Vývoj cen pohonných hmot

Už skoro půl roku se cena pohonných hmot drží na hranici 34 korun za litr benzínu a 33 korun za litr nafty. S různými sezónními výkyvy postupně zlevňují paliva už rok a půl, což také přibližně odpovídá vývoji cen ropy a kurzu koruny k dolaru a změnám na burze v Rotterdamu.

Stát na ceny u čerpacích stanic vliv nemá, pokud nepočítáme výjimečné případy změny sazby spotřebních daní. Jenže každá příznivá situace, v tomto případě pro řidiče, se politikům hodila v  předvolebním čase. Dosluhující vláda Petra Fialy, která předá po prohraných volbách žezlo hnutí ANO a zřejmě i Motoristům a SPD, prezentovala jedny z nejnižších cen pohonných hmot v Evropě jako do určité míry zásluhu státu.

Skutečností je, že Česko je už řadu měsíců pumpařským lowcostem Evropy. Podle nejnovějšího srovnání Evropské komise máme šestý nejlevnější benzín a  čtvrtou nejlevnější naftu ze zemí EU. Diesel má levnější už jen Estonsko, Malta a Bulharsko. V případě benzínu je levnější jen Litva, Polsko, Kypr a opět Malta a Bulharsko. O poznání dražší, než české pumpy jsou ty na Slovensku. Dosluhující premiér Petr Fiala (ODS) i ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) to opakovaně prezentovali na veřejnosti.

Slováci platí víc

Udělali jsme hodně pro to, aby se ceny pohonných hmot držely nízko," pochválil se Fiala v  březnu na síti X. Ministr Vlček dal Česko do souvislosti se Slovenskem. "Strašili u  nás benzínem za 60 korun, pokud se odstřihneme od Ruska. Realita? Dnes natankujete i za necelých 32 korun. A Slováci, kteří na ruských surovinách zůstali závislí, si pěkně připlatí. Na Slovensku se od Ruska neodpojili. A  platí víc. Strašit umí kdekdo, ale odpovědnost a  odvaha rozhodnout, to je něco jiného. My jsme se postavili k závislosti na Rusku čelem a ukázalo se, že je to správná cesta. ," napsal na X krátce před volbami ministr Vlček.

Ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak však upozorňuje, že vláda Petra Fialy neměla na nižších cenách žádný podíl. "Pro Českou republiku je příznivá nižší sazba DPH 21 procent versus 23 procent na Slovensku a také silná koruna vůči euru. Ale to by na uvedený rozdíl se Slovenskem nestačilo. Důležitý je i  fakt, že velkoobchodní marže na Slovensku jsou vyšší. Slovnaft je víc zatížen takzvanou solidární daní a taky jsou vysoké náklady na modernizaci rafinérie, aby mohla zpracovávat zejména neruskou ropu. Solidární daň i náklady na modernizaci Slovnaft promítá do svých velkoobchodních cen. Ale pro nás je tento stav výhodný, jelikož se řidičům v osobní a nákladní dopravě vyplácí tankovat na našem území," komentuje Tomčiak rozdíl oproti Slovensku a důvody nízké ceny u nás.

Podle mluvčí Slovnaftu Lucie Čorbové nehraje žádnou roli ani fakt, že slovenská rafinérie Slovnaftu, která patří do skupiny MOL, bere nadále většinu ropy z  Ruska. "Klíčovou složku finální maloobchodní ceny tvoří daně a  poplatky, které se v  jednotlivých zemích liší. Právě rozdílná daňová zátěž je hlavním důvodem rozdílu mezi cenami na pumpách na Slovensku a v České republice. Na Slovensku je navíc ještě v ceně paliva započítaný i poplatek za skladování a udržování nouzových zásob státu," vysvětluje Lucie Čorbová.

Daň snížili, ale zas zvedli

Ve prospěch českých čerpacích stanic v  celém evropském měřítku hraje roli kromě nízkých sazeb daně i to, že u nás stát zatím nevybírá od prodejců paliv žádnou ekologickou daň. Určitý vliv má i obrovská hustota čerpaček, a tedy silná konkurence, která je u  nás mnohem větší než na Slovensku i jinde v Evropě. Na Slovensku má z celkového počtu 1045 čerpacích stanic podíl přes 20 procent Slovnaft, u nás nejpočetnější síti Orlen patří zhruba 10 procent ze čtyř tisíc čerpacích stanic.

Stát má tak na ceny jen jednu jedinou páku - mohl by snížit sazbu spotřební daně. Ale to se za vlády Petra Fialy stalo jen dočasně, když v červnu 2022 ministerstvo financí pod tlakem vysokých cen snížilo spotřební daň o 1,5 koruny, ale u benzínu po pár měsících (u nafty po roce) sazbu zvýšil zas na původní částku 12,84 koruny.

Vláda si může připsat jako velkou zásluhu odstřižení od ruské ropy a  politickou podporu projektu státního provozovatele ropovodů firmy Mero na posílení dovozu ze západu ropovodem IKL. Částky na cenových totemech to však nijak neovlivnilo. Velkoobchodní a  maloobchodní ceny benzínu a nafty se totiž stanovují v celé Evropě podle ceny na burze v Rotterdamu a nemá na to vliv, zda je rafinérie v té či oné zemi vyrobila z neruské nebo levnější ruské ropy a 9,95 koruny z litru.

Nižší náklady na surovinu, respektive vyšší marže zvyšují zisk rafinérii. Řidiči totiž nakupují po připočtení rozdílných daní a  různých poplatků v dané zemi u čerpacích stanic za ceny podle Rotterdamské burzy. Ta se sice mění denně, ale v závislosti na více faktorech - vývoji ceny neruské ropy Brent, na stavu zásob vyrobených paliv nebo vlivem různých událostí ve světě. 

Naposled se zlevňovalo v roce 2021

Stejně tak neměla a nemají na ceny v Česku vliv ani další uskutečněná vládní opatření. Zrušení silniční daně snížilo náklady na provoz dopravcům a firmám, ale nikoliv běžným řidičům. Zrušení povinného přimíchávání biosložky do benzínu a nafty cenu nesnížilo, protože petrolejáři drahý líh a  řepkový olej přidávají dál a  dobrovolně v co nejvyšším množství, jaké jim normy umožňují, protože jinak by nesplnili povinné emisní úspory a platili stamilionové pokuty.

Na zlevnění pohonných hmot neměly žádný vliv ani dočasně zavedené kontroly marží v retailu a distribuci v roce 2022, jelikož se neprokázalo, že by si petrolejáři tehdejšími vysokými cenami neúměrně "mastili kapsy" a nedošlo tak na hrozbu zastropování marží z moci úřední.

Poslední změna, kterou kdy minulé vlády přispěly ke snížení ceny paliv, konkrétně nafty, je tak dílem předchozí vlády ANO a ČSSD. Stát totiž v roce 2021 snížil daň o jednu korunu jako ústupek lobby dopravců, kteří v  té době čelili levné konkurenci z Polska. V případě benzínu je dnešní sazba stejná už od roku 2010.