Petrol Summit 2024

Hledání bezemisních zdrojů i nové cesty ropy

Po roční přestávce se na koci října v hotelu Olympic Artemis Praha opět uskutečnila konference Petrol summit pořádaná naším vydavatelstvím Petrolmedia. Již 15. ročník tradičního říjnového setkání moderoval spolupracovník redakce Petrol magazínu Miroslav Petr a nosným tématem byla dekarbonizace dopravy a hledání alternativních zdrojů. Část odborných přednášek se pak věnovala distribuci ropy do středu Evropy po vpádu Ruska na Ukrajinu.

Jaké jsou priority ČAPPO?

Konferenci otevřel svou přednáškou generální ředitel společnosti Čepro tentokrát v roli předsedy představenstva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Jan Duspěva, který hovořil o aktuálních prioritách nezávislého sdružení petrolejářských tuzemských i zahraničních firem. Konstatoval, že velké změny, způsobené ruskou agresí na Ukrajině, především změny směrů toku surovin do Evropy, zvládl petrolejářský sektor bez velkých cenových výkyvů a bez nedostatku pohonných hmot na trhu.

Dále si postěžoval na legislativní smršť. "Bohužel žijeme v době, kdy legislativa vzniká v takovém rozsahu, a v takovém časovém prostoru, že je obtížné udržet logické systémové provázání. Asociace plní klíčovou koordinační roli," řekl Duspěva. Klíčovými zákony je podle něj reforma trhu s emisními povolenkami, tj. rozšíření obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů i na oblast silniční dopravy, budov a průmyslových činností, a také směrnice RED III o podílu obnovitelných zdrojů v dopravě.  Převážná většina regulací (přinejmenším v oblasti dopravy) v Green Deal/Fit for 55 podle Duspěvy nerespektuje zásadu technologické neutrality a silně preferuje elektromobilitu, regulace nejsou konzistentní, směrnice a nařízení jsou po krátké době od jejich přijetí revidovány, což znejišťuje investiční a technologická rozhodnutí. Většina regulací také nezohledňuje regionální rozdílnost a jsou plošná pro EU.

Směrnice RED III stanovuje podstatně náročnější cíle než RED II (úspora emisí byla zatím 6 %, cíl RED II pro OZE je v roce 2030 14 %) a současně omezuje spektrum nástrojů k jejich dosažení. Základní cíl RED III ve variantách je (výběr je na členském státu): buď 14,5 % úspora emisí nebo 29 % podíl OZE. ČR chce jít podle Duspěvy cestou úspor emisí, a to 11 %.  Splnění cílů bude záviset na zákazníkovi. Riziky jsou malá změna vozového parku, nedostatek biometanu, naopak vzniká příležitost pro uplatnění ekologického paliva HVO (hydrogenovaný rostlinný olej) a syntetických paliv obecně.

Duspěva také zmínil, že ČAPPO odmítá zákon o vratných obalech, který by se měl týkat i čerpacích stanic. Pumpy nechtějí skladovat vratné obaly, protože na to nemají dostatečné prostory. I po roce 2030 budou podle Duspěvy nosným dodavatelem energie do dopravy fosilní paliva s vysokým obsahem obnovitelných složek (benzín E10/15, nafta B10) a pokročilých biosložek (ETBE, HVO). "Je potřebné se zabývat i alternativními palivy typu efuels/RFNBO, která lze bez (podstatného) omezení přimíchávat do motorové nafty i benzínu a podpořit rozvoj jejich výroby v ČR," řekl Duspěva s tím, že využití zeleného vodíku zatím nenaplňuje očekávání. "Efektivní bude ten stát, který vytvoří komplexní podmínky pro využívání palety alternativní energie v dopravě dle potřeb a regionální výhodnosti ve vazbě na propojené trhy okolních členských států," uzavřel své vystoupení Jan Duspěva.

Stav českého trhu s pohonnými hmotami

O vývoji trhu s pohonnými hmotami pak pohovořil výkonný ředitel ČAPPO Jan Mikulec.Úvodem zmínil, že ho znepokojuje způsob přijímání zákonů, kde vzniká příliš mnoho pozměňovacích návrhů, které se vyhnou připomínkovému řízení. Neustále rostou dodávky motorové nafty, proti roku 2023 o 5,7 %, mírně rostou i dodávky benzinu - proti roku 2023 o 2,1 %. Stagnuje využití vodíku v dopravě, když zatím existuje jen šest plnících stanic a 15 dalších je ve stadiu realizace, přípravy nebo záměru. V celé ČR je přitom registrováno pouze 28 osobních automobilu s vodíkovými palivovými články. Dobíjecích stanic pro elektromobily je už 2669, vesměs se však jedná o stanice s nízkým výkonem. Elektromobilů však jezdí po našich silnicích už více než 31 tisíc, vozů na CNG  23 tisíc. Podle NAP čistá mobilita 2024 by mělo ale vozový park v ČR v roce 2030 tvořit 17 % elektromobilů, Jan Mikulec tomu ale moc nevěří.

Mají budoucnost syntetická paliva?

Daniel Maxa z Ústavu udržitelných paliv a zelené chemie VŠCHT Praha poté poreferoval o aktuálních poznatcích a projektech v oblasti syntetických paliv, což jsou látky vyrobené syntézou ze vstupních složek, nikoli rafinací nebo biotechnologicky. Problémem syntetických paliv je malá účinnost výroby, malá dostupnost suroviny, technologie využitelné jen v pilotních projektech, značné investice i enormní potřeba OZE. Použití e-paliv navíc neřeší beze zbytku výfukové emise. Výhodou je naopak "záchrana" spalovacích motorů po roce 2035 a řešení pro bezuhlíkovou leteckou dopravu. Syntetická paliva mohou podle Maxy bez problémů nahradit klasická, ale jsou drahá a na jejich výrobu se spotřebuje příliš mnoho energie.

Ceny jsou řádově vyšší než fosilních paliv odhadem 700 euro za tunu. "Dává to smysl jen u leteckých paliv," míní Daniel Maxa. Elektrická energie nutná k výrobě syntetických paliv, která by pokryla ekvivalent spotřeby klasických paliv v ČR v roce 2023, byla spočtena na 242 TWh/rok, přičemž celková výroba elektrické energie v ČR v roce 2023 činila jen 77,2 TWh. Elektřinu by musel poskytnout někdo jiný, také by se musel dovážet vodík. "Tudíž bychom se stali importéry energie ve velkém," vysvětlil Maxa. Vzhledem k nákladům a technologické náročnosti se jako konkurenceschopná mohou podle něj ukázat některá pokročilá biopaliva, i když zdroje biomasy jsou omezené.

Mají budoucnost syntetická paliva?

Aktuální poznatky a projekty v oblasti syntetických paliv představil také Jiří Hájek, generální ředitel a předseda představenstva, ORLEN UniCRE. Nejdříve vysvětlil, že už se nemluví o generacích biopaliv, ale o biopalivech pokročilých, živočišného či rostlinného původu. Ta mohou být klíčová pro splnění cílů směrnice RED III, protože značně snižují emise CO₂ v dopravě. Pokročilá biopaliva rozdělujeme na několik typů. Nejznámější jsou ta na bázi esterifikace triglyceridů, vzniklých reakcí glycerolu či jiného alkoholu s vyšší mastnou kyselinou.

Jde hlavně o známý metylester řepkového oleje, vyráběný reakcí řepkového oleje s metanolem, používaný jako přísada do motorové nafty. Kromě řepkového oleje lze použít i použitý kuchyňský olej či živočišné tuky. Dalším typem jsou biopaliva na bázi hydrodeoxygenace triglyceridů - HVO, která se vyrábějí za použití vodíku. Dále existují biopaliva na bázi kvašení cukernatých surovin, což je známý bioetanol, používaný jako přísada do automobilových benzinů.  Vyrábí se z řepy, škrobu, melasy či cukrové třtiny. Pokročilejšími biopalivy jsou ta na bázi celulózy, vznikající zplyňováním biomasy. Dále jsou známá biopaliva na bázi anaerobní fermentace cukernatých surovin, vyráběné z odpadů, ale i slámy, kejdy atd. za vzniku biometanu.

Biopaliva a legislativa

Na odbornou přednášku chemika Jiřího Hájka navázal Petr Kříž z MPO, který zastupoval oddělení plynárenství a kapalných paliv. Ve svém příspěvku představil aktuality z evropské standardizace motorových paliv. Uvedl například, že druhy pohonných hmot jsou ze zákona čtyři: motorový benzin, motorová nafta, směsné palivo a LPG. Motorový benzin musí splňovat 18 parametrů, motorová nafta 6 parametrů. Nafta smí nově obsahovat až 10 % FAME. Nafta B10 se tak stává standardním palivem. Zavedení benzinu E10 v ČR proběhlo už během roku 2024. Pro vozidla, pro které to není vhodné, jsou doporučeny prémiové E5 nebo E10 s vyšším oktanovým číslem, které jako biosložku nepoužívají bioethanol. V Asii jsou na trhu už běžně nafta B20 i benzin E20. I v Evropě se ale připravuje technická specifikace pro E20. Probíhá o tom dokonce diskuse v Evropské unii. Vyvrácen byl už mýtus o škodlivosti biopaliv pro motory.

Od získání podílu v TAL k jeho zkapacitnění

Před slavnostním vyhlášením cen Petrol Awards, které zakončilo dopolední část konferenci se radikálně změnilo téma a slovo si vzal generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček. Ve svém příspěvku prezentoval dokončení cesty k nezávislosti Česka na ruské ropě. Prostředkem k tomu je intenzifikace ropovodu TAL, který vede z Terstu do Ingolstadtu, kde na něj navazuje ropovod IKL, mířící do tankoviště v Nelahozevsi. V roce 2012 koupila firma MERO pětiprocentní podíl v ropovodu TAL od Shellu. Od roku 2023 pak probíhá projekt TAL plus neboli zkapacitnění ropovodů TAL A IKL, což umožní, aby jižní cestou mohlo proudit do ČR až 8 milionů ropy ročně, což pokryje potřeby českých rafinerií v Kralupech a Litvínově.

Na projekt TAL Plus z poloviny přispěje Orlen Unipetrol a na konci roku 2024 bude ČR zcela nezávislá na ruské ropě. MERO bude připraveno technicky v případě nutnosti zásobovat celou ČR ropou z přístavu Terst.  Reálně by mělo dojít ke spuštění vylepšeného ropovodu v první polovině roku 2025. ČR má zatím výjimku v zásobování země ruskou ropou, ale je na ní ze strany EU apelováno, aby se o nezávislost na ruské ropě intenzivně snažila. Rafinerie ale musí najít mix náhradních druhů rop, které jsou pro ně vhodné...

Vhodné ropy pro české rafinerie

Tohoto problému se ujal Maroš Čunta, ředitel oddělení pro nákup ropy a zemního plynu ze společnosti Orlen Unipetrol. V jeho přednášce zaznělo, jak se k tomuto problému staví v litvínovské rafinerii, kde se dosud zpracovávala ruská nebo kazašská ropa s vyšším obsahem síry, zatímco rafinerie v Kralupech rafinovala sladké ropy z Blízkého východu. "Unipetrol od roku 2022 zpracovává v Litvínově osm druhů rop. My jsme dosud otestovali 80 druhů. Vyšší kontrola kvality je nutná, stejně jako úprava smluv s partnery. Nyní už je Unipetrol schopen zpracovávat i neruské ropy," uvedl Čunta a připustil, že zatím bohužel nenašli ropu, která by tu ruskou ropu plně nahradila. Musí to být vždy být směs, která se bude míchat už v Terstu. Arabian Medium, ropa se Severního moře, z Gvajany, Iráku, severní či západní Afriky. Většina vhodných rop pochází ze vzdálených oblastí. Třeba z Guajany se ropa dopravuje až 18 dní přes moře a musí se objednávat 85-90 dní předem. Dodávky ruské ropy přitom trvají jen 2-3 týdny. Zajištění nových rop pro Litvínov je proto výrazně náročnější, nižší je předvídatelnost dodávek a dostupnost hlavně mořské ropy. Nutná bude také změna struktury zásob v SSHR. V strategických rezervách, kde jsou nyní ropy nevhodné skladby. "Čili přechod od ruské ropy je možný, ale nebude úplně jednoduchý," shrnul Čunta s tím, že Unipetrol bude objednávat neruské ropy z TAL už v prvním čtvrtletí roku 2025 a ve druhém čtvrtletí ji bude zpracovávat. Úplně odstřihnutí od ruské ropy by pak mělo nastat někdy koncem léta.

V následné panelové diskusi mimo jiné zaznělo, že bratislavský Slovnaft slovy generálního ředitele Marka Senkoviče nechce být závislý jen na jednom zdroji ropy jako nyní bude ČR. K tomu Jaroslav Pantůček z Mera vysvětlil, že ropovod Družba se zatím nezavře definitivně a že již dnes existují různé plány na její využití. Jedním z nich je například napojení na ropovod Oděsa-Brody, který by mohl do ČR přepravovat ropu z Kazachstánu a Azerbajdžánu.

Pumpa roku stojí na Moravě

Před obědem následovalo vyhlášení výsledků ankety Petrol Awards 24. V kategorii "Pumpař/ka roku" putuje vítězství do středočeských Hostivic, kde na čerpací stanici Eurooil pracuje Hana Ježková. V rámci "Projektu roku" byla odbornou komisí podle očekávání oceněna společnost MERO za realizaci projektu TAL+ a "Osobností roku" se stal místopředseda představenstva společnosti MERO Zdeněk Dundr, který se výrazně zasadil právě o realizaci projektu TAL+.

Na závěr byla vyhlášena "Čerpací stanice roku 2024". Z deseti nominovaných obdržela od odborné poroty nejvíce hlasů čerpací stanice MOL z odpočívky Osek nad Bečvou na dálnici D1. Cenu převzali společně nájemkyně čerpací stanice Jarmila Husáková a generální ředitel společnosti MOL Česko Ľuboš Dinka.

Elektromobilita na čerpacích stanicích OMV

Po dobrém obědě se účastníci vrátili do sálu absorbovat odpolední blok přednášek. Zahájil ho Peter Vyšný, viceprezident eMobility&Retail Innovation firmy OMV, který si připravil referát o realizaci konceptu eMobility OMV. Rakouská společnost se totiž chce stát leaderem na trhu s dobíjením. Ostatně téměř 20 % nových vozidel v Rakousku je elektrických, což je zajímavá příležitost.  eMobility je blízko telekomunikacím a IT, samotné dobíjení pak zdrží provozovatele elektromobilů minimálně na 15 minut, což představuje zajímavou příležitost pro prodej nepálivého zboží a také gastrokoutky na čerpacích stanicích. OMV chce proto nabídnout rozšířenou paletu služeb a věrnostní karty. Čerpací stanice OMV se tak stanou spíše servisními stanicemi. V Česku OMV vytvořila joint venture se společností PRE a společně tak  budou instalovat dobíječky u modrozelených pump.

Trendy ve vozovém parku Česka

Tradičním přednášejícím na Petrol Summitu je Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů, který tentokrát představil trendy ve vývoji vozového parku a infrastruktury v ČR. Po českých silnicích se aktuálně pohybuje 7 milionů osobních automobilů, jejich průměrné stáří je 16 let. Z toho 51,4 %, jezdí na benzinový pohon, 43,9 % na naftu a 0,47 % na elektřinu. Letošní registrace nových automobilů tuto statistku trochu mění, když se podíl elektromobilů zvýšil na 4,2 procenta a podíl modelů s dieselovým motorem se snížil na 25,8 %. Mezi značkami má největší podíl na trhu značka Škoda s 33,88 %, následuje Hyundai s 9 %, Toyota s 8,33 %, VW s 6,57 % a KIA s 4,56 %. Čistokrevných elektromobilů u nás jezdí 40 tisíc a jejich podíl podle Pokorného závisí na státní podpoře.

HVO, TME, Umělá inteligence a greenwashing

Už v dopoledních přednáškách hodně rezonovala zkratka HVO, v přednášce Dávida Halászez firmy Eurowag pak tato alternativní pohonná hmota pro vznětové motory dostala maximální prostor. V Evropě dnes produkují HVO, neboli hydrogenizovaný použitý rostlinný olej společnosti NESTE, Preem, Repsol a ENI Tuto obnovitelnou naftu lze mísit se standardní motorovou naftou v jakémkoliv poměru. Ale lepší je tankovat čistý HVO. Je vhodný pro téměř všechny motory, které plní emisní normu Euro 6. Eurowag nabízí HVO s certifikátem ISCC na šesti vlastních čerpacích stanicích, ale hodlá ji zavést všude. V ČR se zatím nevyrábí, ale v Rakousko je osvobozeno od spotřební daně a připravuje se zavedení této PHM v Polsku a Maďarsku.

Zcela odlišnému tématu se naopak věnoval Robert Kouba, manažer plánování logistiky společnosti Čepro, který prezentoval využití umělé inteligence při řízení logistiky skladování a distribuce pohonných hmot ve skladech Čepro. Umělá inteligence již dnes řídí čerpání produktů mezi 15 sklady PHM. Vývoj programu trval rok a na vývoji této aplikace, která optimalizuje zásobování skladů, pohyb produktovodem či vlakovými cisternami, spolupracovalo Čepro s firmou Blindspot Solutions z ČVUT. Aplikace byla nominována na cenu AI Award a měla by uspořit náklady na energie a dopravu. Její přínos však zatím nebyl vyhodnocen.

I další téma se jen na první pohled netýkalo petrolejářského průmyslu. Jana Bábiková z poradenské frmy CIRA Advisory totiž hovořila na téma komunikace udržitelnosti a nástrahy greenwashingu. Tento termín vyjadřuje jistou formu reklamy, která klamavě využívá ekologické zabarvení svých marketingových aktivit, aby přesvědčila veřejnost, že její produkty, cíle nebo politika je šetrná k životnímu prostředí. Podle průzkumu Evropské komise z roku 2020 přes 50 procent produktů vyrobených v EU nebylo ve skutečnosti ani ekologických ani recyklovaných, i když to jejich výrobci na obalu či v reklamě zdůrazňovali. Proto EK v současnosti připravuje směrnici EU Green Claim o posílení postavení spotřebitelů při ekologické transformaci. Za klamavé informace typu greenwashing budou hrozit přísné sankce, mluví se až o čtyř procentech z ročního obratu společnosti.

Liberecká firma Temperatior nabízí naftu s názvem Tallow Methyl Ester (TME), která ve směsi s HVO vytvoří naftu prémiových vlastností. Osazenstvo sálu se o tom snažil přesvědčit jednatel společnosti Lukáš Marek. Podle něj bylo nové palivo testováno ve výzkumných laboratořích Centra vozidel udržitelné mobility (CVUM), které patří pod ČVUT po dobu dvou let. TME se vyrábí z odpadních živočišných tuků (kafilátu), které by jako výstupní produkt z jatek neměly jinak už žádné uplatnění. Výsledky zkoušek nejednoho motoristu překvapí, možná i zaskočí. "Opakované testování potvrdilo čistící účinky námi vyráběné biosložky při jejím poměrném přimíchání do nafty v dieselových motorech. Navíc se ještě prokázala i úspora paliva, která při jejím využití činila 3-5 %," uvedl k souhrnným výsledkům testů v CVUM Michal Fišer, generální ředitel společnosti Temperatior.

Kam s nimi?

Závěr konference obstaral ředitel společnosti Unicode Systems Miroslav Stříbrský, který rozebral plánované zavedení zálohování pro plastové a hliníkové obaly od nápojů na čerpacích stanich. Tato iniciativa je placena výrobci nápojů. Navrženy jsou 4 Kč zálohy pro PET lahve i plechovky. Prodejny nad 50 metrů musí PET lahve i plechovky povinně vykupovat, a to včetně čerpacích stanic, které přitom lahve nemají kde skladovat. Za 5 mld. Kč by měly být nakoupeny automaty na lisování PET lahví, provozní náklady se pak budou pohybovat okolo 1- 1,5 mld. Kč ročně, ale podle odborníků budou náklady minimálně dvojnásobné. Kompenzační poplatky by měly obcím, které tak přijdou o sběr plastových obalů vyplácet správce. Profitanty této ekologické aktivity budou jednoznačně výrobci nápojů, kteří dostanou čistý materiál, plus správce systému, který nebyl dosud ustanoven. Prodělají na tom obce, kterým zůstane jen neprodejný plastový odpad. Správce bude vyplácet 15 % z nevybraných záloh. Pro obce 46 Kč/ osobu a rok. Zákon se nelíbí Svazu měst a obcí, Asociaci krajů, Hospodářské komoře, Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, ani ČAPPO. Platit by měl od 1. července 2025, ale zatím leží ve sněmovně.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: Petrol magazín