Jaká bude podpora biometanu od roku 2026 zatím není jasné

Produkce biometanu zůstává zatím pod očekáváním státu. Ten přitom bezemisní plyn potřebuje pro naplnění cílů snížení zplodin v dopravě. S dotacemi ale česká vláda dlouho otálela. Vypláceny jsou až od letoška, do konce příštího roku bude vyplaceno 60 miliard korun. Jaká bude podpora biometanu od roku 2026 zatím není jasné.

Aby bylo možné naplnit ambiciózní cíle, čítající do roku 2030 desítky biometanových stanic, bude stanovení podpory pro další roky naprosto klíčové. Vyhlíží ho zejména starší bioplynové stanice, kterým bude končit provozní podpora - přechodem na biometan by na ni opět získaly nárok. Do konce roku 2027 jich bude více než 170. Aby měly nárok na podporu i nadále, budou muset svůj provoz modernizovat, s čímž se pojí finanční náklady. Druhou možností je přechod na výrobu biometanu. Investiční náklady jsou v tomto případě nižší, nicméně brzdou je již zmíněná nejasná podpora od roku 2026.

Evropská komise už loni na podzim schválila Česku program provozní podpory pro výrobu biometanu do konce roku 2025 v hodnotě 2,4 miliardy eur (60 miliard korun). Výrobci tak mají možnost od letoška čerpat dotaci po dobu 20 let formou zeleného bonusu, tedy dotačního příspěvku k referenční ceně klasického plynu. Pro letošní rok Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil bonus až na 973 korun za megawatthodinu.

Očekávalo se, že díky podpoře by se mohlo vyrobit až 337 milionů kubíků biometanu. Jenže na notifikaci z Bruselu se čekalo dlouho, výstavba "biometanek" se vleče a na požadovanou produkci se v termínu nejspíš nepodaří dostat. Šedesátimiliardový dotační rámec se tak nejspíš nevyčerpá. "Rámec podpory je krátký, projekty se nestihnou připravit, a jelikož se neví, jak bude podpora vypadat poté, tak je to pro investory rizikové," vysvětluje vedoucí bioplynové sekce sdružení CZ Biom Adam Moravec.

Od roku 2019 bylo v Česku uvedeno do provozu 10 biometanových stanic. Všechny vznikly z existujících bioplynových stanic, kterých je v tuzemsku přes 500. Ambiciózní cíle hovoří o desítkách biometanových stanic a produkci až 2 miliard kubíků plynu do roku 2030, což představuje necelých 30 % celkové spotřeby zemního plynu v Česku za rok 2023.

Bonus zelený nebo aukční?

Ve sněmovně do druhého čtení směřuje novela o obnovitelných zdrojích s pořadovým číslem III. Do úpravy, která měla řešit hlavně velkokapacitní baterie, se tak nakonec nejspíš dostane záchrana nerentabilních uhelných zdrojů či zavedení podpory pro plynové elektrárny. O podobu bojují i výrobci biometanu. V rámci lex OZE III se rozjela debata o podobě podpory od roku 2026. Ta by podle představ ministerstva neměla mít formu zeleného, ale aukčního bonusu. Výrobci by tedy o výši podpory mezi sebou soutěžili v dražbách. Dotace pro ty, kteří vyrábí nejlevněji. To může snížit náklady a zavést více tržních prvků.

Zároveň však hrozí, že aukce rozvoj biometanu zpomalí. Experti by chtěli zachovat současný model s tím a aukcí připravit jen největší projekty. "Je to pomalý, nepružný způsob podpory. Investoři se musí hodně připravit, aby do aukce mohli jít, investovat dopředu peníze a pak se přihlásit s nejistotou, jestli uspějí, nebo ne," říká Moravec. "Biometan je téma, které je pro plynaře důležité. Jsme přesvědčeni, že bez podpory se výroba biometanu v Česku nerozjede. Nebo se rozjede jako exportní byznys pro plnění emisních cílů jiných států," říká generální ředitel ČPS Josef Kotrba.

Někteří aktéři na trhu vidí blížící se ukončení podpory pro bioplynové stanice jako příležitost pro výrobu biometanu. "Bude důležité, jak stát uchopí podporu po roce 2025. Pokud se vše podaří, může biometan v následujících čtyřech letech rychle růst. Výsledkem mohou být do roku 2030 vyšší desítky fungujících biometanových stanic," řekla Monika Zitterbartová ze společnosti Hutira. "Existuje ale poměrně značné riziko, že se biometanové projekty v tak krátkém časovém horizontu nestihnou připravit a peníze z programu se nevyčerpají," doplnil jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek. S ohledem na dodací termíny technologií, dobu uvádění do provozu či vyřízení licencí zároveň řada subjektů nemá jistotu, že vše do konce příštího roku stihne.

Potenciál zemědělských bioplynek

Největší potenciál tkví v aktuálně fungujících zemědělských bioplynových stanicích. V Česku je jich téměř 400. Zemědělské odpady tvoří tři čtvrtiny dostupných surovin, ze kterých je možné vyrábět biometan. "Zemědělství je největším zdrojem organických odpadních materiálů. Kdybychom tyto materiály nechali ladem, budou zdrojem emisí skleníkových plynů. Takto je možné z nich vyrobit biometanu," říká Martin Schwarz ze sdružení CZ Biom.

Na zbylou čtvrtinu připadají kromě odpadů z domácností kaly z čistíren odpadních vod. "Velký potenciál pro výrobu biometanu je v přeměně bioplynových stanic na čistírnách odpadních vod. Současné kogenerační jednotky si bioplynové stanice ponechají k produkci elektřiny a tepla pro vlastní provoz, případně k poskytování flexibility operátorovi trhu s elektřinou, ale většinu své produkce bioplynu využijí k produkci biometanu," říká Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.

Uplatnění biometanu v dopravě

Pro Česko je podpora důležitá i proto, aby si biometan udrželo "doma". Počítá se totiž, že ve formě bioCNG přispěje k naplnění cíle poklesu emisí v dopravě. Zplodiny snižují všechny evropské země a o biometan je proto zájem. Producenti tak mohou prodat biometan do zahraničí, kde jsou lepší ceny. Výměnou za dotační podporu však musí záruky původu uplatnit v Česku.

Jde o certifikáty zaručující "zelenost" jedné megawatthodiny energie. Operátor trhu OTE je už několik let vydává na elektřinu a teplo, od letoška jimi začal potvrzovat i původ biometanu. Z dat OTE vyplývá, že letos vydal už 22 767 záruk na biometan a 8746 jich bylo uplatněno. To znamená, že se v Česku také spotřebovaly, a stát si je tak může započítat do emisních cílů. Hrubým přepočtem to odpovídá 0,8 milionu kubíků, tedy pouhému zlomku toho, kolik chce ve svých strategiích dosáhnout. Česko se prostřednictvím EU směrnice o OZE zavázala k naplňování klimatických cílů, jako je snížení emisí skleníkových plynů v dopravě o 14,5 % nebo dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie ve výši 29 % do roku 2030. Jenže podle Tomáše Voltra z firmy EFG je zelený biometan v dopravě v porovnání s fosilní variantou "nejméně jednou tak drahý". Někteří spotřebitelé však stejně ve snaze zvýšit ESG rating žádají bezemisní palivo, byť za vyšší cenu. Pozice biometanu se zlepší, až budou diesel a benzin v dopravě zatíženy emisními povolenkami.

"Rozvoj biometanu vyžaduje značné investice. Za situace, kdy stát změnil podmínky poskytování podpory, jsou tak bioplynové stanice uvedené do provozu v roce 2013 nefinancovatelné, protože jejich provozování nevytváří dostatečný příjem," napsal předseda Asociace soukromých zemědělců (ASZ) Jaroslav Šebek v dopise adresovaném šéfovi hospodářského výboru sněmovny Ivanu Adamcovi (ODS). Právě ten je zpravodajem zmíněné novely lex OZE III. Šebek doufá, že v rámci debat nad lex OZE III se najde řešení, které bioplynkám zajistí podporu pro další provoz i přestavbu na biometan.

Zatím o český biometan na domácím trhu zájem není. "My prodáváme veškerou produkci do zahraničí," říká Tomáš Voltr. "Naším typickým zákazníkem jsou zahraniční dopravní firmy, mohou to ale být i dodavatelé pohonných hmot nebo automobilový průmysl," říká Voltr.

Na bioLNG jezdí kamiony Lidlu

První vlaštovkou ve využívání biometanu je řetězec Lidl. Jako první v Česku začal při dopravě zboží využívat zkapalněný biometan (bioLNG). Ve srovnání s naftou má kamion na bioLNG o 95 % nižší emisní stopu. Tahače tankují v síti LNG plnicích stanic v Česku, kterou provozuje skupina GasNet. Ta jako jediná u nás tento obnovitelný plyn pro nákladní dopravu nabízí. Pro obchodníky s rychloobrátkovým zbožím, jejichž byznys stojí na efektivní logistice, je přechod na bioLNG rychlý a snadný způsob, jak okamžitě začít snižovat emisní stopu své nákladní silniční dopravy a dostát závazkům společenské odpovědnosti a ESG, které hrají významnou roli ve světě byznysu.

"Zkapalněný biometan výrazně snižuje emisní zátěž plynoucí z těžby a výroby klasických fosilních paliv. Přispívá i k tomu, že je bezprostřední okolí, kudy náklad projíždí, daleko méně postiženo dopady plynoucími z této dopravy. Jen v letošním roce budeme mít v provozu minimálně 10 tahačů využívajících zkapalněný biometan, aktuálně jich máme ve flotile již 7. Naplňujeme tím naše zásady nasazovat do našeho každodenního provozu technologie, které přispějí ke zlepšení životního prostředí v Česku, a to nejen v okolí našich prodejen," říká mluvčí společnosti Lidl Česká republika Eliška Froschová Stehlíková.

Motor na LNG vypouští oproti dieselu o 70 % méně oxidů dusíku a je o 9 dB tišší. Navíc se při spalování LNG neuvolňují pevné částice. "Jsme rádi, že našim prvním zákazníkem, který přechází na obnovitelný zkapalněný biometan, je právě společnost Lidl. Snižuje tím svoje přímé i nepřímé emise. Zájem o bioLNG roste a brzy se připojí i další velcí hráči," říká Filip Dostál, vedoucí Business Developmentu v GasNetu. BioLNG se vyrábí ze zbytků potravin, zemědělského odpadu nebo dokonce z kalu odpadní vody. Zkapalněný biometan je možné získat prakticky z jakéhokoliv biologicky rozložitelného odpadu. GasNet ho začal nabízet na konci loňského roku.

Motivace pro přechod na nízkoemisní LNG nebo pokročilejší bioLNG má i své ekonomické opodstatnění. Od roku 2027 se budou nově týkat emisní povolenky i silniční dopravy. Nákupy povolenek promítnou do svých konečných cen prodejci paliv. V praxi tak bude rozšíření znamenat, že si dopravci, a tím i jejich zákazníci připlatí za každý litr fosilního paliva. Již nyní se s náklady na emise dopravci setkávají při tankování paliva v Německu.

Řešením je právě větší využití zkapalněného zemního plynu a zejména zkapalněného biometanu (bioLNG). U emisních povolenek se počítá se startovací cenou 45 eur za tunu CO₂. Při této ceně vychází navýšení nákladů u dieselu zhruba na 1,10 Kč/km. U bioLNG je to pouze 0,30 Kč/km. Unikátní palivo natankují tahače Lidlu na šesti plničkách GasNetu.

Český plynárenský svaz (ČPS) a Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) uzavřely Memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje plynové mobility v rámci veřejné autobusové dopravy v České republice. Vyzývají instituce, aby byla rozšířena finanční podpora pro autobusy na biometan. "Využití biometanu je alternativa vhodná k provozování autobusové dopravy a jedná se o způsob, jak dekarbonizovat příměstskou a meziměstskou hromadnou dopravu v regionech," říká předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý. "Dopravní podniky v České republice již mají také dlouholetou pozitivní zkušenost s využitím plynových autobusů na CNG, stejně jako vybudovanou infrastrukturu pro jejich plnění. Zároveň se v případě bioCNG jedná o obnovitelné palivo, které je Česká republika schopna potenciálně sama produkovat v dostatečném množství a kvalitě při využití vlastních zdrojů," vysvětluje předseda SDP ČR Tomáš Pelikán.