Všechny cesty vedou na pumpu…

Čerpaní paliva-cisternová souprava

Všechny cesty vedou na pumpu…

Provoz na evropských silnicích a dálnicích, Česko nevyjímaje, zásadním způsobem zahušťují kamiony. Mezi nimi ale existuje jedna speciální a možná i trochu privilegovaná skupina - cisternové soupravy, které zajišťují přepravu pohonných hmot. Bez nich by byly čerpací stanice na suchu stejně jako automobily a provoz by utichnul. Pojďme se podívat, co všechno přeprava pohonných hmot obnáší, jaká přináší rizika a co kvůli tomu musí zajišťovat a splňovat distributoři pohonných hmot a jejich zaměstnanci - řidiči cisteren.

Distribuce pohonných hmot z rafinerií do skladů a ze skladů na čerpací stanice je specifická činnost petrolejářského průmyslu. Stejně jako při práci v rafinerii nebo při správě skladů pohonných hmot je třeba dodržovat přísná bezpečnostní opatření, při přepravě však do celého procesu vstupuje stěží ovlivnitelný a nevyzpytatelný faktor v podobě veřejných komunikací. Přitom samozřejmě nelze nevzpomenout neutěšenou situaci na českých silnicích, která se odvíjí od poddimenzované dálniční sítě a absence městských okruhů. Zvláště řidiči kamionů se u nás v neustálých kolonách musí obrnit trpělivostí, vyvarovat se riskantních manévrů i nebezpečné jízdy v rámci dodržení plánovaných termínů. Minimálně dvakrát umocněné tohle všechno platí pro řidiče cisteren, kteří převáží pohonné hmoty.

Bezpečnost až na prvním místě

Jak probíhá pravidelná zavážka pohonných hmot na čerpací stanici? Úplně na začátku dostane dispečer přepravní firmy informaci o dodávce, kterou následně předá vybranému řidiči a zároveň ji vyexpeduje do systému ve velínu terminálu. V něm se spárují informace přes identifikační čísla kamionu a systém určí, na které lávce se bude kamion plnit. Řidič do ní vjede, zabezpečí cisternu podle pokynů a následně provádí nakládku jednotlivých produktů.

Na terminálu se samozřejmě dbá v první řadě na bezpečnost. Při nakládce zboží musí být řidič úplně sám a zároveň musí použít všechny předepsané ochranné pomůcky (oděv, boty, helma, brýle). Po ukončení nakládky opustí cisterna terminál a podle předem stanovené trasy vyráží řidič na místo stáčení. V tomto konkrétním případě míří na čerpací stanici MOL, která stojí u pražské severojižní magistrály na výjezdu na Brno těsně před "exitem" Chodov.

Řidič musí při příjezdu zabezpečit vozidlo, nechat blikat výstražná světla a postavit za kamion kužely. Následně jde na shop nahlásit závoz. Obsluha musí řidiči potvrdit správnost místa určení, převzít dovezené dokumenty (DL, atest) a zahájit proces stáčení v pokladním systému, přičemž se zjistí volný objem v nádržích. Pak jde s řidičem k vozidlu a překontroluje mechanické plomby na stáčecí šachtě, zda nebyly porušeny. Pokud je všechno v pořádku, začne řidič provádět stáčení.

Bezpečnostní opatření musí řidič samozřejmě dodržovat i při stáčení na pumpě. Zde je kolem stáčecí šachty ochranná zóna 1,5 m. Největší problém z hlediska bezpečnosti dodávky představuje zpětné jímání par. Při tankování automobilu má pistole průměr 2,5 cm, při stáčení má hadice průměr 8,5 cm. U některých čerpacích stanic je proto nutné znepřístupnit při stáčení některé stojany, aby byla zajištěna ochranná zóna. Tuto činnost provádí obsluha čerpací stanice.

Řidič je jinak zodpovědný za vykládku sám, což může být někdy krizovým momentem. Pokud totiž provede chybné stočení zboží do nádrže čerpací stanice, je to nevratné a vznikne velký problém. Pečlivost provedení každého kroku a neustálá zpětná kontrola jsou proto namístě. Řidič nejprve připojí tenčí rekuperační hadice k jímání zpětných par a teprve potom připojí silnější hadice pro stáčení produktů. Začíná se naftou - černou hadicí - a pak se teprve připojí benzín červenou hadicí. Podle dodacího listu následně ještě jednou zkontroluje, zda je vše připojeno správně, a začíná stáčet od páté komory dopředu. Cisterna během stáčení samočinně vyrovnává vodorovnou polohu, aby bylo zabezpečeno korektní měření. Zatímco dříve se "na nějaký ten rozdíl nehledělo", dnes se hlídá každý litr.

Neustále pod dohledem

Po celou dobu stáčení je řidič povinen sledovat stáčení, nesmí se od ovládacích prvků a stáčecího místa vzdálit a musí být připraven okamžitě ukončit stáčení v případě jakékoli nestandardní události. Pokud řidič z jakéhokoli důvodu opustí místo stáčení, musí předtím přerušit stáčení uzavřením příslušných ventilů a zabezpečit vozidlo nebo zajistit jeho dozor.

Řidič stáčí zpravidla vždy celý obsah komory, včetně produktu v armaturách a stáčecí hadici. O případném technologicky nestočitelném zbytku musí informovat nadřízeného. Dělení komory produktu mezi více stáčecích míst se standardně nedoporučuje. Pokud je však nutno jej z provozních důvodů použít, je třeba pro tyto případy stanovit individuální pracovní postupy, které budou reflektovat rizika takovým dělením vzniklá.

Po ukončení stáčení produktu vyprázdní řidič armatury i hadice do nádrží odběratele. Odpojí produktovou hadici nejprve na straně u vozidla, pak zvednutím odpojeného konce zajistí úplné vyprázdnění produktu z hadice do nádrže odběratele zboží. Pokud přes veškerou péči dojde k úniku produktu, jsou řidič a přejímající povinni minimalizovat škody použitím všech dostupných prostředků (sorbentů z výbavy vozidla, pomocí prostředků na místě dodávky i provizorních z okolí). Řidič odpovídá za čistotu stáčecí šachty po stočení a je povinen vyčistit místo stáčení, stáčecí šachtu, popř. její okolí od úkapů, které vznikly při jeho manipulaci s hadicemi autocisterny, nebo netěsností při stáčení, pokud jeho prostředky a schopnosti na tento úkon stačí.

Řidič vyplní stáčecí lístek všemi potřebnými údaji k identifikaci stáčení, které se netisknou automaticky tiskárnou ze systému vozidla, vloží stáčecí lístek do tiskárny cisterny a vytiskne na něj údaje o stočené dodávce. K dispozici by měl mít přitom výtisk z pokladního systému čerpací stanice, který však následně musí obsluze vrátit. Ta poté zprovozní vyřazené výdejní stojany a podepíše "Protokol o dodávce pohonných hmot na čerpací stanici".

Mladý vozový park

Cisterna, která přivezla pohonné hmoty na čerpací stanici MOL patří společnosti Klacska, která u nás přepravuje pohonné hmoty již od roku 1996 jako dceřiná společnost rakouské firmy Paul Klacska Vídeň. Mezi její zákazníky patří například čerpací stanice OMV, MOL a Shell. Firma má k dispozici celkem 62 cisternových souprav, které využívají tahače značek Mercedes, MAN nebo Volvo a cisternové přívěsy Schwarzmüller a Willig s využitelným objemem 38 až 44 tisíc litrů.

Protože bezpečnost hraje v případě přepravy pohonných hmot zásadní úlohu, hodně se hlídá i stáří a opotřebení tahače nebo návěsu. U společností Shell a MOL nesmí stáří cisternových návěsů přesáhnout hranici 12 let, u společnosti Petrotrans, která je součástí skupiny Orlen Unipetrol a zásobuje PHM především čerpací stanice Orlen, obnovují cisternové návěsy po deseti letech a tahače dokonce po třech letech, kdy mají najeto okolo 650 tisíc kilometrů.

Flotila autocisteren Petrotransu obsluhuje veškeré tuzemské silniční terminály pohonných hmot a také příhraniční terminály v Německu, Rakousku a na Slovensku. Kromě řetězců čerpacích stanic nejvýznamnějších subjektů na trhu, z nichž na prvním místě je samozřejmě síť Orlen, zaváží také mnoho dalších řetezců, státních podniků nebo významných privátních zákazníků.Soupravy najezdí okolo devíti milionů kilometrů ročně a přepraví přitom řádově asi 1,5 miliardy litrů PHM.

Petrotrans samozřejmě používá nejmodernější techniku, která je pro daný účel k dispozici. Konkrétně se jedná o tahače značky Volvo a návěsy Willig. V portfoliu jsou i soupravy sólo vozidel (Volvo s nástavbou Schwarzmüller) nebo s cisternovými přívěsy (Schwarzmüller). Přibližně čtyřicítka autocisteren Petrotrans má celkovou kapacitu téměř 2 miliony litrů.

Vozový park Petrotransu splňuje nejpřísnější kritéria z hlediska bezpečnosti provozu a technologicky vyhovuje náročným požadavkům zákazníků, včetně nejmodernějšího systému měření a zabezpečení SPD (Sealed Parcel Delivery) a on-line dohledu nad přepravovaným zbožím. Všechny tahače jsou také vybaveny bezpečnostním paketem řidiče včetně airbagů, což u ostatních dopravců není tak úplně běžné. Ve výbavě také nechybí přesné elektronické měření s teplotní kompenzací neboli přepočtem na objem při referenční teplotě 15° C.

Cisterny mají pět samostatných komor bez propojení, každá komora má své nezávislé elektronické měření. Online lze kontrolovat hladiny produktů v jednotlivých komorách. Díky GPS monitoringu dispečeři ve velíně vidí, kde cisterna je, díky systému SPD pak vědí, co se s ní děje. Zda například nejsou otevřené dveře plnění nebo stáčení nebo v jakém stavu jsou ventily v technologii cisterny. Všechny komory a technologie jsou samozřejmě bezezbytkové, takže není možná kontaminace předchozím přepravovaným produktem. Technologie disponuje čidly, která hlídají zbytkové množství produktu.

Stěžejní činností společnosti Petrotrans je kontinuální zásobování řetězců čerpacích stanic na základě vlastního dispečinku, který je "srdcem" celé firmy.Dispečeři nonstop sledují stavy zásob jednotlivých produktů i jejich obrátku a vyhodnocují termín následující dodávky, který sami následně naplánují i řídí. Přitom samozřejmě bedlivě sledují parametry stanovené zákazníkem včetně ekonomické výhodnosti. Na základě toho pak třeba přesměrují nakládku na terminál podle aktuálních cen. Také se snaží o maximální vytěžování souprav či optimální trasování. Stejně jako dispečink funguje také distribuce 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Dříve měly čerpací stanice nadstandardní objemy tanků, ale čím jsou modernější, tím jsou tanky menší. Provozovatel tam totiž nechce mít mrtvé zásoby, takže obrátkovost je dnes velice rychlá. Existují dokonce stanice, které jsou zásobovány každý den. Většinou se zásobuje jedním kamionem jedna čerpací stanice, ale běžnou praxí je i to, že jedním kamionem lze provést zásobování i pro dvě menší čerpací stanice.

Řidič, ten tvrdý chleba má…

Vysoké požadavky kladou všechny distribuční společnosti i na své zaměstnance. Jak jste zaregistrovali v předchozích odstavcích, řidič nemá na starosti pouze volant kamionu, ale zodpovědný je i za přesun každého produktu, který veze, od terminálu až po skladovací tanky čerpací stanice.

Práce je to nejen náročná ale hlavně zodpovědná. I proto každý řidič prochází sérií školení, jak ze zákona povinných, tak těch, které má každá firma nastavena podle vlastních zkušeností a potřeb. Součástí školení je i důkladné nastudování a pravidelné testování znalostí manuálu pro obsluhu cisternové soupravy a postupu stáčení PHM a preventivních opatření.

Nároky na řidiče jsou v případě distribuce pohonných hmot mnohem vyšší, než je běžné u ostatních přepravců. Základem všeho je požadavek na řidičskou praxi, zatímco určitá věková hranice stanovena není. Řidič i tak absolvuje několik školení včetně tzv. defenzivní jízdy. Specialisté oddělení HSE pak sledují a analyzují, jakým stylem řidič jezdí, jestli je za jízdy připoutaný, jak dodržuje rychlost a jak dodržuje nastavená bezpečnostní pravidla během celého procesu přepravy. U Petrotransu třeba posílají řidiče na speciální školení kvůli tomu, aby byla zajištěna bezpečnost provozu na té nejvyšší možné úrovni. Zpětnou vazbu pak mají od pojišťoven, které hodnotí škodní průběh firmy jako excelentní. Jedním z důvodů bezproblémového průběhu většiny závozů je fakt, že je provoz jednotlivých cisternových souprav sledován do nejmenších detailů.

K minimální nehodovosti společnosti Petrotrans přispívá i celý systém řízení zásob. Závoz je plánovaný s dostatečným předstihem tak, aby se řidič nedostal do časové tísně a z toho pramenícího stresu. Není totiž důležité dojet za každou cenu na čas. Bezpečnost je vždy na prvním místě za všech okolností. Pokud je třeba hlášena kalamita, klidně se závoz stopne, stáčení PHM pak není umožněno i v případě, že se blíží bouřka a hrozí atmosférické výboje. Hlavním podkladem pro řádnou realizaci dodávky paliv je plnicí/stáčecí příkaz, ze kterého řidič čerpá informace pro plnění, přepravu a stáčení. Měsíčně řidiči Petrotransu provedou více jak deset tisíc vykládek, ke smíchání dojde ve velmi výjimečných případech - v řádu jednotek ročně tj. méně něž v 0,05 ‰ případů.

Pro tyto situace jsou samozřejmě nastaveny systémy kontrolních mechanismů a opatření. Okamžitě dochází k zastavení prodeje PHM na čerpací stanici, provede se odčerpání PHM, komplexní servis a čištění technologie a nádrží. Odčerpané palivo se odváží k ekologické likvidaci, což představuje opětovné zpracování v rafinérii. Na čerpací stanici je následně proveden závoz nového paliva, které je před zařazením do prodeje laboratorně testováno, zda vyhovuje jakostním normám.

Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: Petrolmagazín č. 1

Diskuse

  • František Dobrý, 15. 3. 2024 16:00: Základ všeho je čerpat na dálnici, a né ve městech...
      Reagovat na komentář
    Přidat nový komentář

    Petrol Magazín

    Aktuální vydání2024/01 Téma číslaDistribuce pohonných hmot
    Aktuální číslo

    Přihlašte se k odběru novinek