českém i německém
tankovišti ropy počítáme v roce 2026," vysvětluje Zdeněk
Dundr. Kromě úprav na ropovodu TAL bude třeba provést
také dílčí úpravy na vstupu a výstupu z ropovodu IKL a
posoudit posílení skladovacích kapacit na tankovišti Mero Germany
ve Vohburgu a následně také na Centrálním tankovišti ropy
v Nelahozevsi.
Celkový odhad nákladů na projekt TAL-Plus včetně úpravy
technologie Mero Germany, úpravy technologie Mero ČR a vedlejších
nákladů je 1,3 mld. Kč až 1,6 mld. Kč. V případě
potřeby navýšení skladovacích kapacit činí celkový odhad
nákladů 2,3 mld. Kč (při kurzu 25 Kč/€). Finanční náklady
na projekt nese společnost Mero ČR, což znamená, že nebude třeba
projekt financovat ze státního rozpočtu. Mero má totiž akumulované
odpisy z předchozích let, které dosud neproinvestovalo.
Celková doba realizace úprav na ropovodu TAL je 25
měsíců. Navýšení dodávek ropy by mělo začít od roku
2025.
Aktuálně ropa protéká přes TAL rychlostí chůze, nová čerpadla
s výkonnějšími motory ropu v podstatě rozběhnou. Jedno
z nově instalovaných čerpadel váží asi 20 tun a výkon
dieselagregátů, které je pohání, by stačil lokomotivě, která musí
utáhnout 20 plně naložených vagonů. Takové parametry jsou nutné i
proto, že ropa při své pouti od Jadranu musí překonat Alpy.
30. výročí Mero ČR
Mero ČR oslaví 1. ledna příštího roku 30 let od svého vzniku, ke
kterému došlo sloučením společností Petrotrans a Mero IKL
v roce 2004. O dva roky později byl pak zrušen Fond národního
majetku, původního 100procentního akcionáře, a celá společnost
přešla pod Ministerstvo financí ČR. První krok k nezávislosti
na ropovodu Družba udělalo Mero ČR v roce 2012, kdy získalo od
společnosti Shell Deuchland Oil podíl ve výši 5 %.
V současnosti má akciová společnost Mero ČR základní
kapitál ve výši 8,5 miliardy korun. Je vlastníkem společnosti Mero
Germany, která vznikla transformací společnosti Chemopetrol
Pipeline, jež zajišťovala výstavbu a provoz ropovodu IKL na území
Německa, vlastní zatím pětiprocentní podíl na ropovodu TAL a vedle
toho má v majetku také Centrální tankoviště Nelahozeves, kde
stojí 17 nádrží o kapacitě 1 675 000 m3, a
k tomu 4 nádrže o kapacitě 200 tisíc m3
na tankovišti Vohburg an der Donau, které funguje v rámci
společnosti Mero Germany.
Unikátní metoda čištění nádrží
Vůbec poprvé se v České republice využil pro čištění ropné
nádrže systém Non Entry. Procesem čištění touto metodou letos
prošla skladovací nádrž H22 na centrálním tankovišti společnosti
Mero v Nelahozevsi, která svým objemem 125 000 m³ a plochou
dna 5600 m2 patří mezi největší ve střední
Evropě. Do provozu byla uvedena v roce 2003 a šlo o její první
čištění. Během něj bylo z nádrže bezodpadově odstraněno a pro
následné využití zpět rozpuštěno přes 3000 m³ usazenin. Čištění
ropných nádrží je nutné jednou za 15 až 20 let a je součástí opravy
a modernizace nádrže. Obvykle se čistí jedna nádrž ročně. Další
z celkem 17 nádrží v Nelahozevsi se bude čistit
v roce 2025.
Systém Non Entry je unikátním automatizovaným systémem dálkově
řízených trysek umístěných na střeše nádrže. Díky vstřikování
zahřáté ropy do vyprázdněné nádrže se snáze rozpustí a odstraní
usazeniny, celý proces se výrazně zrychlí a je bezpečnější. To
zvyšuje bezpečnost zaměstnanců, kteří tráví manuálním čištěním
v rizikovém prostředí méně času, a také výrazně zkracuje dobu
čištění nádrže. Jedná se rovněž o technologický posun, který pomáhá
snižovat uhlíkovou stopu.
Zhotovitelem systému Non Entry je polská firma Climbex. "Při
výběru této metody jsme sami navštívili například tankoviště
v Maďarsku a v Polsku, kde ji používají. Nový postup se
ukázal jako vysoce funkční, proto už nyní předáváme dalším
společnostem nejen v Česku, ale i v zahraničí své
zkušenosti a jednáme s nimi o využití této unikátní metody,"
vysvětluje Jaroslav Pantůček.
Nyní prochází defektoskopickou inspekcí všechny sváry dna,
jejichž délka přesahuje pět kilometrů. Zpět do standardního provozu
by se nádrž H22 měla vrátit zhruba v listopadu letošního roku
po dokončení naplánovaných inspekcí, oprav a po komplexní
modernizaci vybavení nádrže. Ropovodem IKL ji lze naplnit za zhruba
tři dny, z ropovodu Družba za přibližně šest a půl dne.
Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: Petrolmagazín č. 4