Projekt roku – Suroviny a Produkty, MND, a.s.
Společnost Moravské naftové doly (MND), patřící do
skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka, objevila na jižní Moravě
ložisko se zásobami ropy a zemního plynu v hodnotě přes 3,5
miliardy korun. Díky tomu se nevytěžené ropné zásoby firmy zvýší o
celou čtvrtinu.
"Je to náš největší nález za posledních patnáct let. Nachází se
mezi Kyjovem a Brnem," řekl pro HN člen představenstva MND Miroslav
Jestřabík. Podle něj jsou ve zmíněné lokalitě pod zemí více než tři
miliony barelů ropy a 100 milionů kubíků plynu. Velký význam tohoto
nového objevu spočívá podle mluvčí KKCG Dany Dvořákové v tom, že
zásoby ropy poprvé tohoto rozsahu byly nově nalezeny v jiném typu
horniny než kdykoliv předtím - v pískovcových horninách stáří
paleogen, tedy horniny z období třetihor. "Dosavadní objevená
ložiska významného rozsahu byla objevena v pískovcí a
vápencích jurského stáří, které jsou starší než třetihory. Je ovšem
nutné podotknout, že tento nový objev se nachází ve větší hloubce
(2,3 km)," dodala Dvořáková.
Kromě výrazného nárůstu zásob je tedy nový nález pro MND
důležitý i z toho důvodu, že jí dal vodítko, kde příště hledat.
"Ukázalo nám to tedy, že ropa se může hledat na našich územích i
tam, kde nás to dřív nenapadlo," vysvětlil Jestřabík.
Těžba v novém nalezišti začne pravděpodobně v příštích letech
podle toho, jak rychle se podaří vyřídit všechna nutná povolení a
vykoupit potřebné pozemky. "Nejdříve je nutné dokončit produkční a
technologické testy, vypracovat technologické postupy a plány
těžby. Teprve pak bude možné zahájit skutečnou těžbu na ložisku.
Předpokládáme, že to bude řádově do 2-3 let," uvedla k tomu
Dana Dvořáková.
Jak vědí těžaři, kde hledat?
"V principu vyhledáváme podzemní struktury tvořené porézními
horninami, které jsou izolovány nadložními horninami a vytvářejí
tzv. pasti, a současně jsou - nebo v geologické minulosti byly -
tzv. migračními cestami (většinou velké zlomové systémy) spojeny se
zdrojovými horninami (místa, kde ropa a plyn vznikají, jsou ve
velkých hloubkách)," popsala Dvořáková.
Základem je vytvoření geologického konceptu z řady nepřímých
metod či indicií. Základní vyhledávací metodou je seismické
měření.
Na našem území se ložiska ropy a plynu nacházejí většinou v
sedimentárních horninách třetihorního stáří uložených v hloubkách
od cca 700 m až do téměř 4 km. Z pohledu regionálního se jedná
především o oblast jihovýchodní části Jihomoravského kraje.
Těžitelné zásoby jednotlivých ložisek se v případě plynu pohybují v
rozmezí desítek až stovek milionů m3, u ropy jsou to
desítky až stovky tisíc m3.
Je to v porovnání se světovou produkcí maličký zlomek, v
podstatě se u nás vytěží jednotky procent celkové spotřeby v Česku.
"Pro názornost se dá říci, že ročně v průměru vytěžíme něco kolem
jedné terawathodiny plynu, což pokryje spotřebu zhruba 100 000
domácností (počítáme s průměrnou spotřebou 10MWh na domácnost),"
uvedla jako příklad Dvořáková.
MND má v současnosti 150 aktivních vrtů plynu a ropy.
Existuje několik typů ložisek uhlovodíků - ložiska čistě
plynová, jejichž energie je dána pouze rozpínáním plynu, plyn se
těží bez jakýchkoliv čerpadel samotokovým způsobem, je potřeba
jen s ohledem na technologické a ložiskové
podmínky regulovat jeho tok. Pak existují ložiska ropná, kdy je
ovšem v každém ložisku ropy současně s ropou rozpuštěn i plyn. Plyn
dodává ložisku energii a napomáhá tzv. samotokovému způsobu
těžby, kdy je proces těžby v těžebním vrtu řízen pouze regulací s
ohledem na technologické a ložiskové podmínky. Při nedostatečné
energii ložiska ropy pro samotokovou těžbu je nutné do těžebního
vrtu nainstalovat hlubinné čerpadlo, kterým se ropa čerpá na
povrch. Čerpadlo se skládá z hlubinné a povrchové části - většinou
se používá typ známý na povrchu jako tzv. kozlíky…
Kolik peněz firma vydělá navíc?
"Ta čísla jsou hodně předběžná, ale pokud by se potvrdila naše
hypotéza, že se v ložisku nachází surovina (ropa a plyn)
odpovídající třem milionům barelů, tak by to při současné ceně něco
málo pod 50 USD za barel mohlo být kolem tří miliard korun (odvod
pro stát a obce cca 200 milionů)," řekla Dana Dvořáková.
Z Komárkova nového objevu budou mít profit i okolní obce a stát.
MND odvádí daň za vytěžený nerost, z této daně připadá 75 % na
obec, na jejímž území se těží a 25 % jde do státního rozpočtu. Při
zmiňovaných zásobách by se mezi ně rozdělilo přes 200 milionů
korun.
Společnost MND z Komárkovy skupiny KKCG ročně vytěží zhruba 800
tisíc barelů ropy a 82 milionů kubíků plynu. Těžba byla dřív pro
byznys Karla Komárka stěžejní. Postupně se ale její důležitost
snižovala. Jednak proto, že společnost začala ve velkém investovat
do loterijních firem po celé Evropě - spoluvlastní například českou
Sazku, řeckou společnost OPAP nebo italské Lotto.
Druhým důvodem bylo, že ropa začala prudce zlevňovat. "V roce
2014 byla průměrná cena nad sto dolary za barel, loni to bylo už
jen 43,70 dolaru," říká Jestřabík. To se výrazně podepsalo pod
zisky MND, které se v daném období propadly z 1,5 miliardy před
zdaněním na loňskou necelou třetinu.
I kvůli tomuto propadu musela MND začít šetřit. Odrazilo se to
hlavně na průzkumech nových ložisek, u nichž vyjde každý vrt na 10
až 20 milionů korun. Při nízkých cenách ropy se už některé z těchto
průzkumů nevyplatilo dělat. S tím bylo spojené i propuštění zhruba
15 procent z více než pěti stovek zaměstnanců.
Celou strategii firmy MND nově nastavuje tak, aby společnost
byla zisková i při 50 dolarech za barel. To je podle Jestřabíka z
vedení firmy cena, na které se bude ropa dlouhodobě pohybovat.
Ropa z břidlic brání růstu cen ropy
Důvodem, proč v příštích letech nelze čekat skokový růst ropy
zpět nad hranici 100 dolarů za barel, je nový způsob těžby ropy a
plynu z břidlic. Rozvíjí se hlavně ve Spojených státech amerických,
kde je těchto nalezišť nejvíc. Hlavní výhodou břidličné ropy oproti
klasické těžbě je, že se nachází v malých hloubkách. Ropné firmy
jsou tak schopné pružněji reagovat na nabídku a poptávku. Na druhou
stranu je těžba nákladnější. "Jakmile spadne cena, ořezají v USA
náklady a zavřou některé vrty. A když cena vyskočí, okamžitě těžbu
obnoví," říká Jestřabík. Světový trh s ropou tak zažívá malou
revoluci, kdy pomalu ztrácí vliv dříve dominantní uskupení vývozců
ropy OPEC.
