Zálohování PET lahví a hliníkových plechovek na ČS

Vratné láhve II

Povinné zálohování PET lahví a plechovek, které obsahuje novela zákona o obalech, schválila vláda. V současné době je zákon ve sněmovně a jeho schvalování provází odpor a komplikace. Už teď je ale zřejmé, že se to nestihne podle plánu, jak přiznal i ministr životního prostředí Petr Hladík.

Výhrady k zákonu mají ODS nebo STAN, ale třeba také ministerstvo průmyslu a obchodu. Proti novince stojí také někteří zástupci obcí i firmy, které se angažují v odpadovém hospodářství. V meziresortním připomínkovém řízení bylo přes 700 připomínek. Kromě technických záležitostí se mnohé týkaly samotného principu zálohování. Zákon rozporovalo i ministerstvo průmyslu a obchodu, ministr pro evropské záležitosti, Asociace krajů, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Svaz průmyslu a dopravy či některé kraje.

Komplikace pro zákazníky i obchodníky

Například ministerstvo průmyslu a několik krajů vyjádřily obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce. Kritici argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu. Při zasedání vlády se podle Hladíka dvanáct jejích členů vyslovilo pro, dva se zdrželi. Jedním z nich byl ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN).

Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Pavla Březiny vláda ignorovala doporučení řady profesních svazů a odborníků včetně zástupců obchodu. "Zelenou dostal návrh, který jednoznačně a zbytečně zkomplikuje život zákazníkům i obchodníkům. Je naprosto absurdní, abychom kvůli aktuálně nevybrané jedné lahvi z deseti vytvářeli takto drahý a neefektivní systém a zákazníky nutili skladovat a nosit do obchodů odpadky," uvedl ve vyjádření. Asociace sdružuje české obchodníky a sítě, které provozují zhruba 7000 obchodů.

Protestuje také Sdružení místních samospráv ČR, které zastupuje 2 500 obcí. Podle nich se naruší stávající funkční systém třídění a bude to zbytečné a drahé. Předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková tvrdí, že k deklaraci, která zálohování odmítá, se už připojily stovky obcí. "My dnes z deseti uvedených PET lahví na trh vysbíráme osm a podle závazků, které máme, bychom jich měli vysbírat devět. A my se domníváme, že by bylo daleko jednodušší posílit současný stávající systém, než zavádět zcela nový systém," říká Olšanská.

Obcím se to nelíbí

Novela se nelíbí ani Svazu měst a obcí. Například Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí říká: "Zálohování PET lahví a plechovek ve smyslu povinného zálohování Svaz rozporuje. Navrhovaný systém je poměrně finančně náročný, omezuje trh a mohl by při nesprávném nastavení ohrozit drobné provozovny (prodejny potravin), které musí obce často jak finančně, tak jinak podporovat. Navíc toto zavedení neřeší další nakládání s ostatními druhy odpadu, které se bude muset tak jak tak stejně intenzifikovat a činí některé investice obcí (např. třídička odpadu Ostrava) problematicky financovatelné. Obce se logicky začínají ptát co se bude zálohovat příště (textil?), protože nejprve se jim uloží povinnost starat se o určitý druh odpadu. Obce do toho vloží své finance, čas, edukují své občany a pak se řekne (zákonem) a teď se o to postará někdo jiný. Obce ztratí nejen finance investované do systému nakládání s odpadem, ale mohou ztratit důvěru svých obyvatel, což je mnohem horší."

"Spousta měst a obcí v posledních letech velmi intenzivně zaváděla systémy door-to-door, to znamená popelnice v podstatě u každého domu. Teď tedy příliš nechápeme, proč bychom měli říct těm lidem: Je dobré, že třídíte do těch žlutých popelnic, ale část toho, co teď třídíte, noste do obchodu," zmiňuje místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Novela se nelíbí ani exministrovi životního prostředí Miloši Kužvartovi: "Aby láhve byly vratné, nesmí být porušené a už v tom, že se láhev nesešlápne, je skrytý jeden z problémů - bude se vozit vzduch. Škoda je, že jde o systém, který je duplicitní. Z Evropské unie máme nejvíce funkční separovaný sběr. Z deseti lahví uvedených na trh se u nás vrátí více než osm," argumentuje Kužvart. A dodává, že investiční část do zařízení obchodů stroji na vracení bude na začátku zhruba 2,3 miliardy. Provozní náklady systému ročně činí zhruba 1,3 miliardy. "A ani nápojový průmysl není žádná charita, takže tyto náklady nakonec převede do konečné ceny pro spotřebitele," předpovídá Kužvart zdražení nápojů.

Ekonomický nesmysl

Zásadně proti zálohování PET lahví je Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Její šéf Petr Havelka vystupuje proti novele velmi razantně: "Podle vládní komise pro hodnocení dopadů je nepochybné, že zálohování poškodí obce i občany. Nyní jsou petky a plechovky ze zákona obcí. Ministr je chce dát nápojářskému průmyslu. Ty komodity mají za rok hodnotu mezi 500-750 miliony korun. Samotný zálohový systém stojí jen na investicích přes 5,2 miliardy a provozně každý rok 1,3-2 miliardy korun. Je to extrémně drahé řešení a řeší to dohromady jen asi 1,3 procenta z komunálních odpadů. Ekonomicky je to nesmysl. A ano, pokud by chtěl EKO-KOM obcím po těchto ztrátách platit podobnou výši za třídění jako doposud, pak by musel zásadně zdražit všechny ostatní typy obalů. Lidem by se tedy zdražilo v obchodech všechno balené zboží včetně potravin. A výše zmíněné miliardy by samozřejmě zaplatili také. Ministr říká, že náklady ponesou výrobci nápojů. Není to pravda a jednoznačně to potvrdilo i stanovisko vládní komise pro hodnocení dopadů. Náklady ponesou lidé a obce," argumentuje Havelka.

Starosta Bohumína Petr Vícha, který je členem senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí upozornil, že novela dopadne i na spotřebitele. "Kromě předpokládaného zvýšení cen zboží budou muset lidé doma hromadit nezmáčknuté lahve a pak je vozit zpět do obchodů. To je absolutně nepraktické, zvlášť pro ty, kteří žijí v okrajových částech měst nebo v menších obcích, kde se kvůli zavedení zálohování mohou malé obchody dostat na pokraj existence," varuje starosta s tím, že jedním z dalších negativních důsledků zavedení zálohového systému by mohlo být navýšení poplatků za odpady. Pokud totiž obce přijdou o výnos z PET lahví, zvýší se jim náklady na odpadové hospodářství. "Buď tedy více doplatí ze svého rozpočtu, nebo zvýší poplatky pro občany," odhaduje Vícha.

Také ČAPPO je proti

Proti přijaté podobě novely vystupuje i Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Její šéf Jan Duspěva zmínil, že čerpací stanice nechtějí skladovat vratné obaly, protože na to nemají dostatečné prostory.

Ministr životního prostředí Petr Hladík nyní poprvé přiznal, že to nejde podle plánu. "Není to tak, že by proti návrhu stály všechny obce. Je mnoho starostů, kteří mi píší a podporují mě. Vznikla také speciální iniciativa starostů, kteří zálohování podporují," uvedl Hladík. Dodal, že zálohuje už šestnáct zemí z EU a od ledna se k nim přidají další, například Rakousko.

Jeho ministerstvo navrhlo, aby předpis nabyl účinnosti 1. ledna 2025. Zálohový systém se měl podle plánu spustit o rok později, tedy od ledna 2026. Podle kritiků se to však v lednu 2025 nestihne, na což upozornil například šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

"Zákon určitě nebude platit od 1. ledna 2025, to se nedá stihnout. Jestli to budeme zavádět do praxe od roku 2026, jak jsem plánoval, to je také k diskusi. Je však pravda, že budu muset nechat čas obchodníkům na přípravu, což jsem říkal od začátku. A to potrvá několik měsíců až rok," dodal Hladík s tím, že pro něj je priorita, aby se zákon schválil do konce jeho mandátu.

Co je podstatou zákona

Zavedení systému bude podle odhadů ministerstva stát přes pět a půl miliardy korun, provozní náklady pak budou 1,8 miliardy každý rok. Zatím se počítá se zálohou čtyři koruny, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh rovněž zahrnuje povinnosti týkající se reklamních letáků. Chce zavést recyklační poplatek pro jejich výrobce a omezit plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají.

Obchodníci budou podle tiskové zprávy ministerstva vybírat lahve a plechovky povinně v prodejnách a čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních. To představuje celkem více než 11 tisíc "odběrných" míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i online prodejci. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné, ani dobrovolné místo odběru, ho zřídí provozovatel systému.

Zálohy mají platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výjimkou jsou mléko a mléčné výrobky, jejichž obaly se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů MŽP mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET lahví a plechovek.

O chod systému se bude starat správce zálohového systému (operátor), který založí výrobci a zřejmě i obchodníci. Výrobci u něj budou muset registrovat obaly u nápojů, které pustí do prodeje. Za každý obal zaplatí zálohu a poplatek výrobce. Obchodník si nápoje koupí a výrobci zaplatí vedle ceny i zálohu. Stejně i spotřebitel v obchodě. Spolu s cenou uvidí na účtence i zálohu, kterou při vrácení prázdného obalu dostane zpátky.

Všechny sesbírané obaly vrátí správci, který mu proplatí zálohy a k tomu poplatek jako odměnu za manipulaci s obaly. Jeho výše bude teprve určena, půjde zřejmě o desetihaléře za jeden obal. Od správce poputuje materiál k výrobci recyklátů. Zpracovaný materiál bude možné použít k výrobě nových lahví či plechovek. Systém bude vedle poplatků od výrobce financován pomocí nevrácených záloh a prodejem recyklovaného materiálu za tržní ceny.

Unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Česko se pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u kovových plechovek. Zpětný odběr použitých PET lahví zavedlo už 13 evropských států.