Future Mobility Lounge na UNITI 2026

Šance pro spalovací motory

Letošní ročník veletrhu UNITI Expo v rámci pavilonu Future Mobility Lounge potvrdil, že cesta k dekarbonizaci dopravy nestojí na jednom řešení, ale na široké paletě inovací. Od syntetických e-paliv přes pokročilé hydrotretované rostlinné oleje (HVO100) až po kryogenní Bio-LNG a vodíkovou infrastrukturu pro těžkou dopravu.

Technologická neutralita v praxi

Udržitelná paliva se stávají plnohodnotným pilířem přechodu na nízkoemisní mobilitu. Klíčovým poselstvím stuttgartského setkání byla jejich bezprostřední použitelnost a kompatibilita. Prezentované technologie totiž jasně ukázaly, že moderní obnovitelná paliva fungují jako "drop-in" alternativa, která dokáže okamžitě snižovat uhlíkovou stopu stávajících vozových parků bez nutnosti kompletní obměny infrastruktury či spalovacích motorů.

Technologická neutralita v dopravě je politický, legislativní a ekonomický princip, podle kterého by stát nebo regulační orgány (např. Evropská unie) neměly nařizovat ani protežovat jedno konkrétní technické řešení, ale měly by stanovit pouze jasný a měřitelný cíl - v tomto případě snížení emisí CO₂. Zákonodárci by měli jen stanovit, o kolik se musí emise snížit, a nechat na inženýrech či vědcích, jakým způsobem se toho dosáhne.

Na letošním UNITI Expo byla technologická neutralita hlavním zaklínadlem. Petrolejářský průmysl zde demonstroval, že je připraven investovat stamiliardy eur do udržitelných paliv, ale potřebuje mít jistotu, že taková paliva nebudou legislativně znevýhodněna proti elektromobilitě.

Centrem inovací byl pavilon Future Mobility Lounge, který oproti minulému ročníku zdvojnásobil svou plochu. Vedle stojanů na rychlé dobíjení elektromobilů zde dostaly prostor alternativní technologie pro kapalná a plynná paliva. Zejména v oblasti e-paliv byl znát výrazný posun od bádání k průmyslové výrobě, což reprezentovaly hlavně uskupení kolem asociace eFuels Forum, kam patří firmy eFuel Group, Ineratec, Caphenia, Dacma, German eFuel One nebo CAC Engineering.

Od e-paliv po bio-LNG

Prezentovány byly elektrochemické a katalytické systémy, které zachytávají CO₂ a za použití obnovitelné elektřiny jej přeměňují na kapalné pohonné hmoty (e-benzín, e-diesel) chemicky identické s fosilními palivy. Důraz byl kladen na to, že tyto technologie produkují paliva plně kompatibilní se stávajícími spalovacími motory bez nutnosti úprav.  

Dále byly prezentovány pokročilé hydrotretační technologie zpracování odpadních tuků a olejů (UCO) na čistý syntetický diesel s vysokým cetanovým číslem. Výrobci ukazovali návaznost logistiky na jednotky zpracovávající plastové a organické odpady na pyrolýzní olej, který slouží jako surovina pro petrochemickou rafinaci udržitelných paliv.

Součástí expozice byla i prezentace kompaktních elektrolýzních jednotek navázaných přímo na tankovací stanice. Představeny byly vysokotlaké kompresory (350 a 700 bar) a kryogenní systémy pro kapalný vodík (LH₂), včetně řešení pro nákladní dopravu.

Další šanci pro stávající infrastrukturu představuje Bio-LNG. Na UNITI výrobci představili kryogenní zkapalňovací jednotky a technologie pro čištění z bioplynových stanic přímo na Bio-LNG využitelné pro těžkou nákladní dopravu.

Prezentace se soustředily nejen na samotnou chemickou a procesní výrobu, ale hlavně na propojení výrobních technologií s distribuční částí - od certifikace udržitelných paliv přes kompatibilitu výdejních stojanů až po digitální sledování uhlíkové stopy (LCA) v celém dodavatelském řetězci.

Sázka na HVO100

Evropa je historicky "dieselový" kontinent, zejména kvůli nákladní automobilové dopravě. Celková roční spotřeba motorové nafty v zemích EU se pohybuje kolem 200 až 220 miliard litrů. Největší nadějí na udržitelný provoz vznětového motoru představuje HVO100.

Studie ukazují, že právě u hydrogenovaného rostlinného oleje v závislosti na použitých surovinách je potenciál úspory emisí CO₂ až o 96 procent ve srovnání s fosilní naftou. Zároveň lze palivo používat ve stávajících vznětových motorech bez jakýchkoli technických úprav. A je tu i řada dalších výhod HVO100, jako je cetanové číslo vyšší než 70 pro lepší spalování a plynulý chod motoru, absence aromatických látek s pozitivním vlivem na emise a životnost motoru, snížené emise pevných částic a látek znečišťujících ovzduší, popřípadě větší skladovací stabilita.

Jinak HVO zažívá investiční boom. Trhu dominují rafinérské komplexy finské společnosti Neste s obřími závody v Rotterdamu a Porvoo, velké provozy mají a budují také italské Eni, francouzské TotalEnergies nebo švédské Preem. Kombinovaná evropská kapacita pro výrobu HVO a udržitelného leteckého paliva SAF se za rok 2026 přiblíží 7 milionům tun. V přepočtu na objem to představuje 8 až 9 miliard litrů čistého hydrogenovaného rostlinného oleje ročně.

Většina se zatím spotřebuje tím, že se přimíchává do fosilní motorové nafty v rámci plnění povinných kvót na úspory skleníkových plynů podle směrnice RED III. Nicméně prodej čistého HVO100 stále roste. Například v Německu, kde byl prodej HVO100 na veřejných stanicích legislativně povolen teprve v roce 2024, se spotřeba v roce 2025 vyšplhala na více než 166 milionů litrů a v roce 2026 toto číslo dál strmě stoupá, protože HVO100 se dostal i na výdejní stojany velkých sítí jako jsou Aral, Esso nebo Shell.

Zatímco e-paliva mají teoreticky neomezené zdroje (CO₂ ze vzduchu a vodík z vody, pokud je dostatek zelené elektřiny), HVO naráží na přirozený strop v dostupnosti surovin. Evropa v posledních letech striktně omezuje používání palmového oleje kvůli odlesňování. Výroba se proto orientuje téměř výhradně na použité kuchyňské oleje (UCO) a kafilerní tuky. Tyto zdroje jsou však omezené a Evropa musí surovinu pro výrobu HVO dovážet z Asie.

I při stoprocentním využití všech odpadů lze dlouhodobě saturovat maximálně 10-15 % celkové potřeby HVO v těžké dopravě a letectví. Zbytek dekarbonizačního deficitu v tekutých palivech budou muset po roce 2030 zaplnit e-paliva, až se jejich výroba rozjede v průmyslovém měřítku.

Šance pro zážehové motory

Už víceméně rok mohou motoristé na čerpacích stanicích německé sítě Classic tankovat palivo KlimaBenzin 95. Palivo označené jako E10 umožňuje snížení emisí CO₂ až o 90 procent ve srovnání s fosilním benzínem stejného označení. KlimaBenzin 95 na veletrhu UNITI expo posloužil jako skvělý argument pro petrolejářské sítě. Dokazuje totiž, že distribuce udržitelných benzínů nevyžaduje instalaci nových technologií ani speciálních nádrží na čerpacích stanicích. Jedinou bariérou tak zůstává vyšší cena, a hlavně omezený objem produkce.

Jeho základem je zelený methanol, který se získává z biogenních odpadních surovin nebo z biomasy. Methanol se následně pomocí chemického procesu MtG (Methanol-to-Gasoline) transformuje na plnohodnotný 95oktanový benzín. Stejná technologická infrastruktura a stejné MtG reaktory, které dnes míchají KlimaBenzin 95, budou moci plynule přejít na syntetický e-methanol vyráběný zachycováním CO₂ ze vzduchu (DAC) a jeho reakcí se zeleným vodíkem.

KlimaBenzin 95 lze využívat ve všech zážehových motorech bez jakýchkoli úprav nebo ztráty výkonu a lze jej s konvenčním benzínem i míchat v libovolném poměru. Cena je srovnatelná s cenou vysokooktanových prémiových paliv jako jsou třeba Shell V-Power Racing 100 nebo Verva 100. Nový produkt doplňuje řadu KlimaDiesel25 a KlimaDiesel HVO100 od společnosti Klima Kraftstoffe o alternativu benzínu.

Evropa dnes spotřebuje asi 2,5 až 2,8 milionu barelů benzínu denně. V přepočtu na litry to dělá zhruba 140 až 160 miliard litrů benzínu ročně. KlimaBenzin 95 se vyrábí na největší evropské syntetické jednotce pro proces Methanol-to-Gasoline (MtG), kterou provozuje společnost CAC Engineering ve Freibergu. Ta zatím vyrobila v rámci dlouhodobých testovacích cyklů asi 380 000 litrů udržitelného benzínu.

Nicméně, skupina eFuel Group teď v Dolním Sasku projektuje první komerční závod v Německu s názvem German eFuel One. Plánovaná počáteční kapacita je 75 milionů litrů syntetického benzínu ročně. To už by dokázalo pokrýt přibližně 0,05 % roční evropské spotřeby benzínu. Aby tento produkt mohl významně pohnout s bilancí emisí v celé Evropě, musely by po celém kontinentu vyrůst stovky podobných rafinérií. K tomu je ale klíčový dostatek levné zelené elektřiny a také výše zmiňovaná legislativní jistota, bez které investoři miliardové projekty na masovou výrobu e-methanolu a syntetického benzínu nespustí.

KlimaBenzin 95 je v kontextu současného vývoje udržitelných paliv naprosto zásadním milníkem. Představuje totiž přesně ten chybějící článek, o kterém se na veletrhu UNITI Expo 2026 nejvíce diskutovalo - přechod od teoretických vizí k reálnému produktu, který už dnes teče z běžných výdejních stojanů na čerpací stanici.