Schválení podpory otevírá cestu investicím

Biometan_nádrže

Schválení podpory otevírá cestu investicím

Evropská komise po dvou letech schválila český program na podporu výroby biometanu, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Podpora bude mít formu zeleného bonusu k ceně zemního plynu, vyplácena bude po dobu 20 let. Určena je jak na výstavbu nových zařízení, tak na konverzi starších bioplynových stanic zaměřených na výrobu zelené elektřiny.

Schválená provozní podpora cílí na výrobu udržitelného biometanu, který bude buď vtláčen do plynárenské soustavy, nebo dodáván na čerpací stanice nebo výdejní jednotky pro použití v řadě oblastí od dopravy až po vytápění. Výši podpory bude každoročně stanovovat Energetický regulační úřad.

Jak Evropská komise uvedla ve svém rozhodnutí, podpora je určena zejména pro malé a střední podniky nebo společenství pro obnovitelné zdroje, a sice na projekty s instalovaným výkonem do 6 MW. Předpoklad je, že podporu z programu budou čerpat zařízení s celkovou výrobou až 337 milionů m3 biometanu. Proces notifikace v Bruselu byl poměrně zdlouhavý, zabral dva roky.

Biometan představuje obnovitelnou náhradu za zemní plyn, s jeho využíváním se počítá v řadě oblastí od dopravy po vytápění budov. "Mám radost, že Evropská komise schválila český program na podporu výroby biometanu. Pomůže nám s přechodem z bioplynových stanic, které vyrábí elektřinu s účinností 40 procent na biometanové, které produkt vtláčí zpátky do plynárenské sítě, a mají tak mnohem větší účinnost," vítá rozhodnutí Evropské komise ministr životního prostředí Petr Hladík.

Schválení podpory Evropskou komisí předpokládal dopředu Energetický regulační úřad, který bude určovat výši zeleného bonusu - tedy příplatku k běžné ceně zemního plynu na velkoobchodním trhu. Podle odhadu ERÚ vyjde v příštím roce podpora biometanu na 779 milionů korun. Zájem o novou technologii je totiž poměrně velký.

Sedm producentů s licencí

Jak zjistil Ekonomický deník z udělených licencí na výrobu plynu, povolení k provozu od ERÚ má již sedm producentů biometanu a osmý je ve správním řízení. Jedná se o zemědělské bioplynové stanice, ale také zpracovatele biologicky rozložitelného odpadu a čistírny odpadních vod. Jako první v Česku zahájila výrobu biometanu v Česku firemní skupina EFG, a to v Rapotíně na Šumpersku. První biometan do veřejné plynovodní sítě dodala před čtyřmi lety. Produkce zatím sedmi realizovaných zařízení dosáhne nyní v součtu zhruba 10 milionů m3 biometanu ročně.

Tomáš Voltr z firmy EFG, která v roce 2019 otevřela první výrobnu biometanu v ČR v severomoravském Rapotíně, uvedl, že po notifikaci podpory biometanu se otevírá možnost jeho většího rozvoje. Perspektivní je hlavně zpracování biologického odpadu, kde se návratnost investice pohybuje mezi 6 až 10 lety. Voltr proto věří ve světlou budoucnost biometanu. V ČR existuje 573 bioplynových stanic, z nichž 200 je v dosahu plynové soustavy. Výroben biometanu finguje sedm, další jsou ve výstavbě.  Perspektivně by mohl podle Voltra pokrýt 7 až 9 procent spotřeby plynu v ČR. Novou výrobnu biometanu otevřela i Praha. Jedná se o ČOV v Bubenči. V Rapotíně se navyšuje kapacita výroby biometanu, utlumuje se ale výroba elektřiny a tepla. "Chceme poskytovat podpůrné služby. Je zde velký potenciál pro služby výkonové rovnováhy," uvedl Voltr.

Domácí provozovatel nejrozsáhlejší plynárenské distribuční sítě GasNet připojil první výrobnu biometanu v Rapotíně v roce 2019. Loni přibyly stanice v Litomyšli a v Horní Suché na Karvinsku, letos bioplynka v Mladé Boleslavi a čistírna odpadních vod v Havlíčkově Brodě. "Na celém našem distribučním území vtláčíme měsíčně až 230 tisíc kubíků biometanu," říká mluvčí společnosti Aleš Gregorovič.

Biometan se od léta vyrábí ještě v zemědělské bioplynové stanici v Herálci u Humpolce. Nevtláčejí ho tu však do plynárenské sítě, nýbrž ho ukládají do tlakových mobilních zásobníků BioCNG. Palivo využívají autobusy veřejné dopravy v Jihlavě. "Je to příklad vítané náhrady fosilních paliv. Biometan se vyrobí lokálně a dopravní podnik se chrání před výkyvy v cenách ropy. Vtláčení do sítě zemního plynu dává smysl tam, kde není k dispozici aplikace pro dopravu," říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Dalších 40 zájemců

GasNet plánuje napřesrok připojovat další výrobny biometanu. "Aktuálně máme podepsáno 14 smluv o připojení a evidujeme přes 40 dalších zájemců, kteří mají projekt v různé fázi přípravy," říká Gregorovič. Nejméně polovina ze všech bioplynových stanic v Česku je podle něj technicky a ekonomicky připojitelná ke stávající plynárenské síti a lze je uzpůsobit k výrobě biometanu.

Odborné svazy, ekologické organizace i státní správa podporu vítají stejně jako svazy, které sdružují producenty bioplynu.  "Deset let trvalo České republice, než přišla s právním rámcem podpory biometanu, který konečně schválila Evropská komise. Investoři tak mohou začít stahovat manko, které ve výrobě biometanu máme. Očekávám, že nepůjde pouze o výstavbu nových kapacit na zelené louce. Část výroby by měly zajistit stávající bioplynové elektrárny, které konvertují na biometanové stanice," říká Luděk Šikola, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti, která pracuje pro Svaz moderní energetiky i pro Komoru obnovitelných zdrojů.

"Výroba zeleného plynu - biometanu, má nespornou výhodu v tom, že veškeré finance investované v tomto sektoru, a to ať již z veřejné podpory, či soukromými investicemi vynaloženými v průmyslu, zůstávají v ekonomice České republiky, potažmo Evropské Unie. Využití biometanu má navíc značný potenciál pro dekarbonizaci průmyslu, čímž nejen dále přispívá k plnění národních i evropských cílů v ochraně klimatu a energetické soběstačnosti, ale také zvýší konkurenceschopnost. Pokročilý biometan potom bude využíván v dopravě a ostatní v teplárenství," uvedl René Neděla, zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Nejlepší náhrada zemního plynu

"Biometan je nejlevnější náhradou zemního plynu. Jiné náhrady zemního plynu mají větší investiční i provozní náklady a vyžadují náklady do změny infrastruktury a technologických zařízení. Plynárenská soustava je navíc největší baterií, která umožňuje sezonní skladování energie. Schválení této podpory je výbornou zprávou jak pro český průmysl, tak i recyklaci odpadů, ale i udržitelné zemědělství. Ministerstvu průmyslu a obchodu bychom chtěli za přípravu tohoto programu poděkovat," doplnil Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, největšího oborového sdružení v České republice.

Biometan může nahradit až pětinu plynu v ČR

Biometan vyrobený v České republice může do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu. Jeho rozvoj je důležitý pro dekarbonizaci české energetiky. Vyplývá to z pokladů, které zveřejnil Svaz moderní energetiky. Podotkl, že podle dat z loňského roku se v ČR vyrobí kolem 1,2 milionu metrů krychlových biometanu ročně.

"Notifikace podpory bioplynových stanic je klíčový krok pro naplňování potenciálu České republiky ve výrobě zelených plynů. V roce 2030 máme šanci nahradit 15 až 20 procent importovaného fosilního zemního plynu domácími biometanovými kapacitami a rozvoj bioplynových stanic je nutnou podmínkou proto, aby se cíl podařilo naplnit. Bioplyn hraje podstatnou roli i ve snižování uhlíkové stopy České republiky, zejména při zpracování odpadů ze zemědělství, potravinářství nebo čistíren odpadních vod," upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Svaz uvedl, že podle poslední aktualizace evropské směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) by Česko mělo do konce desetiletí vyrábět kolem 700 milionů metrů krychlových biometanu ročně. Poukázal na to, že dosažení takových cílů vyžaduje výrazné investice do nových biometanových stanic.

Svaz připomněl, že stát v polovině srpna vypsal první vlnu dotací na podporu budování nových bioplynových stanic. Ve výzvě je připravena miliarda korun. Pro dosažení stanovených cílů to ale podle svazu stačit nebude. Podle vedoucího biometanové sekce sdružení CZ Biom Martina Schwarze musí stát podpořit produkci biometanu i v Národním klimatickém a energetickém plánu a Státní energetické koncepci.

570 bioplynových stanic v Česku

Podle svazu je v ČR nyní zhruba 570 bioplynových stanic, z toho 400 v zemědělství. Dále je v ČR přes 100 komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a asi 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Bioplyn se primárně používá na výrobu elektřiny, v některých případech také na výrobu tepla, uvedl svaz.

Poukázal dále na to, že stanic, ve kterých se bioplyn čistí na biometan s možností zapojení do plynárenské sítě, jsou jen jednotky. Pilotní projekt byla stanice v EFG Rapotín BPS na Šumpersku, která začala do sítě dodávat v roce 2019. Plyn vyrábí z vytříděného gastroodpadu, produkuje i teplo a materiál využitelný jako bio hnojivo.

"Česko vyprodukuje za rok zhruba dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což podle našich kalkulací vytváří potenciál pro provoz asi 66 bioplynových stanic s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu. To představuje plyn na celý rok pro odhadem 130 tisíc domácností," řekl výkonný ředitel společnosti EFG Tomáš Voltr.

Svaz upozornil i na zkušební provoz stanice, který zahájilo Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl. Využívá odpad z živočišné a rostlinné výroby, který následně vtláčí do plynárenské sítě společnosti GasNet. Podle svazu jde o první využití technologie propojené se zemědělstvím, plničkou bioCNG a vtláčením plynu do sítě. Uvedl, že by stanice měla za deset let provozu zpracovat 30,6 milionu metrů krychlových bioplynu. To znamená roční produkci 1,7 milionu metrů krychlových biometanu, jak dodal.

V České republice má biometan významný potenciál. Podle Evropské komise 0,7 miliardy kubíků obnovitelného plynu v roce 2030 nahradí nejméně 10 procent spotřeby zemního plynu. S využitím všech dostupných zdrojů tento potenciál může být ještě vyšší. Do budoucna mohou obnovitelné plyny (biometan a syngas - metan vyrobený z koncentrovaného oxidu uhličitého v bioplynu za pomoci biologických procesů s přídavkem vodíku) tvořit i 40 až 50 procent spotřeby plynu v Česku. Významný potenciál biometanu je také ve formě BioCNG nebo BioLNG v ČR uplatněných v sektoru dopravy, který disponuje sítí 171 CNG plnicích stanic.

Technologie čištění bioplynu na biometan v kvalitě zemního plynu jsou v zemích EU zaváděny již od roku 2011. Od té doby roční produkce biometanu v Evropské unii vzrostla na 3,5 miliardy m3, uvedl CZ Biom. Podle plánu REPowerEU je biometan jedním z podporovaných opatření, jež snižují závislost EU na dovozu zemního plynu. Plán počítá se zvýšením produkce biometanu na 35 miliard m3 do roku 2030.

Výroba biometanu podle Vnitrostátního plánu pro energii a klima představuje pro Česko možnost získání investic v hodnotě 32 miliard korun do roku 2030.

Biometan je obnovitelný plyn, který vzniká vyčištěním bioplynu v bioplynových stanicích, které zpracovávají bioodpady, zemědělské zbytky a biomasu. Tento plyn má shodné vlastnosti a složení se zemním plynem, a může tak být bez dalších úprav vtláčen do sítě zemního plynu, kde nahrazuje fosilní dovážený plyn, anebo v automobilové dopravě funguje jako udržitelná náhrada CNG/LNG.

Technologie čištění bioplynu na biometan v kvalitě zemního plynu jsou zaváděny již od roku 2011. V roce 2021 byla celková produkce biometanu v Evropské unii 3,5 miliard kubíků. Podle plánu REPowerEU je biometan jedním z krátkodobých a střednědobých opatření snižujících dovoz zemního plynu. Jedním z cílů plánu REPowerEU je i dosáhnout do roku 2030 výroby 35 miliard krychlových metrů biometanu ročně. Cílem je postupně nahradit až 20 procent současné spotřeby zemního plynu. V Česku mají později obnovitelné plyny (vedle biometanu také syntetický plyn) tvořit i 40 až 50 procent spotřeby této strategické látky.

Přehled výrobců biometanu v ČR

Firma

Lokalita

Roční kapacita výroby

EFG Green gas

Rapotín (Šumperk)

1,6 mil. m3

Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů

Litomyšl

1,72 mil. m3

Compag Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

1,28 mil. m3

Organic technology

Horní Suchá (Karviná)

2,89 mil. m3

GASEA

Herálec (Havlíčkův Brod)

1,2 mil. m3

Pražské vodovody a kanalizace

Praha-Bubeneč

1,22 mil. m3

Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod

Havlíčkův Brod

0,76 mil. m3

Autor: Alena Adámková, Zdroj: Petrolmagazín č. 6/2023

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2023/06 Téma číslaBenzín E 10
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek