Už jen ze západu…

Díky zkapacitnění ropovodu TAL je Česká republika zcela připravená obejít se bez ruské ropy a přejít na plné zásobování západní cestou ropovody TAL a IKL. Nemusela tak prakticky usilovat o prodloužení výjimky ze zákazu dovozu ruské ropy, která vypršela v prosinci minulého roku, ale nakonec si ji zachovala.  Ani zastavení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu od ledna letošního roku se Česka nijak nedotkne, protože je plně napojena na západoevropskou plynovodní síť.

Ropa ze severu Itálie

Transalpinský ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, na které byl projektován. Začíná v italském Terstu, pokračuje do Rakouska a Německa. Na něj se napojuje v německém Vohburgu ropovod IKL, vedoucí do Kralup nad Vltavou, který byl vybudován jako alternativní cesta k ropovodu Družba. Byl zprovozněn v roce 1996.

"První jednání o projektu TAL-PLUS a příprava studie proveditelnosti intenzifikace ropovodu TAL proběhly už v roce 2015. Následně ale byly pozastaveny a jednání s podílníky se obnovilo v březnu 2022. Od té doby jsme vedli velmi intenzivní diskuze. Od podpisu smlouvy v květnu 2023 se podařilo projekt TAL-PLUS naplnit v rekordně krátkém čase," vysvětluje šéf Mera Jaroslav Pantůček.

O uskutečnění projektu TAL-PLUS, tedy navýšení přepravní kapacity ropovodu TAL, rozhodla česká vláda v listopadu 2022. Reagovala tím na ruskou invazi na Ukrajinu zahájenou v únoru 2022. "Náklady na tuto kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je Mero ČR ze svých výnosů," vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Na ruské ropě z ropovodu Družba nebude Česko závislé po šedesáti letech.

Funkčnost rozšířeného ropovodu už je otestovaná, technicky je připravený. "V první polovině letošního roku dokončíme zbylé provozní testy a dojde k dokončení technických prací také na Centrálním tankovišti ropy," uvedl Jaroslav Pantůček.

Problémem by mohlo být rozdílné složení ropy, která bude proudit ze západu. Litvínovská rafinerie totiž dosud zpracovávala jen ruskou sirnatou ropu a na tzv. sladkou ropu nebyla konfigurována. Provozovatel tuzemských rafinérií Orlen Unipetrol ale loni oznámil, že na změnu suroviny je připraven. "My jsme na přechod technologicky. V roce 2023 jsme vytipovali a otestovali vhodné alternativní ropné směsi a na jaře loňského roku jsme upravili nastavení litvínovské rafinérie tak, aby mohla tyto náhradní ropné směsi zpracovávat," prohlásil v úterý generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk.

Výjimku z dovozu ruské ropy si Česko zachová

Česko díky projektu TAL Plus původně nechtěla usilovat o prodloužení výjimky ze zákazu dovozu ruské ropy a ropných produktů. Nakonec se však rozhodlo, že si výjimku ponechá. V rámci nového sankčního balíku, který schválila Evropská komise, o její prodloužení požádalo Slovensko. Zdejší ministerstvo průmyslu a obchodu dřív avizovalo, že postrádá smysl takového kroku. Na tuzemském trhu podle něj funguje dostatečná konkurence a případný výpadek půjde nahradit. Slovensko ale s ukončením výjimky nesouhlasilo. Evropská komise mu vyšla vstříc.

"Česká republika nepotřebuje tuto výjimku pro svoji spotřebu. Také jsme to na jednání několikrát deklarovali, nicméně kolegové ze Slovenska odůvodňovali prodloužení výjimky z důvodu pomoci Ukrajině a stabilizace dodávek ropných produktů do střední Evropy, což podpořilo následně i Maďarsko," říká vrchní ředitel sekce energetiky z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

"Kolegové ze Slovenska zmiňovali kapacitu rafinerie ve Slovnaftu a možnosti vyrábět naftu. Tu následně i poskytují ukrajinským obchodníkům," dodal Neděla. "O prodloužení té výjimky požádalo Slovensko. My jsme takovémuto požadavku nebránili, je to na půl roku," prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

Paliva z dovozu Česko nejčastěji odebírá od sousedů. Nejvíc z Německa. Významný podíl má ale dovoz ze slovenského Slovnaftu, který patří do maďarské skupiny MOL. Rafinerie vyrábí naftu a benzin hlavně z ruské suroviny přitékající ropovodem Družba. Ten pořád zásobuje i Česko. Na začátku prosince došlo ke krátkému výpadku, teď už by Družba zase naplno dodává nadpoloviční podíl potřebného množství ropy.

"Případné prodloužení výjimky má smysl minimálně po dobu, než bude plně zprovozněno rozšíření ropovodu TAL. Výjimka může zabránit případným cenovým výkyvům nebo může pomoci pokrýt výpadky dodávek pohonných hmot do České republiky," sdělil mluvčí MOL ČR Mikuláš Duda.

Až výjimka skončí, paliva by podle odborníků na českém trhu chybět neměla. Producenti jsou navíc připraveni navýšit svoje dodávky. "Středoevropský trh nabízí dostatek pohonných hmot i pro Českou republiku. My jako Orlen Unipetrol jsme připraveni a schopni přesměrovat naši exportní distribuci ve prospěch českého státu," řekl mluvčí této společnosti Pavel Kaidl.

V případě nouze by se pohonné hmoty mohly dovážet po železnici. Taková přeprava by měla podle zákona vysokou prioritu.

"Kdy se Česko odstřihne od ruské ropy, záleží na politickém rozhodnutí české vlády a také na vlastníkovi českých rafinerií společnosti ORLEN Unipetrol, která ropu pro Česko nakupuje. Podle všech předpokladů dojde k definitivnímu odstřižení od ruské ropy v polovině roku 2025," prohlásila mluvčí Mero ČR Barbora Putzová.

Co bude s Družbou?

Ropovod Družba zůstane dále připravený k eventuálnímu provozu. "Ocelové trubky ropovodu v případě alespoň částečného proudění ropy a při pravidelném čištění zevnitř nekorodují. Pokud by se ale Družba přestala používat, musela by se ropa kvůli bezpečnosti vytlačit ven a do potrubí by se napustil dusík. Naším cílem ale je ropovod dále využívat," uvedl pro HN Jaroslav Pantůček. "Před 20 lety postavili Ukrajinci ropovod, který vede z přístavu Oděsa do ukrajinského uzlu Bródy  a pak se napojuje na ukrajinskou část Družby. Původně byl postavený pro přepravu ázerbájdžánské a kazašské ropy. Pokud Ukrajina ubrání Oděsu, může tato trasa sloužit jako záloha ropovodu TAL. Další možností využití Družby je přeprava jiné suroviny, než je ropa. Třeba amoniaku (čpavek). Jiná možnost je využití koridorů pro nové optické sítě. Chceme mít obě cesty provozuschopné. Zároveň ale platí, že TAL a IKL musí pokrýt stoprocentní spotřebu Česka," dodal Pantůček.

Ani jeden kubík plynu z Ruska?

Ještě na silvestra přitékala většina zemního plynu do Česka z východu. S velkou pravděpodobností šlo o ruskou komoditu, za což také čelila vláda premiéra Petra Fialy (ODS) silné kritice. Důvodem byly především poměrně vysoké tranzitní poplatky přes německé území. "Němci Čechům účtují zvláštní poplatek za přepravu plynu přes své území, 2,5 až 3,5 eura za megawatthodinu, takže plyn z východního směru je ještě o to cenově atraktivnější," vysvětlil situaci ekonom Lukáš Kovanda. Zmíněný poplatek přidával k běžné tržní ceně plynu osm procent. Po kritice však Německo od Nového roku tyto poplatky zrušilo.

Poté, co Ukrajina od Nového roku zastavila tranzit ruského plynu přes své území, klesly importy východní trubkou na nulu a veškerý plyn přitéká nyní výhradně přes bod Brandov na česko-saské hranici, vyplývá z údajů provozovatele páteřních plynovodů Net4Gas.

Aby se nahradil ruský plyn, bude se muset zvýšit import ve formě dodávek LNG, a více se využívat další alternativní cesty ve formě plynovodů na Balkáně. Navíc Brusel a s ním i celá EU počítá s tím, že od roku 2027 bude zakázáno z Ruska nakupovat veškerý zemní plyn.

Loni přes Ukrajinu přiteklo do střední Evropy 13,7 miliardy metrů krychlových této komodity a tento objem bude nutné od ledna 2025 nahradit. Jednou z možností je navýšit odběr z Ázerbájdžánu, o který usiluje EU.

LNG z Nizozemí a Německa

Česká republika nyní získává plyn především prostřednictvím dodávek LNG z Nizozemska a Belgie, kde jsou hlavní terminály pro zkapalněný zemní plyn. Plynovodní propojení z Německa umožňuje transport plynu do ČR.

Konkrétně Česko odebírá od roku 2022 i zkapalněný zemní plyn (LNG) z nizozemského Eemshavenu a od roku 2027 má přepravovat LNG i z německého Stade u Hamburku. Česko ve spolupráci s polostátní skupinou ČEZ v něm bude mít od roku 2027 dlouhodobě pronajatou roční kapacitu dvou miliard metrů krychlových plynu. To by mělo vystačit na zhruba čtvrtinu současné tuzemské roční spotřeby.

Získáním části kapacity v plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu Česká republika získala možnost dovážet až tři miliardy metrů krychlových plynu. Jenže dovoz přes dvojí hranice nebyl příliš komfortní. A tak se ČEZ rozhodl do budoucna pro jiné řešení. Navíc pronájem kapacity v terminálu Eemshaven končí v roce 2027.  ČEZ má v terminálu pronajatou kapacitu na 15 let s možností prodloužení až na 25 let. V tomto delším horizontu už má terminál sloužit pro dovoz stlačeného zeleného vodíku místo "fosilního" zemního plynu.

Řešením se stala rezervace části kapacity v plánovaném LNG terminálu ve Stade u Hamburku. ČEZ zde získal prostor k dovozu až 2 miliard m3 plynu ročně, a to s platností od září 2027. Tedy od chvíle, kdy skončí pětiletá smlouva v Eemshavenu.

Česko dováží plyn i z Německa, jde zejména o zkapalněný norský plyn (LNG), který proudí do přístavů v Severním moři.

Spotřeba zemního plynu v posledních letech setrvale klesá. Ještě v roce 2021 spotřebovali Češi 9,4 miliardy kubíků, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni dokonce jen 6,7 mld. m3. Meziročně se tak v roce 2023 podařilo uspořit dalších cca 800 milionů kubíků, tedy přes 10 procent. Role zemního plynu při transformaci české energetiky bude ale významná i v dalších letech, v teplárenství pomůže s nahrazováním uhlí a v případě elektřiny půjde o výrazný prvek udržování stability sítě pomocí paroplynových elektráren.

Je pravda, že ruský plyn se do Evropy ve zkapalněné podobě (LNG) dostává ve zvýšené míře. Z necelých 14 miliard kubíků v pandemickém roce 2020 nastoupaly dodávky na více něž 21, tedy zhruba sedm procent unijní spotřeby. I přes tento nárůst nicméně Rusko od roku 2022, kdy zajišťovalo asi 40 procent dodávek, přišlo o odběr ve výši přes 100 miliard kubíků ročně. Ačkoli tedy procentuální nárůst ruského LNG v Evropě může vypadat zajímavě, původní objemy "potrubního" plynu se k nám ve formě LNG skutečně nedostávají. Jinak tomu nebude ani do budoucna, neboť Rusko se potýká s nedostatkem exportní LNG kapacity. Má sice naplánováno a rozestavěno hned několik terminálů, většina je však zpožděna. I v důsledku západních sankcí je jejich budoucnost navíc dost nejistá.

Deset států EU včetně Česka proto teď prosazuje úplný zákaz dovozu ruského plynu, včetně toho zkapalněného (LNG). Finskou iniciativu podpořilo i Švédsko, Dánsko, Polsko nebo pobaltské republiky. Čeká se, zda Evropská komise zahrne opatření do nového balíku sankcí. Hledání jednomyslné shody mezi 27 státy ale bude těžké.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: Petrol magazín č. 1