Petrol Summit 2025

Jaké změny čekají svět dopravy?

Podaří se oddálit zákaz výroby spalovacích motorů? Co přinese zavedení systému emisních povolenek ETS2 v dopravě? Jak postupuje dekarbonizace dopravy? Tato témata se řešila na letošní konferenci Petrol summit, největším českém setkání odborníků v oboru dopravy a petrochemie.

Šestnáctý ročník konference Petrol Summit se konal první listopadový čtvrtek v konferenčním centru hotelu Olympik Artemis. Role konferenciéra se stejně jako při posledních akcích vydavatelství Petrolmedia ujal externí spolupracovník redakce Petrol magazínu Miroslav Petr z vydavatelství Economia. Hlavními partnery akce byly společnosti Čepro a Orlen Unipetrol, konferenci pak podpořily také firmy Shell, MOL, Mero, Eurowag, OMV a Unicode Systems. Návštěvníci konference mohli ochutnat tradiční i nové produkty firem Kofola a dozvědět se zajímavé informace nejen o účetnictví v rámci provozu čerpacích stanic od zástupců společnosti Kodap. Nechyběl ani tradiční kávový koutek od společnosti Dallmayr, kde si účastníci konference mohli nejen vychutnat skvělou kávu, ale také se dozvědět zajímavé informace o její přípravě.

"Jestli má něco smysl, pak jsou to právě akce jako Petrol summit, které propojují odborníky z byznysu s lidmi ze státních institucí. Spojuje je vzájemná úcta a pochopení, že jeden bez druhého se nemohou obejít," uvedl Pavel Šenych, který dlouhá léta působil na Ministerstvu průmyslu a obchodu, ale také ve společnosti Shell. "Nemusíme spolu vždycky souhlasit, ale musíme spolu mluvit, abychom dokázali pochopit podstatu problému, který je třeba řešit," dodala k tomu Jitka Danielová z firmy MOL, která pro změnu dříve pracovala na celní správě.

Začalo se vzpomínkou na Ivana Ottise

Nosným tématem byla současná situace v petrolejářském průmyslu poznamenaná především zaváděním emisních povolenek pro dopravu a domácnosti (ETS2), které se mají stát součástí české legislativy od roku 2027 respektive 2028. Tento krok představuje nové výzvy i příležitosti pro celý trh pohonných hmot. Diskutovalo se o aktuálních trendech v dopravě, očekávaném vývoji spotřeby energií, rozvoji infrastruktury pro alternativní paliva i o zajištění energetické bezpečnosti.

Dopolední blok přednášek zahájila krátká vzpomínka předsedy ČAPPO a generálního ředitele společnosti Čepro Jana Duspěvy na velkou osobnost české petrochemie Ivana Ottise, který zemřel koncem června ve věku 77 let.

Po něm si vzal slovo výkonný ředitel ČAPPO Jan Mikulec, který se věnoval aktuální situaci na trhu pohonných hmot z hlediska spotřeby a cen a pokusil se predikovat nabídku i poptávky pro další období.

Plánem Evropské unie je i u automobilů postupný přechod na tzv. udržitelná paliva, která mají zajistit postupný odklon od fosilních zdrojů směrem k obnovitelným. Měl by se řídit směrnicemi RED II a RED III, které podporují využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snižování emisí skleníkových plynů. RED III je aktualizovaná a ambicióznější verze směrnice RED II, která se soustředí na zvýšení podílu OZE (na 42,5 % do roku 2030, s možným navýšením o 2,5 %) a klade větší důraz na sektory dopravy a průmyslu. Klíčové změny zahrnují vyšší cíle v dopravě (např. 29 % obnovitelné energie do roku 2030), přísnější kritéria pro biopaliva a podporu vodíku a dalších obnovitelných paliv.

Jan Mikulec řekl, že v Česku implementace RED III proběhla novelou zákona o ochraně ovzduší a novelou energetického zákona (Lex OZE III). Prováděcí předpisy jsou v legislativním procesu. Cílů RED III je podle něj možné docílit buď čtrnáctiprocentní úsporou emisí CO₂ nebo dosažením podílu OZE až 29 % v roce 2030. Česká republika se rozhodla pro úsporu emisí, a to za pomoci elektromobilů, CNG, bioCNG a vodíku. Pro dodavatele paliv byl cíl stanoven jako jedenáctiprocentní úspora emisí CO₂ do roku 2030, což je podle Mikulce reálné.

Evropská legislativa a budoucnost PHM

Za ministerstvo průmyslu a obchodu, které nad akcí tradičně převzalo záštitu, vystoupil Petr Kříž ze sekce plynárenství a kapalných paliv. Věnoval se mimo jiné i měnící se evropské legislativě, která upravuje jiné poměry energií v dopravě. Podle Pavla Kříže budoucnost i skladba motorových paliv závisí na legislativě EU. Zatím je podle něj budoucnost nejasná, diskutuje se o technologické neutralitě, důraz se klade i na urychlené zavedení nových syntetických paliv, především E20 a HVO, která by mohla prodloužit výrobu spalovacích motorů. Počítá se totiž s přehodnocením emisí vozidel spalujících uhlíkově neutrální paliva, jako je třeba právě HVO, hydrogenovaný rostlinný olej, vyráběný z použitého kuchyňského oleje, o němž petrolejáři mluví jako o palivu budoucnosti. Nasazení HVO v dopravě je totiž nejjednodušší způsob, jak snížit emise CO₂ o 90 %.

Po Petru Křížovi se mikrofonu ujal Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA). Tato organizace dlouhodobě vede statistiky o prodejích automobilů na českém trhu. Jejich analýza pak ukazuje změny trendu registrací nových i ojetých automobilů podle paliv a pohonů. Prezentace navázala na předchozí predikce, porovnávala zájem zákazníků s nabídkou vozidel a rozdíly mezi kategoriemi.

Z jeho prezentace vyplynulo, že stagnuje využití vodíku v dopravě, když zatím existuje jen šest plnících stanic a 15 dalších je ve stadiu realizace, přípravy nebo záměru. V celé ČR je přitom registrováno pouze 35 osobních automobilů s vodíkovými palivovými články. Prodej vozů na CNG rovněž stagnuje, těchto vozů dokonce ubývá.  Co se týče elektromobility, podle plánů NAP čistá mobilita z roku 2024 by mělo vozový park v ČR v roce 2030 tvořit 17 % elektromobilů. Vývoj tomu ale zatím úplně nenasvědčuje. Nové elektromobily tvořily letos jen 5,56 % ze všech prodejů. Hybridy pak 22,52 %.

Nedílnou součástí energetické bezpečnosti Česka je i tzv. ropná bezpečnost. O roli Správy státních hmotných rezerv (SSHR) v této oblasti pohovořil místopředseda organizace Jiří Suchopár, který u řečnického pultíku zastoupil nemocného předsedu Pavla Švagra.

Co je to Life Cycle Assessment

Akademickou obec na summitu zastoupili profesor Jan Macek z ČVUT a docent Pavel Šimáček z VŠCHT. První hovořil o přínosu elektromobilů pro snížení emisí v rámci jejich celého životního cyklu tzv. Life Cycle Assessment. Podle Macka v dnešním provedení elektromobil nepřináší příliš velké výhody, pokud emisní faktor výroby elektrické energie podstatně nepoklesne. Z hlediska dlouhodobého, pokud budeme mít dostatečné zdroje elektrické energie s nízkými emisními faktory, to ale jistě vyjde ve prospěch většího podílu elektromobility a částečně i hybridních pohonů, v nichž stále budou spalovací motory, uvedl Macek.

Pavel Šimáček se poté věnoval udržitelným leteckým palivům, jejich dostupnosti a vztahu k hydrogenovaným rostlinným olejům (HVO). Letecká paliva totiž musí nyní podle Inciativy pro letecká paliva ReFuel EU od roku 2025 povinně obsahovat určitý podíl biopaliv z odpadních surovin.

ETS2 ze všech úhlů pohledu

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a bývalý poradce premiéra Petra Fialy, pak podrobně rozebral ze všech možných úhlů emisní povolenky včetně dopadů na dopravu. Povolenky za dopravu a vytápění by měly platit i domácnosti, a to by podle nového rozhodnutí EU mělo platit až od roku 2028. Předpokládaná nová vláda hodlá nový systém povolenek pro domácnosti, které by mj. zdražily benzin i motorovou naftu až o 4 Kč/l, zcela odmítnout. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) rovněž navrhuje zvážit, zda vůbec zavádět ETS 2 do dopravy - fakticky se jedná o duplicitní (a neúčinný) nástroj ke snižování emisí vedle zákona o ochraně ovzduší.

Podle Křečka ale není možnost odmítnutí EU ETS2 příliš reálná. "Hrozí buď tvrdý postup vůči České republice, nebo složitá jednání," míní. Křeček také připomněl, že obchod s emisními povolenkami probíhá kromě EU jen ve Velké Británii, Kalifornii, Jižní Koreji, na Novém Zélandu a v Pekingu, ale jen EU se počítá s povolenkami pro dopravu a vytápění. Ty budou mít podle Křečka největší dopad na nejchudší lidi z vesnic, kteří musí jezdit autem a topí uhlím.

Křeček také řekl, že nechápe výroky některých politiků o tom, že zavedení povolenek pro dopravu a vytápění nebudou lidi bolet. "Abychom dosáhli bezemisní ekonomiky v roce 2050, je třeba změnit chování lidí. Nejlépe pomocí peněz. Cena povolenek se musí tudíž zvyšovat a dopad na život lidí v EU proto nemůže být malý. Buď se musí opustit cíl klimatické neutrality nebo musíme počítat s tím, že povolenky budou lidi bolet. Obojí skloubit nelze," shrnul Křeček, který se poté zúčastnil i panelové diskuse spolu s předsedou SČS Ivanem Indráčkem. Z té například vyplynulo, že místo povolenek by bylo lepší uvalit na dopravu a vytápění uhlíkovou daň, která by zamezila předpokládaným spekulacím s povolenkami. Ty totiž budou uměle zvyšovat jejich cenu. Jenže uhlíkovou daň nikdy Evropský parlament nemůže schválit, protože je k tomu potřeba 100 procent hlasů. Na Křečkovu přednášku ještě navázalo desetiminutové video poslance Evropského parlamentu Ondřeje Krutílka (ODS), který v závěru varoval před odmítáním EU ETS2, jak o tom hovoří zástupci nově se formující české vlády.

Shell získal ocenění Čerpací stanice roku

Před obědem pak následovalo vyhlášení výsledků ankety Petrol Awards 25. Titul "Osobnost roku" letos obdržel majitel a jednatel společnosti Unicode Systems Miroslav Stříbrský za dlouholetou propagaci oboru Petrochemie. Je totiž mimo jiné jedním ze zakladatelů časopisu Petrol magazín a zároveň duchovním otcem konferencí Petrol Summit a Vize 2050. V letošním roce navíc oslavil významné životní jubileum. "Jsem strašně rád, že mohu pracovat v tomhle mnohobarevném a různorodém oboru, který přesahuje do mnoha sfér byznysu. Neptej se, co jsi udělal pro petrolejářský průmysl, ale ptej se, co petrolejářský průmysl udělal pro Tebe," řekl Stříbrský při přebírání ocenění.

Čerpací stanicí roku se stala nově otevřená pumpa Shell na novém úseku dálnice D4 v rámci odpočívky Krsice. Velkorysý projekt využívající nejmodernější udržitelné technologie přináší komfortní oázu pro řidiče, kteří zde mohou doplnit širokou škálu energií a zároveň se bohatě občerstvit i odpočinout v perfektně vybaveném zázemí. Totožnou čerpací stanici navíc najdete v druhém směru nové dálnice. "Nasadili jsme tam všechny možné technologie, které jsou momentálně reálně nasaditelné," řekl při přebírání ceny Jan Čapský, ředitel provozu čerpacích stanic Shell ČR/SR.

Na druhém místě se umístila v říjnu otevřená čerpací stanice OMV na novém úseku dálnice D6 (odpočívka Kolešov), třetí pak skončila stanice Orlen na D1 v Průhonicích a čtvrtá stanice One 1 (dříve Free F1 Gas), která byla začátkem letošního roku otevřena na pražském Slivenci těsně před nájezdem na Pražský okruh.

Nejen biopaliva druhé generace z Liberce

Odpolední blok přednášek začal Lukáš Marek, jednatel liberecké firmy Temperatior, která vyvinula a vyrábí bionaftu (FAME) druhé generace z rostlinných olejů a živočišných tuků, a nabízí míchání svého produktu s hydrogenovaným rostlinným olejem (HVO), což by mohlo toto udržitelné palivo nejen zlevnit ale zároveň upravit některé jeho parametry.

Po něm pohovořil o výstavbě šesti nových zásobníků na pohonné hmoty o objemu 10 milionů litrů ve skladu Hněvice provozní ředitel a člen představenstva Čepro František Todt.

Do světa čerpacích stanic Orlen ve své přednášce pozval Michal Kalhous ze společnosti Orlen Unipetrol, který svůj příspěvek zaměřil na výstavbu nové infrastruktury pro elektromobily v rámci české sítě čerpacích stanic Orlen.

O výrobě biopaliv v bratislavské rafinerii následně hovořil Peter Šrámek, ředitel rozvoje downstreamu společnosti Slovnafta svou přednáškou o možnostech využití HVO na něj svým způsobem navázal David Halász, který má ve firmě Eurowagna starosti alternativní paliva. Podle Davida Halásze je právě HVO ideálním alternativním palivem pro dopravu. "Není potřebná úprava motoru, HVO je mísitelný s naftou, má i dobré vlastnosti v zimě. Ale zatím je dražší než nafta, podle regionu o 5 až 40 %.

Z úplně jiného soudku byl referát Ondřeje Sojky z IT oddělení společnosti Kodap Liberec. Umělá inteligence (AI) se v posledních letech stala součástí běžného života - od navigací v mobilu až po doporučování filmů na streamovacích platformách. Není tedy rozhodně překvapením, že si postupně nachází cestu také do světa účetnictví. A právě čerpací stanice by z tohoto nového fenoménu měly těžit víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Je automobilový průmysl EU před klinickou smrtí?

Závěrečné slovo si vzal Miroslav Stříbrský, který se ve svém tradičně kritickém příspěvku zamyslel nad chmurnou současností, a možná ještě chmurnější budoucností evropského automobilového průmyslu. Podle něj se už dnes emisí CO₂ v rámci Evropy vypouští ve srovnání se světem málo, což je samozřejmě dobře, ale platíme za to kvůli přísným regulacím obrovskou cenu. "Především byznys si nechal vnutit věci, které zhoršují konkurenceschopnost evropských firem. Přesměroval se proto na dotace, což Evropě škodí," řekl Stříbrský, který zároveň uvedl, že automobilový průmysl v Evropě je těsně před klinickou smrtí, i když podle dokumentu Driving Clean Mobility z roku 2017 by po přechodu k elektromobilitě mohlo vzniknout až 70 tisíc nových pracovních míst.

V jiném přehledu z roku 2017 se zase uvádí možný nárůst zaměstnání v ekonomice o 500 až 850 tisíc pracovních míst do roku 2030. Jenže skutečnost je podle Stříbrského úplně jiná. Podle odhadů společnosti industriAll Europe bylo v období od června do prosince 2024 v evropském automobilovém průmyslu oznámeno zrušení více než 80 000 pracovních míst, což mělo dopad na všechny části dodavatelského řetězce. "Rok 2024 se tak stal (prozatím) nejhorším rokem pro zaměstnanost v automobilovém průmyslu v Evropě od finanční krize," podotkl k tomu Stříbrský.

Generální ředitelé evropského dodavatelského automobilového průmyslu nyní naléhají na předsedkyni EK Ursulu von der Leyenovou, aby jim umožnila zvolit technologicky neutrální strategii. Dodavatelé zdůraznili, že pouze technologicky neutrální přístup, tj. možnost souběh výroby elektrických i spalovacích motorů může poskytnout jistotu a flexibilitu, což je nezbytné k překonání současných strukturálních problémů. Automobilky by totiž mohly čelit obrovským pokutám, pokud nesplní cíle CO₂ pro roky 2025 až 2027. A to by vedlo k tomu, že by neměly prostředky nejen na zaměstnance ale hlavně na investice do vývoje, což by zásadním způsobem zhoršilo jejich konkurenceschopnost vůči čínským automobilkám, které se dnes snaží dostat na evropský trh.

Zatímco dříve Čína představovala velký podíl na vývozu EU, nyní EU poprvé čelí obchodnímu deficitu s Čínou v oblasti automobilových součástek ve výši 265 mil. EUR. Stále větší roli podle Stříbrského hraje obchod s bateriemi: v první polovině roku 2025 dosáhl podle Eurostatu dovoz baterií do EU 11 miliard EUR, což je dvojnásobek oproti 5,5 miliardám EUR zaznamenaným ve stejném období roku 2022. "Pokud se Evropa nevzpamatuje, Čína její automobilový průmysl úplně zahubí," uzavřel Stříbrský velmi neoptimisticky závěrečný příspěvek letošního Petrol summitu.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: Petrol magazín č. 6