Jak zajistit nezávislost na ruské ropě

Jak zajistit nezávislost na ruské ropě

Společnost Mero ČR začala navyšovat kapacity ropovodu TAL a naplňovat tak projekt Tal-Plus. Jeho cílem je od roku 2025 navýšit dodávky ropy z Terstu pro Česko o čtyři miliony tun ročně a tím získat nezávislost na ruské ropě. Technologické práce budou probíhat ve čtyřech zemích - v Itálii, Rakousku, Německu i České republice.

Nekonečná jednání

Mero ČR pokračuje v posilování energetické bezpečnosti a ropné soběstačnosti České republiky. Spočívá to v uskutečnění projektu TAL-Plus, jehož cílem je navýšit dodávky ropy do Česka ropovodem z italského Terstu tak, aby dokázal dodávat až 8 milionů tun ropy ročně, což by pokrylo potřeby českých rafinerií Orlen Unipetrol v Litvínově a Kralupech. Díky tomu získá Česko nezávislost na ruské ropě z ropovodu Družba, který bude možno v budoucnu využít na dodávky jiných druhů rop nebo ho transformovat na přepravu jiných energetických surovin. "Mero naplňuje své závazky a pokračuje v posilování energetické bezpečnosti a ropné nezávislosti České republiky. Jde o jeden z nejvýznamnějších strategických projektů v historii Mera i v oblasti energetické bezpečnosti Česka," říká generální ředitel Mero ČR Jaroslav Pantůček.

Uskutečnění tohoto projektu předcházela nekonečná a náročná jednání se všemi zbylými akcionáři ropovodu, kteří se samozřejmě řídí vlastními zájmy. Jedná se o firmy OMV, Shell, Rosněfť, Eni, C-Blue, Exxon Mobile, Conoco a Total Energies. Všichni mají větší podíl než Mero a všem dosavadní kapacita postačovala. Představitelé české firmy tak museli ostatní akcionáře přesvědčit o tom, že zvýšením kapacity se například neprodlouží doba vykládky v italském Terstu, protože čekající tankery budou platit horentní sumy za "parkování" v okolí terminálu, což se promítne do cen přepravované ropy. Ročně se v Terstu vyloží okolo 400 tankerů a zvýšením kapacity ropovodu pro potřeby ČR se tento počet zvýší ještě o dalších několik desítek. Jenže zvýšením rychlosti průtoku ropy pomocí modernějších motorů se zase sníží náklady na přepravu v samotném ropovodu, což by mělo náklady na čekání tankerů kompenzovat.

"Všichni v určitou chvíli řekli ne, a my jsme je museli přesvědčovat o důležitosti projektu," říká o náročném vyjednávání provozně technický ředitel Mera Zdeněk Dundr, který vyjednávací tým vedl. Přesvědčování akcionářů trvalo rok. Nakonec se to podařilo, takže v květnu všichni smlouvu závazně podepsali s výjimkou ruského Rosněfti. "Skupina TAL si je vědoma strategického významu projektu TAL-Plus pro bezpečnost dodávek energie v České republice a pevně se zavázala k jeho včasné realizaci do konce roku 2024, a to díky pochopení a souhlasu všech akcionářů TAL, stejně jako díky kompetenci a nasazení zaměstnanců TAL. Sestavili jsme tým pro řízení projektu a zahájili práce na výměně a modernizaci čerpadel a motorů," řekl na adresu projektu TAL-plus generální ředitel TAL Alessio Lilli.

Místo rozšíření zvýšení průtoku

"Mero ČR zahájilo práce na technických úpravách a modernizaci. Práce budou probíhat v celkem čtyřech zemích: V Itálii, Rakousku, Německu a České republice. Po jejich skončení bude dosaženo největší kapacity ropovodu TAL v historii a tento ropovod se stane jedním z nejvýkonnějších v rámci celé Evropy," říká Zdeněk Dundr a dodává, že zatím byl dokončen výběr technologických komponentů, které se budou do jednotlivých částí ropovodu instalovat: "Jde o nejmodernější pumpy a čerpadla, jejichž výkony jsou srovnatelné s elektrickými lokomotivami. Dokončujeme výběr dodavatele na průtokoměry a spustili jsme projekční přípravu kompletních potrubních úprav a stavebních činností." Nepočítá se s výměnou potrubí, které má na takový objem přepravy dostatečnou kapacitu, ale se zrychlením průtoku. Pracovníci Mera proto nainstalují od Terstu až po začátek ropovodu IKL ve Vohburgu výkonnější čerpadla a zajistí další technologické úpravy, které se zrychleným průtokem souvisí. 

Velké technické změny se připravují také v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, kde bude třeba připravit infrastrukturu na daleko masivnější průtoky nových dávek ropy. Posuzují se skladovací kapacity a také dojde k novým postupům v rámci míchání ropy a jejího transferu do rafinerií. "Práce probíhají podle přesného harmonogramu, k navýšení dodávek ropy pro Česko dojde od začátku roku 2025, s dokončením všech prací včetně možných stavebních a technologických úprav na českém i německém tankovišti ropy počítáme v roce 2026," vysvětluje Zdeněk Dundr. Kromě úprav na ropovodu TAL bude třeba provést také dílčí úpravy na vstupu a výstupu z ropovodu IKL a posoudit posílení skladovacích kapacit na tankovišti Mero Germany ve Vohburgu a následně také na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi.

Celkový odhad nákladů na projekt TAL-Plus včetně úpravy technologie Mero Germany, úpravy technologie Mero ČR a vedlejších nákladů je 1,3 mld. Kč až 1,6 mld. Kč. V případě potřeby navýšení skladovacích kapacit činí celkový odhad nákladů 2,3 mld. Kč (při kurzu 25 Kč/€). Finanční náklady na projekt nese společnost Mero ČR, což znamená, že nebude třeba projekt financovat ze státního rozpočtu. Mero má totiž akumulované odpisy z předchozích let, které dosud neproinvestovalo. Celková doba realizace úprav na ropovodu TAL je 25 měsíců. Navýšení dodávek ropy by mělo začít od roku 2025.

Aktuálně ropa protéká přes TAL rychlostí chůze, nová čerpadla s výkonnějšími motory ropu v podstatě rozběhnou. Jedno z nově instalovaných čerpadel váží asi 20 tun a výkon dieselagregátů, které je pohání, by stačil lokomotivě, která musí utáhnout 20 plně naložených vagonů. Takové parametry jsou nutné i proto, že ropa při své pouti od Jadranu musí překonat Alpy.

30. výročí Mero ČR

Mero ČR oslaví 1. ledna příštího roku 30 let od svého vzniku, ke kterému došlo sloučením společností Petrotrans a Mero IKL v roce 2004. O dva roky později byl pak zrušen Fond národního majetku, původního 100procentního akcionáře, a celá společnost přešla pod Ministerstvo financí ČR. První krok k nezávislosti na ropovodu Družba udělalo Mero ČR v roce 2012, kdy získalo od společnosti Shell Deuchland Oil podíl ve výši 5 %.

V současnosti má akciová společnost Mero ČR základní kapitál ve výši 8,5 miliardy korun. Je vlastníkem společnosti Mero Germany, která vznikla transformací společnosti Chemopetrol Pipeline, jež zajišťovala výstavbu a provoz ropovodu IKL na území Německa, vlastní zatím pětiprocentní podíl na ropovodu TAL a vedle toho má v majetku také Centrální tankoviště Nelahozeves, kde stojí 17 nádrží o kapacitě 1 675 000 m³, a k tomu 4 nádrže o kapacitě 200 tisíc m³ na tankovišti Vohburg an der Donau, které funguje v rámci společnosti Mero Germany.

Unikátní metoda čištění nádrží

Vůbec poprvé se v České republice využil pro čištění ropné nádrže systém Non Entry. Procesem čištění touto metodou letos prošla skladovací nádrž H22 na centrálním tankovišti společnosti Mero v Nelahozevsi, která svým objemem 125 000 m³ a plochou dna 5600 m² patří mezi největší ve střední Evropě. Do provozu byla uvedena v roce 2003 a šlo o její první čištění. Během něj bylo z nádrže bezodpadově odstraněno a pro následné využití zpět rozpuštěno přes 3000 m³ usazenin. Čištění ropných nádrží je nutné jednou za 15 až 20 let a je součástí opravy a modernizace nádrže. Obvykle se čistí jedna nádrž ročně. Další z celkem 17 nádrží v Nelahozevsi se bude čistit v roce 2025.

Systém Non Entry je unikátním automatizovaným systémem dálkově řízených trysek umístěných na střeše nádrže. Díky vstřikování zahřáté ropy do vyprázdněné nádrže se snáze rozpustí a odstraní usazeniny, celý proces se výrazně zrychlí a je bezpečnější. To zvyšuje bezpečnost zaměstnanců, kteří tráví manuálním čištěním v rizikovém prostředí méně času, a také výrazně zkracuje dobu čištění nádrže. Jedná se rovněž o technologický posun, který pomáhá snižovat uhlíkovou stopu.

Zhotovitelem systému Non Entry je polská firma Climbex. "Při výběru této metody jsme sami navštívili například tankoviště v Maďarsku a v Polsku, kde ji používají. Nový postup se ukázal jako vysoce funkční, proto už nyní předáváme dalším společnostem nejen v Česku, ale i v zahraničí své zkušenosti a jednáme s nimi o využití této unikátní metody," vysvětluje Jaroslav Pantůček.

Nyní prochází defektoskopickou inspekcí všechny sváry dna, jejichž délka přesahuje pět kilometrů. Zpět do standardního provozu by se nádrž H22 měla vrátit zhruba v listopadu letošního roku po dokončení naplánovaných inspekcí, oprav a po komplexní modernizaci vybavení nádrže. Ropovodem IKL ji lze naplnit za zhruba tři dny, z ropovodu Družba za přibližně šest a půl dne.