Zase jede na plné obrátky

Zase jede na plné obrátky

Česko a další země napojené na Družbu využívají výjimky z EU sankcí. Podíl ropy z Ruska díky tomu výrazně převyšuje import potrubím IKL.

Dlouho nevídaný objem 2,3 milionu tun ropy dovezlo Česko, respektive rafinérie koncernu Orlen Unipetrol podle údajů Českého statistického úřadu v prvním pololetí z Ruska. V meziročním srovnání se jedná o nárůst o skoro 600 tisíc tun a nejvíc minimálně od roku 2010.

Z ostatních ropných destinací k nám do poloviny roku přiteklo přes 1,2 milionu tun a podíl ropovodu Družba, který k nám ruskou ropu dopravuje, tak proti ropám "západním" ropovodem IKL letos vzrostl na poměr 66 versus 34 procent. Za celý loňský rok se Družba podílela na celkovém dovozu "jen" 56 procenty. 

"Česko letos dováží rekordní množství ruské ropy od roku 2010. I to dokládá, že ve světě je o ruskou ropu stále zájem, a řadě zemí včetně Česka činí značné obtíže ji nahradit alternativními dodávkami z jiných zemí," hodnotí situaci hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Česko a na Družbu také napojené Slovensko a Maďarsko využívají dočasné výjimky z unijního embarga. Vnitrozemské státy totiž nemají zatím jinou možnost, jak ruskou surovinu plně nahradit - na rozdíl od zbytku Evropy zásobovaného ropovody a tankery z přístavů.

Výjimka sice nemá pevně stanovený časový limit, Česko se ale chystá posílit dovoz přes Německo a přístav v Terstu a zcela se odříznout od Putinovy ropy nejpozději od roku 2025. Do té doby je u nás nákup uralské ropy a její dovoz legální. A donedávna byl i cenově výhodný a pro dovozce lukrativní. Politicky toxická ruská ropa se totiž prodávala ve světě se slevou oproti klasické evropské ropě Brent. Ta stála v červnu v průměru 75 dolarů za barel, zatímco český dovoz z Ruska vycházel po přepočtu statistických dat na 52 dolary za barel.

Až vyschne Družba

Ropa k nám proudí systémem ropovodů Družba a IKL státní společnosti Mero, která zajišťuje přepravu na základě požadavků rafinérií v Kralupech a Litvínově, vlastněných přes společnost Orlen Unipetrol polským koncernem PKN Orlen. Poláci se tak snaží u nás nyní co nejvíc ruskou ropu, na které je závislá zejména rafinérská technologie v Litvínově a výroba nafty, využít, než Družba a s ní i proud ruské ropy za více než rok vyschne. 

Mero už totiž letos zahájilo práce na modernizaci Transalpinského ropovodu TAL, který u bavorského Ingolstadtu napájí dostatečně výkonný český IKL, ale jeho vlastní kapacita na trase z italského Terstu na posílení českého dovozu nestačí. Nová čerpadla a motory mají urychlit proud ropy v TALu tak, aby odtud bylo možné navýšit přepravovaný objem ropy a plně zásobovat Česko. A tím pádem i úplně nahradit Družbu. Od roku 2025 počítáme s tím, že veškerá ropa k nám poteče výhradně přes IKL," uvedl už dříve pro Lidové noviny generální ředitel Mero Jaroslav Pantůček.

Litvínov se chystá na změnu

Na to se připravuje i koncern Orlen Unipetrol. Během letošního léta začal v Litvínově částečně zpracovávat i neruskou ropu jako přípravu na říjnový zkušební test. "V říjnu uskutečníme v litvínovské rafinérii zhruba měsíční zkušební test, při kterém budeme testovat tamní výrobní technologie při zpracovávání výhradně neruských rop. Testovat budeme těžké a středně těžké arabské ropy, dále pak v Litvínově vyzkoušíme ropu z Iráku, Jižní Ameriky a Severního moře," uvedl mluvčí koncernu Pavel Kaidl.

Unipetrol chce tímto způsobem zjistit, jak dalece bude nutné litvínovskou rafinérii rekonfigurovat. "Máme několik technologických a investičních scénářů. V tom pesimistickém počítáme s mnohamiliardovými náklady, v tom optimistickém by to mohlo být okolo jedné miliardy. V tuto chvíli ale nechceme nic předpovídat. Chytřejší budeme po skončení a vyhodnocení testu," dodává Kaidl.

Výjimka z unijního embarga na dovoz ruské ropy nemá sice pro země napojené na Družbu stanovený konkrétní termín ukončení, odborníci ale upozorňují, že se zajištěním soběstačnosti nelze otálet. V případě postupu Ruska a válečného konfliktu na Ukrajině, přes kterou ropovod vede, se může situace kdykoliv zhoršit.

Podle zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky míru rizika náhlého zastavení dodávek Družbou neumí odhadnout nikdo. "Stále tvrdím, že pokračující tranzit ropy a plynu z Ruska přes Ukrajinu je jednou z pozoruhodností této války. Rusové umí trefit nemocnice, obytné domy i divadla, ale kompresorové stanice (na ropném potrubí) zatím ne," uvedl Bartuška.